Horní Vilémovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Vilémovice
Centrum vesnice, v pozadí evangelický kostel
Centrum vesnice, v pozadí evangelický kostel
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590657
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel84 (2022)[1]
Rozloha9,76 km²
Katastrální územíHorní Vilémovice
Nadmořská výška590 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů35 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Horní Vilémovice
Horní Vilémovice č. p. 1
675 07 Čechtín
ouhv@quick.cz
StarostaVlastimil Caha
Oficiální web: www.hornivilemovice.cz
Úřední web: mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=4458
Horní Vilémovice
Horní Vilémovice
Další údaje
Kód obce590657
Kód části obce44580
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Vilémovice (německy Ober Willimowitz[3], dříve uváděny jako Horní Vilímovice[4], případně také Vilémovičky[5]) jsou obcí ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 590 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 84[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1360. Nedaleko od obce pramení Klapovský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Okřešice, Červená Lhota, Čechtín, Benetice, Třebíč, Hroznatín, Přeckov a Trnava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1360 je obec zmiňována v majetku Víta z Vilímovic, založena měla být ve stejné době jako sousední Benetice třebíčským klášterem. V roce 1416 prodal Jan z Vilímovic prodal dvůr ve vsi Filipovi Kobernovi z Rojetína a Filip z Hodova prodal dvůr ve vsi Vachkovi Klučákovi z Hroznětína.[5] V roce 1556 ves spojena s třebíčským panstvím. V témže roce 1556 se uvádějí tři láníci: Mach Nováčků, Jan Jašů a Jíra Kobáč. V lánovém rejstříku z roku 1675 jsou uvedeni 4 svobodní sedláci: Martin Krčál, Jan Hňup, Pavel Jaša a Matyáš Krčál.

V roce 1750 se ve Vilímovicích připomínají 4 svobodní dvořáci – Martin Krčál, Pavel Jaša, Matěj Nečas a Jan Hňup, kteří používali své vlastní pečeti. V roce 1788 byl dostavěn evangelický kostel, roku 1902 k němu byla přistavěna věž. V roce 1850 se obec nazývala Horní Vilímovice (německy Ober Willimowitz) a měla 193 obyvatel. V roce 1894 zde byla zřízená obecná škola a v roce 1898 zde byl zřízen hasičský sbor. Nejstaršími obyvateli je rod Jašů, který zde sídlí již přes 400 let a to zřejmě již od roku 1538, kdy (15. 5.) zakoupil dvůr ve Vilímovicích za 67 kop. gr. Jan Jaša od Martina Hrachovce.[5] Majitelé třebíčského panství dali Horní Vilémovice pod správu Josefa Františka Valdštejna-Vartenberka a jeho manželky.[6]

Do roku 1849 patřily Horní Vilémovice do třebíčského panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1980 patřily Horní Vilémovice pod Benetice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Svatoslav, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Horních Vilémovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 194 212 239 224 225 210 177 124 133 112 85 85 83

Politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 1998–2006 působila jako starostka Bohuslava Koukalová, od roku 2006 tuto funkci zastává Vlastimil Caha.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Horní Vilémovice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ODS (32.0 %) ČSSD (22.0 %) ANO 2011 (24.0 %) ANO (31.91 %) ANO (22.64 %)
2. ČSSD (32.0 %) ODS (18.0 %) KSČM (24.0 %) ČSSD (14.89 %) Piráti+STAN (20.75 %)
3. KDU-ČSL (14.0 %) TOP 09 (16.0 %) ČSSD (18.0 %) Piráti (14.89 %) SPOLU (16.98 %)
účast 75.00 % (51 z 68) 78.46 % (51 z 65) 80.65 % (50 z 62) 72.73 % (48 z 66) 76.81 % (53 z 69)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Horní Vilémovice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (48.78 %) Pro Vysočinu (33.33 %) ČSSD (25.0 %) Piráti (31.42 %)
2. ODS (17.07 %) ČSSD (17.94 %) ANO 2011 (25.0 %) ČSSD (20.0 %)
3. DOHODA pro Vysočinu (9.75 %) SPOZ (10.25 %) STAN+SNK ED (13.88 %) ANO (20.0 %)
účast 62.12 % (41 z 66) 60.94 % (39 z 64) 52.94 % (36 z 68) 47.95 % (35 z 73)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (10 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 74.60 %, tj. 47 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 80.95 %, tj. 51 ze 63 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (16 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (7 hlasů). Volební účast byla 70.59 %, tj. 48 ze 68 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů). Volební účast byla 73.85 %, tj. 48 ze 65 oprávněných voličů.[19]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 58. 
  4. Doklad tohoto názvu najdeme na starších náhrobcích na místním hřbitově.
  5. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 449 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 S. 246–250. 
  6. BEČKOVÁ, Jana. Valdštejnové a Třebíč 1613-1945 : historie starobylého českého rodu na třebíčském panství. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč 112 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86894-10-2, ISBN 80-86894-10-X. OCLC 294934779 S. 55. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 87. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]