Korolupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Korolupy
Znak obce KorolupyVlajka obce Korolupy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0647 594253
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Znojmo (CZ0647)
Obec s rozšířenou působností Znojmo
Pověřená obec Vranov nad Dyjí
Historická země Morava
Katastrální území Korolupy
Katastrální výměra 15,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 154 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 433 m n. m.
PSČ 671 07
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Uherčice 69
67107 Uherčice u Znojma
Starosta Luboš Kyprý
Oficiální web: www.obec-korolupy.cz
Email: podatelna@obec-korolupy.cz
Korolupy
Korolupy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korolupy (německy Kurlupp)[2] jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 154[3] obyvatel, což je asi 10 obyvatel na km².

V obci Korolupy poblíž hranice České republiky s Rakouskem žilo na jejím území do roku 1945 německé obyvatelstvo s malou českou menšinou, během různých vývojových etap i židovské obyvatelstvo, ale i jiné národnosti. Přelomové události 20. století ovlivnily její život i obyvatele, taktéž se podepsaly na vývoji celého regionu. Poštovním směrovacím číslem spadá obec pod poštu Uherčice 671 07. Nejbližšími městy jsou Jemnice, Moravské Budějovice a městys Vranov nad Dyjí, kde je také pověřený obecní úřad. Přes hranici do Rakouska leží blízký Horn a směrem do Čech město Slavonice. Obec se rozprostírá na náhorní plošině v nadmořské výšce 433 metrů v blízkosti malého kopce Kopka.

Název[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Korolup
Bauerngarten - selská předzahrádka, Museumsdorf Niedersulz

První část názvu obce se nejpravděpodobněji vztahuje ke slovu kůra – kora a druhá k slovesnému základu lub – lup – stahovat, loupat kůru. V průběhu staletí se podoba jména různě měnila. Od roku 1372 villa Chirlup, 1373 Chirlobw, 1493 Chrlopy, 1571 Kurlup, 1855 Kurlup, Chrlopy, 1868 Kurlupp, Chrlopy Cherluby, 1869 pod názvem Chrlopí obec v okr. Znojmo, 1880–1890 pod názvem Chrlopy obec v okr. Znojmo, 1900–1910 pod názvem Chrlopy obec v okr. Moravské Budějovice, 1921–1938 Korolupy, něm. Kurlupp obec v okr. Moravské Budějovice, 1938–1945 Kurlupp Gau Niederdonau Horn, 1945–1961 Korolupy obec v okr. Moravské Budějovice, po roce 1961 v okr. Znojmo. Draslo neboli potaš byla látka vyráběná, mimo dalších přísad, z dřevěného popela a kůry stromů, hojně využívaná v koželužnách a sklárnách. Zemědělci, kteří kůru ze stromu loupali, se nazývali loupači kůry.[4]

Názvy honů[editovat | editovat zdroj]

V období kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století byly soukromé pozemky převzaty k hospodaření do JZD a nově vzniklé hony, jejichž německé názvy novousedlíkům nic neříkaly, členové JZD a NV přejmenovali. Některé názvy tratí jsou zkomoleninou původních názvů.[5]

  • Na severu: Tasůvka (Dasusoa – Talsuvka), Svobody (Svobodný – Swobodny – Zwonočí), U hrušky (Huraski), U Kopky (Kuppen)
  • Na severovýchodě: Přední Olešná, Zadní Olešná (Louky na Olešné – Loschi – Wolisch Feld)
  • Na východě: Na černé hlíně (Klezenský – Kleschensi), K Vysočanům, Pod dálnicí, U hřbitova
  • Na jihovýchodě: U drůbežárny, Uherčický les, U hájenky (Jägerhäusel), U vrátek, Za hájenkou, U srubu, Včelnice, K Oslnovicím (Grenzacker)
  • Na jihu: U kravína (Grosse Pointen), Za horkou a Na Horkách (Horka), Šlapsy (Na šlapci – Šlapce – Zlapsy – Zlabsy), Nad Podhradím
  • Na jihozápadě: Nad Českou loukou (Na české – Haidenacker), Na Kubátě, U Švehlovy lípy, Nešipský kopec (Nespitz), Nad topoly, U bunkru, Modrá kaplička
  • Na západě: Za Bílkovým (Grosse Pointen), Louky pode mlýnem, U cihelny (Mühlfeld a Ziegelhütten), U Uherčic (Na uherčicku a Sad – Liess – Vorderluß, Hinterluß)
  • Na severozápadě: Na křižovatce, U hřiště a U lomu (Grabitz – Grabitzbreiten), Uherčické pole (Ungarschitz Feld), V údolí

Znak, prapor a barvy obce[editovat | editovat zdroj]

Znak a prapor byl udělen obci při slavnostním předání na Pražském hradě starostovi obce v roce 2002. Znak má v modrém štítě stříbro-červeně kosmo dělené křídlo, nahoře ve stříbrném poli s modrou lilií a dole je zlatě mřížované. Prapor zobrazuje šikmo dělený list, žerďové pole bílé s modrou lilií, vlající pole tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutě mřížovaný červený a modrý, v poměru 1:2:1. Mřížování je tvořeno jedním vodorovným a čtyřmi viditelnými svislými pruhy širokými jednu čtyřiadvacetinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Barvami obce jsou barvy modrá, červená, stříbrná a zlatá. Zlatá mříž na červeném poli symbolizuje zasvěcení kostela sv. Vavřinci a jeho mučednickou smrt.[6]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Korolupy s rozlohou 15,46 km² se nachází 31 km západně od Znojma, jihozápadním směrem od Moravských Budějovic a západním směrem od Vodní nádrže Vranov. Obec se rozkládá podél silnice II/411 vedoucí z Moravských Budějovic přes Uherčice po silnici II/409 k hraničnímu přechodu, dále po silnici L 1187 na VratěnínDrosendorf-Zissersdorf, přibližně 7 km od rakouských hranic. Korolupy leží na pravém břehu říčky Blatnice. Poloha obce v západní části okresu Znojmo a v jihozápadní části Jihomoravského kraje, sousedící s okresem jindřichohradeckým (Jihočeský kraj), třebíčským (kraj Vysočina) a s Rakouskem měla rozhodující vliv na historický vývoj obce, ale také na její zemědělské a lesnické zaměření vzhledem k dané izolovanosti od velkých městských center. [7]

Růžice kompasu Lubnice Police Vysočany Růžice kompasu
Mešovice Sever Oslnovice
Západ   Korolupy   Východ
Jih
Uherčice Stálky Podhradí nad Dyjí
Růžice kompasu Jemnice – kraj Vysočina Jihlava – kraj Vysočina Třebíč – kraj Vysočina Růžice kompasu
Slavonice – kraj Jihočeský Sever Brno – kraj Jihomoravský
Západ   Korolupy   Východ
Jih
Zwettl – Dolní Rakousko Horn – Dolní Rakousko Znojmo – kraj Jihomoravský

Urbanismus a architektura[editovat | editovat zdroj]

Dominantou vesnického sídla je kostel sv. Vavřince, významně doplněný několika kapličkami a božími mukami. Podstatou venkovského památkového dědictví je ovšem především vlastní obytná a hospodářská zástavba a samotná půdorysná struktura vesnického sídla.

Celkový pohled na obec z období Třetí říše – Kurlupp Gau Niederdonau 1938–1945. Vesnice typu „Rundling” – s radiálním uspořádáním plužiny se objevovaly u obcí, které se zakládaly v počátcích rozvoje Německa podle tzv. německého práva. Vesnice založené na žádost místního panovníka byly osídleny převážně slovanským obyvatelstvem na základě plánované výstavby země v období Velké kolonizace. Domy tak byly zaklíněny kolem kruhového nebo oválného prostranství. Nejrozšířenější je tato forma vesnice v oblasti mezi Baltským mořem a Krušnými horami. Podobným typem je ves ve tvaru tzv. oka (německy Angerdorf), jejímž znakem je uprostřed tzv. Anger (z něm. Acker) v majetku obce. Vesnice tohoto typu se nachází ve střední Evropě, zejména ve východním Německu (založené během německé kolonizace východu). V Rakousku převládá tato forma vesnice ve Waldviertelu v Dolním Rakousku, v oblasti vídeňské pánve, v Burgenlandu, stejně jako ve východním a jižním Štýrsku. Nalezneme je také v Lotrinsku, v blízkosti německo-francouzské jazykové hranice a v severní Anglii.

Lánová ves[editovat | editovat zdroj]

Obec je charakteristická svým založením s lánovými záhumenicovými plužinami, které přímo navazovaly na zemědělské usedlosti. V případě obce Korolupy se jedná speciálně o radiální uspořádání plužiny, kdy jsou usedlosti uspořádány do tvaru kruhu či oválu. Vesnice při založení měla uprostřed zelený pás, který sloužil k pastvě dobytka. Na něm se vždy nacházel rybníček a v jeho těsné blízkosti stávala kovářská dílna a díra pro pálení vápna. Pravidelně zde byla umísťována i kašna s pitnou vodou pro dobytek. Usedlosti jsou seřazeny většinou okapovou stranou těsně vedle sebe, takže jsou štíty vzájemně pospojovány a tvoří souvislou frontu domů podél silnice, což je patrné hlavně na návsi.

Hospodářské budovy obvykle po jedné straně dvora a pod jednou střechou jsou spojeny s obytným stavením, a to pokud bylo možno do pravého úhlu (do háku). Stodoly na konci obdélníkového dvora nebo na konci zahrad plnily protipožární úlohu. Od cesty byly usedlosti odděleny zídkou, plotem nebo příkopem. Cesty se sbíhají na návsi a rozvětvují u obou východů z vesnice.[8] Novou etapu v urbanistickém vývoji obce přinesly reformy (zejména zrušení nevolnictví) Marie Terezie a Josefa II. V souvislosti s tím se od 70. a 80. let 18. století prosadila i tzv. raabizace, neboli rozdělení bývalých vrchnostenských nebo obecních pozemků poddaným za podmínek částečně podobných středověkému zákupnímu právu. V obci vznikla drobná chalupnická a zejména domkářská zástavba. [9][10][11]

Poškození urbanistického jádra[editovat | editovat zdroj]

Současné zemědělské výrobní území obce je tvořeno především areálem ZD (zemědělského družstva) Korolupy. Tento zemědělský závod byl vytvořen v těsné návaznosti na obec na bývalých obecních pozemcích Grosse Pointen pro pastvu dobytka. Areál limituje bytovou výstavbu v jižní části obce. Největším nedostatkem je však necitlivá výstavba zemědělských objektů velkého měřítka v přímé návaznosti na zástavbu obce. Zemědělské kolosy se velmi nepříznivě projevují v dálkových pohledech i v pohledech přímo v obci. V roce 2013 provedla obec Korolupy na návsi zásah do historického urbanistického jádra obce zbouráním hospodářské usedlosti čp. 70 na parcele č. 45 ze 17.–18. století. Usedlost sousedící s kostelem sv. Vavřince přišla o své přirozené ohrazení, barokní bránu a vybouráním hospodářských budov vzniklo umělé prostranství v těsné blízkosti hlavního tahu obcí. [12][13] [13]

Chráněný ráz krajiny[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologické a biogeomorfologické členění krajiny rozprostírající se v okolí obce Korolupy bylo v roce 2008 začleněno do krajinného rázu s převážně lesní krajinou doplněnou výraznými údolími a navazujících náhorních plošin kategorie A.[14]. Na utváření krajiny mělo velký vliv lesnictví a na jejích plošinách zemědělství. Obě lidské činnosti od pradávna ovlivňovaly vznik osídlení, velikost obce a také plužin. Prvním poškozujícím zásahem se stala stavba Vranovské přehrady a následně provozovaná chatařská rekreace. Uvnitř lesní krajiny se nachází luční a lučně-polní ostrovy. Historická přírodní hodnota území spočívá v zajímavém reliéfu skalnatých údolí, v říčních meandrech řek, v kulturních dominantách hradu Bítova, zříceniny hradu Cornštejna a zříceniny hradu Frejštejna, v lesních celcích, na které navazují malá chráněná území. Míra zachovalosti se pohybuje mezi výjimečně a dobře zachovalou krajinou (v chatových oblastech). Na základě zachování krajinného rázu byla krajina v okolí Korolup zařazena do I. stupně ochrany (kategorie A). [15][16]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Historie obce Korolupy.

Nejstarší historie obce Korolupy je spojena s mohylovým pohřebištěm u Vysočan s 26 hroby i mohylníky u Uherčic z doby Velkomoravské říše a Palliardiho hradiskem. Slovanští obyvatelé se zabývali zemědělstvím, sadařstvím, zelinářstvím, chmelařstvím, chovem včel a ovcí, lovem a sběrem. Území mělo zcela zemědělský charakter. Stavěly se mlýny, těžilo se dřevo a na velkostatcích se vyrábělo pivo.[17] Palliardiho hradisko zpustlo až po vzniku raně feudálního hradu Bítov, který je doložen z let 1061–1067 jako Bethow.[18]

První zmínka o obci a pečeť[editovat | editovat zdroj]

Památník Železné opony – 9. rota PS Čížov – Horní Břečkov. Již od roku 1948 platilo pro „obyvatelstvo nezdržovat se mimo prostor veřejných cest, silnic a tratí od soumraku do svítání” a k tomu přibyl „zákaz fotografovat a filmovat”. Signální soustava tzv. “Signálka” znemožňovala překonání státní hranice. Osoby v hraničním pásmu trvale bydlící, trvale zaměstnané, dále držitelé polností a také lékaři, duchovní atd., jejichž obvod zasahoval do hraničního pásma příslušného okresu, měli dostat povolení vystavené orgánem PS pracujícím při okresním velitelství Sboru národní bezpečnosti. Vydaná povolení podléhala schválení bezpečnostního referenta ONV. Pro přechodný pobyt v pásmu, tj. příbuzným, rekreantům, brigádníkům, měla být vydávána povolení na základě potvrzení bezpečnostního referenta ONV místa bydliště. Od 1. 6. 1951 bylo zavedeno „Hraniční a Zakázané pásmo“.[19]

První písemnou zmínku o obci nacházíme v roce 1372 na věnovací listině sepsané na hradě v Hafnerluden (Lubnici). Rytíř Seifried z Hafnerluden (Seyfried von Plank) společně se ženou Bohuslawou věnují hradu (tvrzi) v Lubnici kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny a jeden oltář sv. Petra kostelu ve Vratěníně a k tomu jednoho kaplana, na nějž připadnou úroky z mlýna Újezd a dvou lánů u vsi Korolupy (villa Churlup). [20] V roce 1498 potvrdil Vladislav II. obci Korolupy privilegia. Po potvrzení privilegií králem Vladislavem II. v roce 1498 v nich nebylo zahrnuto právo pečetní. Pečeť zobrazuje Marii s Ježíškem lemovanou dvěma květinovými stonky nad nápisem Kurlupp.[21][22] Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore ze starého italského rodu, který se objevuje na Moravě po Bílé hoře, koupil panství v roce 1768. Collaltové vlastnili panství až do konce 2. světové války.

V roce 1770 za císařovny Marie Terezie byla zřízena německá filiální škola. Nepodsklepená budova krytá došky sloužila až do roku 1844. V roce 1869 byl v rakousko-uherské monarchii přijat zákon, který stanovil povinnou školní docházku (pod hrozbou sankcí vůči rodičům) pro všechny děti na dobu 8 roků (v tehdejší Evropě ojedinělé). Po inspekci školním inspektorem Papouškem v roce 1890 musela obec přikročit k výstavbě nové německé školy. 8. června 1921 na základě prvního československého sčítání lidu v únoru 1921 byla otevřena česká menšinová škola, která měla obrozenecký význam pro rozvoj české populace v Korolupech. V roce 1977 došlo vládním nařízením k jejímu zrušení.[23]

Česko-rakouský konflikt a odsun německého obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Založení vsi, původní názvy tratí a až do roku 1945 mluvené nářečí „Ui-Mundart“ poukazují na osídlení bavorsko-německými kmeny, ke kterému docházelo během kolonizace na přelomu 12. a 13. století.[24] Na ukončení první světové války a vznikající Československo 28. října 1918 reagovalo německé obyvatelstvo 31. 10. 1918, kdy se zástupci obecních zastupitelstev německých obcí dačického politického okresu a soudního okresu Jemnice shromáždili ve Slavonicích, aby zde protestovali proti včlenění jimi řízených obcí do nového československého státu, což deklarovalo i zastupitelstvo obce Korolupy. 3. listopadu 1918 na krajském shromáždění ve Znojmě došlo k vytvoření Německorakouské provincie Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava), kde byla obec Korolupy také prohlášena za součást Dolních Rakous. Po připojení pohraničních oblastí k Třetí říši spadala obec pod Říšskou župu Dolní Podunají. Po ukončení války se ujaly partyzánské skupiny a revoluční gardy tzv. „vyčištění státní hranice“. Partyzánská skupina pod velením plukovníka Vladimíra Hobzy přijela do obce s nákladními auty 9. června 1945. Německé obyvatelstvo se na příkaz gardistů muselo během půl hodiny shromáždit před kostelem a to pouze s osobním zavazadlem. Z mužů v obci vybrali partyzáni několik rukojmích, které odvedli ke zdi. Zde museli stát před namířenými samopaly až do doby, než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu. Německému obyvatelstvu poté prohledali zavazadla, zabavili cennosti a peníze. Následně téměř všechno německé obyvatelstvo vyhostili přes hraniční přechod ve Vratěníně spolu s občany z Lubnice, Mešovic, Uherčic i zcela německého Vratěnína.[25][26][27]

Komunistický puč, kolektivizace a budování socialismu[editovat | editovat zdroj]

Na převzetí moci ve státě a nastolení totalitního režimu se komunisté velmi dlouho a pečlivě připravovali. Roku 1946 se konaly první poválečné volby. V celém okrese Moravské Budějovice zvítězili lidovci (10 114 hlasů), následovaní komunisty (7 097) a dále národními socialisty (4 258) a sociálními demokraty (2 975). Nové obyvatelstvo Korolup rekrutované převážně ze zemědělského proletariátu z okolních českých obcí volilo politické strany: KSČ (73), ČSL (69) a ČSD (13) z celkem 172 voličů. 25. 4. – 25. 9. 1947 proběhlo v obci scelování půdy.[28][29] Od společné rostlinné výroby na scelených lánech byl už jen krůček ke kýženému dovršení socialistického typu hospodaření. JZD bylo založeno v roce 1950. Během padesátých let byl komunistickou stranou v obci, zrovna tak jako v celém Československu, systematicky likvidován a perzekvován sedlácký stav a církev. Jižní oblasti Jemnicka, tedy i obec Korolupy, se dostaly na počátku padesátých let na desetiletí přímo do hraničního pásma. Do oblasti se nasunulo vojsko a pohraniční stráž.[30] V těsné blízkosti obce tak vzniklo hraniční pásmo, do kterého byl povolen vstup pouze na speciální propustku. V krajině kolem Korolup chátraly a zanikaly kapličky, křížky, sochy a další prvky, které po staletí utvářely její duchovní charakter. Zničené budovy částečně nahrazovala od roku 1960 zvýhodněná družstevní i státní výstavba. Období od roku 19601980 lze charakterizovat jako dobu výrazných stavebních proměn socialistické obce Korolupy. Státní dotace do pohraničí a jeho zemědělství zajistila finanční krytí a lepší zásobování stavebním materiálem. To umožnilo zahájení hromadné přestavby i nové výstavby v obci.[31] Po zavedení obecního rozhlasu se ujala v obci znělka – známá polka Jaromíra Vejvody Škoda lásky, která už k obci neodmyslitelně patří.

Likvidace železné opony[editovat | editovat zdroj]

Nepropustná hranice na čtyřicet let neoddělila ves Korolupy jen od Rakouska, ale v důsledku existence hraničních pásem i od vnitrozemí. 17. listopadu 1989 došlo v Praze k brutálnímu potlačení studentské demonstrace, která odstartovala Sametovou revoluci. Od 4. prosince 1989 mohli i korolupští občané bez jakéhokoliv omezení cestovat na tzv. Západ a obcí Korolupy začali projíždět první turisté na cestě k rakouským sousedům. Přesně za měsíc, 17. prosince 1989, byla na československo-rakouských hranicích zahájena demontáž zátarasů, kterou symbolicky zahájili na přechodu Hatě u Znojma společně drženými nůžkami tehdejší ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Alois Mock.[32]

Veřejná správa[editovat | editovat zdroj]

První svobodné volby se konaly v červnu roku 1990. Prvním starostou obce byl po sametové revoluci zvolen starousedlík František Hanek. K dalším volbám přikročili obyvatelé Korolup mimořádně už za dva roky v roce 1992. V novém státním uspořádání ČR se volilo do zastupitelstev obcí 18. a 19. listopadu 1994.[33]

  • 1991 – Obnova Sboru dobrovolných hasičů
  • Příprava k Územnímu plánování – Urbanistická studie obce byla zpracována v roce 1993. Tato urbanistická studie byla doplněna o náležitosti konceptu územního plánu a projednána. Zadání územního plánu bylo schváleno 31. října 1995. Návrh územního plánu sídelního útvaru Korolupy byl zpracován v roce 1995, byl projednán, avšak nebyl schválen.
  • Budova obchodu a hostince zakoupena do majetku obce
  • Revitalizace původního obecního úřadu
  • Správa a údržba silnic – areál skladu posypových materiálů byl přemístěn do Lubnice
  • Založení Kulturního spolku pro obnovu lidových tradic

Na počátku 90. let do vedení obce vstoupili lidé, kteří překypovali nadšením, ale i část občanů zastupující obec v době totalitního režimu. Chyběly metodiky, informace pro výkon veřejné správy a s postupným převodem kompetencí státu přímo na obce samozřejmě stoupaly požadavky i na zastupitelstvo obce. ZO začínalo úplně od nuly. Nejprve s budováním základní infrastruktury (budova obchodu a hostince), přestavbou vrátilo obecní úřad na své původní historické místo na návsi, rekonstruovalo mateřskou školu, získávalo zpět lesy, pole a louky.

Volební období 1998–2010[editovat | editovat zdroj]

Další starosta obce Ing. Martin Hanek[34] vypomáhal ve veřejné správě již během svých studií, hlavně při zavádění informační a komunikační techniky. Při podzimních volbách v roce 1998 kandidoval do zastupitelstva obce. Následkem pozdního podání kandidátní listiny svého otce se ocitl zcela nečekaně na pozici starosty. Během třetího volebního období[34] se při svém druhém vysokoškolském studiu věnoval problematice udržitelného rozvoje (obnova tradiční řemeslné výroby) obce Korolupy. Post starosty obce Ing. Martin Hanek zastával až do roku 2010. Během svého působení vydával obecní periodikumBulletin obce Korolupy. V těchto třech volebních obdobích proběhla nejen plynofikace obce, ale i úspěšná EU dotace a rozjezd obyvatelstvem dlouho očekávaného obecního vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod.[35]

Mapa Jemnického mikroregionu. Korolupy jsou členem Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, Místní akční skupiny Jemnicko a Jemnického mikroregionu. Základem pro plánování společných činností svazku jsou rozvojové dokumenty jednotlivých obcí. Představy obce pak slouží pro dokumenty společných zájmů, činností, projektů apod. Stavební úřad a Úřad práce se nachází ve Vranově nad Dyjí, matrika v Uherčicích. Do Vranova nad Dyjí jsou odváženy zpracované výsledky okrskových volebních komisí. Policie ČR sídlí ve Vranově nad Dyjí – obvodní oddělení, v Podhradí nad Dyjí a v obci Podmyče pohraniční policie.[36]
Zpravodaj volebního seskupení Pojďte s námi za vizí v roce 2010 reagoval na svých stránkách velmi kriticky na nesystémový rozvoj obce pod vedením nově zvoleného zastupitelstva. Svoji nespokojenost dali občané také najevo ve volbách v roce 2014, kdy starostka Olga Malcová získala pouze 29 hlasů.

Další volební období[editovat | editovat zdroj]

V období 2010–2014 působila ve funkci starostky obce Olga Malcová (v důchodu), která přistěhovala nedlouho před volbami z Jevišovic do Korolup. Zastupitelstvo obce tvoří sedm zastupitelů, kteří ze svého středu volí starostu a místostarostu. Oba jsou tzv. neuvolnění, tzn. vykonávají funkce při svém zaměstnání. Ze zákona o obcích je dále zřizována kontrolní a finanční komise. Na obecním úřadě je zaměstnána jedna účetní na poloviční úvazek a jeden řemeslník na plný úvazek.[37] Vzdělanostní potenciál členů zastupitelstva obce odpovídá indexu vzdělanosti obce Korolupy (-2). Převládá vzdělání bez maturity, u starší generace zastaralé vzdělání z dob socialismu, objevili se i zastupitelé jen s ukončeným nebo nedokončeným základním vzděláním. Největším problémem je téměř nulová znalost IT, což se negativně odráží zejména s nástupem elektronické komunikace a digitalizace veškerých dat a dokumentů.[38][39] V podzimních komunálních volbách roku 2014 se obyvatelé obce snažili o nastolení nového kurzu ve vedení obce a starostou byl zvolen Luboš Kyprý. Post místostarosty obsadil Luboš Bena.[40]

Hospodaření a majetek[editovat | editovat zdroj]

Obec Korolupy vlastnila k 31. 12. 2010 obecní majetek v účetní hodnotě přibližně 33,5 milionů Kč. Skoro polovinu majetku tvoří obecní budovy a stavby – 44 % (obecní úřad, mateřská škola, kulturní dům, historické zemědělské budovy sýpky a skladu, budova obchodu a hostince a v roce 2013 přikoupená zemědělská usedlost čp. 70, kde obec provedla rozsáhlou demolici hospodářských budov a vjezdu s bránou), dalších 37 % lesy (93 ha), pole a louky (30 ha).[41] Výše obecního rozpočtu a daňových příjmů korespondují s velikostí obce. Z analýzy příjmů a výdajů do konce roku 2010 lze vyvodit, že obec do konce roku 2010 hospodařila uváženě, využila množství dotací a své finanční prostředky věnovala rozvoji obce na základě strategických dokumentů kraje, regionu, ale i ÚP (územního plánu) z roku 2004 a od roku 2009 Programu rozvoje obce Korolupy. Hospodaření obce je závislé na daňových příjmech, které ve sledovaném období tvořily více než 50-70% příjmů obce.[41]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Kulovitý balvan gabra. Od konce 19. století se lámalo v malém jámovém lomu asi 1,8 km jihozápadně od Korolup gabro. V roce 1983 byla těžba obnovena Příbramskými kovohutěmi a po dvou letech v roce 1985 ukončena. Lom byl následně rekultivován. Geologický průzkum na Šlapsech (viz hony a jména pomístní) výskyt podobné horniny neprokázal.[42] V roce 2002 byl prováděn další výzkum umožněný finanční podporou grantu 35p27 v rámci programu Aktion Česká republika – Rakousko. [43]

Obec se nachází v intenzivně obdělávané zemědělské krajině na území Českomoravské vysočiny. Jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny tvoří geomorfologický celek zvaný Jevišovická pahorkatina z krystalických břidlic a žul, pro niž je typické střídání pahorků s kotlinami. Hluboká údolí vodních toků vytvářejí zaklesnuté meandry. Katastr obce na východě zasahuje do podcelku Bítovské pahorkatiny a jejího podcelku Uherčické pahorkatiny. Severně je oblast formována Jemnickou kotlinou. Jedná se o zvlněnou krajinu doplněnou velkým počtem polí. Ostřejší přírodní tvary jsou v rulách, oblé v žulách a ploché útvary z neogenních sedimentů, což se týká hlavně národního parku Podyjí.

GEOMORFOLOGIE KATASTRU KOROLUPY
Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum

moravskoslezská oblast moravikum

Český masiv – pokryvné útvary a postvariské magmatity

kvartér

Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum

moravskoslezská oblast moravikum

mramor (krystalický vápenec, dolomit) hlína, kameny (kamenitý až hlinito-kamenitý sediment) pararula (drobnozrnná muskovit biotitická pararula)
KOROLUPSKÉ GABRO
HORNINA TYP HORNINY ZRNITOST BARVA POPIS
gabronorit (hyperit) magmatity hlubinné středně zrnitý (magmatit, metamorfit) 3,3 - 1,0 mm černošedá Místy hrubězrnitý, houževnatý, rozpadá se na balvany kulovitého tvaru 20 cm až 2 m

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Kaňon Dyje pod Vraní skálou. Korolupy spadají do povodí řeky Dyje. Velká část povodí je chudá na podzemní vodu. Oblast Českomoravské vrchoviny je převážně tvořena krystalickými horninami (špatné vytváření zásob podzemní vody), přesto na celém území nejsou vyhlášeny žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Dyje má dvě pramenné oblasti – rakouskou (Deutsche Thaya) a moravskou.

Západní část katastrálního území (k. ú.) Korolupy je ovlivněna údolím Blatnice, kterým se táhne koryto řeky s bohatou doprovodnou zelení od Uherčic na Korolupy a dále po soutoku se Želetavkou od Lubnice k Bítovu. V údolích se rozprostírají nivy – louky, kdežto svahy nad údolími řeky jsou většinou lesnaté. V k. ú. má Blatnice 2 levostranné a 3 pravostranné přítoky. Levostranné přítoky severozápadně od Korolup mají přírodní charakter, pravostranné přítoky, které odvádí vodu z polí severně, západně až jižně od Korolup, jsou z větší části regulované a bez vegetace. Území mezi obcemi Korolupy a Vysočany (po obou stranách st. silnice) je charakterizováno mírně zvlněným terénem a po obou stranách se táhnoucími velkými scelenými plochami polí téměř bez zeleně (mimo 2 větrolamů). Jihozápadní část k. ú. Korolupy je tvořena lesním komplexem biokoridoru v údolí Dyje. Podél státních silnic Vysočany–Korolupy a Korolupy–Uherčice jsou zřetelné aleje ovocných stromů a podél polních cest severně od silnice Vysočany–Korolupy dvě vzrostlé aleje topolůvětrolamů.[13]

Hygiena životního prostředí, kvalita vody, ovzduší[editovat | editovat zdroj]

Voda v Korolupech je špatné kvality a nese hodnotící indikátor pitné vody -2 [44], proto byla obec zařazena do zranitelného území [45], kde se využívá povrchová nebo podzemní voda jako zdroj pitné vody s koncentrací dusičnanů přesahující hodnotu 50 mg/l (některé studny s hodnotou cca 650 mg/l). Státní zdravotní ústav zjistil v roce 2008 ze studní v obci z 16 vzorků 12 nevyhovujících a 7 bylo přímo zdraví škodlivých. Oproti tomu se může ves pochlubit naprosto čistým ovzduším. Imisní limit a cílový imisní limit stanovený pro ochranu zdraví se pohyboval v roce 2010 na nule. Jediným obtěžujícím zdrojem zápachu je Zemědělské družstvo (hnojení, vyvážení kejdy, chov hospodářských zvířat, siláž). Starou ekologickou zátěží je bývalá Strojní traktorová stanice a průsak do půdy z volně loženého chemického hnojení po objektech v obci v době totalitního režimu KSČ. Přesto se pohybují Korolupy v překročení imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu na bodu číslo 1 [46].[47]

Eroze, sklonitá půda, povodňová charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Rak říční, který se vyskytuje v rybníce v Korolupech, je na červené listině ohrožených živočichů. "Raky jsme chytali v rybníčku a potoce u mlýna tak, že mrtvou slepici jsme obalili slámou, pevně ovázali provázkem a spustili do řádné hloubky. Konec provázku jsme zatížili kamenem. Na druhý den jsme ze slámy vytahali zalezlé a přichycené raky". (Citace)[48]

Pro ornou půdu je již sklon nad 7° předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu. Korolupy hospodařící na 812,38 ha orné půdy mají 12,12 ha sklonitého terénu (1,49 %). Přívalové srážky ohrožují Korolupy ze severu, severozápadu a severovýchodu. Záplavová území Q100 řeky Dyje a Želetavky zabírají pouze 0,96 a 0,01 ha, a to převážně v údolí Blatnice (povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Dyje 2010–2015). Akční program pro zranitelnou oblast se proto týká nejen používání a skladování hnojiv, střídání plodin a následně tak snižování znečištění vod dusičnany, ale i provádění protierozních opatření (výsadba dřevin, větrolamů, zachování biocenter a biokoridorů atd.).

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Klimaticky náleží Korolupy do oblasti mírně teplé vyznačující se teplým a mírně vlhkým podnebím s průměrnou roční teplotou 7 až 8 °C a s ročním úhrnem srážek cca 650 mm. Počet letních dní, kdy teplota dosáhne alespoň 25 °C, se pohybuje v rozmezí 40 až 50 dní. Po celý rok se objevují významné srážky, dokonce i v nejsušším měsíci. Ročně spadne 666 mm srážek. Nejsušším měsícem s 33 mm je leden. Nejvíce srážek spadne v průměru 90 mm v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7,9 °C. V průběhu roku je červenec nejteplejším měsícem s průměrnou teplotou 17,5 °C. V lednu jsou teploty nejnižší. Průměrná teplota v měsíci lednu bývá naměřena kolem -2,3 ° C. Rozdíl v množství srážek mezi nejsušším měsícem a nejdeštivějším měsícem je 57 mm. Průměrná teplota se pohybuje v průběhu roku kolem 19,8 °C. V drobných údolích se tvoří údolní teplotní inverze. Převládají severozápadní větry.[13]

Socioekonomická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Svatý Vavřinec, kterému je zasvěcen kostel v Korolupech, byl dle legendy umučen na železném roštu nad horkým uhlím. V centru obce se nejprve nacházela Boží muka (podobná kapličce), u kterých se obyvatelstvo obce každou neděli odpoledne modlilo. Kostel sv. Vavřince byl dokončen až 2. srpna 1798. První mše svatá proběhla v novém kostele 6. července 1800. Hřbitov se zdobenou barokní bránou (za obcí východním směrem na Vysočany) posvětil farář v roce 1806. V roce 1853 proběhlo rozšíření kostela o sakristii. Fara v Korolupech byla dostavěna teprve v roce 1857. Nyní spadá římskokatolická farnost pod děkanství vranovské brněnské diecéze. Mše se konají každou neděli ve farním kostele v 8.30 hodin.[49][23]

Obec Korolupy je po celou dobu svého historického vývoje spjata s obcemi Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice, ale i potažmo s Vysočany a Oslnovicemi. Z těchto obcí patří obec mezi ves s větším počtem obyvatel (Lubnice cca 73, Oslnovice cca 91, Vysočany cca 111). Rozlohou se řadí již na místo první – 1547 ha. Většinu katastru tvoří zemědělská půda a lesy.

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Tak jako v okolních obcích i v Korolupech bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo, což se samozřejmě odrazilo na skladbě sociálních skupin. Ve všech obcích je stále znát nedostatek obyvatel s vyšším vzděláním a odchodem mladší generace do měst obec stárne. Proto také indikátor dlouhodobého vývoje počtu obyvatel v letech 1991 až 2011, indikátor krátkodobého vývoje v letech 2001 a 2011, ale i průměrný „index stáří“ a „vzdělanost obyvatel“ (podíl osob s vysokoškolským vzděláním) je ohodnocen stupněm -2 (v roce 2001 ze 169 obyvatel mělo 70 obyvatel pouze základní vzdělání a 75 obyvatel vzdělání bez maturity, jeden bez dokončeného základního vzdělání).[50][51][39]

POČET OBYVATEL[39] PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK MIGRAČNÍ PŘÍRŮSTEK
2008 2011 3 roky abs. roční rel.(%) 3 roky abs. roční rel.(%) 3 roky abs. roční rel.(%) 3 roky abs. roční rel.(%)
188 176 −3 −0,53 1 0,19 −13 −2,30 −7 −1,3

Bydlení[editovat | editovat zdroj]

V obci je 85 domů, z toho 53 rodinných domů (většinou původní selská stavení vystavěná před 2. světovou válkou) a 2 bytové domy postavené v době socialistického budování obce. Velký počet neobydlených domů je dán především vysokým počtem domů sloužících k rekreaci, čímž je i potvrzen minimální nárůst nové bytové výstavby. [52] [39] To, že se v obci do jisté míry zachovala původní architektura, lze považovat za jediný klad "železné opony", kdy obec nepatřila mezi stavebně preferované. Do jisté míry levně nabytý majetek, ke kterému nové obyvatelstvo nemělo citové a rodové vazby, byl některými obyvateli jen užíván. Kolektivizace se podepsala na Korolupech hlavně vybudováním zemědělského závodu přímo v obci. V krajině i v obci jsou viditelné nevyužívané plochy tzv. brownfields. [53][39]

Hospodářské podmínky[editovat | editovat zdroj]

Obce se také dotýká neustálý odliv obyvatel z důvodu nedostatku pracovních příležitostí. Míra ekonomické aktivity obyvatel obce je nižší než 50 %. V celém regionu Vranovsko je vysoká míra nezaměstnanosti, která má v letním období sestupnou tendenci. Většina nezaměstnaných obyvatel nachází v tomto období práci v zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu (pomocné práce v kuchyni, pokojské, úklid atp.). Mladí lidé s vyšším a zejména vysokoškolským vzděláním nenacházejí zaměstnání v obci ani blízkém okolí. Veřejně prospěšné práce (VPP) pro nezaměstnané jsou obcí pravidelně využívány. [54] [38] [13]

Průměrná roční míra nezaměstnanosti v Korolupech (%) v období 2007 až 2011[55]
2007 2008 2009 2010 2011 Průměr
17,38 10,48 12,45 11,51 8,89 12,14
Struktura zaměstnanosti obyvatel Korolup, vyjížďka za prací v roce 2011 (v %)[55]
Zaměstnaní v(e)
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zemědělství průmyslu a stavebnictví službách Vyjíždějící za prací
48,3 26,4 44,4 29,2 41,7

Spolky a sdružení[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor dobrovolných hasičů Korolupy (datum vzniku: 9. duben 1991) navázal na dlouholetou tradici v obci. V roce 1894 založil Franz Blažek a farář Anton Pošvář sbor Freiwillige Feuerwehr. Jednalo se o jeden z prvních venkovských sborů na jihozápadní Moravě pod německým velením. Jeho zásluhou byla vybudována v obci hasičská zbrojnice se sálem a divadelním pódiem. Za totalitního režimu byla i s vodní nádrží před sálem zrušena. Dnes sbor využívá obecní hasičskou zbrojnici s malou klubovnou vystavěnou na parcele č. 15 nyní č. 120.[56]
  • Korolupští rybáři (datum vzniku: 17. srpen 2011)[57]
  • Kulturní sdružení Filia (zapsáno od 7. 8. 2012)[58]
  • někteří obyvatelé jsou členy ZO Českého svazu včelařů v Uherčicích. Organizace má 42 členů a 503 včelstev. ZO tvoří obce: Uherčice (Mešovice), Vratěnín, Lubnice, Korolupy, Oslnovice, Vysočany, Zblovice.[59]

Zemědělský půdní a lesní fond[editovat | editovat zdroj]

Pedologicky náleží Korolupy do typologie členitých pahorkatin. Nejběžnějším typem jsou hnědé půdy, dále půdy na sprašových a polygenetických hlínách, hnědozemě a hnědozemě oglejené. Hnědozemě oglejené jsou těžko zpracovatelné, jelikož zadržují vodu na povrchu a těžko se pak obdělávají agrotechnikou. Procento humusu je u nich nízké (1,5 – 2,5 %), ale jeho kvalita není nejhorší. Půdy obsahují jilnaté částice a jsou těžké.[60] Obecní lesy ve výměře více jak 93 ha spravuje obecní lesní správa a pole a louky s přibližnou výměrou 30 ha pronajímá obec Zemědělskému družstvu.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka[editovat | editovat zdroj]

Pětimístný číselný kód pro zemědělské pozemky vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky katastrálního území, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. [61] [62] [63] Podle vyhlášky č. 412/2008 Sb., která stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, činí průměrná základní cena v katastrálním území Korolupy [64] 8,85 v Kč/m². [65] Informace vztahující se k bonitované půdně ekologické jednotce jsou zpracovány v eKatalogu BPEJ. Všechny zemědělské půdy spadají do 5. klimatického regionu.

VÝMĚRA ZEMĚDĚLSKÝCH PLOCH 2012 – CELKEM 1 547 v (ha)
Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trávní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy
798 0 0 8 0 75 880 597 14 9 47
PŘEHLED BPEJ V KATASTRU KOROLUPY A TŘÍDY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
TŘÍDY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY KÓD BPEJ CENA ZA Kč/m²
I 5.11.00, 5.12.00, 5.14.00 12,97
II 5.14.10, 5.29.01, 5.29.11, 5.46.00, 5.47.00 7,04
III 5.29.04, 5.29.14, 5.45.01, 5.64.01 5,87
IV 5.29.51 6,47
V 5.29.54, 5.37.15, 5.40.99, 5.67.01, 5.68.01, 5.68.11 1,38

Zemědělské družstvo[editovat | editovat zdroj]

Zalesnění katastrálního území Korolupy se pohybuje vysoce nad průměrem České republiky. Na území katastru se nachází cca 591 ha lesní půdy, což je 38,60 % z celkové výměry katastru. 85 % zalesněné plochy spadá do kategorie zvláštního určení a jen 15% slouží k hospodářským účelům obce. Největší lesní plocha „Uherčického lesa” se rozprostírá v jihovýchodní části. Další lesní porosty se táhnou v západní části a podle koryta řeky Blatnice. Obec Korolupy vlastní cca 93 ha lesa. Na základě zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) je povinna zajišťovat hospodaření v lese v součinnosti s odborným lesním hospodářem, který k této činnosti vlastní licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šesté tohoto zákona. [66][67][68][69][70][13]

Zemědělské družstvo Korolupy je největším zaměstnavatelem místních obyvatel. I zde však klesl počet zaměstnanců z 80 v roce 1993 na 48 v roce 2005. Právní poměry družstva z roku 1992 byly přetvořeny novými stanovami z 1. března 1993. V roce 1996 došlo k další úpravě stanov. Základní členský kapitál byl již v roce 1993 stanoven na 20 000 Kč s celkovým kapitálem 3 440 000 Kč. Družstvo hospodaří v katastrech obcí Lubnice, Vysočany, Korolupy, Oslnovice. Koeficient zornění činil v roce 2005 93,8 % a výměra obhospodařované půdy v roce 2004 1801 ha. [71] Areál ZD má vlastní trafostanici, vlastní zdroj vody a bioplynovou stanici o 500 kW.[72] ZD obhospodařuje cca 858 ha zemědělské půdy. [73] [74][75] Hlavní podnikatelskou aktivitou ZD Korolupy je z 98 % zemědělská rostlinná a živočišná prvovýroba, 2 % doplňuje doprava. Provozuje chov skotu a prasat, dále pak skladování krmiv a steliva pro živočišnou výrobu a opravárenskou činnost vlastní zemědělské techniky.

Pro vjezd a výjezd používá středisko ZD hlavní komunikace silniční dopravy – státní silnici II/411 Vysočany – Korolupy. Pro dopravní obsluhu mimo areál využívá bezplatně veškeré místní obecní komunikace zastavěného i nezastavěného území. Při provozování stájí vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které znečišťují ovzduší. Jedná se především o amoniak, sirovodík a kysličník uhličitý. Emise tak zásadně ovlivňují ovzduší zejména v nejbližším okolí stájí, během větrů vanoucích jiným směrem než ze severu i v celé obci. K plošnému znečištění dochází aplikací hnoje a močůvky na zemědělských pozemcích. V roce 2004 byla odchovna skotu přestavěna na kravín a přistavěna dojírna. V areálu se v současnosti nacházejí objekty živočišné výroby, mechanizační středisko, sklady a silážní žlaby. Živočišná výroba je provozována v teletníku, kravíně a objektu pro chov jalovic. [76][77][13]

Myslivost[editovat | editovat zdroj]

Honební společenstvo Korolupy bylo založeno 17. prosince 1992. Po úpravě nového zákona o myslivosti ohlásilo 31. 3. 2003 zánik a 15. 7. 2003 členové společenstva založili nové Honební společenstvo Korolupy I. Je tvořeno pozemky vlastníků, kteří se podle zákona o myslivosti na společenstvu dohodli. Velikost honitby je 2535 ha. Vzhledem k tomu, že Honební společenstvo Korolupy I. nesmí ze zákona vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky, pronajímá honitbu Mysliveckému sdružení Korolupy, které bylo pro tento účel založené 24. 2. 1993. Provozovanou živností Mysliveckého sdružení je lov a odchyt divokých zvířat a s tím související činnosti. Obě sdružení jsou tvořena v podstatě stejnou členskou základnou.[78][79][80][81][82]

Potenciál obce[editovat | editovat zdroj]

11. července 1934 byl poprvé na vodu spuštěn motorový člun Máša s kapacitou 30 až 40 osob. Jezdilo se denně zpravidla ve 14 hodin z Vranova do Bítova a zpět se zastávkami u Lančova a Chvalatic, oblíbené byly okružní jízdy nad přehradou. Za cestu do Bítova bylo vybíráno jízdné 6 Kč a za okružní projížďku 2 Kč. U hlavního přístaviště byla postavena prostorná čekárna s bufetem. Po roce 1938 provozovali plavbu také Anna und Hans Walka s největší motorovou lodí na přehradě – "MS Starnberg". Lodní dopravu po roce 1989 provozuje na Vranovské přehradě firma Lodní doprava Vranov s. r. o. V květnu 2006 na vodu spustila loď Valentýnu, dále probíhaly zkušební plavby a korektury lodních cest. Od 1. června 2006 započala firma s vyhlídkovými plavbami. Jednalo o tři plavby za den. Od 1. července 2006 do 31. srpna 2006 byla zahájena veřejná lodní doprava se dvěma pravidelnými plavbami a čtyřmi zastávkami. V nabídce jsou nyní lodě Valentýna a Viktorie.[83][84]

Obec ležela pokaždé na periferii své správní oblasti a to i nyní na jihozápadě Jihomoravského kraje. Jejím letitým nešvarem je absence významného dopravního spojení. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem kraje a v celém regionu ve velmi špatném stavu. Obec nemá vliv na jejich rekonstrukci. Intenzita dopravy obcí je menší než 700 vozidel za 24 hodin. V letních měsících je intenzita dopravy o něco vyšší, zejména kvůli turistické atraktivitě území.[85]

  • č. 398 z Šafova přes Lesnou a Šumnou směrem na Vranovskou Ves,
  • č. 408 od Dešova přes Lesnou směrem ke Znojmu,
  • č. 409 z Šafova přes Vratěnín a dále na Slavonice,
  • č. 411 z Vratěnína na Dešov

Dopravní infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Dostupnost města Znojma autobusovou dopravou, ale i ostatních měst Jemnice, Moravských Budějovic a městyse Vranov nad Dyjí se něco málo zlepšila po 1. červenci 2010 zařazením do IDS JMK, který řeší návaznost spojů pro přestupy. Přestupním místem na území mikroregionu jsou obce Lesná a Bítov, některé spoje do Korolup vyjíždějí z Vranova nad Dyjí. Přestup mezi autobusy a vlaky probíhá v obci Šumná. Jak do Vranova tak i do Znojma a do Brna není propojení linek 816 a 830 ideální, zejména dlouhým přestupem na linku 108 (Znojmo–Brno). Zrovna tak spojení s okolními obcemi není velmi časté. Vzhledem k tomu, že děti navštěvují ZŠ v Lubnici, jsou autobusové spoje obohaceny během školní docházky o tzv. školní autobusy, které jsou občany hojně využívány. Chybí přímý spoj z Lubnice a Korolup do Vranova nad Dyjí a večerní spoje po 20. hodině.

Na zajištění své dopravní obslužnosti se obec finančně podílí. Blízký hraniční přechod s Rakouskou republikou Vratěnín–Drosendorf umožňuje obyvatelstvu dojíždět za prací také do obcí a měst Dolního Rakouska. Železnice hraje pro Korolupy vedlejší roli. Okrajem území mikroregionu prochází železniční trať č. 241 Znojmo – Moravské Budějovice. Jedinou železniční zastávkou je Šumná [86]. Pro cestovní ruch má význam veřejná lodní doprava a plavba plachetnic s pomocným spalovacím motorem na Vranovské přehradě.

Technická infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Zásobování plynem v Jihomoravském kraji zajišťuje firma Jihomoravská plynárenská, a. s. Obec je plynofikována rozvody STL plynovodu Uherčice–Šatov ze samostatné přípojky (DN 80 VTL) a samostatné regulační stanice u Zemědělského družstva (výkon 600 m³/hod). Provozovatelem veškerých elektrických stanic v okrese Znojmo je společnost E.ON, distribuci elektrické energie zajišťuje do obce E.ON a ČEPS, a. s. z odboček kmenového vedení VN 22 kV. V současné době neexistuje v obci veřejný vodovod a kanalizace s čistírnou odpadních vod. Občané používají vodu z domovních studní. Korolupy jsou pokryty signálem O2 GSM/GPRS s výjimkou údolí Dyje v NP Podyjí. T-mobile a Vodafone nabízí pro Korolupy výrazně horší úroveň signálu, v obci lze využít i přesahu rakouských mobilních operátorů. Vysokorychlostní mobilní internet (3G) je dostupný s operátorem O2. Likvidace komunálního odpadu je řešena separačním systémem svozu a ukládáním na skládku mimo obec firmou .A.S.A., spol. s r.o. Systém donáškový je využíván při třídění odpadu na sklo, PET lahve, papír, baterie, žárovky a od roku 2002 se v obci nachází sběrný dvůr pro skladování a likvidaci nebezpečného odpadu a zpětný odběr elektrospotřebičů. Separační systém zálohový využívají občané v hostinci a obchodě. Vodní nádrž Vranov zajišťuje výrobu elektrické energie a slouží k protipovodňové ochraně území. [87]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Herní prvek z řady farma – koník se skluzavkou. Vybavení zahrady a dvora MŠ herními prvky od firmy Hřiště 8D proběhlo v rámci projektu „Víc než jen dvůr a zahrada“. Autorem projektu byli starosta Martin Hanek a zastupitelka obce Lenka Lyalikoff.

Mateřskou školu najdeme v objektu obecního úřadu. Po rozsáhlé rekonstrukci interiéru i exteriéru s novými herními prvky na dvoře a zahradě MŠ odpovídá evropskému trendu. Herní prvky jsou přístupné veřejnosti. Základní škola byla v obci zrušena, děti navštěvují ZŠ 1.–8. ročník v Lubnici nebo dojíždí do Jemnice. Žáci středních škol dojíždí do Znojma, ale i Dačic, Moravských Budějovic, Brna nebo Třebíče. Knihovna je umístěna taktéž v objektu OÚ. [88] Kulturní dům po revitalizaci vyhovuje potřebám obce s kapacitou 150 sedadel. Je využíván zejména pro místní kulturní účely a lze jej pronajmout. Hřiště na malou kopanou s malou plochou na odbíjenou a jedním stojanem na košíkovou navazuje na areál kulturního domu. Dřevěný srub pro zázemí s občerstvením je jeho součástí a běžně zapůjčován i pro privátní nebo jiné komerční účely.

Obchod s potravinami a hostinec se nachází přímo na návsi u kostela sv. Vavřince.[89] Finanční a další specializované bankovní služby jsou situovány ve větších městech – Jemnice, Moravské Budějovice, Vranov nad Dyjí, Znojmo a v blízkém Dolním Rakousku (Drosendorf, Horn, Raabs an der Thaya). Nejbližší bankomat se nachází v Drosendorfu, ve Vranově nad Dyjí a v Jemnici. Česká pošta a Poštovní spořitelna (08:00-11:30 a 14:00-16:00 hod) je v nedalekých Uherčicích. Veterinář dojíždí do obce z Uherčic, další tři jsou ve Vranově nad Dyjí. Čerpací stanice ve Vratěníně nefunguje od roku 2007, zbývají další na Bítově, ve Štítarech, dvě v Jemnici, Moravských Budějovicích, Vranově nad Dyjí a v blízkém Drosendorfu.

Zdravotní a sociální péče[editovat | editovat zdroj]

Lékařské ordinace se nachází jen v obcích, kde se vyplatí. Praktický lékař a dětský lékař funguje v určité dny ve zdravotním středisku v Uherčicích.[90] Občané však dojíždí i do Jemnice. Lékař ve Vranově nebo na Šumné není místním obyvatelstvem využíván. Nejbližší stomatolog má ordinaci v Polici.[91] V obci Šumná bylo zřízeno výjezdní stanoviště záchranné služby. V Uherčicích je evidována ubytovna pro bezdomovce, sociální terénní služby zajišťuje v Bítově pečovatelská služba Oblastní charity Znojmo. Sociální byty zřídily obce Podmyče, Uherčice a Vratěnín.[92]. V regionu Vranovska schází pobytové zařízení pro seniory. Nejblíže je dům pro seniory s pečovatelskou službou v Jemnici a v Dešově domov pro seniory. Od roku 2005 probíhá na Znojemsku komunitní plánování sociálních služeb, do něhož je obec také zahrnuta. Aktivity vychází z Centra sociálních služeb ve Znojmě.[93].

Rekreační a turistický potenciál[editovat | editovat zdroj]

Hlavním rekreačními funkcemi širšího území je dlouhodobá a krátkodobá rekreace s volným a vázaným cestovním ruchem, individuální chatovou a chalupářskou rekreací a ostatními krátkodobými rekreačními aktivitami. Nejbližší Turistické informační centrum je v Jemnici a ve Vranově nad Dyjí.

Zřícenina hradu Cornštejna
Hrad Bítov
Vlastní obec Korolupy nemá v současné době větší rekreační význam, v samotné obci jsou rekreační chalupy a v k. ú. v oblasti České louky jsou čtyři rekreační chaty, k individuální rekreaci je využívána také bývalá cihelna. Turistickým centrem je nedaleký městys Vranov nad Dyjí s Vranovskou přehradou. U jižního okraje obce byl vybudován v letech socialistického zemědělství rybník, který obhospodařují místní rybáři. V okolí se rozprostírají lesy, které zabírají třetinu z jejího katastru. K volnočasovým aktivitám lze využívat obecní sál s divadelním pódiem, v jeho blízkosti hřiště a nové herní prvky na dvoře a zahradě MŠ. Severním směrem od Korolup se zvedá kopec Kopka (485 m n. m.).
Zámek Police
Splav na Želetavce nad mlýnem u Lubnice.JPG
Svojí polohou jsou Korolupy ideálním výchozím bodem pro výlety (vojenské objekty, cyklotrasy, rybářské revíry, úzkokolejka, běžkařské tratě u Slavonic a Nové Bystřice a další). Na kole je možné si udělat výlet v blízkém i vzdáleném okolí. Pro náročnější nabízí region vypracovaný systém turistických tratí i cyklostezek, které navazují i v nedalekém Rakousku. Několik chovatelů koní v blízkém okolí obnovilo nabídku jízd na koních pro začátečníky a pokročilé, pro skupiny i jednotlivce, jízdy kočárem, možnost vícedenního putování krajem. V houbařské sezóně roste v okolí vše od babky až po praváky. Ve Slavonicích se těší oblibě několik textilních a keramických ateliérů, kde je možné strávit příjemné a kreativní odpoledne.[94]
Národní park Podyjí a Nationalpark Thayatal na rakouské straně v těsné blízkosti obce na jihu katastru
Natural monument Uhercicka louka in autumn 2011 (5).jpg
V rámci krajinotvorného programu ÚSEZ – Územního systému ekologické stability bylo navrženo a vymezeno v katastru obce 9 biocenter, 13 biokoridorů a 10 interakčních krajinných prvků. Národní park Podyjí se rozkládá mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici s Rakouskem. Na jihu katastru se tak obec Korolupy dostává do těsné blízkosti skalních seskupení a srázných stěn, meandrů řeky Dyje, rozsáhlých suťových polí a strží. Nivní louky a lesostepi podél Dyje rozkvétají teplomilnou květenou. V Národním parku Podyjí se vyskytují i chráněné živočišné druhy. Přírodní památkou (PP) je i vlhká Uherčická louka s mokřadní květenou. Východně od Mešovic na místní biotopy navazují lesní společenstva lužních lesů a dubohabřin s bohatým bylinným patrem a se zrovna tak chráněnými druhy živočichů. Severně v těsné blízkosti obce tvoří drobné skalky s teplomilnými rostlinami další přírodní památku Podhradské skály.[94]
Hraniční přechod Vratěnín – bývalá celnice postavená po roce 1989
Turistické stezky v blízkém Rakousku
Mimo rekreace s nabídkou široké škály kulturně historických památek v okolí, lze v obci rozvíjet také agroturistiku. Velkou výhodou je poloha Korolup při hranicích s Rakouskem. [95]Obcemi Vratěnín a Uherčice prochází cyklostezka „Greenways Praha – Vídeň“, na kterou se v Uherčicích napojuje cyklostezka „Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí“. Greenway Regionu Renesance (Telčsko, Třešťsko, Dačicko, Jemnicko) tematická odbočka z páteřní cyklotrasy Greenways Praha–Vídeň prochází Lubnicí a Vratěnínem. Ve Vratěníně na ni navazuje rakouská cyklotrasa tzv. Klosterweg a na Landštejně cyklotrasa Graselweg. [96]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Korolupech.
  • farní kostel sv. Vavřince, parc. č. 95, církev římskokatolická, barokní stavba z poloviny 18. stol., významně se podílející na celkovém obrazu obce (mapy.cz)
  • budova bývalé pily na parc. č. 2504 v soukromém vlastnictví u říčky Blatnice na západním konci obce (mapy.cz)
  • kaple Bolestné matky Boží, parc. č. 79, 81
  • kaplička u silnice směrem k Uherčicím, parc. č. 2387, OÚ-ZD drobná pozdně klasicistní stavba z 2. pol. 19. stol. oživující krajinu
  • kaplička při rozcestí, parc. č. 614, OÚ – ZD, drobná pozdně empírová stavba lidového charakteru, oživení okolní krajiny (mapy.cz)
  • boží muka u hřbitova, parc. č. 646/1, OÚ, boží muka neobvyklého tvaru z poloviny 19. století, působivé umístění v krajině (mapy.cz)
  • boží muka s křížem na kopci v polích jižně od obce, par. č. 2836/1, OÚ, barokní boží muka výrazně umístěná napravo od cesty, důležitý orientační bod
  • boží muka na rozcestí v polích U hájenky jižně od obce, parc. č. 718, ZD, barokní boží muka nalevo od cesty, důležitý orientační bod
  • boží muka v polích na sever od obce na rozcestí, parc. č. 99, OÚ, barokní boží muka s obrázkem a lavičkou
  • kříž u silnice II/411 na křižovatce směrem na Uherčice na parc. 2818/2471 U Lomu
  • památník padlým hrdinům v první světové válce na návsi u kostela sv. Vavřince na parc. č. 2859, OÚ (vznik: 1929, autor neznámý). V roce 1881 byl ve Vratěníně založen spolek pod názvem Veteranen- und Kriegerverein Fratting. Obec veteránům dovolovala prodej tabáku a zřizování trafik. Také premonstráti z Gerasu umožňovali válečným postižencům drobné úklidové nebo řemeslné práce. Veteránský spolek z Vratěnína se také zasloužil v okolních obcích o budování pomníků padlým hrdinům z první světové války.
  • milník u autobusové zastávky na návsi pod kaštanovou alejí na parc. č. 2818
  • sýpka z přelomu 19. a 20. stol. na parc. č. 20 – kamenná zemědělská budova s ručně tesanými trámy a krovem
  • budova mlékárenského družstva „Milchgenossenschaft Raiffeisenkasse“ na parc. č. 104 – malá zemědělská budova[97]
  • collaltovská cihelna na parc. č. 2597 a 2608 (mapy.cz)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Augustin Beer (asi 20. 8. 1784 Korolupy[98] – 20. 3. 1860 Waidhofen an der Ybbs)[99] – Augustin Beer pocházel ze starého mlynářského rodu Beerů z Korolup. V roce 1857 daroval v Korolupech narozený děkan a farář z Waidhofenu an der Ybbs (Dolní Rakousko) Augustin Beer na stavbu nové školy, fary a další farní účely 6 000 zlatých. Obec se zavázala z finančního daru postavit školu i s bytem pro učitele a nově postavenou faru udržovat a dotovat. Faráři obec poskytovala mimo 4 akrů (1 acker je 30 - 60 arů) polností také 2 mecny luk, a každoročně 8 mecnů pšenice, 10 mecnů zrní, 15 mecnů ovsa, 2 mandele pšeničné slámy a 6 klaftrů měkkého dřeva.[100]
  • Johannes Heinrich Apeltauer (27. 12. 1873 Korolupy[101] – 10. 2. 1914 Ves Touškov)[102] – Heinrich Apeltauer, syn Andrease Apeltauera celoláníka z Korolup na čp. 37 a matky Kathariny rozené Fuchs, se narodil 27. 12. 1873 v Korolupech a po absolvování gymnázia ve Znojmě vstoupil 31. ledna 1901 do kláštera v Teplé. Vystudoval teologii v Innsbrucku a 26. července 1905 byl vysvěcen prelátem Gilbertem Helmerem na kněze. Působil jako kaplan v obci Touškov. Slavnostního pohřbu v obci Touškově 12. 12. 1914 se zúčastnil prelát Gilbert Helmer společně s 22 bratry z kláštera a mnoho dalších významných hostů, jako například za město Plzeň Dr. Grazl a Brandl. Heinrich Apeltauer byl pohřben do společného hrobu s bratrem Felixem Ecklem. Felix Eckl byl nejen důvěrníkem opata Karla Reitenbergera, ale poskytl mu také poslední nocleh před vyhnanstvím do Tyrolska.[103]
  • Leopold Scherer (1807 Chvalatice – asi Korolupy) – Nadučitel Leopold Scherer zasvětil celý svůj život korolupské škole a jejím žáků. Za svoji pedagogickou práci byl v 52 letech vyznamenán císařem Františkem Josefem I. stříbrným křížem s korunou.[104]
  • Petr Waněk (29. 6. 1845 Telč-Nové Předměstí[105] – 16. 5. 1928 Korolupy) – Petr Waněk, mistr mlynářský, se narodil otci mistru mlynářskému Mathiasovi Waňkovi a matce Marii rozené Tomášek na Novém Předměstí v Telči (dnes zřejmě městská část Štěpnice). V Korolupech se ve 31 letech 21. 11. 1876 oženil s Annou Marií Oberbauer na mlýně čp. 1. Byl nejen váženým občanem obce, ale také se zasloužil jako dlouholetý starosta o rozvoj obce. Zemřel ve věku 84 let v Korolupech.[106]
  • Franz Blažek (8. 4. 1857 Loukovice – 31. 5. 1918 Korolupy) – Franz Blažek se narodil v Loukovicích otci Josefovi Blažkovi z Korolup čp. 27, panskému kočímu v Uherčicích, a matce Johaně rozené Jordánek. V době, kdy působil jako vandrující krejčí, se 5. 11. 1882 v Dolním Rakousku (hned za hranicemi) v obci Luden oženil s děvečkou zaměstnanou na čp. 5 v Ludenu Julianou Paul, dcerou zemřelého otce tesaře Johanna Paula z Korolup. F. Blažek nějaký čas provozoval v Korolupech a Uherčicích obchod se smíšeným zbožím, působil i v obecním zastupitelstvu. V roce 1893 byl iniciátorem založení spolku dobrovolných hasičů, jemuž dlouhá léta velel. Zemřel v 61 letech 31. 5. 1918 v Korolupech.[107][108][109]
  • Anton Pošvář (3. 8. 1860 Újezd u Moravského Krumlova – 23. srpna 1924 Korolupy)[110] – Farář Anton Pošvář působil od roku 1885 jako kooperátor v Louce, teprve v říjnu 1907 ho brněnská diecéze investovala na korolupskou farnost,[111] kde působil až do své smrti. Po svém příchodu se zapojil ve funkci předsedy do spolku dobrovolných hasičů (Freiwillige Feuerwehr), působil v místní školské radě a zveleboval kostel sv. Vavřince.[112]
  • Ernest Körner (1866 Rohle – 7. 7. 1943 Znojmo) – Nadučitel Ernest Körner působil 42 let na škole v Korolupech a aktivně se podílel na spolkovém veřejném životě. Patřil mezi aktivní členy spolku Deutscher Schulverein, Bund der Deutschen in Südmähren a okresního německého spolku „Verein für Lehrer und Schulfreunde“.[113] Narodil se v obci Rohle (otec Johann Körner a matka Amalie), oženil se v Uherčicích ve 24 letech 8. října 1884 s Amalie Maar, dcerou zemřelého hostinského Paula Maara, bytem v Uherčicích na čp. 13, žijící s matkou Justinou Maar, hostinskou, rozenou Beer, dcerou mistra mlynářského z Korolup. Rodina bydlela v Korolupech na čp. 65 (dnes chalupa čp. 92).[114]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 176.  
  3. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  4. Historický lexikon obcí 2005
  5. Stabilní katastr 1824–1843, II. vojenské (Františkovo) mapování – Morava, katastrální mapy obce Korolupy, Kronika obce Korolupy
  6. Podkapitola politika: 2002 – Znak a prapor obce Korolupy
  7. Poloha obce s uvedenými silnicemi je velmi dobře patrná na webové mapové aplikaci ŘSD, která je dvakrát ročně obnovována. Webová mapová aplikace: Ředitelství silnic a dálnic ČR – silniční a dálniční sítě – ČR 2014
  8. Rainer Krüger: Typologie des Waldhufendorfes nach Einzelformen und deren Verbreitungsmustern. Göttingen 1967 (Göttinger geographische Abhandlungen, Band 42)|německy
  9. Leopold Kleindienst : Das Bauernhaus, alte bäuerliche Geräte und Gefäße in Südmähren | Niedersulz, Südmährer Hof, SMH-000909-2, Südmährer Hof, 92 938 | německy
  10. Frodl, Gerald/Blaschka Walfried : Der Kreis Znaim von A-Z | Wien, Südmährer Bibliothek, SB 000015-1, 1200 | německy
  11. Leopold Kleindienst: Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens ISBN 3-927498-09-2
  12. Urbanistické jádro obce představuje území s archeologickými nálezy, obecní představitelé však stavební práce Archeologickému ústavu neoznámili, proto nedošlo na dotčeném území k archeologickému výzkumu, čímž byla porušena legislativa (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů).
  13. a b c d e f g ÚP obce Korolupy
  14. A – Krajinný ráz s převážně lesní krajinou doplněnou výraznými údolími a navazujících plošin, B – převážně luční a lučně-polní krajina širších niv, C – polní krajina plošin, rovin a sníženin, D – lesně-polní a polní krajina rozřezaných plošin, nevýrazných pahorkatin a údolí.
  15. Ochrana platí pro celky, které jsou výjimečně zachovány a kde je uplatněn zájem na jeho obnově. Ze zákona platí povinnost tento krajinný ráz dotvářet a negativní vlivy eliminovat. Ještě před zařazením krajiny v okolí obce Korolupy do I. stupně ochrany se podařilo v roce 2007 starostovi Martinu Hankovi a člence zastupitelstva Lence Lyalikoff odvrátit v těsné blízkosti obce Korolupy nebezpečí výstavby větrných elektráren. V roce 2008 byly větrné elektrárny jmenovány industriálními výškovými stavbami bez tradičního tvarosloví a nejsou v souladu s kulturní a historickou charakteristikou všech čtyř vymezených oblastí krajinného rázu Znojemska.
  16. Ing. L. Bínová, CSc.: Preventivní hodnocení krajinného rázu Znojemska, Společnost pro životní prostředí spol. s r.o. Brno, 2008
  17. Měřínský 1997, Svazek pro obnovu a rozvoj obcí Vranovska 2000­2006, Michal Lutovský: Hroby předků: Academia
  18. PAUKERT, J.: 2001, Bítov. – VEGA, Libice nad Cidlinou, 24 s.
  19. Vaněk Pavel: Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955, Praha Ústav pro studium totalitních režimů, 2008, 978-80-87211-08-3
  20. Altenburg, Stiftsarchiv AT-StiAA, Fondy AT-StiAA | Geras, Stiftsarchiv AT-StiAGe, Fondy AT-StiAGe, Niederösterreich AT-12
  21. Bruno Kaukal: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden, Geislingen, ZDB VI/14, XVI/46 u.a.; St. Archiv (Prag) VI/574; Vrbka: Heimatkunde des polit. Bez. Znaim (1898) S. 13; S 05/137; SM 1952/175,413; E. Polly Zlabings und das Zlabingser Ländchen (Rottweil 1988) S. 38;
  22. Kurlupp – Korolupy, str. 2 [online]. Bearbeitung: Gerd Hanak; Fachliche und heimatkundliche Beratung: Reiner Elsinger, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (německy) 
  23. a b Kronika obce Korolupy, Okresní archív Znojmo
  24. Leopold Kleindienst:Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens, 1989
  25. Více k činnosti partyzánské skupiny pluk. Hobzy v A MV Kanice, fond A 2/1, inv.j. 1765, kart. 56 (Události v revoluční době)
  26. Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování. Středokluky 2011. Díl II.1 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů, 960 s. ISBN 978-80-86057-71-2
  27. Srpen/září – prosinec 1945: Příprava organizovaného odsunu a postup osídlování. Středokluky 2011. Díl II.2 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů (v tisku), 482 s.
  28. Meze [online]. www.ustrcr.cz, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  29. Kronika obce Korolupy, Státní okresní archiv Znojmo
  30. Zřídkaveselý, František: Období po druhé světové válce do roku 1960, v Nekuda, Vladimír (red.): Moravskobudějovicko Jemnicko, s. 341–347. a Stehlík, Michal: Vývoj v období let 1914–1960, Nekuda, Vladimír: Dačicko Slavonicko Telečsko, s. 299–304.
  31. Dokumenty – represe [online]. www.ustrcr.cz, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  32. [1], železná opona.
  33. Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994. Zastupitelstvo obce Korolupy [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.  
  34. a b Externí odkazy: Volby do zastupitelstva obce
  35. Hlavní přínosy pro obec během tří volebních 2006–2010
  36. GaREP, spol. s r. o., společnost pro regionální ekonomické poradenství: Strategie rozvoje pro mikroregion Vranovsko pro období 2014–2020, Brno, prosinec 2013
  37. Externí odkazy: Volby
  38. a b Jan Binek a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení, ISBN 978-80-86251-22-6, 2007
  39. a b c d e Autorský kolektiv: EKOTOXA s.r.o., Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Znojmo, 2. úplná aktualizace – 2012
  40. Externí odkazy: Volby
  41. a b Ing. Martin Hanek: Financování projektů z fondů EU, diplomová práce, Brno 2011
  42. http://www.dekoracni-kameny.geology.cz/
  43. Dobroslav Matějka, František Holub: Olivinické gabroidní horniny moldanubického batulitu, zpráva z výzkumu 2002
  44. Indikátor -2 značí, že kvalita vody v obci není vyhovující
  45. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb.
  46. Hodnocení: -2 nejhorší, 2 nejlepší
  47. Autorský kolektiv: EKOTOXA s.r.o., Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod pro správní obvod ORP Znojmo – 2. úplná aktualizace – 2012
  48. Vypráví Rupert Tschoffa: Zaznamenáno na po jeho odsunu do Baden Württemberg – Heidelberg (německy), přeloženo v kronice obce Korolupy z roku 2013
  49. FATYM
  50. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, - Název obce: Korolupy, Kód obce: 594253, NUTS 4: CZ0627
  51. Obec není připravena na nárůst staršího obyvatelstva a podmínky pro lepší život nejstaršího obyvatelstva neřeší, což dokládá situační zpráva pro oblast Znojemska, která nárůst této složky obyvatelstva očekává. Obec Korolupy nemá zpracovanou koncepci rozvoje obce pro udržitelný rozvoj.
  52. 1 dům v urbanistickém jádru po devastaci zemědělského stavení JZD.
  53. I dnes se u obyvatel zaměstnaných zejména v Zemědělském družstvu můžeme setkat s vnímáním obce jako nástroje k vydělávání peněz. Návštěvnost veřejných zasedání ZO a zájem o věci veřejné je minimální (3–5 obyvatel v průměru, viz zápisy ZO).
  54. Špatná ekonomická situace není členy obecních zastupitelstev řešena v souvislosti s ekonomickým rozvojem a zachováním historického rázu obce, krajiny a její udržitelnosti. Projekty rozšíření hostince s lůžkovou částí a podnikatelské centrum pro řemeslnou výrobu s nárůstem místních pracovních míst nebyly realizovány. Pro udržení urbanistického a architektonického rázu nemá obec vypracovanou architektonickou studii a státem podporovanou komplexní pozemkovou úpravu (KPÚ).
  55. a b Autorský kolektiv EKOTOXA s.r.o.: Rozbor udržitelného rozvoje pro správní obvod ORP Znojmo, 2. úplná aktualizace – 2012
  56. Sbor dobrovolných hasičů Korolupy, IČO 45657513 [online]. Obchodní rejstřík firem, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  57. Korolupští rybáři Identifikační číslo:22878041 [online]. Živnostenský rejstřík, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  58. Kulturní sdružení Filia, o.s. Identifikační číslo:22892273 [online]. Živnostenský rejstřík, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  59. ZO Uherčice (evidenční číslo 613 15) na www.vcelari-znojmo.cz
  60. Informace týkající se mikroregionu Vranovsko [online]. Mikroregion Vranovsko [30.12.2001]. <http://www.mmr.cz>, <http://www.pamatkybrno.cz>, <http://www.sdruzeniobcivranovska.cz>, <http://www.vranovsko.cz>, <http://www.znojmocity.cz>, <http://www.znojmuz.cz>.
  61. Obec Korolupy patří mezi 15 obcí na Znojemsku (z 306), které nemají dosud digitálně zpracovány kódy "Bonitované půdně ekologické jednotky" (BPEJ). (zpráva z 5. 4. 2014)
  62. ČÚZK – Úvod
  63. Digitalizace BPEJ – č. 55 1 72 669539 Korolupy KORO 1804
  64. 669539 (Kód NUTS 3 CZ064)
  65. MF ČR: Cenový věstník 2013
  66. Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí ze zákona vlastník lesa – obec Korolupy. Bližší údaje k lesnímu hospodáři a povinnému sestavování plánu zalesňování, prořezávky, probírky a mýtní těžby nejsou obcí zveřejněny.
  67. http://www.obec-korolupy.cz
  68. http://www.uhul.cz
  69. V roce 2014 podnikají v lese podle Živnostenského úřadu ve Znojmě dva subjekty : Vladislav Strnad, zabývající se těžbou dřeva na čp. 63 a Jiří Štykar z čp. 19, který mimo těžby provozuje i lesnictví.
  70. Vyhledávání podnikatelského subjektu: Živnostenský rejstřík – Úvodní stránka
  71. Statutárním orgánem je předsedkyně Ing. Markéta Voříšková, místopředsedou Ing. Jan Voříšek (předseda představenstva do roku 2012) – oba bytem v Oslnovicích.
  72. Bioplynová stanice Korolupy 500 kW [online]. BGS Energy Plus a.s., [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  73. Zemědělské družstvo Korolupy, Korolupy IČO 47900695 [online]. Obchodní rejstřík firem, [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  74. ZD je společníkem obchodní společnosti ODBYT Korolupy s.r.o. s vkladem 200 000 Kč (založené v roce 2006) jejímž jednatelem je Miroslav Křivan a Ing. Markéta Voříšková.
  75. ODBYT Korolupy s.r.o. [online]. www.peníze.cz, [cit. 2006-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  76. ZD nemá vyhlášeno ochranné pásmo (164 m).
  77. AGROPROJEKT Jihlava, spol. s r.o., zodpovědný projektant : Ing. Mikulášek, Stavební úpravy stávající odchovny skotu na kravín a přístavba dojírny, 2003
  78. Jak HS Korolupy I., tak Myslivecké sdružení, nemají dosud zřízeny webové stránky a veškeré informace o svém působení nezveřejňují. Největším problémem je nedůsledná kontrola myslivosti ze strany obce v případě pronájmu obecních pozemků.
  79. Myslivecké sdružení Korolupy je vlastníkem budovy na pozemku č. 80 s čp. 59., která je vedena jako budova občanské vybavenosti. Budova sloužila před rokem 1945 jako obecní kovárna. Po odsunu německého obyvatelstva zde kovárna ještě krátce fungovala, po roce 1948 a zrušení živností připadla budova státu. Za totality pak stát svěřil stavení Českému svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Po roce 1989 svaz chovatelů v Korolupech přerušil svoji činnost. Myslivecké sdružení projevilo o budovu zájem a předseda svazu chovatelů se celé akce ujal a klubovnu prodal myslivcům. Při této majetkové transakci došlo k porušení zákona o tzv. historickém majetku obce ve smyslu zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.
  80. Katastrální úřad Znojmo
  81. Pokyny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 7. prosince 1994
  82. myslivecke-sdruzeni-korolupy-45670561
  83. Lodní doprava - Jízdní řád.
  84. Walka - Starnberg
  85. Celostátní sčítání dopravy 2010, Ředitelství silnic a dálnic
  86. (v kraji Vysočina železniční zastávka Jemnice, Moravské Budějovice). Jedná se jen o jednokolejné a neelektrifikované dráhy provozované SŽDC č. 241 Znojmo – Okříšky (celostátní trať) a č. 248 Znojmo – Šatov – Šatov Gr. (celostátní trať) s odbočkou do Moravských Budějovic–Jemnice, s výjimkou tratě Znojmo–Šatov (–Retz), která je elektrifikována střídavou proudovou soustavou 15 kV/16,7 Hz (v budoucnu modernizace trati Brno – Okříšky – Jihlava)
  87. eKatalog sběrných dvorů Znojemsko
  88. Otevírací doba v pracovních dnech dopoledne omezuje návštěvnost. Knihovna nenabízí moderní elektronické služby, časopisy, filmy, speciální služby pro seniory a zrušila veřejný internet.
  89. Hasičská zbrojnice bez čísla popisného i evidenčního leží na pozemku č. 102. Klubovna Mysliveckého sdružení stojí na pozemku č. 80 s evidenčním číslem 59. vedle kulturního domu.
  90. Ordinační hodiny a sanitka – Uherčice
  91. Zubař – Police u Jemnice
  92. Podmyče (1 byt), Uherčice (4) a Vratěnín (12 – z toho 2 byty s pečovatelskou službou a 10 bytů pro osoby s nízkými příjmy)
  93. U Lesíka 3547/11669 02 Znojmo 5
  94. a b Program rozvoje cestovního ruchu v JMK pro roky 2007–2013
  95. Ze strany obecního zastupitelstva zatím nebyla snaha ke spolupráci s obcemi na území Dolního Rakouska vyvíjena.
  96. Opomíjeným turistickým prvkem je ve vsi samotná tradiční řemeslná výroba. Zásadami udržitelného rozvoje obce se řídí nově koncipované projekty (víceúčelová budova, revitalizace hostince a obchodu).
  97. katastrální mapa Korolupy [online]. . Dostupné online. (česky) 
  98. Moravský zemský archiv, Matrika narozených Bítov 13401, s. 95. Dostupné online. Příjmení otce je velmi špatně čitelné; že se jedná o tento záznam, dokládá jednak věk z matriky zemřelých (75 let v březnu 1860), jednak povolání otce („Müller“).
  99. Pfarrarchiv Waidhofen/Ybbs, Sterbebuch 03/12, S. 5. Dostupné online.
  100. Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
  101. Moravský zemský archiv, Matrika narozených Korolupy 14025, str. 39. Dostupné online.
  102. SOA Plzeň, Matrika zemřelých Ves Touškov 14, s. 138. Dostupné online.
  103. Sterbefall. Pilsner Tagblatt. 1914-02-15, roč. 15, čís. 38, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-07-25].  
  104. Schulwesen. Neuigkeits Welt-Blatt. 1877-08-11, roč. 1877, čís. 183, s. 11. Dostupné online [cit. 2017-07-25].  
  105. Moravský zemský archiv, Matrika narozených Telč 6979, Neue Vorstadt - Folio 150. Dostupné online.
  106. Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Korolupy 14028, s. 98. Dostupné online.
  107. Matrika obce Korolupy a obce Grossau
  108. Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender, 1883–1921
  109. Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Korolupy 14028, s. 83. Dostupné online.
  110. Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Korolupy 14028, s. 93. Dostupné online. Informace o datu a místu narození pocházejí rovněž z této matriky; obec Újezd u Moravského Krumlova se nepodařilo najít.
  111. Personal-Nachrichten. Neuigkeits Welt-Blatt. 1907-10-12, roč. 34, čís. 285, s. 12. Dostupné online [cit. 2017-07-25].  
  112. Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender, 1883–1921
  113. Todesfall. Znaimer Tagblatt. 1943-07-08, roč. 46, čís. 158, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-07-25].  
  114. Matrika Korolupy a Uherčice.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]