Bransouze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bransouze
Centrum Bransouz se zvoničkou a křížem
Centrum Bransouz se zvoničkou a křížem
Znak obce BransouzeVlajka obce Bransouze
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590363
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°18′9″ s. š., 15°45′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel214 (2022)[1]
Rozloha5,15 km²
Katastrální územíBransouze
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů92 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Bransouze
Bransouze 40
675 21 Okříšky
bransouze@obec.cz
StarostaIng. Jan Boček
Oficiální web: www.bransouze.cz
Bransouze
Bransouze
Další údaje
Kód obce590363
Kód části obce9474
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bransouze (německy Branzaus, Branitzlosen, česky do roku 1900 i Brancouze či Bransuze[3]) jsou obec ležící severozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 427 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 214[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi (původně Bransúdi) bylo odvozeno od osobního jména Bransúd a označovalo původně Bransúdovu rodinu. Nejstarší doklad nicméně zní Brančeves (zapsáno Branchewess) a je založen na jméně Branek, což byla domácká podoba jména Bransúd. Koncové -z doloženo od počátku 15. století, převládlo v 16. století.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1234.

Obec byla pravděpodobně postavena na počátku 13. století a byla součástí svrchovaného panství Přibyslavice. První zmínka o Branechewess se uvádí v roce 1234, kdy markrabě Přemysl spolu s městem Brtnice a osmi dalšími obcemi daroval na žádost své matky Constance klášter Porta Coeli. 1240 vyměnil abatyši daleko vzdálené od klášterních majetků u Václava I. za přístupnější Pánov.

Ve 14. století došlo k rozdělení obce. Většina byla poskytnuta jako markraběcí léno různým majitelům. V roce 1334 byl Michal Sele z Bransud a ze Skal a podíl obce roku 1343 obdržel markrabě Karel Smil z Lichtenburka. Druhou část obdrželi bratři Radslav a Smil z Heraltic později jako zástavu. Poté, co oba zemřeli bez potomků, podal markrabě Johann Heinrich léno roku 1366 Petrovi Hechtovi z Rosic.

Další část měli páni z Heraltic. Tato část byla roku 1373 Janem z Heraltic ještě vícekrát rozdělena a jeho majitelé se později opakovaně střídali. Pan Sele na Bransud odpovídající části přešel pánům ze Sázavy po roku 1469. Jan ze Sázavy a Vranova prodal svou část 1494 Janovi z Heraltic.

Kromě toho, markrabě moravský stále držel malý podíl, který patřil ke zboží Brtnickému a byl ponechán na kanovníku chrámu svatého Petra v Brně.

Podíl Hechta z Rosic si rozdělilo od husitských válek mnoha vlastníků a roku 1466 bylo přiděleno Jiřím z Poděbrad Ulrichovi z Miličína jako léno.

Roku 1505 prodal Ulrich mladší z Miličína tuto část Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna na Brtnici. Páni z Valdštejna koupil po smrti Jana Heraltice její část a tak měli dvě největší části Bransouz. V katastru 1530 obec se skládala z 20 majitelů. V roce 1579 poprvé byl používán název Bransouze. V té době patřil k majetku obce mlýn a vápenka. Po bitvě na Bílé hoře, zboží patřící k „Sádecké linii“ pána Zdenka z Valdštejna bylo zkonfiskováno a roku 1623 předsedovi Rady války, Ramboldovi XIII. panem Collato ze San Salvatore prodáno. Po roce 1630 Bransouze patří hrabatům Collato. Držení od 1707 náleží mladší větvi rodu Collato a od roku 1912 princi Collato.

V roce 1869 obec v okrese Třebíč měla 367 obyvatel a v roce 1921 měla 381 obyvatel. V roce 1871 obec byla propojena s železnicí Jihlava–Znojmo a tak byla připojena k železniční síti. Stanice byla pojmenována Bransouze-Přímělkov. V roce 1977 byl na levé straně řeky Jihlavy vystavěn bazén.

V roce 2021 by měl být dokončen projekt muzea mlynářství v budovaném hrádku v areálu bývalého mlýna a jirchárny. V areálu od středověku působil panský mlýn, později jirchárna a po druhé světové válce vodní elektrárna s turbínou. Po roce 1948 byla továrna znárodněna, do prostorů továrny byla přesunuta menší výroba z podniku BOPO Třebíč a ta působila v areálu až do roku 1989. Posléze byl areál vrácen původním majitelům, ti pak prodali v roce 2001 objekty současnému majiteli Liborovi Cejpkovi. Ten sedm let rekonstruoval vodní elektrárnu a dalších šest let rekonstruoval další budovy v areálu. V areálu by také měla působit učňovská škola pro tradiční řemesla jako jsou např. sekernictví či šindelářství.[5]

Do roku 1849 patřily Bransouze do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[6]

Vývoj počtu obyvatel Bransouz[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 367 343 329 344 365 381 368 350 348 335 326 296 258

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Bransouze
2006[8] 2010[9] 2013[10] 2017[11] 2021[12]
1. ČSSD (50.3 %) ČSSD (36.18 %) ČSSD (38.5 %) ANO (32.43 %) ANO (32.6 %)
2. ODS (18.18 %) VV (14.47 %) KSČM (18.01 %) ČSSD (15.54 %) SPOLU (21.01 %)
3. KDU-ČSL (15.15 %) KSČM (13.15 %) KDU-ČSL (12.42 %) KSČM (10.81 %) ČSSD (14.49 %)
účast 76.74 % (165 z 215) 76.24 % (154 z 202) 78.37 % (163 z 208) 74.50 % (149 z 200) 74.21 % (141 z 190)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Bransouze
2008[13] 2012[14] 2016[15] 2020[16]
1. ČSSD (48.73 %) ČSSD (49.63 %) ČSSD (54.36 %) ČSSD (25.66 %)
2. KSČM (21.84 %) KSČM (16.78 %) KDU-ČSL (13.59 %) ANO (18.58 %)
3. ODS (16.8 %) KDU-ČSL (11.67 %) KSČM (10.67 %) KDU-ČSL (10.61 %)
účast 58.54 % (120 z 205) 66.99 % (138 z 209) 52.00 % (104 z 200) 57.36 % (113 z 197)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (34 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (23 hlasů). Volební účast byla 74.64 %, tj. 155 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 70.19 %, tj. 146 ze 208 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 75.12 %, tj. 151 ze 201 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 76.12 %, tj. 153 ze 201 oprávněných voličů.[18]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • rozvaliny vladycké tvrze
  • dům čp. 10 se štukovanou výzdobou průčelí (kulturní památka)
  • kříž
  • památník obětem první světové války, památník obětem druhé světové války
  • zvonička

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 50. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 106.
  5. ↑ LAUDIN, Radek. Na kraji obce roste středověký hrádek. Stane se z něj muzeum řemesel. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-28 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 29. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  8. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bransouze&oldid=21101678“