Veselá (okres Pelhřimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veselá
Center of Veselá, Pelhřimov District.jpg
Znak obce VeseláVlajka obce Veselá
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0633 549053
Pověřená obec Počátky
Obec s rozšířenou působností Pelhřimov
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 223 (2020)[1]
Rozloha 8,68 km²
Katastrální území Veselá u Častrova
Nadmořská výška 621 m n. m.
PSČ 394 63
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Veselá 31
39470 Kamenice nad Lipou
obecvesela@tiscali.cz
Starosta František Peroutka
Oficiální web: www.obecvesela.cz
Veselá
Veselá
Další údaje
Kód obce 549053
Kód části obce 180513
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselá (německy Wessela) je obec v okrese PelhřimovKraji Vysočina, 12 km jižně od Pelhřimova. Žije zde 223[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. K nejstarší historii obce spojené s osídlením kotliny mezi Kopaninou, Kamenitým kopcem a Nádavkem na západě a hřbetem s Bělským kopcem bohužel neexistuje podle Tomáše Zdechovského (autora znaku a vlajky) uspokojivý dostatek písemných zpráv, aby bylo možné stanovit nejstarší možné vlastníky panství. Jak lze vyčíst z publikace K dějinám obce Veselá, v nejstarších dobách patřila obec k církevním panstvím.

Od 14. století jsou doloženi majitelé panství, kteří sídlili na zdejší tvrzi. Ta se do dnešní doby již nedochovala, nicméně pečetě majitelů panství ano. V soupisu pečetí Augusta Sedláčka nazvaném Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty se nachází několik odkazů na pečetě nejstarších majitelů panství. První z doložených vlastníků byli pánové z Hostišova[2] a z Prašivé, kteří měli v erbu dle doložených pečetí supí hlavu (335v), dále polcený štít nebo supí hlavu (51b).

Jednou z nejstarších doložených pečetí je Pavla Prašiveckého z Hostišova, též Pavla z Prašivé a Hostišova, která se nachází i v Sedláčkově Atlase erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty.[3] Je na ní vyobrazena právě supí hlava, která se stala základem pro vytvoření znaku obce. Na základě výzkumu pečetí majitelů panství prozatím nebyla nalezena nejstarší pečeť s erbem majitele panství. Starší pečeť Ondřeje z Prašivé se dle nejasného odkazu v konfirmačních knihách nenachází.

Seznam majitelů panství – Prašivá (Veselá)
Majitel panství období, kdy se připomíná
Majnuš, arcibiskupský purkrabí v Rychnově 1393
Ondřej z Prašivé 1393
Ondřej z Hostišova a Prašivé
(znak s ptákem – supí hlava)
přelom 14. a 15. stol.
neznámí majitelé
Pavel z Hoštišova, z Prašivé
(znak supí hlava)
1457
Jan z Hostišova a Prašivé 1484
Pavel Prašivecký z Hostišova 1483, 1490
Jindřich z Hradce 1490
Arnošt z Leskovce 1517
Šebestián a Jan 1540
Jan Leskovec
Mikuláš Leskovec
Bohuslav Leskovec
přejmenování obce – Veselá 1587

V 16. století majitelé panství Leskovcové

K výzkumu lze dále dodat, že archiv obce Veselá se nachází ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Další materiály k dějinám obce jsou pak SOkA v Jindřichově Hradci, SOA v Třeboni.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Mysliveček M. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě… Praha: Horizont 1993, s. 128.
  3. Sedláček A. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5, Praha: Academia 2003, s. 307
  4. LAUDIN, Radek. Filmové Babičce Jarmile Kurandové odhalí v rodišti pamětní desku. iDNES.cz [online]. 2009-05-18 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]