Lipník (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lipník
Centrum Lipníka od kostela sv. Jana Křtitele
Centrum Lipníka od kostela sv. Jana Křtitele
Znak obce LipníkVlajka obce Lipník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591041
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel400 (2022)[1]
Rozloha5,14 km²
Katastrální územíLipník u Hrotovic
Nadmořská výška482 m n. m.
PSČ675 52
Počet domů128 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLipník 106
67552 Lipník u Hrotovic
ou.lipnik@quick.cz
StarostaMiroslav Svoboda
Oficiální web: www.obeclipnik.cz
Lipník
Lipník
Další údaje
Kód obce591041
Kód části obce84255
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lipník (německy Lipnik,[3] Lipník u Hrotovic[4]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 400[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Ostašov, Zárubice, Dolní Vilémovice, Myslibořice, Jaroměřice nad Rokytnou a Klučov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1408, dle jiných zdrojů však existuje první zmínka v roce 1237, kdy měl Lipník existovat jako samostatný statek s tvrzí, na které sídlil Ctibor z Lipníka. V tu dobu v obci měl stát farní kostel. Ve 14. století měla ves patřit vladykům z Račic, ale v roce 1407 pak měl Jan z Lipníka prodat majetky ve vsi Michkovi z Lhoty. V roce 1446 byl opraven místní kostel. V roce 1480 byl Lipník odkoupen Jeník z Olbramovic a v roce 1535 pak patřil Lipník manželům Ludmile z Olbramovic a Janovi Hořickému z Hořic. Ti pak prodali Lipník, Lhotu, Klučov a Štěpánovice Václavovi Chroustenskému z Malovar a stal se tak součástí myslibořického panství.[4]

Jeho syn Rafael Chroustenský z Malovar pak získal dědictvím myslibořické panství a připojil k němu v roce 1559 Měřín, jeho synové se pak podělili o majetky otce a myslibořické panství získal Petr Chroustenský z Malovar, v roce 1605 pak Myslibořice vlastnil Jan Rafael Chroustenský, ten se připojil ke vzbouření stavů a byl mu zkonfiskován majetek a myslibořické panství bylo prodáno v roce 1627 Jindřichovi z Náchoda, ten pak panství prodal v roce 1630 Karlovi Grynovi ze Styrcenberka a ten následně v roce 1637 prodal panství Ondřeji z Ostašova a pak získal panství Mikuláš z Ostašova a posléze Jan Baptista z Ostašova. Po něm získala panství jeho sestra Anna, soudil se s ní však její bratr Ondřej Křištof z Ostašova a majetky mu byly přiděleny, jeho synové pak v roce 1760 prodali panství Rudolfovi Chotkovi. V roce 1836 pak získal statek Jiří Šimon, ten pak v roce 1847 spojil panství hrotovické a myslibořické.[5] Jeho dcera pak byla nucena prodat spojená panství Antonínu Dreherovi z Vídně.[6]

Po bitvě na Bílé Hoře byla farnost v obci zrušena a obec byla přifařena do farnosti v Myslibořicích, ale až do roku 1704 žili myslibořičtí faráři v Lipníku, protože v Myslibořicích nebyla fara. V 17. století byl vytvořen nový vchod do kostela a původní zazděn. V roce 1793 byla v Lipníku postavena škola, do které chodily děti z Lipníka, Klučova a Ostašova.[4]

Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jednala v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[7] Roku 2019 byla vysázena druhá část lipové aleje nedaleko rybníka Silniční.[8] V roce 2020 bylo rozhodnuto o úpravě jedné z nejsložitějších křižovatek v ČR, bude změněno silniční vedení kolem hráze rybníka.[9]

Do roku 1849 patřil Lipník do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942–1945 do okresu Moravské Budějovice a pak od roku 1960 do okresu Třebíč.[10]

Vývoj počtu obyvatel Lipníka[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 348 331 354 393 464 415 398 333 350 359 351 331 309

Lokalita Na skalním a hlubinné úložiště[editovat | editovat zdroj]

V těsném okolí obce se nachází tři rybníky, 2 km na jih od obce se tyčí vrch Na skalním (557 m n. m.). Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasily. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km2 a byla zařazena do užšího výběru.[12]

V září 2018 obec vyhlásila referendum o tom, zda občané souhlasí s výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu na území obce.[13] Referendum se konalo v říjnu 2018 při příležitosti voleb do zastupitelstev obcí, občané obce úložiště jaderného odpadu odmítli, proti bylo 179 ze 186 hlasujících.[14] V listopadu 2018 byla nedaleko lokality Na Skalním vztyčena pamětní deska, která vyobrazuje odmítavý text ke stavbě hlubinného úložiště.[15]

Lokalita byla v roce 2020 vyřazena z vybraných míst.[16]

Vybavenost obce a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Sportovní vyžití[editovat | editovat zdroj]

V obci je místní fotbalový klub Hajduk Lipník, z.s. (dříve TJ SOKOL Lipník). Hajduk má 100 aktivních členů. Od nové sezony 2019/20 hrají hráči dorostu krajský přebor.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Na hrázi Silničního rybníka na jižním okraji obce se natáčela část filmu Postřižiny.[17]

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Karel Pléha, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Josef Novotný, od roku 2014 funkci starosty vykonává Miroslav Svoboda.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Lipník
2006[18] 2010[19] 2013[20] 2017[21] 2021[22]
1. ČSSD (29.21 %) KSČM (28.03 %) KSČM (28.57 %) ANO (29.64 %) ANO (27.65 %)
2. KSČM (29.21 %) ČSSD (15.88 %) ANO 2011 (24.63 %) KSČM (19.59 %) SPOLU (23.4 %)
3. ODS (19.66 %) ODS (14.48 %) KDU-ČSL (13.79 %) KDU-ČSL (11.55 %) SPD (15.31 %)
účast 68.73 % (178 z 259) 75.35 % (214 z 284) 67.77 % (204 z 301) 67.79 % (202 z 298) 74.45 % (236 z 317)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Lipník
2008[23] 2012[24] 2016[25] 2020[26]
1. KSČM (32.08 %) KSČM (36.44 %) KSČM (22.46 %) ANO (21.27 %)
2. ČSSD (28.35 %) ČSSD (17.79 %) ANO 2011 (18.11 %) KDU-ČSL (19.14 %)
3. KDU-ČSL (17.16 %) KDU-ČSL (15.25 %) KDU-ČSL (14.49 %) Piráti (12.05 %)
účast 48.20 % (134 z 278) 41.47 % (123 z 299) 46.49 % (139 z 299) 45.54 % (143 z 314)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (47 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (37 hlasů). Volební účast byla 74.09 %, tj. 223 ze 301 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (171 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (61 hlasů). Volební účast byla 77.15 %, tj. 233 ze 302 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (54 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 73.84 %, tj. 223 ze 302 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (154 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (79 hlasů). Volební účast byla 77.93 %, tj. 233 ze 299 oprávněných voličů.[28]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek 9. Ostrava: Profil, 1984. 345 s. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 188. 
  4. a b c Lipník [online]. Otisky [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  5. DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 341 s. S. 157–166. 
  6. DVORSKÝ, František. Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 341 s. S. 42. 
  7. ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti. Třebíčský deník [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  8. MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Lipník splácí dávný dluh. Vrací do krajiny lípy. Lhánice zase keře. trebicsky.denik.cz. 2019-11-01. Dostupné online [cit. 2019-12-16]. 
  9. JAKUBCOVÁ, Hana. Nejsložitější křižovatka? V Lipníku řidičům pomůže úprava, kruháč z ní nebude. Třebíčský deník. 2020-08-26. Dostupné online [cit. 2020-10-06]. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  12. MAHEL, Luděk. Na Třebíčsku je další místo pro jaderné úložiště. Lidé se bouří. Třebíčský deník. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02]. 
  13. Lipník na Třebíčsku vyhlásil referendum o hlubinném úložišti - Ekolist.cz. Ekolist.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-10]. 
  14. ČTK. Lipník na Třebíčsku úložiště jaderného odpadu nechce. Obyvatelé ho odmítli v referendu - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-14]. 
  15. MAHEL, Luděk. Proti jadernému úložišti půjdeme společně, shodli se zástupci z Vysočiny. Třebíčský deník. 2018-11-21. Dostupné online [cit. 2018-12-09]. 
  16. JAKUBCOVÁ, Hana. Horka jako důl na jaderný odpad? Zběsilý postup, kritizují starostové z okolí. Třebíčský deník. 2020-06-06. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  17. Postřižiny [online]. Filmová místa [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]