Svépravice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Pelhřimovsku. O součásti městské části Horní Počernice pojednává článek Svépravice (Praha).
Svépravice
Znak obce SvépraviceVlajka obce Svépravice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0633 598763
Pověřená obecPelhřimov
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Pelhřimov (CZ0633)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel121 (2022)[1]
Rozloha5,16 km²
Katastrální územíSvépravice
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ393 01
Počet domů49 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvépravice 60
393 01 Pelhřimov
urad@svepravice.cz
StarostaDušan Repáč
Oficiální web: www.svepravice.cz
Svépravice
Svépravice
Další údaje
Kód obce598763
Kód části obce160296
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Svépravice (německy Siprawetz) se nachází v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde 121[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360. Podle Ottova slovníku byla obec Sýpravice v roce 1900 vsí okresu Pelhřimov s 21 domy, s 232 českými obyvateli a s jednotřídní školou. Doručovací pošta byla v Červené Řečici. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Pelhřimov.[3]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Václav Hlom, od roku 2010 tuto funkci zastává Dušan Repáč.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička na návsi
  • Budova bývalé školy
  • Dům čp. 14

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 511.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]