Babice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Babice
Babice od jihu
Babice od jihu
Znak obce BabiceVlajka obce Babice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590274
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 194 (2020)[1]
Rozloha 9,56 km²
Nadmořská výška 545 m n. m.
PSČ 675 44
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Babice
Babice č. p. 3
675 44 Lesonice
info@obecbabice.eu
Starostka Petra Černá
Oficiální web: www.obecbabice.eu
Babice
Babice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Babice (s předložkou 2. pád do Babic, 6. pád v Babicích, německy Babitz[2]) jsou obcí ležící jihozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 545 metrů nad mořem. Obec je podřízená obci s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 194[1] obyvatel. První zmínky o obci se objevily již v roce 1349.

V roce 1951 se zde odehrál tzv. případ Babice (vražda několika funkcionářů místního národního výboru), který KSČ využila k likvidaci nebo uvěznění řady jí nepohodlných občanů. Stojí zde památník zavražděných i obětí babického procesu.[2]

Sousedními obcemi sídla jsou Šebkovice, Čáslavice, Cidlina, Dolní Lažany, Loukovice a Lesonice.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Babicz (1368), Babycz (1373), Babiczie (1387), Babicze (1606), Babitz (1672) až k verzím Babitz a Babice v roce 1846. Pojmenování znamenalo ves lidí Bábových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Babic.[3]

Jiná hypotéza o pojmenování obce pochází od Františka Plichty, na místě, kde vesnice je umístěna mohl stát les babyk. Případně vesnice mohla být pojmenována podle pohanské bohyně Báby. Nejpravděpodobněji však byla vesnice pojmenována podle Babových lidí.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěké osídlení Babic v době mladšího neolitu dokládá kamenný sekeromlat nalezený na poli v trati Na Taškách na severovýchod od obce.[5]

První historická zmínka o obcí Babice je uváděna z roku 1349.[4] V tu dobu vesnice patřila Vilémovi z Babic, ten prodal v tu dobu křižovníkům s červenou hvězdou půlku vsi. Roku 1376 pak prodal zbývající polovinu obce Vznatovi z Jakubova a na Sadku, ale ten pak, protože byl zadlužen o Babice přišel a připadly brněnským a znojemským židům. Ti pak prodali v roce 1387 vesnici Vilémovi z Bolíkovic (syn Viléma z Babic). Později vedla Eliška z Babic a Jakoubek z Oponešic spor o majetky ve vsi. Následně pak vedla spor s Janem z Weimile o stejné majetky. Ale už v roce 1416 prodala Eliška Ondřejovi Bílému z Jarohněvsi a v roce 1447 pak tyto majetky připadly Jindřichovi z Kladerub, který zbylou část majetku prodal Vilémovi z Bolíkovic. Ten pak majetky předal synovi Bohušovi, který majetek prodal Hynkovi z Bačkovic. Posléze majetky vlastnily jeho děti, které pak prodaly majetek Vilému Valeckému z Mírova, který ihned majetky prodal Bohuši Hrubčického z Čechtína, v jehož rodu se pak majetky dědily až do roku 1610, kdy se babické panství stalo součástí lesonického panství, které spadalo do majetku Zdeňkovi z Roupova.[4]

Ve 14. století byl v obci postaven kostel, ale ten, stejně jako zbytek vesnice shořel roku 1614, kostel byl znovu postaven. Vesnice pak byla také obnovena, ale v třicetileté válce pak byla opět zcela zničena a obnovena byla zřejmě v 30. letech 17. století. V roce 1721 pak byla ve vesnici fungující škola. Velkou pohromou pro obec pak byla neúroda a hladomor v letech 1771 a 1772, kdy zemřelo v obci 150 lidí. Roku 1806 byla nedaleko obce postavena kaple svaté Veroniky, ta pak byla upravena v roce 1847 na zděnou stavbu.

Od roku 1849 Babice nebyly součástí lesonického panství, byly zasazeny do znojemského politického okresu a do soudního okresu Moravské Budějovice, od roku 1850 pak byly součástí vesnice Babice i sousední Bolíkovice, Lesonice a Cidlina. Avšak k dalším změnám ve správním uspořádání došlo již v roce 1867, kdy se osamostatnily Lesonice, následně se v roce 1875 osamostatnila Cidlina a roku 1919 pak i Bolíkovice. Od roku 1896 byly správně zařazeny Babice do okresu Moravské Budějovice.

Roku 1863 byl zbořen starý kostel a začala se stavba nového, který byl dokončen v roce 1865 a roku 1880 byl zrušen původní hřbitov a založen nový u cesty do Šebkovic. V roce 1895 do obce přišel farář Josef Ševčík, po něm pak od roku 1904 působil v obci jako kooperátor Jakub Deml.[4] V obci byl v roce 1900 založen hasičský spolek, v témže roce i Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[2] V roce 1926 bylo do obce zavedeno rádio a v roce 1933 byla obec připojena k elektrické síti.[4]

Roku 1950 pak do obce přišel farář Václav Drbola a dne 2. července 1951 pak byli v babické škole zastřeleni 3 členové národního výboru. Vrahem měl být Ladislav Malý a v následných procesech bylo popraveno 11 osob a odsouzeno 107 lidí. Popraven byl i babický farář Václav Drbola.[4]

Obec je od roku 1960 začleněna do okresu Třebíč.[2] Roku 1952 pak bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo, to bylo v roce 1960 sloučeno s JZD Bolíkovice a nově pojmenováno JZD Nová cesta. Roku 1972 se JZD Nová cesta sloučilo s JZD Lesonice a roku 1978 s JZD Nový život v Jakubově. Mezi lety 1974 a 1976 byl v obci postaven kulturní dům a mezi lety 1986 a 1988 byla v obci zavedena kanalizace.[4]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Babice jsou jednou z podpořených obcí.[6]

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Ve 14. století byl v obcí postaven kostel, který, stejně jako velká část obce v roce 1614 vyhořel, tentýž rok byl kostel znovu postaven a rozdělen na dvě části. První část byla zasvěcena Zvěstování panny Marie a druhá část patřila evangelické církvi. Ke konci 17. století byla dělicí zeď zbořena a kostel již patřil pouze katolíkům, zároveň byl znovu svěcen a přesvěcen Nejsvětější Trojici. Kostel byl v roce 1863 téměř celý zbořen a kromě několika zdí byl na jeho místě postaven novobarokní chrám. K posledním opravám kostela došlo mezi lety 1998–2006.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Babic[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 383 416 429 453 425 428 371 302 319 293 256 230 212

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010–2014 byl starostou Miloslav Vecheta, od roku 2014 funkci vykonává Petra Černá.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012. V červeném štítě znaku se nad třemi zlatými propletenými kruhy (2,1) nachází stříbrné, oboustranně střídavě cimbuřovité břevno. Vlajku tvoří tři vodorovné pruhy, červený, bílý oboustranně zubatý posunutý se dvěma zuby vysokými poloviny šířky pruhu a třemi stejnými mezerami a červený, v poměru 2 : 1 : 6. V dolním pruhu tři (2,1) žluté propletené kruhy. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Prochází tudy silnice III. třídy č. 4102 z Bolíkovic do Lesonic.[9] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice, Čáslavice, Cidlina a Želetava.[10] Vede tudy cyklistická trasa č. 5103 z Bolíkovic do Horních Lažan a zeleně značená turistická trasa z Loukovic do Horních Lažan

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 131. 
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 50. 
  4. a b c d e f g Historie [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  5. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 175. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  6. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  8. Udělené symboly [online]. 2012-05-18 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. 
  9. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2016-01-01 [cit. 2015-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  10. Babice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2016 [cit. 2015-03-25]. Dostupné online. 
  11. Kaple Sv. Veroniky [online]. Obec Babice [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]