Kojčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kojčice
Kojčice, kaple.jpg
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0633 598712
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Pelhřimov
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 331 (2020)[1]
Rozloha 5,97 km²
Katastrální území Kojčice
Nadmořská výška 488 m n. m.
PSČ 394 09
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kojčice 12
39409 Kojčice
obeckojcice@seznam.cz
Starosta Ing. Pavel Svárovský
Oficiální web: kojcice.cz
Kojčice
Kojčice
Další údaje
Kód části obce 67831
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kojčice (německy Kojtschitz) se nachází v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde 331[1] obyvatel. V údolí severozápadně od Kojčic protéká říčka Hejlovka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379, kdy náležely panství pražských biskupů v Červené Řečici. Po jeho rozdělení připadly s panstvím pelhřimovských Říčanským z Říčan. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Pelhřimov.[2]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Kojčice

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Obec je zmíněna v české filmové komedii Marečku, podejte mi pero! coby bydliště rodičů žáka Plhy, jehož ve filmu ztvárnil Josef Kemr.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Boží muka na návsi
  • Kaplička sv. Jana
  • Pamětní kámen cestou směrem na Chvojnov byl odstraněn při stavbě silnice. Jednalo se zřejmě o smírčí kámen v místě usmrcení řeznického tovaryše dobytkem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 234.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]