Lhotice (okres Třebíč)
| Lhotice | |
|---|---|
 Centrum obce s kaplí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 544876 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′10″ s. š., 15°36′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 147 (2022)[1] |
| Rozloha | 2,8 km² |
| Katastrální území | Lhotice u Jemnice |
| Nadmořská výška | 464 m n. m. |
| PSČ | 675 31 |
| Počet domů | 52 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lhotice 54 675 31 Jemnice ou.lhotice@seznam.cz |
| Starosta | Svatopluk Fuks |
| Oficiální web: www | |
  Lhotice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544876 |
| Kód části obce | 81299 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Lhotice (česky do roku 1960 Horní Lhotice; německy Lhotitz, Elhotitz,[3] Lhoticz, Elhotice[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 147[1] obyvatel.
Vesnice leží 2 km východně od Jemnice, protéká jí potok Rakovec a prochází jí silnice z Jemnice do Mladoňovic.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Slavíkovice a Jemnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy Lhotice patřily Otíkovi ze Lhotic. V roce 1446 obec získal Ondřej z Boskovic, v roce 1454 pak prodal Lhotice i Slavíkovice Štěpán ze Slavíkovic Mikulášovi z Rynárce. V roce 1511 se stal spolumajitelem Hynek z Bítova. V roce 1574 prodal Jindřich Klouzal z Rynárce majetky v Lhoticích a Slavíkovicích Jindřichovi Václavovi Krajířovi z Krajku. V roce 1629 se větší část vesnice (kromě tří usedlostí) stala součástí budkovského panství, zbylé tři usedlosti získali majitelé Budkova Berchtoldové z Uherčic v roce 1675 od Johany Benigny Sobětické.[4] Budkovské panství patřilo Berchtoldům až do roku 1776, pak získal Budkov a další vesnice Leopold Krakovský hrabě Kolovrat a následně pak Karel z Lichtenštejna a Kristián Salm-Reifferscheidt.[5]
V roce 1850 byly Lhotice začleněny pod Podkrajskou správu v Dačicích a následně v roce 1855 pod okres Jemnice. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení první světové války vznikl ve vsi spolek Domovina a spolek agrární mládeže.[4]
V obci se nalézala parní cihelna Josefa Schlegelhofera (1945 národní správa MNV Jemnice), hostinec s trafikou Theodora Hrbka, kovárna Šimona Brandla, krejčovská dílna Václav Hlavsa, švadlena Anna Řídká, pokrývačství Antonín Veverka a obchod se smíšeným zbožím Kadrnožkové Emilie. Zemědělské usedlosti: Břečka, František, Dörrer Antonín, Fuchs Tomáš, Fuchsová Františka, Göthaus František, Jordánek Karel, Křivánek František, Nekula, František, Řídký Karel, Svoboda František, Šimka František, Švejda Josef, Tříletá Františka, Tříletý Václav, Šimka Josef.[6]
Po skončení druhé světové války se obyvatelé nadále věnovali zemědělské činnosti a tak v roce 1957 bylo v obci zřízeno JZD, roku 1973 bylo začleněno do JZD Jemnice, toto družstvo se pak v roce 1991 transformovalo v soukromou společnost, která nadále vykonává činnost.[4]
Do roku 1849 patřily Lhotice do budkovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, následně od roku 1949 do okresu Dačice[4] a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1993 patřily Lhotice pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 229 | 220 | 233 | 249 | 261 | 271 | 251 | 193 | 196 | 172 | 192 | 169 | 156 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta František Švejda, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Svatopluk Fuks, od roku 2014 vykonává funkci starosty František Ondrák.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[9] | 2010[10] | 2013[11] | 2017[12] | 2021[13] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (43.83 %) | ČSSD (42.5 %) | ČSSD (31.25 %) | ANO (32.09 %) | ANO (45.71 %) |
| 2. | KSČM (20.54 %) | VV (16.25 %) | KSČM (22.5 %) | Piráti (17.28 %) | Piráti+STAN (24.28 %) |
| 3. | KDU-ČSL (16.43 %) | KSČM (12.5 %) | Úsvit (15.0 %) | STAN (16.04 %) | SPD (8.57 %) |
| účast | 60.83 % (73 z 120) | 63.49 % (80 z 126) | 60.61 % (80 z 132) | 62.31 % (81 z 130) | 57.85 % (70 z 121) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[14] | 2012[15] | 2016[16] | 2020[17] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (45.0 %) | STO (24.65 %) | STO (29.62 %) | Piráti (26.08 %) |
| 2. | KDU-ČSL (28.33 %) | ČSSD (23.28 %) | ANO 2011 (29.62 %) | ANO (26.08 %) |
| 3. | KSČM (10.0 %) | KSČM (21.91 %) | ČSSD (11.11 %) | STAN+SNK ED (13.04 %) |
| účast | 48.00 % (60 z 125) | 54.07 % (73 z 135) | 41.22 % (54 z 131) | 40.00 % (48 z 120) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (18 hlasů). Volební účast byla 69.40 %, tj. 93 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 70.15 %, tj. 94 ze 134 oprávněných voličů.[18]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (11 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (9 hlasů). Volební účast byla 66.41 %, tj. 85 ze 128 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (66 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 70.00 %, tj. 91 ze 130 oprávněných voličů.[19]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Miloslav Veleta (* 1923), pedagog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 100.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 749–750.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 724.
- ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha: Rudolf Mosse, 1939. s. 1706.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 156.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhotice na Wikimedia Commons - Lhotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo Lhotice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
