Hrušovany nad Jevišovkou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hrušovany nad Jevišovkou
Náměstí Míru s radnicí a barokním sousoším Nejsvětější Trojice
Znak obce Hrušovany nad JevišovkouVlajka obce Hrušovany nad Jevišovkou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0647 594156
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Znojmo (CZ0647)
Obec s rozšířenou působností Znojmo
Pověřená obec Hrušovany nad Jevišovkou
Historická země Morava
Katastrální území Hrušovany nad Jevišovkou
Katastrální výměra 25,32 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 314 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 181 m n. m.
PSČ 671 67
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou
nám. Míru 22
671 67 Hrušovany nad Jevišovkou
Starosta Ing. Miroslav Miloš
Oficiální web: www.hrusovany.cz
Email: info@hrusovany.cz
Hrušovany nad Jevišovkou
Hrušovany nad Jevišovkou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrušovany nad Jevišovkou (německy Grußbach[2]) jsou malé město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 26 km východně od Znojma, 5 km od hranic s Rakouskem, na řece Jevišovce nedaleko jejího ústí do Dyje. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel. Je to jedno z regionálních středisek Dyjsko-svrateckého úvalu, sídlí zde pověřený obecní úřad pro jihovýchodní kout Znojemska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady o existenci obyvatelstva na tomto území pochází z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římského vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. byla určena hranice českých a rakouských zemí podél řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. Dne 1. února 1996 se Hrušovany staly městem.[3]

V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau – MistelbachLaa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Moravský KrumlovStřelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na Znojmo a Břeclav. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku HevlínLaa an der Thaya přerušena, její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hrušovany nad Jevišovkou jsou regionálně významný železniční uzel, kříží se zde celostátní trať 244 z Brna s tratí 246 Břeclav - Znojmo a lokální tratí 245 do Hevlína, na níž je ale od r. 2010 zastaven pravidelný provoz. Tratě 244 a 246 jsou zapojeny do integrovaného systému krajské dopravy jako linky S42, resp. S8 (osobní vlaky). Na hrušovanské nádraží, které je od centra města vzdáleno asi 3 km (je blíže sousední obci Šanov), jsou vedeny integrované autobusové linky 104 (Brno - Pohořelice - Hevlín - Laa an der Thaya), 174 (do Mikulova) a 822 (do Znojma).

V Hrušovanech se též kříží dvě silnice II. třídy, č. 414 (od Lechovic do Mikulova) a č. 415 (od Pohořelic směr Hevlín a Vídeň).

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2010 až 2014 byl starostou Miroslav Miloš. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl opětovně do této funkce zvolen. [4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 110. 
  3. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  4. KRUTIŠ, Dalibor. Hodonice a Hevlín mají nové vedení obcí. Znojemský deník [online]. 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]