V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jan IV. z Pernštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan IV. z Pernštejna

Jan z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského
Narození 14. listopadu 1487
Moravský Krumlov
Úmrtí 8. září 1548 (ve věku 60 let)
Židlochovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Vilém II. z Pernštejna
matka Johanka z Liblic
sestra Bohunka z Pernštejna
bratr Vojtěch z Pernštejna
1. manželka Anna Kostková z Postupic
dcera Markéta z Pernštejna
dcera Johanka z Pernštejna
dcera Kateřina z Pernštejna
dcera Marie z Pernštejna
2. manželka Hedvika ze Šelmberka
syn Jaroslav z Pernštejna
syn Vratislav II. z Pernštejna
syn Vojtěch II. z Pernštejna
dcera Kateřina z Pernštejna
3. manželka Magdolna Székely de Ormosd
Portál kostela v Doubravníku, místa posledního odpočinku Jana z Pernštejna
Perštýnská ulice, pardubická „královská cesta“ k zámku

Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý, (14. listopadu 1487 – 8. září 1548 Hrušovany u Brna) byl moravský a český šlechtic a vůdce české stavovské nekatolické opozice. Opakovaně zastával úřad moravského zemského hejtmana a v letech 1537–1548 byl kladským hrabětem.

Bohatství a moc[editovat | editovat zdroj]

Jan z Pernštejna byl starším synem Viléma II. z Pernštejna, bratr Vojtěchův, po otci dědicem moravských statků. Ve svých devatenácti letech se stal nejvyšším komorníkem zemského soudu v Brně a krátce poté moravským zemským hejtmanem. Před rokem 1521 sídlil na hradě Tovačově, který dal opevnit a po němž se psal jako "Jan z Pernštejna na Tovačově." Po smrti svého otce a začal titulovat jako "Jan z Pernštejna na Helfštejně." Hrad Helfštejn se stal jeho hlavním sídlem, i když jako reprezentativní moravské sídlo nechal Jan zbudovat v letech 15211526 zámek v Prostějově. Stavební činnost rozvíjel i na svém rodovém hradě Pernštejně, který doznal raně renesančních přístaveb. Před hrozícím tureckým nebezpečím nechal ještě více opevnit hrady Helfštejn, Židlochovice, Tovačov a další.

Proti turecké expanzi[editovat | editovat zdroj]

Podílel se význačně na formování silné moravské zemské hotovosti proti Turkům, která však k bitvě, vedené králem Ludvíkem Jagellonským roku 1526 u Moháče nedorazila včas, což také částečně přispělo k porážce a smrti českého krále. Jan si to po zbytek života vyčítal.

Po smrti bratra Vojtěcha z Pernštejna 1534 převzal Jan i česká panství. V roce 1537 převzal od panovníka do zástavy kladské hrabství a stal se zdaleka nejbohatším magnátem v zemi. Byl jednou z vůdčích osobností české stavovské opozice a stál v čele české novoutrakvistické šlechty, hlásící se k reformaci luterského typu. Kolem roku 1543 byl mluvčím skupiny šlechty a duchovenstva, která usilovala o sjednocení nekatolíků v jednu zemskou církev. Chtěl tak sjednotit síly k obraně země proti tureckému nebezpečí. Král Ferdinand v tom ale viděl snahu podlomit úsilí o centralizaci moci a rekatolizaci a jednotnou reformační církev odmítl. Jan vedl mnoho politických jednání, z nichž řada se konala na pardubickém zámku. Těmito politickými a církevně společenskými aktivitami se vysvětluje, proč Jan z Pernštejna nechal na pardubickém zámku sál zvaný Mázhaus vyzdobit, ve světské stavbě nezvykle, nástěnným obrazem s náboženským motivem podle Lucase Cranacha st., představujícím antitezi Starého a Nového Zákona.

Kostel a rodinná hrobka v Doubravníku[editovat | editovat zdroj]

V letech 15351557 nechal Jan vybudovat v Doubravníku kostel Povýšení svatého Kříže. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. Jedná se o honosný kostel, při jehož stavbě se nešetřilo mramorem.

Přestavba města Pardubic[editovat | editovat zdroj]

Když město Pardubice roku 1538 vyhořelo, pomohl je znovu vybudovat v tehdy nastupujícím renesančním slohu v nádherné rezidenční poddanské město. Domy byly zvýšeny o další patro a štíty nově upraveny a vyzdobeny. Ostění oken byla provedena po italském vzoru ze zdobných terakotových prefabrikátů. Tehdy se po Čechách říkalo „skví se jako Pardubice“.

Závěr života a skon[editovat | editovat zdroj]

Ke konci života se dostal do finančních obtíží způsobených vysokou daňovou zátěží a snahou i nad její rámec půjčkami finančně pomoci králi při obraně proti Turkům.

Své poslední dny trávil v Hrušovanech, kde 8. září 1548 zemřel. Před smrtí údajně svým synům řekl, ať nikdy neprodávají hrad Pernštejn, kolébku jejich rodu. 12. září bylo jeho tělo převezeno na zámek v Židlochovicích a odtud přes Brno do Doubravníku, kde byl pohřben do rodinné hrobky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEŽ, Radim. Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528-1545. Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. 2008, roč. 20, s. 225-267. ISSN 1804-1116.  
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha : Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Meziříčský z Lomnice
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
První období 15151519
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arkleb Trnavský z Boskovic
Předchůdce:
Jan Kuna II. z Kunštátu
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
Druhá dvě období 15261528, 1530
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan Kuna II. z Kunštátu