Přeskočit na obsah

Valeč (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valeč
Náves
Náves
Znak obce ValečVlajka obce Valeč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel845 (2024)[1]
Rozloha10,70 km²[2]
Katastrální územíValeč u Hrotovic
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ675 53
Počet domů287 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduValeč 109
675 53 Valeč u Hrotovic
ou_valec@volny.cz
StarostkaRomana Nováková
Oficiální web: www.obecvalec.cz
Valeč
Valeč
Další údaje
Kód obce591874
Kód části obce176591
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Valeč (jméno je ženského rodu, německy Waltsch[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Leží asi 15 km jihovýchodně od Třebíče. Žije zde 845[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Dolní Vilémovice, Hrotovice, Odunec, Dalešice a Třebenice.

Název vesnice (původně v mužském rodě) byl odvozen od osobního jména Valek (což byla domácká podoba jména Valentin) a znamenalo "Valkův majetek". Podle nepřímých pádů (Valče, Valči) vznikl tvar prvního pádu Valč (který přešel do ženského rodu) užívaný dosud v hovorové mluvě, který byl převzat do němčiny (Waltsch) a který byl v 19. století užíván i v českojazyčných úředních záznamech. Podoba Valeč byla jako úřední stanovena v roce 1924.[5]

Nejstarší historické nálezy – broušené kamenné nástroje a tzv. horákovská keramika jsou staré asi 6000 let.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, kdy patřila Oldřichovi z Hradce, který ji jmenoval ve svém majetku a v případě, že by zemřel bez potomků, tak měla přejít do majetku krále Václava. Postupně ji získali neznámo jak pánové z Meziříčí, je známo, že roku 1365 byli majiteli vesnice Jan a Jindřich z Meziříčí a v tomto roce předali Valeč do správy Markétě, vdově po Půtovi z Vildemberka. Na konci 14. století Meziříčtí vymřeli a Valeč připadla do majetku markraběte Jošta, který ji spolu se Zárubicemi daroval v roce 1406 Hovorkovi z Hartvíkovic, ten však byl brzy zavražděn a Valeč získal Hynek z Pacova, který však již roku 1411 zemřel a Jošt tak daroval Valeč, Krahulov, Zárubice a Radonín Mikuláši z Mochova. Jeho syn Jan z Mochova pak roku 1437 prodal Milulášovi a Vaňkovi z Náramče, ti pak roku 1447 prodali vesnici Benešovi z Vlašimi, ale ten obratem prodal vesnici Hanušovi z Mírova a Rájce. Ten pak obratem přikoupil Plešice, Vilémovice a hrad Holoubek.[7]

V roce 1480 prodali pánové z Mírova prodali Valeč, Vilémovice, Chroustov a Plešice Janovi z Kunštátu a na Buchlově, ten hned tyto majetky zastavil Janu Španovi z Barnštajnu, po sporech mu však majitel zástavu zrušil. V roce 1522 pak zakoupil Valeč, Vilémovice a Plešice Jan z Pernštejna, roku 1531 pak koupil tyto vesnice Smil z Doubravice.[7] Valečský renesanční zámek byl postaven Smilem Osovským v roce 1534. V roce 1558 byl ve Valči zřízen pivovar.[6] Posléze se stal majitelem Valče a okolních vesnic Burian z Doubravice, který pak v roce 1558 prodal Jiříkovi Čelovi z Čechovle Valeč, Vilémovice, Plešice a Chroustov, v roce 1567 pak tyto majetky zakoupil Bartoloměj Vanecký z Jemničky. V roce 1630 pak zakoupil Valeč Jiří z Náchoda, v roce 1631 se stal majitelem Beneš z Vlašimi a pak opět v roce 1639 Jiří z Náchoda. Po roce 1660 pak byl majitelem Karel Bohobud Zahrádecký ze Zahrádek, jeho syn pak v roce 1667 prodal majetky Grisslovi z Grisslau.[7]

V roce 1675 pak se stal majitelem vesnice František Schneider von Schneidau a v roce 1685 byl majitelem Leopold Odkolek, ten v roce 1712 nechal opravit zámek ve Valči a obnovil v roce 1710 Chroustov. Hned v roce 1713 pak prodal vesnici Janu Pachtovi z Rájova, který pak v roce 1725 prodal vesnici a okolí Petrovi Forgáčovi, Forgáčům patřila vesnice do roku 1785, kdy vesnici zakoupil Joachim Hess. V roce 1784 byl opraven kostel Povýšení svatého kříže a v roce 1888 byl nově omítnut. Rodině Hessů patřila vesnice do roku 1850, kdy statek a vesnici zakoupil baron Jiří Sina, ten zakoupil také Dalešice a připojil obě vesnice k hrotovickému panství. V roce 1882 zakoupil zvláštní statky Dalešice, Valeč a Slavětice Antonín Dreher. V roce 1902 byl opraven kostel.[7]

V roce 1691 již byla zmíněná škola ve Valči, ta pak byla zmíněna jako samostatná budova i v roce 1789. V roce 1860 byla postavena nová školní budova, ta pak byla v roce 1877 rozšířena o druhou třídu.[7] V roce 1908 byla postavena nová škola v místě dnešní školní budovy.[6]

Roku 1898 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 byl založen TJ Sokol, 1928 byla do obce zavedena elektřina, 1930 otevřeno kino.[6]

V roce 1952 bylo založeno JZD, které bylo v roce 1975 sloučeno s okolními družstvy do JZD Vesmír Dalešice, které ve Valči postavilo velkokapacitní kravín pro 800 ks dojnic. V roce 2001 se sloučilo družstvo Vesmír Dalešice s družstvem Agrochema Studenec. Od šedesátých let byla přistavěna škola a sokolovna, postaven obchod Jednota a hostinec, vybudovaná kanalizace a vodovodní síť, apod. V roce 1975 byla postavena moderní tělocvična při základní škole.[6]

V roce 1989 se rozpadlo JZD a někteří vlastníci půdy si založili družstvo vlastníků. V roce 1993 se první valečský občan stal knězem. Roku 1997 byla provedena digitalizace a rozšíření telefonní sítě, proběhla plynofikace a byla zbudována čistírna odpadních vod.[6]

V roce 2021 bylo oznámeno, že obec připravuje již několikátou lokalitu pro stavbu nových rodinných domů. Starostka Nováková uvedla, že o parcely pro stavbu nových domů je velký zájem. V plánu je i rekonstrukce sokolovny.[8]

Ke dni 25. února 2008 zde žilo 646 obyvatel, z toho bylo 303 mužů a 343 žen.[9]

Do roku 1849 patřila Valeč do malešického panství, od roku 1850 patřila do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[10]

Vývoj počtu obyvatel Valče[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2017
Počet obyvatel 657 711 744 740 744 821 760 624 632 637 655 583 545 787

Místní zastupitelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2018 byl starostou Josef Zahrádka,[12] od roku 2018 úřad starosty zastává Romana Nováková, ta byla opětovně zvolena i po komunálních volbách v roce 2022.[13]

Volby do poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Valeč
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (33.53 %) ČSSD (20.96 %) ČSSD (20.67 %) ANO (32.02 %) SPOLU (31.5 %)
2. KDU-ČSL (20.12 %) ODS (15.58 %) KSČM (19.55 %) KDU-ČSL (14.66 %) ANO (27.78 %)
3. KSČM (19.81 %) KDU-ČSL (15.29 %) ANO 2011 (17.59 %) SPD (11.24 %) Piráti+STAN (11.15 %)
účast 71.52 % (329 z 460) 69.41 % (354 z 510) 64.53 % (362 z 561) 69.02 % (410 z 594) 74.35 % (458 z 616)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Valeč
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (35.88 %) ČSSD (25.44 %) ANO 2011 (24.29 %) ANO (22.07 %)
2. KDU-ČSL (21.05 %) KSČM (22.32 %) KDU-ČSL (20.09 %) KDU-ČSL (19.04 %)
3. ODS (15.31 %) KDU-ČSL (21.87 %) ČSSD (13.55 %) ODS+STO (12.55 %)
účast 42.45 % (211 z 497) 43.25 % (237 z 548) 36.09 % (214 z 593) 38.30 % (234 z 611)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (59 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (59 hlasů). Volební účast byla 71,53 %, tj. 397 ze 555 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (252 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (138 hlasů). Volební účast byla 70,96 %, tj. 391 ze 551 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (159 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (91 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (79 hlasů). Volební účast byla 70,62 %, tj. 421 ze 599 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (228 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (203 hlasů). Volební účast byla 71,64 %, tj. 432 ze 603 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (165 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (115 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (69 hlasů). Volební účast byla 77,44 %, tj. 477 ze 616 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (262 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (211 hlasů). Volební účast byla 77,11 %, tj. 475 ze 616 oprávněných voličů.[25]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 657.
  6. a b c d e f Obec Valeč. O obci [online]. Valeč: Obec Valeč, 2019-03-05 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  7. a b c d e DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 311–324. 
  8. ŘÍHOVÁ, Ivana. O parcely ve Valči je obrovský zájem, říká starostka Romana Nováková. Třebíčský deník. 2021-03-10. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. 
  9. Adresy v České republice - Ministerstvo vnitra České republiky [online]. www.mvcr.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-09-17. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 328–329. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  12. JAKUBCOVÁ, Hana. Valeč bude mít nového starostu. trebicsky.denik.cz. 2018-10-26. Dostupné online [cit. 2019-02-25]. 
  13. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Valeč, konaného dne 19. 10. 2022 od 18:00 hodin v historickém sále zámku Valeč [online]. Valeč: Obec Valeč, 2022-10-19 [cit. 2022-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-21. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]