Arneštovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arneštovice
Center of Arneštovice, Pelhřimov District.jpg
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0633 509388
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Pelhřimov
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 85 (2020)[1]
Rozloha 5,42 km²
Katastrální území Arneštovice
Nadmořská výška 489 m n. m.
PSČ 395 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Arneštovice 16
39501 Pacov
arnestovice@tiscali.cz
Starosta Stanislav Suk
Oficiální web: www.arnestovice.cz
Arneštovice
Arneštovice
Další údaje
Kód části obce 418
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arneštovice (dříve také Arnoštovice, německy Arnestowitz[2]) je obec ležící v okrese Pelhřimov. Má 85[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 543 ha.

Ve vzdálenosti 13 km jižně leží město Pelhřimov, 17 km jihovýchodně město Humpolec, 25 km severovýchodně město Světlá nad Sázavou a 26 km západně město Vlašim. Leží v údolí menšího levostranného přítoku řeky Trnavy.[3] Náves se dvěma rybníky je protáhlá.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty in Arnosstowiczich (1403), Arnestowicz (1406), Arno stowicze (1654), Arneschtowicz a Arnesstowicze (1790), Arneštovice (1854), od roku 1886 se používá název Arneštovice. Místní jméno znamenalo ves lidí Arneštových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Arneštovic.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves byla založena pravděpodobně podle názvu v době středověké kolonizace lokátorem Arnoštem, existují spekulace, že mohlo jít o samotného prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K tomu kromě doby, kdy působil na pražském arcibiskupství (1344–1364) přispívá i blízkost Červené Řečice, která patřila právě pražskému arcibiskupství.[3] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403, kdy ji koupili vikáři vyšehradské kapituly od Ondřeje Šafrána z Bělé.[3] V roce 1880 tu žilo 245 českých obyvatel v 37 domech.[2] Do roku 1886 se používal název Arnoštovice.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Prochází tudy silnice III. třídy č. 12920a do Košetic a jižní částí vede silnice II. třídy č. 129.[5] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Košetice, Křešín, Lukavec, Pacov, Tábor a Praha.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Arneštovický mlýn se původně nazýval Měřičkův. Stojí na řece Trnavě 1,5 km jihovýchodně. Písemně je připomínán v roce 1654, kdy byl označen jako pustý. Svou činnost ukončil v 50. letech 20. století. V roce 1967 jej k rekreačním účelům koupil podnik Jawa Týnec nad Sázavou. V 70. letech tu vznikl dětský tábor.[7]
  • Kaple Panny Marie - stojí na návsi před domem čp. 5. Kaple ve stylu lidového baroka pochází z roku 1848.[3]
  • Kříž – z roku 1875, tyčí se před kapličkou. Kříž pochází z roku 1875.[3]
  • Kříž na cestě k Hořepníku z roku 1865[3]
  • „Kohoutova“ kaplička na cestě k Hořepníku. Byla postavena z červených cihel v roce 1927.[3]
  • Kaplička na cestě k Jiřičkám
  • Boží muka „Na drnovkách“
  • Kříž „Na drnovkách“
  • Kříž na cestě ke Křelovicům z roku 1902[3]
  • Pomník padlým z první světové války
  • Kamenný rozcestník na křižovatce silnic se nazývá lumpus, pochází z 19. století. Uvádí vzdálenosti do větších měst v okolí.[3]
  • Nechvátalova usedlost čp. 7 je nejstarším a nejlépe dochovaným zdejším statkem.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b Ottův slovník naučný, díl 2, s. 761, heslo Arneštovice, č. 1.
  3. a b c d e f g h i j k l DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovice, s. 8. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 14. 
  5. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2015-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  6. Arneštovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online. 
  7. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovický mlýn, s. 8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]