Arneštovice
| Arneštovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Pelhřimov |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′57″ s. š., 15°7′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 85 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,42 km²[2] |
| Katastrální území | Arneštovice |
| Nadmořská výška | 489 m n. m. |
| PSČ | 395 01 |
| Počet domů | 38 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Arneštovice 16 395 01 Pacov arnestovice@tiscali.cz |
| Starosta | Stanislav Suk |
| Oficiální web | www |
  Arneštovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 509388 |
| Kód části obce | 418 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arneštovice (dříve také Arnoštovice, německy Arnestowitz[5]) jsou obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 85[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 543 hektarů.
Ve vzdálenosti čtrnáct kilometrů leží jižně město Pelhřimov, sedmnáct kilometrů jihovýchodně město Humpolec, 25 kilometrů severovýchodně město Světlá nad Sázavou, 26 kilometrů západně město Vlašim, 38 kilometrů severozápadně od Jihlavy a 80 kilometrů jihozápadně od Prahy. Leží v údolí menšího levostranného přítoku řeky Trnavy. Náves se dvěma rybníky je protáhlá.[6]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty in Arnosstowiczich (1403), Arnestowicz (1406), Arno stowicze (1654), Arneschtowicz a Arnesstowicze (1790), Arneštovice (1854), od roku 1886 se používá název Arneštovice. Místní jméno znamenalo ves lidí Arneštových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Arneštovic.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves byla založena pravděpodobně podle názvu v době středověké kolonizace lokátorem Arnoštem, existují spekulace, že mohlo jít o samotného prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. K tomu kromě doby, kdy působil na pražském arcibiskupství (1344–1364) přispívá i blízkost Červené Řečice, která patřila právě pražskému arcibiskupství.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403, kdy ji koupili vikáři vyšehradské kapituly od Ondřeje Šafrána z Bělé.[6] Do roku 1886 se používal název Arnoštovice.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 tu žilo 245 českých obyvatel v 37 domech.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 237 | 245 | 247 | 245 | 259 | 265 | 217 | 180 | 165 | 154 | 101 | 88 | 81 | 88 | 87 |
| Počet domů | 37 | 37 | 39 | 39 | 39 | 41 | 42 | 42 | 37 | 34 | 30 | 37 | 37 | 37 | 38 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1976 byly Arneštovice obcí v okrese Pelhřimov (1850–1930), posléze v okrese Pacov (1950) a později opět v okrese Pelhřimov. Od 1. dubna 1976 do 30. června 1990 patřily jako část obce ke Košeticím a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí.[10]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Prochází tudy silnice III. třídy č. 12920a do Košetic a jižní částí vede silnice II. třídy č. 129.[11] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Košetice, Křešín, Lukavec, Pacov, Tábor a Praha.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Arneštovický mlýn se původně nazýval Měřičkův. Stojí na řece Trnavě 1,5 kilometru jihovýchodně. Písemně je připomínán v roce 1654, kdy byl označen jako pustý. Svou činnost ukončil v padesátých letech 20. století. V roce 1967 jej k rekreačním účelům koupil podnik Jawa Týnec nad Sázavou. V sedmdesátých letech tu vznikl dětský tábor.[6]
- Kaple Panny Marie – stojí na návsi před domem čp. 5. Kaple ve stylu lidového baroka pochází z roku 1848.[6]
- Kříž – z roku 1875, tyčí se před kapličkou. Kříž pochází z roku 1875.[6]
- Kříž na cestě k Hořepníku z roku 1865[6]
- „Kohoutova“ kaplička na cestě k Hořepníku. Byla postavena z červených cihel v roce 1927.[6]
- Kaplička na cestě k Jiřičkám
- Boží muka a kříž „Na drnovkách“
- Kříž na cestě ke Křelovicům z roku 1902[6]
- Pomník padlým z první světové války
- Kamenný rozcestník na křižovatce silnic se nazývá lumpus, pochází z 19. století. Uvádí vzdálenosti do větších měst v okolí.[6]
- Nechvátalova usedlost čp. 7 je nejstarším a nejlépe dochovaným zdejším statkem.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- 1 2 Ottův slovník naučný, díl 2, s. 761, heslo Arneštovice, č. 1.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie, Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Arneštovice, s. 8.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 14.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 4.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Arneštovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arneštovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Arneštovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Arneštovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
