Veselá (okres Pelhřimov)
| Veselá | |
|---|---|
 | |
.svg) .svg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Počátky |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′9″ s. š., 15°13′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 226 (2025)[1] |
| Rozloha | 8,69 km²[2] |
| Katastrální území | Veselá u Častrova |
| Nadmořská výška | 621 m n. m. |
| PSČ | 394 70 |
| Počet domů | 89 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Veselá 31 394 70 Kamenice nad Lipou obecvesela@tiscali.cz |
| Starosta | František Peroutka |
| Oficiální web | www |
  Veselá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549053 |
| Kód části obce | 180513 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veselá (německy Wessela) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Leží dvanáct kilometrů jižně od Pelhřimova. Žije zde 226[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. Původně byla zvána Prašivá[4] a dodnes je tak i zvána lidově. K nejstarší historii obce spojené s osídlením kotliny mezi Kopaninou, Kamenitým kopcem a Nádavkem na západě a hřbetem s Bělským kopcem bohužel neexistuje podle Tomáše Zdechovského (autora znaku a vlajky) uspokojivý dostatek písemných zpráv, aby bylo možné stanovit nejstarší možné vlastníky panství. Jak lze vyčíst z publikace K dějinám obce Veselá, v nejstarších dobách patřila obec k církevním panstvím.
Od 14. století jsou doloženi majitelé panství, kteří sídlili na zdejší tvrzi. Ta se do dnešní doby již nedochovala, nicméně pečetě majitelů panství ano. V soupisu pečetí Augusta Sedláčka nazvaném Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty se nachází několik odkazů na pečetě nejstarších majitelů panství. První z doložených vlastníků byli pánové z Hostišova[5] a z Prašivé, kteří měli v erbu dle doložených pečetí supí hlavu (335v), dále polcený štít nebo supí hlavu (51b).
Jednou z nejstarších doložených pečetí je Pavla Prašiveckého z Hostišova, též Pavla z Prašivé a Hostišova, která se nachází i v Sedláčkově Atlase erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty.[6] Je na ní vyobrazena právě supí hlava, která se stala základem pro vytvoření znaku obce. Na základě výzkumu pečetí majitelů panství prozatím nebyla nalezena nejstarší pečeť s erbem majitele panství. Starší pečeť Ondřeje z Prašivé se dle nejasného odkazu v konfirmačních knihách nenachází.
| Majitel panství | období, kdy se připomíná |
|---|---|
| Majnuš, arcibiskupský purkrabí v Rychnově | 1393 |
| Ondřej z Prašivé | 1393 |
| Ondřej z Hostišova a Prašivé (znak s ptákem – supí hlava) | přelom 14. a 15. století |
| neznámí majitelé | |
| Pavel z Hoštišova, z Prašivé (znak supí hlava) | 1457 |
| Jan z Hostišova a Prašivé | 1484 |
| Pavel Prašivecký z Hostišova | 1483, 1490 |
| Jindřich z Hradce | 1490 |
| Arnošt z Leskovce | 1517 |
| Šebestián a Jan | 1540 |
| Jan Leskovec | |
| Mikuláš Leskovec | |
| Bohuslav Leskovec | |
| přejmenování obce – Veselá | 1587 |
V 16. století byli majitelé panství Leskovcové.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 440 | 451 | 478 | 452 | 427 | 391 | 335 | 246 | 246 | 244 | 267 | 258 | 243 | 218 | 219 |
| Počet domů | 54 | 58 | 60 | 62 | 65 | 65 | 67 | 65 | 60 | 59 | 59 | 75 | 82 | 83 | 89 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850–1900 k obci patřily Bělá a Janovice.[9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jarmila Kurandová (1890–1978), herečka[11]
- Josef Sochor (* 1937), zpěvák
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ https://www.obecvesela.cz/osidleni-kraje/d-3082 - OSÍDLENÍ KRAJE, Stanislav Veselý
- ↑ Mysliveček M. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě… Praha: Horizont 1993, s. 128.
- ↑ Sedláček A. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5, Praha: Academia 2003, s. 307
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 11, 201.
- ↑ Udělené symboly – Veselá [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ LAUDIN, Radek. Filmové Babičce Jarmile Kurandové odhalí v rodišti pamětní desku. iDNES.cz [online]. 2009-05-18 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselá na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Veselá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Veselá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
