Chlum (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chlum
Centrum Chlumu
Centrum Chlumu
Znak obce ChlumVlajka obce Chlum
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590711
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 149 (2020)[1]
Rozloha 6,92 km²
Katastrální území Chlum nad Jihlavou
Nadmořská výška 540 m n. m.
PSČ 675 07
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Chlum 22
67507 Čechtín
info@obecchlum.cz
Starosta Jiří Mašek
Oficiální web: www.obecchlum.cz
Chlum
Chlum
Další údaje
Kód části obce 51594
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Chlum (německy Chlum[2]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina na silnici 403 mezi obcemi Bransouze a Kouty. Žije zde 149[1] obyvatel. Do roku 1879 spadal pod obec chlum i Číchov a do roku 1960 i Horní Smrčné, to posléze správně spadalo pod Radošov.[2] V roce 1980 byla obec Chlum začleněna pod Kouty, obec se znovu osamostatnila v roce 1989.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Kouty, Číchov, Brtnice, Červená Lhota, Bransouze, Radošov a Horní Smrčné.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Chlum a Číchov kolem roku 1910

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, vesnice je zmíněna v zakládací listině kláštera v Třebíči.[3] V roce 1453 opat Trojan po sporech v dobách husitských válek, kdy zabrali část Chlumu Valdštejnové, prodal zbytek vsi Kateřině z Čechtína. Nicméně již v roce 1464 proběhl spor, kdy třebíčský opat žaloval Hynka z Valdštejna o majetky v Chlumu. Desátek ze vsi však v roce 1465 získali Jeroným a Boček ze Zakřan. V roce 1490 pak Vilém z Pernštejna získal Chlum zpět do vlastnictví třebíčského kláštera, majitelé panství se však nevzdali nároků a dlouho se soudili s klášterem. V roce 1579 pak získal od Hynka z Brtnice a Valdštejna vesnici Smil Osovský z Doubravice. V roce 1613 byl evangelický kostel darován Kateřinou z Valdštejna obci. V roce 1785 pak byla znovu založena katolická farnost ve vsi, v témže roce byl také opraven původní kostel, následně byl opraven ještě v roce 1807 a 1840.[4] V letech 1831 a 1832 v obci proběhly epidemie cholery, zemřelo celkem 9 občanů. Roku 1850 byl poprvé volen starosta.[3] Škola byla postavena v roce 1848, následně pak přestavěna v roce 1882 a v roce 1881 také změněna na dvojtřídní školu, ta se po vzniku škol v Koutech, Radošově a Číchově se pak stal opět jednotřídkou.[4]

Roku 1905 byla do vesnice přivedena silnice, která vedla z Koutů do Brtnice a v roce 1909 byl nedaleko vesnice postaven most přes řeku Jihlavu.[3] Roku 1910 bylo rozhodnuto o postavení Větráku, hloubené studny, dokončen byla v roce 1913 a fungovala až do roku 1971.[5] V roce 1919 byly v obci zasazeny stromy svobody. Roku 1929 byly do kostela pořízeny nové zvony a roku 1931 byla obec elektrifikována a v roce 1950 byl do obce zaveden telefon. Mezi roky 1957 a 1958 bylo v obci založeno JZD, roku 1973 pak byly sloučeny JZD v Chlumu, Koutech a Radošově, kdy tak vzniklo JZD Kouty. Roku 1976 pak byla zrušena škola. V roce 1983 byla postavena asfaltová silnice kolem Pavlovského mlýna směrem do Radošova. V roce 1993 byl postaven nový kulturní dům a v roce 1995 byl vyloupen kostel, ten byl posléze znovu vykraden v roce 2004. V téže roce byla obec plynofikována. V roce 2010 byl rekonstruován tzv. Větrák.[3] V roce 2013 byla budova školy rekonstruována a slouží občanům obce a v patře je připravena hudební zkušebna.[6]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Chlum je jednou z podpořených obcí.[7] V roce 2017 také byly vysazeny tři lípy, mají nahradit původní staré lípy, které byly pokáceny z důvodu bezpečnosti.[8]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jiří Mašek, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Bohumil Zimola, od roku 2014 vykonává funkci starosty opět Jiří Mašek.

V roce 1990 měl 12 domů a 75 obyvatel. Od roku 1950 měl 711 obyvatel (včetně Číchova), v roce 1991 měl 230 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Chlumu[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 345 344 301 293 292 331 336 287 302 268 230 176 153

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chlumu (okres Třebíč).

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Garrigue Masaryk, čestné občanství uděleno v roce 1930[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 60. 
  3. a b c d e f https://www.obecchlum.cz/mimoradne-udalosti-z-kroniky/d-1001/p1=52
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 449 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 S. 256-257. 
  5. https://www.obecchlum.cz/vetrak/d-1018/p1=52
  6. https://www.obecchlum.cz/skola-historie/d-1016/p1=52
  7. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  8. MAHEL, Luděk. Tři české národní stromy vysadili v Chlumu. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-25 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]