Arneštovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arneštovice
Center of Arneštovice, Pelhřimov District.jpg
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0633 509388
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Pelhřimov
Historická země Čechy
Katastrální území Arneštovice
Katastrální výměra 5,42 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 86 (2019)[1]
Nadmořská výška 489 m n. m.
PSČ 395 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Arneštovice 16
39501 Pacov
Starosta Stanislav Suk
Oficiální web: www.arnestovice.cz
Email: arnestovice@tiscali.cz
Arneštovice
Arneštovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arneštovice (dříve také Arnoštovice, německy Arnestowitz[2]) je obec ležící v okrese Pelhřimov. Má 86[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 543 ha.

Ve vzdálenosti 13 km jižně leží město Pelhřimov, 17 km jihovýchodně město Humpolec, 25 km severovýchodně město Světlá nad Sázavou a 26 km západně město Vlašim. Leží v údolí menšího levostranného přítoku řeky Trnavy.[3] Náves se dvěma rybníky je protáhlá.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty in Arnosstowiczich (1403), Arnestowicz (1406), Arno stowicze (1654), Arneschtowicz a Arnesstowicze (1790), Arneštovice (1854), od roku 1886 se používá název Arneštovice. Místní jméno znamenalo ves lidí Arneštových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Arneštovic.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves byla založena pravděpodobně podle názvu v době středověké kolonizace lokátorem Arnoštem, existují spekulace, že mohlo jít o samotného prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K tomu kromě doby, kdy působil na pražském arcibiskupství (1344–1364) přispívá i blízkost Červené Řečice, která patřila právě pražskému arcibiskupství.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403, kdy ji koupili vikáři vyšehradské kapituly od Ondřeje Šafrána z Bělé.[3] V roce 1880 tu žilo 245 českých obyvatel v 37 domech.[2] Do roku 1886 se používal název Arnoštovice.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Prochází tudy silnice III. třídy č. 12920a do Košetic a jižní částí vede silnice II. třídy č. 129.[5] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Košetice, Křešín, Lukavec, Pacov, Tábor a Praha.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Arneštovický mlýn se původně nazýval Měřičkův. Stojí na řece Trnavě 1,5 km jihovýchodně. Písemně je připomínán v roce 1654, kdy byl označen jako pustý. Svou činnost ukončil v 50. letech 20. století. V roce 1967 jej k rekreačním účelům koupil podnik Jawa Týnec nad Sázavou. V 70. letech tu vznikl dětský tábor.[7]
  • Kaple Panny Marie - stojí na návsi před domem čp. 5. Kaple ve stylu lidového baroka pochází z roku 1848.[3]
  • Kříž – z roku 1875, tyčí se před kapličkou. Kříž pochází z roku 1875.[3]
  • Kříž na cestě k Hořepníku z roku 1865[3]
  • „Kohoutova“ kaplička na cestě k Hořepníku. Byla postavena z červených cihel v roce 1927.[3]
  • Kaplička na cestě k Jiřičkám
  • Boží muka „Na drnovkách“
  • Kříž „Na drnovkách“
  • Kříž na cestě ke Křelovicům z roku 1902[3]
  • Pomník padlým z první světové války
  • Kamenný rozcestník na křižovatce silnic se nazývá lumpus, pochází z 19. století. Uvádí vzdálenosti do větších měst v okolí.[3]
  • Nechvátalova usedlost čp. 7 je nejstarším a nejlépe dochovaným zdejším statkem.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b Ottův slovník naučný, díl 2, s. 761, heslo Arneštovice, č. 1.
  3. a b c d e f g h i j k l DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovice, s. 8. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 14. 
  5. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2015-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  6. Arneštovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online. 
  7. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovický mlýn, s. 8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]