Vranovská Ves
Vranovská Ves | |
---|---|
Hotel ve Vranovské Vsi | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Znojmo |
Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
Okres | Znojmo |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°57′6″ s. š., 15°55′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 292 (2024)[1] |
Rozloha | 4,30 km²[2] |
Katastrální území | Vranovská Ves |
Nadmořská výška | 385 m n. m. |
PSČ | 671 51 |
Počet domů | 114 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vranovská Ves 111 671 51 Kravsko obec@vranovska-ves.cz |
Starosta | Stanislav Holík |
Oficiální web: www | |
Vranovská Ves | |
Další údaje | |
Kód obce | 595101 |
Kód části obce | 185558 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vranovská Ves (německy Frainersdorf[4]) je obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 292[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec je rozložena přímo u silnice vedoucí ze Znojma (směr Vídeň) do Jihlavy (směr Praha). Tato trasa je taky známá pod názvem císařská silnice, která spojovala hlavní tah mezi Vídní a Prahou.[5] Skládá se ze dvou částí, jimiž jsou vlastní Vranovská Ves a osada Hostěrádky. Obec se nachází v těsném sousedství přírodního parku Jevišovka, jehož součástí je i Jevišovická přehrada, která je nejstarší přehradou ve střední Evropě. V parku je též známý rybník Jankovec.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o místní části Hostěrádky je z roku 1360, samotná Vranovská Ves byla ale založena až roku 1662. V roce 1750 byla vybudována císařská cesta Znojmo–Praha a roku 1753 byl zahájen poštovní provoz. Vlastní pošta byla ve Vranovské Vsi založena o dva roky později. Roku 1804 byla postavena kaple sv. Stanislava.
Až do roku 1806 byla Vranovská Ves (Frainersdorf) přiškolena k Pavlicím (Paulitz). V roce 1806 obec, sestávající z 24 stavení, zřídila první samostatnou školu s vyučovacím německým jazykem. Jako první známý učitel je uváděn Michael Obermann (1825–1864), do roku 1879 se zde vystřídalo šest učitelů, v letech 1879–1904 zde působil Ferdinand Oberhauer, po něm nastoupil v roce 1904 Franz Marek. Nevyhovující školní podmínky obec vyřešila v roce 1857 koupí nové školní budovy, do které se žáci po adaptaci přestěhovali ve školním roce 1891/92. Na přestavbu dvojtřídní školní budovy přispěl Německý školský spolek (Deutscher Schulverein) 5 000 korunami. Žáků přibývalo a v roce 1908 musela být jedna třída nouzově vyučována v privátním domě. Obecní žádosti o novou stavbu školní budovy c. k. ministerstvo školství 10. září 1908 vyhovělo. V roce 1910 započala obec se stavbou, Německý školský spolek přispěl na stavbu 6 000 korunami a 22. října 1911 se konalo slavnostní posvěcení nové trojtřídní školy. Další přestavba školy následovala v roce 1936.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 563 | 572 | 543 | 641 | 752 | 607 | 542 | 361 | 396 | 320 | 289 | 253 | 252 | 247 | 264 |
Počet domů | 95 | 95 | 94 | 102 | 119 | 118 | 125 | 122 | 101 | 95 | 82 | 83 | 108 | 112 | 114 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[9]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází hotel a u odpočívadla je motorest Ham-Ham. V roce 2010 byla na přilehlých pozemcích vystavěna velká fotovoltaická elektrárna.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní zájezdní hostinec vybudovaný rodem Althanů kolem poloviny 18. století[11]
- Kaple svatého Stanislava
- Milník na břehu rybníka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple svatého Stanislava
-
Památkově chráněný milník
-
Motoshop
-
Obecní úřad
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 101.
- ↑ Současnost obce Vranovská Ves: Současnost: Vranovská Ves. www.vranovska-ves.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Znaimer Tagblatt, Do, 26. Oktober 1911, s. 3
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Vranovská Ves [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Největší české elektrárny [online]. fotovoltaickepanely.eu [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog s řadou cenných informací, fotografií atp: https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam?uskp=33918%2F7-6920
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vranovská Ves na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ves (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Vranovská Ves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)