Rudíkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudíkov
Znak obce RudíkovVlajka obce Rudíkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 591637
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Rudíkov
Katastrální výměra 7,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 708 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 516 m n. m.
PSČ 675 05
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Rudíkov 2
67505 Rudíkov
Starosta Zdeněk Souček
Oficiální web: www.rudikov.cz
Email: ou.rudikov@rudikov.cz
Rudíkov
Rudíkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rudíkov (starší názvy Rvdwicow, Rvdwyco, Rudwicowi[2]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 708[1] obyvatel.

Kolem obce prochází železniční trať Křižanov - Studenec a frekventovaná silnice z Třebíče do Velkého Meziříčí spojující Třebíč s dálnicí D1. Na západ od obce se nachází Bukový kopec (600 m n. m.), obce se nachází na severovýchodním okraji Jaroměřické kotliny. Nedaleko obce protéká Klapovský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Vlčatín, Hodov, Nárameč, Hroznatín, Přeckov a Trnava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce je snad odvozen od stříbrné rudy, která byla těžena nedaleko staré školy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, kdy Heřman z Rudíkova daroval patronaci kostela klášteru v Oslavanech. Po bitvě na Bílé hoře byla k farnosti v Rudíkově přifařena třebíčská a tasovská farnost, tento stav trval až do roku 1660.[2]

V roce 1975 byla v Rudíkově postavena školní budova, která byla projektována jako škola, kam bude jezdit mnoho návštěv. Do rudíkovské základní školy chodil prezident Ludvík Svoboda, součástí budovy byla také Síň tradic, která byla věnována někdejšímu prezidentovi Svobodovi, stejně tak byly v budově do tříd vybudovány průhledy do tříd, kterými delegace měly koukat na studenty. Škola je pojmenována po prezidentovi Svobodovi, toto pojmenování získala v roce 1980.[3]

Do roku 2014 zastávala funkci starosty Jana Nožičková, od roku 2014 vykonává funkci starosty Zdeněk Souček.

Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jednala v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[4]

Vývoj počtu obyvatel Rudíkova[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 364 453 505 501 531 501 501 471 535 564 630 659 691

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci působí řada aktivních spolků, které pořádají pro spoluobčany spoustu akcí (Samozvaná kuželkářská společnost, Sokol, SDH, sportovní kluby). Na kopci u Rudíkova byla na vodovodním potrubí z vodní nádrže Mostiště postavena armaturní šachta v podobě ponorky.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 29-30. Dostupné online.
  3. LAUDIN, Radek. „Prezidentská“ škola má kukátka do tříd pro delegace, síň tradic zmizela. iDNES.cz [online]. 2018-01-14 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
  4. ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti. Třebíčský deník [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  6. ČERNÝ, Kamil. Vodovod by pokryl spotřebu i třikrát. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-16 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]