Horní Vilémovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Vilémovice
Centrum vesnice, v pozadí evangelický kostel
Centrum vesnice, v pozadí evangelický kostel
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590657
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třebíč
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 90 (2020)[1]
Rozloha 9,76 km²
Katastrální území Horní Vilémovice
Nadmořská výška 590 m n. m.
PSČ 675 07
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Horní Vilémovice
Horní Vilémovice č. p. 1
675 07 Čechtín
ouhv@quick.cz
Starosta Vlastimil Caha
Oficiální web: www.hornivilemovice.cz
Úřední web: mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=4458
Horní Vilémovice
Horní Vilémovice
Další údaje
Kód části obce 44580
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Vilémovice (německy Ober Willimowitz[2], dříve uváděny jako Horní Vilímovice[3], případně také Vilémovičky[4]) jsou obcí ležící severně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 590 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 90[1] obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1360. Nedaleko od obce pramení Klapovský potok.

Sousedními obcemi sídla jsou Okřešice, Červená Lhota, Čechtín, Benetice, Třebíč, Hroznatín, Přeckov a Trnava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1360 je obec zmiňována v majetku Víta z Vilímovic, založena měla být ve stejné době jako sousední Benetice třebíčským klášterem. V roce 1416 prodal Jan z Vilímovic prodal dvůr ve vsi Filipovi Kobernovi z Rojetína a Filip z Hodova prodal dvůr ve vsi Vachkovi Klučákovi z Hroznětína.[4] V roce 1556 ves spojena s třebíčským panstvím. V témže roce 1556 se uvádějí tři láníci: Mach Nováčků, Jan Jašů a Jíra Kobáč. V lánovém rejstříku z roku 1675 jsou uvedeni 4 svobodní sedláci: Martin Krčál, Jan Hňup, Pavel Jaša a Matyáš Krčál.

V roce 1750 se ve Vilímovicích připomínají 4 svobodní dvořáci – Martin Krčál, Pavel Jaša, Matěj Nečas a Jan Hňup, kteří používali své vlastní pečeti. V roce 1788 byl dostavěn evangelický kostel, roku 1902 k němu byla přistavěna věž. V roce 1850 se obec nazývala Horní Vilímovice (německy Ober Willimowitz) a měla 193 obyvatel. V roce 1894 zde byla zřízená obecná škola a v roce 1898 zde byl zřízen hasičský sbor. Nejstaršími obyvateli je rod Jašů, který zde sídlí již přes 400 let a to zřejmě již od roku 1538, kdy (15. 5.) zakoupil dvůr ve Vilímovicích za 67 kop. gr. Jan Jaša od Martina Hrachovce.[4] Majitelé třebíčského panství dali Horní Vilémovice pod správu Josefa Františka Valdštejna-Vartenberka a jeho manželky.[5]

V letech 1998–2006 působila jako starostka Bohuslava Koukalová, od roku 2006 tuto funkci zastává Vlastimil Caha.

Vývoj počtu obyvatel Horních Vilémovic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 194 212 239 224 225 210 177 124 133 112 85 85 83

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 58. 
  3. Doklad tohoto názvu najdeme na starších náhrobcích na místním hřbitově.
  4. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1. vyd. vyd. Brno: GARN 449 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516 S. 246-250. 
  5. BEČKOVÁ, Jana. Valdštejnové a Třebíč 1613-1945 : historie starobylého českého rodu na třebíčském panství. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč 112 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86894-10-2, ISBN 80-86894-10-X. OCLC 294934779 S. 55. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]