Dobšice (okres Znojmo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dobšice
Náves v Dobšicích
Náves v Dobšicích
Znak obce DobšiceVlajka obce Dobšice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0647 546941
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíZnojmo
Okres (LAU 1)Znojmo (CZ0647)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 329 (2022)[1]
Rozloha4,74 km²
Katastrální územíDobšice u Znojma
Nadmořská výška214 m n. m.
PSČ671 82
Počet domů547 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBrněnská 70
671 82 Dobšice
dobsice@seznam.cz
StarostaIng. Jaroslav Jenšovský
Oficiální web: www.dobsice.cz
Dobšice
Dobšice
Další údaje
Kód obce546941
Kód části obce28126
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dobšice (německy Klein Tesswitz) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. V letech 1976–1992 byla součástí města Znojma, se kterým je prakticky srostlá.[3]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Dobšice se nachází východně od Znojma, vesměs na levém břehu Dyje. Na pravém břehu, spojeném lávkou, je pouze sportovní areál a okraj zahrádkářské kolonie Nesachleby (jinak součást Znojma-Oblekovic).

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemný doklad z roku 1190 Dobšici (zapsáno Dobsici) byl pojmenováním obyvatel vsi. Pojmenování bylo odvozeno od osobního jména Dobeš (to byla buď domácká podoba jména Doběslav nebo hlásková úprava jména Tobiáš) a znamenalo "Dobšovi lidé". Další písemné doklady jsou až ze 17. století, kdy vesnice nesla německé jméno Tesznitz převzaté od Stošíkovic na louce. Na rozdíl od nich se vesnice označovala od 19. století jako Malé Stošíkovice, případně Stošíkovičky (německy Klein Tesswitz).[4] Původní jméno Dobšice uvedl pro vesnici na své mapě moravského markrabství Alois Vojtěch Šembera v roce 1868[5], úředně byla obec na Dobšice přejmenována v roce 1921.[6]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Skrz Dobšice prochází silnice I/53, z níž se zde mimoúrovňově větví silnice II/412 do centra Znojma, poskytující alternativní napojení na silnici I/38.

Katastrem prochází také železniční trať Znojmo–Břeclav, ovšem bez zastávky.

Obec je obsluhována linkou znojemské MHD č. 803, zastavují zde také regionální linky č. 821 a 822, vše integrované v IDS JMK. Je součástí znojemské tarifní zóny 800.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190. Starším názvem obce jsou také Stošíkovičky či Stozíkovičky (německy Klein Tesswitz), který má souvislost s obcí Stošíkovice na Louce (německy Tesswitz an der Wiese).[7]

V obci působil tasovický truhlář a řezbář Johann Lahofer, jenž vyrobil skříně knihovny Louckého kláštera, které po jeho zrušení pomohl přenést do dnešní Strahovské knihovny.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Výklenková kaplička – poklona na návsi
  • Výklenková kaplička – poklona na okraji obce při cestě do obce Dyje
  • Zemědělský dvůr čp. 22/23

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 181, 185.
  5. http://digitool.is.cuni.cz:1801/view/action/nmets.do?DOCCHOICE=1050268.xml&dvs=1657090734762~722&locale=cs&search_terms=&adjacency=&VIEWER_URL=/view/action/nmets.do?&DELIVERY_RULE_ID=3&divType=
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2001, II. díl, str. 101.
  7. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Staroženské-Šyl. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. Dostupné online. S. 178. 
  8. MATUS, Dominik. Truhlářská rodina Lahofferů [online]. 2020-12-11 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]