Želiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Želiv
Klášter Želiv
Klášter Želiv
Znak obce ŽelivVlajka obce Želiv
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0633 549215
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Humpolec
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 149 (2020)[1]
Rozloha 26,04 km²
Nadmořská výška 406 m n. m.
PSČ 394 44
Počet částí obce 8
Počet k. ú. 8
Počet ZSJ 9
Kontakt
Adresa obecního úřadu Želiv 320
39444 Želiv
ouzeliv@obeczeliv.cz
Starosta Miroslav Buňata
Oficiální web: www.obeczeliv.cz
Želiv
Želiv
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o obci Želiv. O vodní nádrži Želiv na řece Trnávce pojednává článek Vodní nádrž Trnávka.

Želiv (dříve též Želivo, Želevec, Tětelice či Tětice, německy Seelau)[2] je obec v okrese Pelhřimov na Českomoravské vysočině rozkládající se na soutoku řek TrnavaŽelivka. Je vzdálena 10 km západně od Humpolce. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. V obci je klášter z poloviny 12. století, umělý kanoistický kanál, v blízkosti se nachází rozsáhlá rekreační oblast podél břehů přehrady Trnávka.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Paraplíčko Želiv
  • Základní škola Želiv

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Želivě.

Největší památkou je premonstrátský klášter, který byl založen v roce 1139 Soběslavem I. Zpočátku patřil benediktinům, ale již v roce 1149 sem nastoupili premonstráti, kteří zde s malými přestávkami sídlí dodnes.

Želivský klášter byl několikrát přestavován, mj. kvůli předchozím požárům. Poslední zásadnější úpravy pocházejí ze začátku 18. století, kde je provedl Jan Blažej Santini ve stylu barokní gotiky. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako internačního sběrného tábora (ofic. koncentračního kláštera), v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Poté zde dlouhou dobu fungovalo specializované pracoviště psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod pro léčbu závislostí.

Ke klášteru přiléhá i gotický barokně upravený kostel Narození Panny Marie, který je pro svou výšku dominantou okolí.

Další památkou je památný dub rostoucí nedaleko kláštera na břehu rybníka. Dále pak ještě socha Jana Želivského v místním parku.

Za návštěvu stojí i Paní skála, pod níž leží Vyrovnávací nádrž Vřesník.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Želivo. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1908. Dostupné online. Díl dvacátýsedmý. S. 795.
  3. Partnerství s obcí Kiesen
  4. Naďa Urbánková: O víkendech se do kláštera na moje obědy sjížděli faráři

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]