Hrušovany nad Jevišovkou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrušovany nad Jevišovkou
Náměstí Míru s radnicí a barokním sousoším Nejsvětější Trojice
Náměstí Míru s radnicí a barokním sousoším Nejsvětější Trojice
Znak města Hrušovany nad JevišovkouVlajka města Hrušovany nad Jevišovkou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0647 594156
Pověřená obecHrušovany nad Jevišovkou
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
Okres (LAU 1)Znojmo (CZ0647)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 245 (2022)[1]
Rozloha25,30 km²
Katastrální územíHrušovany nad Jevišovkou
Nadmořská výška181 m n. m.
PSČ671 67
Počet domů997 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Míru 22
671 67 Hrušovany nad Jevišovkou
info@hrusovany.cz
StarostaIng. Miroslav Miloš
Oficiální web: www.hrusovany.cz
Hrušovany nad Jevišovkou
Hrušovany nad Jevišovkou
Další údaje
Kód obce594156
Kód části obce48801
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrušovany nad Jevišovkou (německy Grußbach[3]) jsou malé město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 26 km východně od Znojma, 5 km od hranic s Rakouskem, na řece Jevišovce nedaleko jejího ústí do Dyje. Žije zde přibližně 3 200[1] obyvatel. Je to jedno z regionálních středisek Dyjsko-svrateckého úvalu, sídlí zde pověřený obecní úřad pro jihovýchodní kout Znojemska.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vychází ze starého obyvatelského pojmenování hrušověné ("lidé z hrušového (místa)" nebo "lidé přišlí z Hrušové"). Německé jméno Grusbach (v nejstarších dokladech Gruspan) vzniklo jeho hláskovou úpravou s přikloněním konce slova k Bach ("potok").[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady o existenci obyvatelstva na tomto území pochází z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římského vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. byla určena hranice českých a rakouských zemí podél řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. Dne 1. února 1996 se Hrušovany staly městem.[5]

V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován významný železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau – MistelbachLaa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Moravský KrumlovStřelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech odbočovala větev do Znojma a o dva roky později byla zprovozněna také propojka do Břeclavi. Dráha do Vídně, od počátku pomalejší a méně výhodná než starší trať přes Břeclav, ztratila zcela na významu po rozpadu Rakouska-Uherska, a po druhé světové válce byla v přeshraničním úseku HevlínLaa an der Thaya přerušena. Roku 2010 byla zastavena i pravidelná doprava na trati do Hevlína. Obnova provozu a propojení do Rakouska je dlouhodobě předmětem politických diskusí.

V letech 19381945 byly Hrušovany, etnicky převážně německé, připojeny k nacistické Třetí řiši jako součást župy Dolní Podunají. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé města vysídleni.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Zajímavosti – osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Hrušovanech nad Jevišovkou žije František Kučera, první školník v Česku, který v roce 2008 vstoupil do časově neomezené stávky za zvýšení mzdy. Po šesti měsících stávkování se dočkal navýšení nejen svého platu, ale docílil tím navýšení mzdy o cca 14% i pro ostatní nepedagogické pracovníky v celé republice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice, do roku 2018 nazývána Hrušovany nad Jevišovkou, je od centra města vzdálena asi 3 km a je podstatně blíže sousední obci Šanov, v jejímž katastrálním území leží. V prosinci 2018 byla z těchto důvodů přejmenována na Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov.

Stanice je regionálně významný železniční uzel, kříží se zde celostátní železniční trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov s tratí Břeclav – Znojmo a regionální tratí do Hevlína, na níž je ale od r. 2010 zastavena pravidelná osobní doprava. Zbývající tratě jsou zapojeny do integrovaného systému krajské dopravy jako linky S42, resp. S8 (osobní vlaky).

K nádraží jsou vedeny integrované autobusové linky 104 (Brno – Pohořelice – Hevlín – Laa an der Thaya), 174 (do Mikulova) a 822 (do Znojma).

V Hrušovanech se též kříží dvě silnice II. třídy, č. 414 (od Lechovic do Mikulova) a č. 415 (od Pohořelic směr Hevlín a Vídeňsilnice B6).

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Miroslav Miloš. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl opětovně do této funkce zvolen.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 110. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 304, 305.
  5. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
  6. KRUTIŠ, Dalibor. Hodonice a Hevlín mají nové vedení obcí. Znojemský deník [online]. 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]