Blažejovický potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blažejovický potok
Pohled k ústí Blažejovického potoka od kostela v Zahrádce
Pohled k ústí Blažejovického potoka od kostela v Zahrádce
Základní informace
Délka toku13,7 km
Plocha povodí33,5 km²
Průměrný průtok0,18 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-02-090
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Studený, Dunice, Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka
Povodí Blažejovického potoka
Povodí Blažejovického potoka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blažejovický potok je levostranný přítok řeky Želivkyokrese Benešov ve Středočeském kraji a v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Délka jeho toku činí 13,7 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 33,5 km².[2][pozn 2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Blažejovický potok pramení zhruba 1,5 km západně od obce Studenýnadmořské výšce okolo 520 m.[pozn 3] Teče převážně východním až severovýchodním směrem. Protéká výše zmíněnou obcí a Dunicemi, pod kterými jeho údolí přetíná dálnice D1, nedaleko Hořic. Dále po proudu posilují jeho tok z levé strany Děkanovický a Vítonický potok. Zhruba 4 kilometry severovýchodně odtud, u obce Snět, ústí do vodní nádrže Švihov.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • Děkanovický potok (hčp 1-09-02-091) – levostranný přítok přitékající od Děkanovic s plochou povodí 7,3 km².[2]
  • Vítonický potok – levostranný přítok přitékající od Vítonic.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,18 m³/s.[1]

Hlásný profil:[3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Blažejovice 4,95 26,88 km² 0,15 m³/s 18,9 m³/s

M-denní průtoky u ústí:[4]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 0,42 0,29 0,22 0,18 0,15 0,12 0,10 0,08 0,07 0,06 0,04 0,03 0,02

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Před vybudováním Švihovské nádrže ústil Blažejovický potok do Želivky v místech u dnes již zatopeného městečka Zahrádka. Na ostrohu nad tímto ústím stával již ve středověku zaniklý hrad Klosterberg.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Délka toku dle mapy VÚV činí téměř 14,1 km
  2. Bývá též uváděna hodnota 32,8 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  3. V Zeměpisném lexikonu ČSR je uvedena nadmořská výška 514 m

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 63. 
  2. a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Povodňový plán města Vlašim [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné online. 
  4. Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné online. 
  5. Zahrádka zaniklé městečko na Želivce [online]. [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]