Hořepník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O rodu rostlin z čeledi hořcovité pojednává článek Hořepník (rod).
Hořepník
Pohled od jihovýchodu
Pohled od jihovýchodu
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0633 547948
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Pelhřimov (CZ0633)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Pelhřimov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 626 (2019)[1]
Nadmořská výška 457 m n. m.
PSČ 394 21
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Nám. Prof. Bechyně 79
39421 Hořepník
Starosta Vladimír Kotýnek
Oficiální web: www.horepnik.cz
E-mail: starosta@horepnik.cz
Hořepník
Hořepník
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hořepník (německy Horschepnik) se nachází v okrese PelhřimovKraji Vysočina. Žije zde 626[1] obyvatel. Hořepníkem protéká řeka Trnava, která je levostranným přítokem řeky Želivky. V obci se do Trnavy vlévá zprava Bořetický potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a Mateřská škola Hořepník

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hořepníku.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Hořepník, s. 37. 
  3. Historie obce Hořepník. www.horepnik.cz [online]. [cit. 2009-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík, Divnopis - Proč se to tak jmenuje? 2. s. 84-86. Praha: Radioservis 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]