Lhotice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lhotice
Centrum obce s kaplí
Centrum obce s kaplí
Znak obce LhoticeVlajka obce Lhotice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 544876
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel147 (2021)[1]
Rozloha2,8 km²
Katastrální územíLhotice u Jemnice
Nadmořská výška464 m n. m.
PSČ675 31
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLhotice 54
67531 Jemnice
ou.lhotice@seznam.cz
StarostkaMgr. Martina Chalupová
Oficiální web: www.obeclhotice.cz
Lhotice
Lhotice
Další údaje
Kód obce544876
Kód části obce81299
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lhotice (česky do roku 1960 Horní Lhotice; německy Lhotitz, Elhotitz,[2] Lhoticz, Elhotice[3]) se nachází v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 147[1] obyvatel.

Vesnice leží 2 km východně od Jemnice, protéká jí potok Rakovec a prochází jí silnice z Jemnice do Mladoňovic.[3]

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Slavíkovice a Jemnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy Lhotice patřily Otíkovi ze Lhotic. V roce 1446 obec získal Ondřej z Boskovic, v roce 1454 pak prodal Lhotice i Slavíkovice Štěpán ze Slavíkovic Mikulášovi z Rynárce. V roce 1511 se stal spolumajitelem Hynek z Bítova. V roce 1574 prodal Jindřich Klouzal z Rynárce majetky v Lhoticích a Slavíkovicích Jindřichovi Václavovi Krajířovi z Krajku. V roce 1629 se větší část vesnice (kromě tří usedlostí) stala součástí budkovského panství, zbylé tři usedlosti získali majitelé Budkova Berchtoldové z Uherčic v roce 1675 od Johany Benigny Sobětické.[3] Budkovské panství patřilo Berchtoldům až do roku 1776, pak získal Budkov a další vesnice Leopold Krakovský hrabě Kolovrat a následně pak Karel z Lichtenštejna a Kristián Salm-Reifferscheidt.[4]

V roce 1850 byly Lhotice začleněny pod Podkrajskou správu v Dačicích a následně v roce 1855 pod okres Jemnice. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení první světové války vznikl ve vsi spolek Domovina a spolek agrární mládeže.[3]

V obci se nalézala parní cihelna Josefa Schlegelhofera (1945 národní správa MNV Jemnice), hostinec s trafikou Theodora Hrbka, kovárna Šimona Brandla, krejčovská dílna Václav Hlavsa, švadlena Anna Řídká, pokrývačství Antonín Veverka a obchod se smíšeným zbožím Kadrnožkové Emilie. Zemědělské usedlosti: Břečka, František, Dörrer Antonín, Fuchs Tomáš, Fuchsová Františka, Göthaus František, Jordánek Karel, Křivánek František, Nekula, František, Řídký Karel, Svoboda František, Šimka František, Švejda Josef, Tříletá Františka, Tříletý Václav, Šimka Josef.[5]

Po skončení druhé světové války se obyvatelé nadále věnovali zemědělské činnosti a tak v roce 1957 bylo v obci zřízeno JZD, roku 1973 bylo začleněno do JZD Jemnice, toto družstvo se pak v roce 1991 transformovalo v soukromou společnost, která nadále vykonává činnost.[3]

Do roku 1849 patřily Lhotice do budkovského panství, od roku 1850 patřily pod podkrajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice. Od roku 1949 se staly opět součástí okresu Dačice a od roku 1960 jsou Lhotice součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1992 byly začleněny pod Jemnici, od roku 1992 jsou opět samostatnou obcí.[3]

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Švejda, od roku 2010 do roku 2014 tuto funkci zastával Svatopluk Fuks, od roku 2014 vykonává funkci starosty František Ondrák.

Vývoj počtu obyvatel Lhotic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 229 220 233 249 261 271 251 193 196 172 192 169 156

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 100. 
  3. a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 749–750. 
  4. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 724. 
  5. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha: Rudolf Mosse, 1939. s. 1706.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]