Šafov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šafov
Kostel svatého Bartoloměje v Šafově

Kostel svatého Bartoloměje v Šafově

znak obce Šafovznak

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0647 594865
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Znojmo (CZ0647)
obec s rozšířenou působností: Znojmo
pověřená obec: Vranov nad Dyjí
historická země: Morava
katastrální území: Šafov
katastrální výměra: 9,49 km²
počet obyvatel: 150 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 439 m n. m.
PSČ: 671 06
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Šafov 78
67106 Šafov
starosta / starostka: Milan Kubeš
Oficiální web: www.safov.cz
E-mail: ousafov@volny.cz

Šafov
Red pog.svg
Šafov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Šafov (německy Schaffa)[2] je obec, jež se nachází v západní části okresu Znojmo v Jihomoravském kraji, asi 7 km jihozápadně od Vranova nad Dyjí, v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem.
Ve vsi je velká obdélníková náves, v jejíž nejvyšší části se nachází prostorný kostel sv. Bartoloměje. Vedle kostela stojí objekt fary. Nejstarší zápisy ve zdejší farní kronice se vztahují k roku 1733.

V roce 2006 měla obec 88 domů a žilo zde 174 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zdejší oblast byla zřejmě osídlena již v době raného středověku, jak napovídá nález slovanského žárového pohřebiště nedaleko hranic.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z 28. září 1323, kdy je uvedena v soupisu statků přináležejících k Vranovskému panství na směnné listině krále Jana Lucemburského. Majitelem panství a tím i obce se tak stal Jindřich z Lipé.

V období husitských válek byl Šafov husity vypálen a postihla jej i morová epidemie.

V 1. polovině 16. století došlo k obnově a rozkvětu vesnice a roku 1540 byl Šafov císařem Ferdinandem I. povýšen na městečko. Spolu s městskými právy obdržel také erb, stříbrnou pečeť a právo pořádat trh. Tato práva potvrdili i pozdější habsburští panovníci.

V roce 1647 městečko dobyli a zničili Švédové.

Za vlády Marie Terezie se v Šafově rozrostla židovská obec, Zdejší Židé si vybudovali i hřbitov, synagogu a v roce 1800 i školu. Vznik Československa rozvoji Šatova příliš neprospěl. Nastal odliv obyvatelstva a úpadek řemesel, což ještě zhoršila Velká hospodářská krize a poté i 2. světová válka.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec má poměrně dobré silniční spojení s okolím. Prochází jí silnice II. třídy č. 398 z Vranova do rakouské Lanavy (Langau) a několik dalších silnic III. třídy. Pod vsí se k silnici č. 398 připojuje silnice II. třídy č. 409 z Vratěnína. Stará silnice do rakouského Riegersburku je dnes sjízdná pouze pro cyklisty. Dne 14. července 2014 bylo obnoveno silniční spojení (silnice III/39819) do Riegersburgu pro motorová vozidla do 3,5 t.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Možnosti kulturního a rekreačního vyžití v Šafově a okolí jsou poměrně bohaté.

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 180.  
  3. safov.cz: O Obci Šafov

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]