Hořice (okres Pelhřimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hořice
Hasičská zbrojnice v Hořicích
Hasičská zbrojnice v Hořicích
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0633 547956
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Humpolec
Historická země Čechy
Katastrální výměra 6,84 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 183 (2019)[1]
Nadmořská výška 468 m n. m.
PSČ 396 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Hořice 47
396 01 Humpolec
Starostka Alena Přívratská
Oficiální web: www.obec-horice.cz
Email: horice@wo.cz
Hořice
Hořice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hořice (německy Horschitz) se nachází v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde 183[1] obyvatel. Severně od obce protéká Blažejovický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky. Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

V letech 2006-2010 působil jako starosta Ladislav Vejsada, od roku 2010 tuto funkci zastává Alena Přívratská.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 75 Hořice. Dále tudy vedou silnice III. třídy:

  • III/13026 D1 - Vraždovy Lhotice
  • III/13027 D1 - Hořice - Dunice
  • III/13028 Hroznětice - Děkančice
  • III/13035 Senožaty - Hroznětice - D1 - Píšť
  • III/13036 část mostu přes Želivku

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]