Červená Řečice
| Červená Řečice | |
|---|---|
_10.jpg) Pohled od silnice II/112 směrem k náměstí, vlevo jihovýchodní renesanční křídlo zámku | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Pelhřimov |
| Obec s rozšířenou působností | Pelhřimov (správní obvod) |
| Okres | Pelhřimov |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′41″ s. š., 15°10′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 045 (2024)[1] |
| Rozloha | 26,46 km²[2] |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| PSČ | 393 01, 394 46 |
| Počet domů | 441 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Červená Řečice 19 394 46 Červená Řečice starosta@cervenarecice.info |
| Starostka | Zdeňka Bečková |
| Oficiální web: www | |
  Červená Řečice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 547778 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červená Řečice (německy Roth Retschitz nebo Rothrecitz) je město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina, asi 10 kilometrů severozápadně od Pelhřimova. Správním územím patří k Červené Řečici obce Zmišovice, Popelištná, Těchoraz a Milotičky. Název obce je poprvé doložen v roce 1558, dřívější název byl Řečice (1279–1290), ve 14. století Biskupská Řečice. Ve 12. století byla Červená Řečice centrem rozsáhlého panství patřícího pražským biskupům, později arcibiskupům.[4]
Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Červená Řečice leží v západní částí Českomoravské vrchoviny zhruba 10 km severovýchodně od Pelhřimova.[5]
_(27).jpg)
Katastr města ohraničuje na severu tok řeky Trnavy, největšího přítoku Želivky. Nejnižším bodem území je hladina přehradní nádrže Trnávky (vodní nádrž Želiv) v nadmořské výšce 410 metrů. Nejvyšší vrcholky v jihozápadní části katastru dosahují nadmořské výšky kolem 610 až 620 metrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi pozemky při horním toku řeky Želivky.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.
Červená Řečice byla již ve 12. století sídlem děkanátu. Původní městečko stálo dříve severněji. Na nynějším místě bylo vystavěno až r. 1669 po zhoubném požáru, který celé město zničil.[7]
Severně od města je již od roku 1675 v provozu papírna, po znárodnění ve 20. století součást Jihočeských papíren ve Větřní, později samostatná pod značkou CEREPA.[8]
Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status města.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Na prostranném, čtvercovém náměstí je několik staveb s barokními štíty. Prostor náměstí, vyplněný velkým centrálním parkem, je ohraničený vesměs přízemními domy. Na náměstí stojí morový sloup se sochou Panny Marie a pomník Tomáše Garrigua Masaryka. V obou rozích jižní strany náměstí se zvedají pozoruhodné stavby, na jihovýchodě gotický děkanský kostel, na jihozápadě původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Před zámkem je pomník obětem světových válek. Kostel byl založen r. 1283 Dobšem z Bechyně. Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého. Když nastaly nebezpečné doby za vpádu Braniborů, byl opevněn mocnou zdí. Z doby založení zůstal gotický presbytář, v němž je sanktuarium se starou tepanou mříží. Křtitelnice je ze 16. století, na jejím plášti jsou reliéfy a na víku soška sv. Jana Křtitele. Věž byla přistavěna až v 16. století; v její přízemní kobce jsou dva náhrobní kameny se znaky Milíčovských z Braunberka, Skuhrovských a Leskovců, majitelů zámku. Na hlavním oltáři kostela býval obraz sv. Maří Magdaleny, dílo Quirina Jahna.[10] V zahradě děkanství je gotická osmiboká žulová křtitelnice, pocházející z doby založení kostela. Začátkem 18. století byl kostel barokně přestavěn. Na sever od náměstí se nachází bývalý hřbitov, přebudovaný v roce 2008 na dětské hřiště, a pozdně gotický hřbitovní kostel Božího Těla.
Městská památková zóna zahrnuje mimo jiné
- Zámek Červená Řečice
- Kostel Božího Těla
- Kostel sv. Maří Magdaleny
- Boží muka
- Smírčí kámen
- Socha Panny Marie na náměstí z roku 1712
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Fara s kaplankou
- Vodní mlýn
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Červená Řečice
- Milotičky
- Popelištná
- Těchoraz
- Zmišovice
Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Bácovice.[11]
Školství a kultura
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází mateřská škola.
V areálu místního zámku probíhala od roku 1997 každoročně v srpnu výtvarně recesivní akce Slámování. Po rozsáhlé rekonstrukci byla část zámeckých prostor oficiálně zpřístupněna veřejnosti 1. července 2023.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městem prochází silnice II. třídy č. 112. Přes Červenou Řečici vede trasa autobusu č. 406 Pražské integrované dopravy na lince Praha-Roztyly – Pelhřimov, dále zde zastavují autobusy na trase Čechtice – Jihlava a dálkový spoj Most – Louny – Praha – Brno.
Partnerská obec
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Budova radnice s restaurací, fara a kostel -
Barokní fara s kaplankou -
Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela -
Kostel sv. Máří Magdalény -
Mariánský sloup na náměstí -
Východní strana náměstí
_08.jpg)
.jpg)
_06.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Oficiální webové stránky města Červená Řečice [online]. Červená Řečice: MÚ Červená Řečice [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ O městě [online]. Červená Řečice: Městský úřad [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Hana. ČERVENÁ ŘEČICE [online]. www.fotocesko.cz, 3.4.2012 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online.
- ↑ ČERVENÁ ŘEČICE. Letem světem. 29.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 7, s. 15. Dostupné online.
- ↑ HTTP://WWW.ESMEDIA.CZ, ESMEDIA Interactive. O firmě - Historie papírny | CEREPA, a.s.. www.cerepa.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-24. (anglicky)
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ GORDON, Jiří. Oltářní obrazy Jana Quirina Jahna (1739–1802). [s.l.]: Masarykova univerzita v Brně, 2007. Dostupné online. Bakalářská práce.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 7. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Události [online]. Praha: Česká televize, 2023-07-05 [cit. 2023-07-14]. Video. Dostupné online.
- ↑ Partnerské město: Červená Řečice. www.cervenarecice.info [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červená Řečice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Řečice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Červená Řečice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Červená Řečice na www.fotocesko.cz
