Trnava (přítok Želivky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trnava
Trnava v Želivě
Trnava v Želivě
Základní informace
Délka toku 56,3 km
Plocha povodí 340,3 km²
Průměrný průtok 2,06 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-09-02-036
Pramen
pod vrchem Batkovy
49°28′7,7″ s. š., 14°50′59,6″ v. d.
672 m n. m.
Ústí
do Želivky v Želivě
49°31′44,5″ s. š., 15°12′32,1″ v. d.
393,5 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj, Kraj Vysočina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Želivka
Povodí Trnavy
Povodí Trnavy

Souřadnice: 49°28′7,7″ s. š., 14°50′59,6″ v. d.

Trnava nazývaná též Trnávka je levostranný a celkově největší přítok řeky Želivky. Řeka protéká východní částí okresu TáborJihočeském kraji a okresem PelhřimovKraji Vysočina. Délka Trnavy činí 56,3 km.[1] Plocha povodí měří 340,3 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka pramení jihovýchodně od osady Blanička, pod vrchem Batkovy (721 m n. m.) v nadmořské výšce 672 m, asi 8 km jižně od Mladé Vožice. Její tok směřuje nejprve k východu k obci Vodice jako Vodický potok. Pod rybníkem Valcha se otáčí k severu a je nazývána již Trnavou. Zleva posilují tok potoky Novomlýnský potok, Barborka a Vočadlo. Pod obcí Těchobuz se obrací opět na východ a tento směr si udržuje až ke svému ústí. U Hořepníka přijímá Trnava zprava svůj největší přítok Kejtovský potok, který je dlouhý 22,1 km. Asi 7 km před ústím do Želivky vzdouvá její vody vodní nádrž Trnávka. Do Želivky se Trnava vlévá na jejím 52,0 říčním kilometru v obci Želiv, v nadmořské výšce 393,5 m.[1]

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě
Most přes Trnavu v Hořepníku

Průměrná hustota říční sítě činí 1,26 km/km².[3] Celkově se v povodí Trnavy nachází 374 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 103 vodotečí v délce 1 až 10 km.[1] Potok dlouhý 10 až 20 km je v povodí pouze jeden.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nachází jeden vodní tok.[1]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok Trnavy u ústí činí 2,06 m³/s.[15]

Hlásné profily:[16][17]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Hořepník 20,00 260,11 km² 1,60 m³/s 104 m³/s
Červená Řečice 8,30 317,77 km² 1,94 m³/s 112 m³/s

M-denní průtoky u ústí:[15]

M [dní] Q30 Q60 Q90 Q120 Q150 Q180 Q210 Q240 Q270 Q300 Q330 Q355 Q364
Q [m³/s] 4,84 3,26 2,48 1,97 1,61 1,34 1,11 0,92 0,75 0,59 0,44 0,29 0,19

N-leté průtoky v Hořepníku:[16]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 20,9 44,3 56,4 88,3 104,0

N-leté průtoky v Červené Řečici:[17]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 20,4 45,2 58,5 94,2 112,0

Využití[editovat | editovat zdroj]

Soutok Želivky a Trnavy v Želivě

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Hořepníka Trnava přijímá několik potoků, které posilují tok a umožňují jeho sjetí. Celková délka sjížděného úseku je 20 km. Obtížnost průměrně WW1. Šířka řeky se pohybuje od 4 do 12 m.

Vodní nádrž[editovat | editovat zdroj]

Na říčním kilometru 1,6 byla v letech 1977-1981 postavena vodní nádrž Trnávka, sloužící k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Její hlavní význam však spočívá v zachycení splavenin do VD Švihov (obecné známá jako Želivka). Pod přehradou je malá vodní elektrárna a slalomový kanál o vysoké obtížnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Základní charakteristiky toku Trnava a jeho povodí [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné online.  
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Trnavy [online]. [cit. 2014-12-26]. Dostupné online.  
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  5. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 449) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 450) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  7. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 451) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  8. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 452) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  9. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 446) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  10. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 448) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 453) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 456) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  14. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 457) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  15. a b VD_A6_Hydrologická charakteristika vodních útvarů [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné online.  
  16. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Hořepník [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  
  17. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Červená Řečice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]