Lhánice
Lhánice | |
---|---|
![]() Náves od východu | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 591025 |
Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′33″ s. š., 16°13′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 167 (2022)[1] |
Rozloha | 6,46 km² |
Katastrální území | Lhánice |
Nadmořská výška | 315 m n. m. |
PSČ | 675 75 |
Počet domů | 83 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Lhánice 25 675 75 Mohelno info@obeclhanice.cz |
Starostka | Alena Ležáková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Lhánice | |
Další údaje | |
Kód obce | 591025 |
Kód části obce | 80853 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Lhánice (německy Lhanitz, Elhanitz[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 167[1] obyvatel.
Jižně od obce se nachází údolí řeky Jihlavy s Přírodním parkem Střední Pojihlaví.
Sousedními obcemi sídla jsou Jamolice, Senorady, Biskoupky, Dukovany a Mohelno.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Lhánici, které bylo odvozeno od osobního jména Lhán (jeho základem bylo sloveso lháti) a znamenalo "Lhánovi lidé".[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Elhanicz), dle jiných zdrojů však již z roku 1146, kde byly zmíněny v listině o hradu v Mohelně, následně pak měly být zmíněny v letech 1240, 1304 a pak i 1349,[5] kdy měly Lhánice patřit Konstancii[6] a jejímu synovi.[5]
V roce 1398 byly Lhánice zmíněny pod jménem Haynycze a v roce 1400 pak byly zmíněny jako poškozené bitkami mezi Prokopem a Joštem z Lucemburka. V roce 1460 byly odkoupeny Bočkem z Kunštátu a v roce 1468 Lhánicemi prošla vojska Matyáše Korvína, který směřoval k Třebíči a v roce 1472 pak prošla vesnicí vojska Brandenburgů. Posléze získal Lhánice rod Žerotínů, v roce 1628 je Karel ze Žerotína spolu s celým mohelenským panstvím prodal. V roce 1811 byl v lokalitě na Hřízku vztyčen kříž a v roce 1869 byly nedaleko božích muk vysázeny lípy, roku 1870 pak byl na zvoničku na návsi instalován kříž a hned příští rok byla zvonička opravena a pokryta plechovou střechou. Od roku 1875 se vesnice začala rozšiřovat východním směrem do lokality Kolonie.[5][6]
V roce 1889 byla zemskému výboru podána stížnost, že obec Mohelno, pod kterou v tu dobu Lhánice spadaly špatně hospodaří s majetkem a Lhánice od roku 1890 byly osamostatněny. V roce 1893 pak byla založena v obci jednotřídní škola (ta byla zrušena v roce 1960), v roce 1898 pak byl v obci také založen sbor dobrovolných hasičů a také byla v letech 1898 a 1899 postavena silnice do Senorad. V témže roce byl také za obcí postaven kříž starosty Juránka.[5]
V roce 1907 byly na kopci u vesnice nalezeny archeologicky cenné popelnice, kosti, mlaty a železný klíč, později byl nedaleko nalezen i kostrový hrob a žárové hroby. Tato lokalita byla pak v roce 1950 podrobně prozkoumána. V roce 1913 byla vesnice elektrifikována (a v roce 1926 byla vesnice napojena na oslavanskou elektrárnu) a po skončení první světové války byl jejím obětem roku 1922 odhalen pomník v Močítkách, celkem ve válce zemřelo 5 lhánických občanů.[5] V roce 1924 i spolek Domovina.[3] Roku 1929 byl v obci zregulován potok a byl také upraven rybník na návsi. V třicátých letech 20. století se opět rozšiřuje výstavba v lokalitě Kolonie.[5]
Na konci druhé světové války zemřela v lokalitě na Polánkách při bombardování Anna Mutlová z Lhánic. Po konci války pak byl v roce 1949 zřízen obecní rozhlas a v roce 1957 bylo v obci založeno JZD, v roce 1964 byl v rámci družstva postaven velký kravín. V sedmdesátých letech započal ve vesnici rozvoj, roku 1972 byla přestavěna původní budova radnice na prodejnu potravin, v roce 1973 byla postavena silnice do Mohelna, v lokalitě Močítky byl zrušen rybník a na jeho místě byla vybudována požární nádrž, také byl pomník padlých přesunut na obecní náves. Později byla zrekonstruována budova zrušené školy a byla v nich zřízena mateřská škola, ta ale později byla přestěhována do Kladerub nad Oslavou. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Mohelno, vesnice se pak osamostatnila až v roce 1990.[5]
V roce 2000 byl ve vsi rozveden vodovod a v roce 2001 byla obec plynofikována. V roce 2004 byla dokončena stavba vodovodního přivaděče z Vranovské přehrady. Dne 13. dubna 2011 obec získala pověření užívat obecní symboly.[7]
V roce 2017 došlo k rekonstrukci obecní budovy a rekonstrukci hasičské zbrojnice.[8]
Do roku 1849 patřily Lhánice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960[3] patřila do okresu Velká Bíteš a pak do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1890 patřily Lhánice pod Mohelno[3] a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Mohelno,[5] následně se obec osamostatnila.[9]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 238 | 267 | 272 | 313 | 314 | 329 | 319 | 259 | 245 | 230 | 191 | 166 | 152 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Brachetka, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Josef Ležák. V roce 2018 vyhrálo komunální volby uskupení nazvané „Lhánické ženy“, v jehož čele stála Alena Treuová. Po volbách se stala starostkou obce a po roce – poté, co v Bolkově rezignovala na svou funkci Anna Štýsová – se ve věku 23 let stala nejmladší starostkou v České republice.[11]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
2006[12] | 2010[13] | 2013[14] | 2017[15] | 2021[16] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ODS (29.47 %) | KDU-ČSL (17.7 %) | KDU-ČSL (20.43 %) | ANO (30.52 %) | SPOLU (27.65 %) |
2. | ČSSD (25.26 %) | ČSSD (16.66 %) | Úsvit (17.2 %) | KDU-ČSL (18.94 %) | ANO (19.14 %) |
3. | KDU-ČSL (23.15 %) | VV (15.62 %) | ČSSD (16.12 %) | KSČM (10.52 %) | SPD (11.7 %) |
účast | 75.40 % (95 z 126) | 70.07 % (96 z 137) | 64.14 % (93 z 145) | 70.90 % (95 z 134) | 70.68 % (94 z 133) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
2008[17] | 2012[18] | 2016[19] | 2020[20] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (40.81 %) | KDU-ČSL (23.8 %) | KDU-ČSL (25.49 %) | ANO (22.22 %) |
2. | KDU-ČSL (24.48 %) | KSČM (21.42 %) | ČSSD (19.6 %) | KDU-ČSL (15.55 %) |
3. | ODS (14.28 %) | ČSSD (16.66 %) | KSČM (19.6 %) | Piráti (13.33 %) |
účast | 39.37 % (50 z 127) | 36.76 % (49 z 136) | 38.81 % (52 z 134) | 34.85 % (45 z 132) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů). Volební účast byla 68.38 %, tj. 93 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 56.62 %, tj. 77 ze 136 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 68.89 %, tj. 93 ze 135 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (53 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (38 hlasů). Volební účast byla 66.42 %, tj. 91 ze 137 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 73.88 %, tj. 99 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (55 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů). Volební účast byla 71.64 %, tj. 96 ze 134 oprávněných voličů.[23]
Farnost[editovat | editovat zdroj]
Lhánice patří do Římskokatolické farnosti Mohelno.
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
- Velká skála – přírodní rezervace
- Mohelnička – přírodní rezervace
- Kozének – přírodní památka
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zvonička
- Krucifix
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Leonora Pohorská (1863–1945), básnířka a spisovatelka
- Ludvík Šulista (1904–1938), pedagog, ochotník a voják
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 100.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 504.
- ↑ a b c d e f g h Historie obce Lhánice [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská. II. Místopis, Náměšťský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 233–238.
- ↑ Kronika do roku 2012 [online]. Lhánice: Obec Lhánice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Ve Lhánicích se plánuje rozšíření obecní budovy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-11 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 154.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ SMATANA, Ľubomír. Nejmladší ‚žena na radnici‘ je ve Lhánicích. Alena Treuová se starostkou stala v pouhých 23 letech [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-08 [cit. 2020-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Kozének – přírodní památka
- Mohelnička – přírodní rezervace
- Velká skála – přírodní rezervace
- Římskokatolická farnost Mohelno
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhánice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lhanice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Lhánice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Farnost Mohelno