Arneštovice
| Arneštovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0633 509388 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Pelhřimov |
| Okres (LAU 1) | Pelhřimov (CZ0633) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′57″ s. š., 15°7′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 83 (2021)[1] |
| Rozloha | 5,42 km² |
| Katastrální území | Arneštovice |
| Nadmořská výška | 489 m n. m. |
| PSČ | 395 01 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Arneštovice 16 39501 Pacov arnestovice@tiscali.cz |
| Starosta | Stanislav Suk |
| Oficiální web: www | |
  Arneštovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 509388 |
| Kód části obce | 418 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arneštovice (dříve také Arnoštovice, německy Arnestowitz[2]) je obec ležící v okrese Pelhřimov. Má 83[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 543 ha.
Ve vzdálenosti 13 km jižně leží město Pelhřimov, 17 km jihovýchodně město Humpolec, 25 km severovýchodně město Světlá nad Sázavou a 26 km západně město Vlašim. Leží v údolí menšího levostranného přítoku řeky Trnavy.[3] Náves se dvěma rybníky je protáhlá.[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty in Arnosstowiczich (1403), Arnestowicz (1406), Arno stowicze (1654), Arneschtowicz a Arnesstowicze (1790), Arneštovice (1854), od roku 1886 se používá název Arneštovice. Místní jméno znamenalo ves lidí Arneštových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Arneštovic.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves byla založena pravděpodobně podle názvu v době středověké kolonizace lokátorem Arnoštem, existují spekulace, že mohlo jít o samotného prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K tomu kromě doby, kdy působil na pražském arcibiskupství (1344–1364) přispívá i blízkost Červené Řečice, která patřila právě pražskému arcibiskupství.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403, kdy ji koupili vikáři vyšehradské kapituly od Ondřeje Šafrána z Bělé.[3] V roce 1880 tu žilo 245 českých obyvatel v 37 domech.[2] Do roku 1886 se používal název Arnoštovice.[3]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Prochází tudy silnice III. třídy č. 12920a do Košetic a jižní částí vede silnice II. třídy č. 129.[5] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Košetice, Křešín, Lukavec, Pacov, Tábor a Praha.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Arneštovický mlýn se původně nazýval Měřičkův. Stojí na řece Trnavě 1,5 km jihovýchodně. Písemně je připomínán v roce 1654, kdy byl označen jako pustý. Svou činnost ukončil v 50. letech 20. století. V roce 1967 jej k rekreačním účelům koupil podnik Jawa Týnec nad Sázavou. V 70. letech tu vznikl dětský tábor.[7]
- Kaple Panny Marie - stojí na návsi před domem čp. 5. Kaple ve stylu lidového baroka pochází z roku 1848.[3]
- Kříž – z roku 1875, tyčí se před kapličkou. Kříž pochází z roku 1875.[3]
- Kříž na cestě k Hořepníku z roku 1865[3]
- „Kohoutova“ kaplička na cestě k Hořepníku. Byla postavena z červených cihel v roce 1927.[3]
- Kaplička na cestě k Jiřičkám
- Boží muka „Na drnovkách“
- Kříž „Na drnovkách“
- Kříž na cestě ke Křelovicům z roku 1902[3]
- Pomník padlým z první světové války
- Kamenný rozcestník na křižovatce silnic se nazývá lumpus, pochází z 19. století. Uvádí vzdálenosti do větších měst v okolí.[3]
- Nechvátalova usedlost čp. 7 je nejstarším a nejlépe dochovaným zdejším statkem.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b Ottův slovník naučný, díl 2, s. 761, heslo Arneštovice, č. 1.
- ↑ a b c d e f g h i j k l DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovice, s. 8.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 14.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2015-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Arneštovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovický mlýn, s. 8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arneštovice na Wikimedia Commons - Arneštovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
