Zárubice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zárubice
Náves a jezírko v Zárubicích, fotografováno od kaple
Náves a jezírko v Zárubicích, fotografováno od kaple
Znak obce ZárubiceVlajka obce Zárubice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591955
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°7′27″ s. š., 15°58′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel117 (2022)[1]
Rozloha5,51 km²
Katastrální územíZárubice
Nadmořská výška501 m n. m.
PSČ675 52
Počet domů66 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Zárubice
Zárubice č. p. 5
675 52 Lipník u Hrotovic
obec@zarubice.cz
StarostaLuboš Křivánek
Oficiální web: www.zarubice.cz
Zárubice
Zárubice
Další údaje
Kód obce591955
Kód části obce190985
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zárubice jsou obec ležící jižně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 501 metrů nad mořem. Žije zde 117[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Obcí prochází cyklistická trasa 401. Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasí. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km² a byla zařazena do užšího výběru.[3] V roce 2020 byla lokalita vyřazena z výběru.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Vilémovice, Myslibořice, Odunec, Lipník a Račice.

Nedaleko vesnice stávala také ves Oldřichovice, která však již v roce 1464 byla uvedena jako pustá, posléze byla uvedena jako pustá také v roce 1531.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V trati Borovina byly nalezeny broušené kamenné industrie a z pozdější doby byzantské mince z doby mladohradištní.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, v tu dobu je zmíněna Eva z Račic, která odevzdala některé statky v Zárubicích svým bratrům. V roce 1356 se objevuje jméno Vikard ze Zárubic, ten pak v roce 1361 prodal půl lánu v Zárubicích Václavovi a Ratiborovi z Myslibořic a v roce 1385 pak prodal dvůr v Zárubicích Janovi ze Zárubic. V roce 1364 se Eliška ze Zárubic spojila s manželem a zapsala si majetky v Zárubicích, zápis však později zrušila, protože byla vyplacena. V roce 1386 zakoupili lány v Zárubicích Pavlík z Nezamyslic a Maršík z Výčep, Pavlík z Nezamyslic pak roku 1390 prodal majetky Žibřidovi ze Zárubic, který je pak postoupil manželce a Ondřejovi Nelepovi. V roce 1392 Žibřid získal další dvůr od Kačny. V roce 1399 však celou ves prodal Ješkovi Málkovi (později též Ješkovi Praseti ze Zárubic). V roce 1406 získal část Zárubic Jošt Moravský, který ji daroval Hovorkovi z Hartvíkovic.[5]

Ješkovu část v roce 1407 získala jeho manželka, která v roce 1416 prodala majetky v Zárubicích Heřmanovi z Miličína a jeho syn Soběslav pak roku 1437 prodal tuto část své sestře Markétě. V roce 1418 vlastnil část vesnice i Mikuláš ze Zárubic, který měl být synem Ješka Prasete. Mikuláš ze Zárubic pak získal v roce 1464 získal dvůr, tři chalupy, les a pozemky v Zárubicích. Majetky získal od Matěje Stoška z Arbelovic, získal od něj také vesnici Probice u Hrušovan. V roce 1506 zdědila Matějovy majetky v Zárubicích jeho dcera Kateřina, která se spojila se svým manželem Jindřichem z Hofeřic. Její synové pak v roce 1531 prodali vesnici Burianovi Zelenému z Říčan tím se stali součástí krhovského panství.[5]

Jeho syn Jan II. Zelený panství zdědil a zemřel roku 1563, v roce 1570 pak byly Zárubice postoupeny Janu Zahradeckému ze Zahrádek, jeho syn Arnošt pak přikoupil i Hrotovice a Zárubice se tak staly součástí hrotovického panství.[7] Následně pak hrotovické panství i se Zárubicemi patřilo Frydrychovi ze Zahrádek a Jiřímu ze Zahrádek, kterému však bylo panství konfiskováno a následně je získal Jiří z Náchoda, v roce 1651 pak hrotovické panství získal Jiří Widmer, v roce 1672 pak Hrotovice získal Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfu.[8] V roce 1717 pak ještě došlo k majetkovému vyrovnání mezi majiteli krhovského panství a myslibořického panství, kdy byly pozemky Zárubic zmenšeny.[5]Pánům z Hirzenau patřilo hrotovické panství až do roku 1826, kdy je prodali Hubertovi z Harnoncourtu, který pak v roce 1845 prodal panství Jiřímu Sinovi, který již vlastnil Myslibořice a Dalešice. V roce 1882 pak zakoupil zadlužené panství Antonín Dreher.[8]

Obec byla rozdělena do dvou částí, starší měla tvar podkovy, novější pak vznikla po roce 1835 a byla nazvána Famílie. V tu dobu bylo umožněno na pozemcích Famílie postavit domy. V roce 1846 byla postavena kaplička na návsi a v roce 1929 byl odhalen pomník obětem první světové války.[6] V roce 1898 byla ve vsi založena jednotřídní škola, ta pak byla zrušena v roce 1965.[6] V roce 1930 byla vesnice elektrifikována, po skončení druhé světové války bylo v roce 1958 založeno v obci JZD a roku 1963 byl postaven kravín. V roce 1966 byly vyasfaltovány silnice ve vsi a roku 1976 byla obec kanalizována.[9]

V roce 2004 byla rekonstruována budova bývalé školy a přebudována na kulturní zařízení.[10] V roce 2008 byl rekonstruován pomník obětem sv. války a také byl rozveden bezdrátový rozhlas.[11] V témže roce bylo obci uděleno právo používat znak a prapor.[12] V roce 2010 byl zahájen projekt stavby ČOV a nové kanalizace.[13] Roku 2011 byly rozvedeny inženýrské sítě pro nové domy a byl postaven první nový dům na nově vybudovaných pozemcích.[14] Nová kanalizace a ČOV byla nakonec vybudována po dlouhých průtazích až v roce 2015.[15] Roku 2018 byla rekonstruována kaplička na návsi.[16]

Obec Zárubice v roce 2007 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[17] V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Zárubice jsou jednou z podpořených obcí.[18]

Do roku 1849 patřily Zárubice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Zárubice pod Krhov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Hrotovice, následně se obec osamostatnila.[19]

Vývoj počtu obyvatel Zárubic[20]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 242 235 251 295 278 272 271 203 210 182 154 125 116

Místní kroj[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1848 chodili občané Zárubic oblečení v krojích. Muži nosívali klobouky se širokými střechami, barevné vesty s knoflíky, špicfraky z černé látky a krátké kalhoty. Na zimu nosívali navíc žluté kožichy s tulipány na zádech, do kostela nosívali modré pláště. Ženy nosívali různobarevné sukně, často s červenými květy, černé nebo modré zástěry a bílé punčochy. V zimě nosívali černý kožich.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Jaroslav Burian, od roku 2010 tuto funkci zastává Luboš Křivánek.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Zárubice
2006[21] 2010[22] 2013[23] 2017[24] 2021[25]
1. ČSSD (38.96 %) ČSSD (32.46 %) ČSSD (33.33 %) ANO (37.33 %) SPOLU (30.12 %)
2. KSČM (27.27 %) KSČM (25.97 %) KSČM (22.22 %) ČSSD (10.66 %) ANO (19.27 %)
3. KDU-ČSL (11.68 %) ODS (20.77 %) KDU-ČSL (12.34 %) KSČM (10.66 %) ČSSD (12.04 %)
účast 73.33 % (77 z 105) 71.30 % (77 z 108) 79.81 % (83 z 104) 78.35 % (75 z 97) 81.37 % (83 z 102)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Zárubice
2008[26] 2012[27] 2016[28] 2020[29]
1. ČSSD (41.33 %) ČSSD (35.29 %) ČSSD (16.94 %) ANO (25.8 %)
2. KSČM (25.33 %) KSČM (27.94 %) KSČM (16.94 %) ODS+STO (14.51 %)
3. ODS (10.66 %) Pro Vysočinu (11.76 %) ANO 2011 (15.25 %) KSČM (12.9 %)
účast 70.09 % (75 z 107) 69.61 % (71 z 102) 59.60 % (59 z 99) 61.17 % (63 z 103)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (22 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 69.90 %, tj. 72 ze 103 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (58 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (21 hlasů). Volební účast byla 76.70 %, tj. 79 ze 103 oprávněných voličů.[30]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů), druhé místo obsadil Marek Hilšer (8 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (8 hlasů). Volební účast byla 77.32 %, tj. 74 ze 97 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (54 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů). Volební účast byla 81.91 %, tj. 77 ze 94 oprávněných voličů.[31]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaplička z roku 1846[6]
  • pomník obětem první světové války z roku 1929[6]
  • kříž u pomníku obětem, měl by být pozůstatkem starého hřbitova[6]
  • budova obecního úřadu, která sloužila jako židovna[32]
  • budova školy z roku 1898[32]
  • litinový kříž za obcí z roku 1853[33]
  • Votavův kříž z roku 1861[33]
  • železný kříž na podstavci za obcí z roku 1884[33]
  • kříž na paměť syna z roku 1922[33]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ MAHEL, Luděk. Na Třebíčsku je další místo pro jaderné úložiště. Lidé se bouří. Třebíčský deník. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02]. (česky) 
  4. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Horka jako důl na jaderný odpad? Zběsilý postup, kritizují starostové z okolí. Třebíčský deník. 2020-06-06. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky) 
  5. ↑ a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 334 s. S. 324–330. 
  6. ↑ a b c d e f BURIAN, Jaroslav. Z historie [online]. Zárubice: Obec Zárubice, 2003-11-21 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. OCLC 558971405 S. 140–145. 
  8. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 41–42. 
  9. ↑ LAPEŠOVÁ, Miroslava. Historie Zárubic v datech. Zárubák. 2005-01-14, roč. 1, čís. 1, s. 8. Dostupné online. 
  10. ↑ BURIAN, Jaroslav. Jaký byl rok 2004. Zárubák. 2005-01-14, roč. 1, čís. 1, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ BURIAN, Jaroslav. Jak bylo (2008) ……. Zárubák. 2008-12-21, roč. 5, čís. 5, s. 2–3. Dostupné online. 
  12. ↑ Znak a prapor obce [online]. Zárubice: Obec Zárubice [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ BURIAN, Jaroslav. Letem světem zárubickým světem 2010. Zárubák. 2010-12-21, roč. 7, čís. 7, s. 2–3. Dostupné online. 
  14. ↑ KŘIVÁNEK, Luboš. Letem světem, aneb co se opravdu stalo v roce 2011. Zárubák. 2011-12-21, roč. 8, čís. 8, s. 2. Dostupné online. 
  15. ↑ KŘIVÁNEK, Luboš. Co jsme vybudovali roce 2015. Zárubák. 2015-12-20, roč. 12, čís. 12, s. 2. Dostupné online. 
  16. ↑ KŘIVÁNEK, Luboš. Co se dělo v roce 2018. Zárubák. 2018-12-22, roč. 15, čís. 15, s. 2. Dostupné online. 
  17. ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  18. ↑ CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 357. 
  20. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  21. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b BURIAN, Jaroslav. Detaily obce - Pamětihodnosti a důležitá místa v obci [online]. Zárubice: Obec Zárubice, 2004-09-23 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c d LAPEŠOVÁ, Mirka. Křížky v okolí Zárubic. Zárubák. 2018-12-22, roč. 15, čís. 15, s. 13. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zárubice&oldid=21275999“