Chvalovice (okres Znojmo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chvalovice
Silnice E59 ve Chvalovicích
Silnice E59 ve Chvalovicích
Znak obce ChvaloviceVlajka obce Chvalovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0647 594172
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Znojmo (CZ0647)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Znojmo
Historická země Morava
Katastrální území Chvalovice
Katastrální výměra 8,84 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 652 (2019)[1]
Nadmořská výška 222 m n. m.
PSČ 669 02
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Chvalovice
Chvalovice 80
669 02 Chvalovice
Starosta Zdeněk Karpinski
Oficiální web: www.chvalovice.cz
E-mail: ou.chvalovice@chvalovice.cz
Chvalovice
Chvalovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chvalovice (německy Kallendorf[2]) jsou vinařská obec v jižní části okresu Znojmo, 8 kilometrů jižně od Znojma, na hranicích s Rakouskou republikou. Obec Chvalovice se skládá ze dvou částí – Chvalovice a Hatě. V obci je evidováno 307 domů, žije zde 652[1] obyvatel. Její katastrální území zaujímá 884 ha a PSČ všech adres je 669 02. Obcí protéká potok Daníž a prochází silnice I/38, na níž se nachází silniční hraniční přechod HatěKleinhaugsdorf. Obec je zakládajícím členem Dobrovolného svazku znojemských vinařských obcí Daníž.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla založena pravděpodobně starými Slovany, s příchodem německého obyvatelstva do pohraničních oblastí v průběhu kolonizační vlny 13. století se poněmčuje. První doložená písemná zmínka o Chvalovicích se nachází v listině z 30, června 1279 vydané v obci Dyjákovičky. Listina uvádí, že za svědka byl v rozhodování této pře opatem Dětřichem povolán jistý Pihan z Chvalovic (Pihan de Qualndorf). Tento spor byl nakonec rozhodnut ve prospěch premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kterému byly desátky z Němčic přiřčeny[3]. V průběhu doby se obec často ocitla v zástavním majetku mnoha šlechtických rodů v okolí, v 16. století zcela přešla do majetku louckého kláštera a zůstala v něm až do jeho zrušení během josefínských reforem.

V roce 2005 zde žilo 446 obyvatel, o deset let později už 605 obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Chvalovicích (okres Znojmo).
Kostel sv. Markéty[editovat | editovat zdroj]

Pod patronát louckých opatů patřil téměř celou dobu také chvalovický Kostel sv. Markéty. První písemná zmínka o něm pochází z listiny z 1. července 1284, kterou olomoucký biskup Dětřich potvrdil louckému klášteru právo na desátek, mj. také z kostela ve Chvalovicích. Obvodové zdivo, kněžiště a věž dnešního kostela pochází z doby kolem roku 1500. Roku 1690 je přistavěna předsíň a roku 1766 zaklenuta původní plochostropá loď. Věž je ukončena cimbuřím a uprostřed je zděný jehlan. Hlavní vchod do kostela je obdélníkovým portálem ze znakem louckého opata Řehoře Lambecka s letopočtem roku 1766.

Chráněná kulturní památka Zámeček[editovat | editovat zdroj]

Další výraznou stavbou v centru obce je tzv. Zámeček, součást areálu rozlehlého hospodářského dvora, dříve sídlo správy velkostatku ve vlastnictví louckých premonstrátů. Po zrušení kláštera v Louce v roce 1784 statek připadl náboženské matici. V roce 1850 je jako vlastník doložen Johann Fichtel. Jeho potomci zde sídlili do odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válke. V letech 1946 byl v areálu zřízen jeden z dvanácti justičních statků na území tehdejší ČSR.[4] Od roku 1952 jej užívalo jednotné zemědělské družstvo. V 90. letech 20. stol. byl objekt Zámečku adaptován na Hotel Alt. V roce 2016 byla provedena kompletní rekonstrukce a funguje zde penzion s restaurací „Daníž“

Kostel sv. Markéty a Penzin Daníž
Soubor barokních soch[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Součást československého opevnění. Je typickým představitelem těžkých objektů, kterými byla zesilována linie lehkého opevnění. Stavěla jej pražská stavební firma Konstruktiva a. s., betonáž proběhla ve dnech 12. až 17. září 1938. Při postoupení pohraničí na základě Mnichovské dohody v říjnu 1938 byla Německu předána hrubá stavba pevnosti. Během okupace došlo k vytržení střílen hlavních zbraní, jinak srub výrazněji poškozen nebyl. Teprve po druhé světové válce byl stavba objekt dokončen po stavební stránce, v 50. letech 20. stol. probíhala jeho reaktivace. Ještě v roce 1998 objekt Armáda ČR udržovala v bojeschopném stavu. Od roku 2008 je objekt v péči klubu Vojenské historie ROTO Chvalovice.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 96. 
  3. NEHYBA, David. Chvalovice 1279-2009. I.. vyd. Znojmo: Pro obec Chvalovice vydal Zdeněk Bína, 2009. 71 s. S. 6. 
  4. HLADÍK, Ondřej. Justiční statek Chvalovice - vězeňská práce v zemědělství. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011. Znojmo, 2012, s. 133-148. ISBN 978-80-86931-67-8. 
  5. VLČEK, BOHUSLAV, 1958-. Pěchotní srub MJ-S4 "Zatáčka" : miniprůvodce. Vydání: první. vyd. Hradčany u Tišnova: [s.n.] 54 stran s. Dostupné online. ISBN 9788086463377, ISBN 8086463370. OCLC 1096289101 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]