Veselá (okres Pelhřimov)
| Veselá | |
 | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0633 549053 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Pelhřimov (CZ0633) |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov |
| Pověřená obec | Počátky |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Veselá u Častrova |
| Katastrální výměra | 8,68 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′9″ s. š., 15°13′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 225 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 621 m n. m. |
| PSČ | 394 63 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Veselá 31 39470 Kamenice nad Lipou |
| Starosta | František Peroutka |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obecvesela@tiscali.cz | |
  Veselá | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Veselá (německy Wessela) se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde 225[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. K nejstarší historii obce spojené s osídlením kotliny mezi Kopaninou, Kamenitým kopcem a Nádavkem na západě a hřbetem s Bělským kopcem bohužel neexistuje podle Tomáše Zdechovského (autora znaku a vlajky) uspokojivý dostatek písemných zpráv, aby bylo možné stanovit nejstarší možné vlastníky panství. Jak lze vyčíst z publikace K dějinám obce Veselá, v nejstarších dobách patřila obec k církevním panstvím.
Od 14. století jsou doloženi majitelé panství, kteří sídlili na zdejší tvrzi. Ta se do dnešní doby již nedochovala, nicméně pečetě majitelů panství ano. V soupisu pečetí Augusta Sedláčka nazvaném Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty se nachází několik odkazů na pečetě nejstarších majitelů panství. První z doložených vlastníků byli pánové z Hostišova[2] a z Prašivé, kteří měli v erbu dle doložených pečetí supí hlavu (335v), dále polcený štít nebo supí hlavu (51b).
Jednou z nejstarších doložených pečetí je Pavla Prašiveckého z Hostišova, též Pavla z Prašivé a Hostišova, která se nachází i v Sedláčkově Atlase erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty.[3] Je na ní vyobrazena právě supí hlava, která se stala základem pro vytvoření znaku obce. Na základě výzkumu pečetí majitelů panství prozatím nebyla nalezena nejstarší pečeť s erbem majitele panství. Starší pečeť Ondřeje z Prašivé se dle nejasného odkazu v konfirmačních knihách nenachází.
| Majitel panství | období, kdy se připomíná |
|---|---|
| Majnuš, arcibiskupský purkrabí v Rychnově | 1393 |
| Ondřej z Prašivé | 1393 |
| Ondřej z Hostišova a Prašivé (znak s ptákem – supí hlava) |
přelom 14. a 15. stol. |
| neznámí majitelé | |
| Pavel z Hoštišova, z Prašivé (znak supí hlava) |
1457 |
| Jan z Hostišova a Prašivé | 1484 |
| Pavel Prašivecký z Hostišova | 1483, 1490 |
| Jindřich z Hradce | 1490 |
| Arnošt z Leskovce | 1517 |
| Šebestián a Jan | 1540 |
| Jan Leskovec | |
| Mikuláš Leskovec | |
| Bohuslav Leskovec | |
| přejmenování obce – Veselá | 1587 |
V 16. století majitelé panství Leskovcové
K výzkumu lze dále dodat, že archiv obce Veselá se nachází ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Další materiály k dějinám obce jsou pak SOkA v Jindřichově Hradci, SOA v Třeboni.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Mysliveček M. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě… Praha: Horizont 1993, s. 128.
- ↑ Sedláček A. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5, Praha: Academia 2003, s. 307
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselá ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Veselá v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
