Rudíkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Rudíkovy.
Rudíkov
Znak obce RudíkovVlajka obce Rudíkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel752 (2023)[1]
Rozloha7,07 km²[2]
Katastrální územíRudíkov
Nadmořská výška516 m n. m.
PSČ675 05
Počet domů239 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRudíkov 2
67505 Rudíkov
ou.rudikov@rudikov.cz
StarostaZdeněk Souček
Oficiální web: www.rudikov.cz
Rudíkov
Rudíkov
Další údaje
Kód obce591637
Kód části obce143260
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rudíkov (starší názvy Rvdwicow, Rvdwyco, Rudwicowi,[4] Rudvíkov[5]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 752[1] obyvatel.

Kolem obce prochází železniční trať Křižanov – Studenec a frekventovaná silnice z Třebíče do Velkého Meziříčí spojující Třebíč s dálnicí D1. Na západ od obce se nachází Bukový kopec (600 m n. m.), obce se nachází na severovýchodním okraji Jaroměřické kotliny. Nedaleko obce protéká Klapovský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Vlčatín, Hodov, Nárameč, Hroznatín, Přeckov a Trnava.

Nedaleko obce se nachází lokalita Horka, kde by mělo dle SÚRAO umístěno úložiště jaderného odpadu, v roce 2020 bylo rozhodnuto, že lokalita je mezi posledními čtyřmi kandidáty.[6] Ke konci roku 2020 bylo oznámeno, že lokalita Horka stále je uvažována jako jedna z míst pro úložiště jaderného odpadu.[7] Na počátku roku 2021 bylo obcím, v kterých je plánováno možné umístění úložiště zaslán 1 milion korun, jednou z obcí je i Rudíkov.[8]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1950 k obci patřila Batouchovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, kdy Heřman z Rudíkova daroval patronaci kostela klášteru v Oslavanech, vesnice patřila k mostišťskému statku a částečně k panství osovskému.

Roku 1355 Bušek z Mostiště daroval Archlebovi z Myslibořic věno na Oslavici a Rudíkově, roku 1358 spojili svoje majetky bratři Bušek, Znaťa a Bohuň z Mostiště a spojili tak majetky v Meziříčí a Rudíkově. V roce 1365 zakoupil Rudíkov a Hroznatín od Jindřicha z Osového, meziříčským patřila vesnice až do roku 1407. V tomto roce získal Rudíkov Petr z Náramče, podmínkou zapsání majetku bylo to, že bude ročně platit peněžitou odměnu třebíčskému klášteru, Petr pak předal majetek svému otci Buškovi z Náramče a tito dva spojili svoje majetky. Posléze tento majetek získal darem Zbyněk ze Stichovic, tomu patřil Rudíkov do roku 1415, kdy jej prodal svému bratrovi Mikulášovi, po něm pak Rudíkov zdědil jeho syn Zbyněk a posléze jeho vnuk Mikuláš. Mikuláš pak prodal v roce 1447 Rudíkov Blažkovi z Přeckova. Někdy kolem roku 1447 zanikla blízká vesnice Chroustov, ta patřila v roce 1367 Ondřejovi Rodálovi, kdy v tentýž rok ji prodal spolu s Přeckovem Mikulášovi z Náramče.[5]

Ten pak roku 1449 zastavil vesnici Janovi Lhotkovi z Dlužína, zástavu nesplnil a tak roku 1464 jeho dědicové předali práva k Rudíkovu Janovi Lhotkovi a po něm zdědili Rudíkov tři synové, dva se majetku vzdali a prodali jej Janovi Bystřickému ze Studnic, ten tak konečně roku 1494 se stal majitelem celého Rudíkova. V roce 1496 prodal část Rudíkova Janovi z Lomnice a na Meziříčí a Rudíkov se stal součástí meziříčského panství. Další část pak získala Kateřina z Náramče, ta pak darovala majetek synovi a ten roku 1505 prodal majetky v Rudíkově Janovi z Lomnice.[5]

Následně byl majitelem vsi Rudíkov (a dalších vesnic v okolí) jeho syn Zdeněk z Lomnice, ale ten v roce 1528 prodal svoji část panství Janovi z Pernštejna, kdy ten po několika dalších nákupech v roce 1529 byl majitelem celého původního panství. Jeho synové pak prodali v roce 1552 meziříčské panství i s Přeckovem Heldtům z Kementu. Po jeho smrti se jeho manželka vdala za Václava Berku z Dubé a Lipého a tak se majiteli panství stali Berkové z Dubé a Lipého.[9] Po bitvě na Bílé hoře byla k farnosti v Rudíkově přifařena třebíčská a tasovská farnost, tento stav trval až do roku 1660.[4]

Na počátku 17. století byl Ladislavovi Berkovi majetek konfiskován a on byl donucen v roce 1608 prodat majetek Ladislavovi Šleynovici ze Šleynic. Po smrti Jana Jetřicha Berky z Dubé a Lipého však nastaly spory o dědictví, kdy nakonec Anna Marie Khieslová z Kotsche (původně Berková z Dubé a Lipého) získala panství a to roku 1649 prodala panství Rudolfovi Kounicovi. Roku 1691 byla postavena škola, nová budova pak byla postavena v roce 1812, roku 1870 pak byla rozšířena na dvojtřídní a v roce 1887 na trojtřídní. V roce 1721 shořel kostel svatého Petra a Pavla.[5] Syn Rudolfa Kounice Arnošt Kounic pak prodal panství Petrovi z Ugartu, Ugartové vlastnili panství do roku 1749, kdy je získal Karel z Lichtenštejna. V roce 1899 pak zemřela Leopoldina z Lobkovic, která zdědila panství a majitelem se stal její syn Rudolf z Lobkovic.[9]

Roku 1900 byl v Rudíkově založen sbor dobrovolných hasičů, roku 1924 byl založen Sokol a později i Orel. V roce 1919 byla zasazena nedaleko školy Lípa svobody, v roce 1926 byly pořízeny nové zvony do kostela, jeden z nich zakoupila přímo obec Rudíkov. Roku 1924 požádaly vesnice Oslavička a Batouchovice o to, aby se mohly oddělit od Rudíkova. V roce 1929 byla postavena budova Orlovny, v roce 1930 byla vesnice elektrifikována a také byla opravena budova fary a kostel, o rok později pak byla otevřena i sokolovna. Během druhé světové války často zajíždělo do Rudíkova gestapo, které pátralo po Ireně Svobodové, manželce Ludvíka Svobody. Také byly rekvírovány zvony z kostela, jeden z nich byl v roce 1946 vrácen z Nizozemska. Po skončení druhé světové války byla Sokolem v roce 1946 odhalena pamětní deska umučeným občanům Rudíkova. V roce 1952 bylo v obci založeno JZD, to bylo v roce 1961 sloučeno s JZD v Hroznatíně, to se pak sloučilo s JZD v Oslavičce, Novém Telečkově a Horních Heřmanicích.[10]

V roce 1972 při vojenském cvičení nedaleko vesnice havaroval vrtulník Mil Mi-4 s deseti lidmi na palubě, všichni zemřeli. Havárii připomíná kamenný pomník a dřevěný kříž.[11]

V roce 1975 byla v Rudíkově postavena školní budova, která byla projektována jako škola, kam bude jezdit mnoho návštěv. Do rudíkovské základní školy chodil prezident Ludvík Svoboda, součástí budovy byla také Síň tradic, která byla věnována někdejšímu prezidentovi Svobodovi, stejně tak byly v budově do tříd vybudovány průhledy do tříd, kterými delegace měly koukat na studenty. Škola je pojmenována po prezidentovi Svobodovi, toto pojmenování získala v roce 1980.[12]

Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jednala v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[13] V roce 2019 a 2020 byl upraven prostor tzv. obecního dvora, byly postaveny garáže, zřízena parkovací místa a upraveny prostory pro úředníky.[14] V roce 2020 obec získala dotaci na stavbu obecního bytového domu.[15]

V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Diplom za společenský život v obci.[16]

Do roku 1849 patřil Rudíkov do velkomeziříčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, následně od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1879 byl součástí Rudíkova Přeckov a opět byl mezi lety 1976 a 1990 začleněn správně pod Rudíkov.[17] V roce 1964 správně začleněn Hroznatín pod Rudíkov.[10]

Vývoj počtu obyvatel Rudíkova[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 364 453 505 501 531 501 501 471 535 564 630 659 691

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kolem obce vede silnice II/360, která je přivaděčem k dálnici D1, v roce 2021 by měla být rozšířena a rekonstruována právě v oblasti okolo Rudíkova. Spolu s tím je navržena stavba průchodu pod silnicí nedaleko rudíkovského hřbitova.[19] V roce 2019 je plánována rekonstrukce cesty k železničnímu nádraží.[20] Obec prohlásila, že pokud nebude zajištěn bezpečný přechod přes nově budovoanou silnici, tak budou stavbu nového obchvatu obce, po kterém se má jezdit rychlostí 90 km/h, blokovat.[21]

Kolem základní školy vede komunikace, na které je rychlost omezena na 30 km/h, ta není dodržována a tak bylo rozhodnuto, že na jaře roku 2021 bude umístěn u školy zpomalovací práh.[22]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2014 zastávala funkci starosty Jana Nožičková, od roku 2014 vykonává funkci starosty Zdeněk Souček.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Rudíkov
2006[23] 2010[24] 2013[25] 2017[26] 2021[27]
1. ČSSD (35.27 %) ČSSD (21.71 %) ANO 2011 (26.57 %) ANO (34.64 %) SPOLU (30.38 %)
2. ODS (30.36 %) ODS (17.69 %) ČSSD (19.21 %) Piráti (11.28 %) ANO (29.9 %)
3. KSČM (14.72 %) KSČM (14.2 %) KSČM (14.73 %) KSČM (10.23 %) Piráti+STAN (11.0 %)
účast 65.20 % (326 z 500) 69.85 % (373 z 534) 69.58 % (380 z 549) 67.85 % (382 z 563) 74.30 % (422 z 568)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Rudíkov
2008[28] 2012[29] 2016[30] 2020[31]
1. ČSSD (41.93 %) ČSSD (27.48 %) ANO 2011 (22.7 %) ANO (20.9 %)
2. KSČM (18.27 %) KSČM (19.9 %) KSČM (15.45 %) KDU-ČSL (20.49 %)
3. ODS (15.59 %) KDU-ČSL (13.27 %) KDU-ČSL (14.97 %) TOP+KAN+Monarch (16.39 %)
účast 35.82 % (187 z 522) 41.21 % (222 z 546) 36.77 % (207 z 563) 42.96 % (244 z 568)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (131 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (61 hlasů). Volební účast byla 72.08 %, tj. 392 ze 548 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (248 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (132 hlasů). Volební účast byla 70.24 %, tj. 380 ze 541 oprávněných voličů.[32]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (172 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (87 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (81 hlasů). Volební účast byla 74.51 %, tj. 418 ze 561 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (245 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (170 hlasů). Volební účast byla 76.15 %, tj. 415 ze 545 oprávněných voličů.[33]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (161 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (135 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (59 hlasů). Volební účast byla 77.48 %, tj. 437 ze 564 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (253 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (177 hlasů). Volební účast byla 79.56 %, tj. 432 ze 543 oprávněných voličů.[34]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci působí řada aktivních spolků, které pořádají pro spoluobčany spoustu akcí (Samozvaná kuželkářská společnost, Sokol, SDH, sportovní kluby). Na kopci u Rudíkova byla na vodovodním potrubí z vodní nádrže Mostiště postavena armaturní šachta v podobě ponorky.[36][37]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 29–30. Dostupné online.
  5. a b c d e f AUGUSTIN, Kratochvíl. Vlastivěda moravská - Velkomeziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 385–392. 
  6. JAKUBCOVÁ, Hana. Horka jako důl na jaderný odpad? Zběsilý postup, kritizují starostové z okolí. Třebíčský deník. 2020-06-06. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  7. ŘÍHOVÁ, Ivana. Kam s radioaktivním odpadem? Třebíčsko s vybraným úložištěm stále nesouhlasí. Třebíčský deník. 2020-12-23. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. 
  8. ŘÍHOVÁ, Ivana. Milion obcím, kam chtějí dát radioaktivní odpad. Na zavření úst, tvrdí starosta. Třebíčský deník. 2021-01-05. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. 
  9. a b KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská - Meziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 49–73. 
  10. a b Kronika obce [online]. Rudíkov: Obec Rudíkov [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  11. MALÝ, Michal. Při vojenském cvičení v roce 1972 vyhaslo u Rudíkova na Třebíčsku 10 lidských životů, tehdejší Československé lidové armádě se podařilo vše utajit. Český rozhlas Vysočina [online]. Český rozhlas, 2023-05-10 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  12. LAUDIN, Radek. „Prezidentská“ škola má kukátka do tříd pro delegace, síň tradic zmizela. iDNES.cz [online]. 2018-01-14 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
  13. ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti. Třebíčský deník [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  14. mach. Vychází každý týden ve středu a v pátek.Objednávka předplatného Obecní dvůr v Rudíkově je v polovině své dostavby. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-03-23 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  15. JAKUBCOVÁ, Hana. Byty pro mladé chtějí stavět v Rudíkově. Podařilo se jim získat dotaci. Třebíčský deník. 2020-07-23. Dostupné online [cit. 2020-09-02]. 
  16. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  17. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 246. 
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  19. JAKUBCOVÁ, Hana. Pod výpadovkou na D1 chtějí podchod, zabezpečený i proti pádu auta. trebicsky.denik.cz. 2019-01-17. Dostupné online [cit. 2019-03-01]. 
  20. MAHEL, Luděk. V Rudíkově chystají opravu cesty k nádraží. Zároveň přesně zaměří pozemky. trebicsky.denik.cz. 2019-04-07. Dostupné online [cit. 2019-04-14]. 
  21. JAKUBCOVÁ, Hana. Hodíme do stavby vidle, hrozí Rudíkovští kraji. Třebíčský deník. 2020-01-08. Dostupné online [cit. 2020-02-06]. 
  22. ŘÍHOVÁ, Ivana. U školy v Rudíkově bude bezpečněji: díky zpomalovacím pruhům. Třebíčský deník. 2021-01-18. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  24. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  25. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  26. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  27. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  28. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  29. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  30. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  31. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  32. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  33. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  34. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  35. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 120. Dostupné online.
  36. ČERNÝ, Kamil. Vodovod by pokryl spotřebu i třikrát. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-16 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  37. ŠAROUNOVÁ, Irena. Na kopci u Rudíkova je v zemi zakopaná ponorka. Vodohospodáři si tak vylepšili své zařízení. Český rozhlas Region [online]. Český rozhlas, 2019-02-18 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]