Korolupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Korolupy
Korolupy
Korolupy
Znak obce KorolupyVlajka obce Korolupy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVranov nad Dyjí
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel148 (2023)[1]
Rozloha15,48 km²[2]
Katastrální územíKorolupy
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ671 07
Počet domů83 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduUherčice 69
671 07 Uherčice u Znojma
podatelna@obec-korolupy.cz
StarostaDavid Kratochvíl
Oficiální web: www.obec-korolupy.cz
Korolupy
Korolupy
Další údaje
Kód obce594253
Kód části obce69531
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korolupy (německy Kurlupp, česky též Chrlopy)[4][5] jsou obec v jihozápadním okraji okresu Znojmo v Jihomoravském kraji. Až do odsunu německého obyvatelstva žilo v obci převážně německé obyvatelstvo s malou sociálně slabší českou menšinou. V současné době zde žije 148[1] obyvatel. Nejbližšími městy jsou Jemnice, Moravské Budějovice a městys Vranov nad Dyjí.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původem slovanský název obce je složeninou dvou slovních základů: kůra (kora)[6] a lup (lub)[7] ve smyslu stahovat, loupat kůru. V roce 1371 je obec poprvé písemně zmíněna pod názvem Chirlup; r. 1372 ve tvaru villa Chirlup; r. 1373 in villa Chirlobw; r. 1464 u Chrlop; 1493 Chrlopy;[8] r. 1571 Kurlup (až do 18. století);[9] r. 1851 Kurlupp, Chrlopp, rakousko-moravská obec v okrese Znojmo, panství Uherčice;[10] r. 1855 Kurlup, Chrlopy; r. 1868 Kurlupp, Chrlopy, ale též i Cherluby; r. 1869 pod názvem Chrlopí, obec v okr. Znojmo; v letech 1880–1890 pod názvem Chrlopy, obec v okr. Znojmo; v letech 1900–1910 pod názvem Chrlopy, obec v okr. Moravské Budějovice; v letech 1921–1938 v českém tvaru Korolupy a německém tvaru Kurlupp; obec v okr. Moravské Budějovice; 1938–1945 Kurlupp, Gau Niederdonau; v letech 1945–1961 Korolupy, obec v okr. Moravské Budějovice; po roce 1961 obec v okr. Znojmo.[11]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Korolupy s rozlohou 15,46 km² se nachází 31 km západně od Znojma, jihozápadním směrem od Moravských Budějovic a západním směrem od Vodní nádrže Vranov. Obec se rozkládá podél silnice II/411 vedoucí z Moravských Budějovic přes Uherčice po silnici II/409 k hraničnímu přechodu, dále po silnici L 1187 na VratěnínDrosendorf, přibližně 7 km od rakouských hranic. Ves se rozprostírá na náhorní plošině v nadmořské výšce 433 metrů v blízkosti malého kopce Kopka. Korolupy leží na pravém břehu říčky Blatnice. Poloha obce v západní části okresu Znojmo a v jihozápadní části Jihomoravského kraje, sousedící s okresem jindřichohradeckým (Jihočeský kraj), třebíčským (kraj Vysočina) a s Rakouskem měla rozhodující vliv na historický vývoj obce, ale také na její zemědělské a lesnické zaměření vzhledem k dané izolovanosti od velkých městských center.[12]

Růžice kompasu Lubnice Police Vysočany Růžice kompasu
Mešovice Sever Oslnovice
Západ   Korolupy   Východ
Jih
Uherčice Stálky Podhradí nad Dyjí
Růžice kompasu Jemnice – kraj Vysočina Jihlava – kraj Vysočina Třebíč – kraj Vysočina Růžice kompasu
Slavonice – kraj Jihočeský Sever Brno – kraj Jihomoravský
Západ   Korolupy   Východ
Jih
Zwettl – Dolní Rakousko Horn – Dolní Rakousko Znojmo – kraj Jihomoravský

Urbanismus a architektura[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na obec Korolupy před rokem 1945

Dominantou vesnického sídla je kostel sv. Vavřince, významně doplněný několika kapličkami a božími mukami. Podstatou venkovského památkového dědictví je ovšem především vlastní obytná a hospodářská zástavba a samotná půdorysná struktura vesnického sídla.

Lánová ves[editovat | editovat zdroj]

Obec je charakteristická svým založením s lánovými záhumenicovými plužinami, které přímo navazovaly na zemědělské usedlosti. V případě obce Korolupy se jedná speciálně o radiální uspořádání plužiny, kdy jsou usedlosti uspořádány do tvaru kruhu či oválu. Vesnice při založení měla uprostřed zelený pás, který sloužil k pastvě dobytka. Na něm se vždy nacházel rybníček a v jeho těsné blízkosti stávala kovářská dílna a díra pro pálení vápna. Pravidelně zde byla umísťována i kašna s pitnou vodou pro dobytek. Usedlosti jsou seřazeny většinou okapovou stranou těsně vedle sebe, takže jsou štíty vzájemně pospojovány a tvoří souvislou frontu domů podél silnice, což je patrné hlavně na návsi.

Hospodářské budovy obvykle po jedné straně dvora a pod jednou střechou jsou spojeny s obytným stavením, a to pokud bylo možno do pravého úhlu (do háku). Stodoly na konci obdélníkového dvora nebo na konci zahrad plnily protipožární úlohu. Od cesty byly usedlosti odděleny zídkou, plotem nebo příkopem. Cesty se sbíhají na návsi a rozvětvují u obou východů z vesnice.[13] Novou etapu v urbanistickém vývoji obce přinesly reformy (zejména zrušení nevolnictví) Marie Terezie a Josefa II. V souvislosti s tím se od 70. a 80. let 18. století prosadila i tzv. raabizace, neboli rozdělení bývalých vrchnostenských nebo obecních pozemků poddaným za podmínek částečně podobných středověkému zákupnímu právu. V obci vznikla drobná chalupnická a zejména domkářská zástavba.[14][15][16]

Poškození urbanistického jádra[editovat | editovat zdroj]

Středověké a novověké jádro obce Korolupy se nachází na území s archeologickými nálezy II. kategorie s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V souladu s § 22 odst. 2) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se Archeologickému ústavu AV ČR ze zákona oznamuje záměr provádět na tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.

Současné zemědělské výrobní území obce je tvořeno především areálem ZD (zemědělského družstva) Korolupy. Tento zemědělský závod byl vytvořen v 50. letech 20. století v těsné návaznosti na obec na bývalých obecních pozemcích pro pastvu dobytka (polní trať s názvem Grosse Pointen). V jižní části obce, kde areál přímo navazuje na bytovou zástavbu, zamezuje další bytové výstavbě. Největším nedostatkem je necitlivá výstavba zemědělských objektů velkého měřítka v přímé návaznosti na zástavbu obce. Zemědělské kolosy se velmi nepříznivě projevují v dálkových pohledech i v pohledech přímo v obci.

V roce 2013 provedla obec Korolupy na návsi zásah do historického urbanistického jádra demolici hospodářské usedlosti čp. 70 na parcele č. 45 z 18. století. Usedlost sousedící s kostelem sv. Vavřince přišla o své přirozené ohrazení, barokní bránu a vybouráním hospodářských budov vzniklo umělé prostranství v těsné blízkosti hlavního tahu obcí.[17][18][18]

Chráněný ráz krajiny[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologické a biogeomorfologické členění krajiny rozprostírající se v okolí obce Korolupy bylo v roce 2008 začleněno do krajinného rázu s převážně lesní krajinou doplněnou výraznými údolími a navazujících náhorních plošin kategorie A.[19] Na utváření krajiny mělo velký vliv lesnictví a na jejích plošinách zemědělství. Obě lidské činnosti od pradávna ovlivňovaly vznik osídlení, velikost obce a také plužin. Prvním poškozujícím zásahem se stala stavba Vranovské přehrady a následně provozovaná chatařská rekreace. Uvnitř lesní krajiny se nachází luční a lučně-polní ostrovy. Historická přírodní hodnota území spočívá v zajímavém reliéfu skalnatých údolí, v říčních meandrech řek, v kulturních dominantách hradu Bítova, zříceniny hradu Cornštejna a zříceniny hradu Frejštejna, v lesních celcích, na které navazují malá chráněná území. Míra zachovalosti se pohybuje mezi výjimečně a dobře zachovalou krajinou (v chatových oblastech). Na základě zachování krajinného rázu byla krajina v okolí Korolup zařazena do I. stupně ochrany (kategorie A).[20][21]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Historie obce Korolupy.

První zmínka o obci a pečeť[editovat | editovat zdroj]

První písemnou zmínku o vsi nacházíme v roce 1371, kdy markrabě Jan Jindřich Lucemburský přikázal purkrabímu Petru Hechtovi z Rosic, aby byl pro Jindřicha z Hradce poslem deskových vkladů: vsí Lomů jemnickému měšťanovi Mikuláši ze Slavonic, vsí Chrlop a Mešovic Seydlinovi z Lubnice a vsi Radkova Vlkovi z Radkova. V roce 1498 potvrdil Vladislav II. obci Korolupy privilegia. Po potvrzení privilegií králem Vladislavem II. v roce 1498 v nich nebylo zahrnuto právo pečetní. Pečeť zobrazuje Marii s Ježíškem lemovanou dvěma květinovými stonky nad nápisem Kurlupp.[22][23] Tomáš Vinciguerra hrabě Collalto et San Salvatore ze starého italského rodu, který se objevuje na Moravě po Bílé hoře, koupil panství v roce 1768. Collaltové vlastnili panství až do konce 2. světové války.

Odsun německého obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Po připojení pohraničních oblastí k Třetí říši spadala obec pod Říšskou župu Dolní Podunají. Dne 9. června 1945 přijela do obce partyzánská skupina pod velením plukovníka Vladimíra Hobzy. Německé obyvatelstvo se na příkaz gardistů muselo během půl hodiny shromáždit před kostelem a to pouze s osobním zavazadlem. Z mužů v obci vybrali partyzáni několik rukojmích, které odvedli ke zdi. Zde museli stát před namířenými samopaly až do doby, než se veškeré k odsunu vyzvané obyvatelstvo dostavilo k odchodu. Německému obyvatelstvu poté prohledali zavazadla, zabavili cennosti a peníze. Následně téměř všechno německé obyvatelstvo vyhostili přes hraniční přechod ve Vratěníně spolu s občany z Lubnice, Mešovic, Uherčic i zcela německého Vratěnína.[24][25][26]

Komunistický puč, kolektivizace a budování socialismu[editovat | editovat zdroj]

Na převzetí moci ve státě a nastolení totalitního režimu se komunisté velmi dlouho a pečlivě připravovali. Roku 1946 se konaly první poválečné volby. V celém okrese Moravské Budějovice zvítězili lidovci (10 114 hlasů), následovaní komunisty (7 097) a dále národními socialisty (4 258) a sociálními demokraty (2 975). Nové obyvatelstvo Korolup rekrutované převážně ze zemědělského proletariátu z okolních českých obcí volilo politické strany: KSČ (73), ČSL (69) a ČSD (13) z celkem 172 voličů. 25. 4. – 25. 9. 1947 proběhlo v obci scelování půdy.[27][28] Od společné rostlinné výroby na scelených lánech byl už jen krůček ke kýženému dovršení socialistického typu hospodaření. JZD bylo založeno v roce 1950. Během padesátých let byl komunistickou stranou v obci, zrovna tak jako v celém Československu, systematicky likvidován a perzekvován sedlácký stav a církev. Jižní oblasti Jemnicka, tedy i obec Korolupy, se dostaly na počátku padesátých let na desetiletí přímo do hraničního pásma. Do oblasti se nasunulo vojsko a pohraniční stráž.[29] V těsné blízkosti obce tak vzniklo hraniční pásmo, do kterého byl povolen vstup pouze na speciální propustku. V krajině kolem Korolup chátraly a zanikaly kapličky, křížky, sochy a další prvky, které po staletí utvářely její duchovní charakter. Zničené budovy částečně nahrazovala od roku 1960 zvýhodněná družstevní i státní výstavba. Období od roku 1960 až 1980 lze charakterizovat jako dobu výrazných stavebních proměn socialistické obce Korolupy. Státní dotace do pohraničí a jeho zemědělství zajistila finanční krytí a lepší zásobování stavebním materiálem. To umožnilo zahájení hromadné přestavby i nové výstavby v obci.[30] Po zavedení obecního rozhlasu se ujala v obci znělka – známá polka Jaromíra Vejvody Škoda lásky, která už k obci neodmyslitelně patří.

Likvidace železné opony[editovat | editovat zdroj]

Nepropustná hranice na čtyřicet let neoddělila ves Korolupy jen od Rakouska, ale v důsledku existence hraničních pásem i od vnitrozemí. 17. listopadu 1989 došlo v Praze k brutálnímu potlačení studentské demonstrace, která odstartovala Sametovou revoluci. Od 4. prosince 1989 mohli i korolupští občané bez jakéhokoliv omezení cestovat na tzv. Západ a obcí Korolupy začali projíždět první turisté na cestě k rakouským sousedům. Dne 17. prosince 1989 byla na československo-rakouských hranicích zahájena demontáž zátarasů, kterou symbolicky zahájili na přechodu Hatě u Znojma společně drženými nůžkami tehdejší ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Alois Mock.[31]

Veřejná správa[editovat | editovat zdroj]

První svobodné volby se konaly v červnu roku 1990. Prvním starostou obce byl po sametové revoluci zvolen starousedlík František Hanek. K dalším volbám přikročili obyvatelé Korolup mimořádně už za dva roky v roce 1992. V novém státním uspořádání ČR se volilo do zastupitelstev obcí 18. a 19. listopadu 1994.[32]

  • 1991 – Obnova Sboru dobrovolných hasičů
  • Příprava k Územnímu plánování – Urbanistická studie obce byla zpracována v roce 1993. Tato urbanistická studie byla doplněna o náležitosti konceptu územního plánu a projednána. Zadání územního plánu bylo schváleno 31. října 1995. Návrh územního plánu sídelního útvaru Korolupy byl zpracován v roce 1995, byl projednán, avšak nebyl schválen.
  • Budova obchodu a hostince zakoupena do majetku obce
  • Revitalizace původního obecního úřadu
  • Správa a údržba silnic – areál skladu posypových materiálů byl přemístěn do Lubnice
  • Založení Kulturního spolku pro obnovu lidových tradic

Na počátku 90. let do vedení obce vstoupili lidé, kteří překypovali nadšením, ale i část občanů zastupující obec v době totalitního režimu. Chyběly metodiky, informace pro výkon veřejné správy a s postupným převodem kompetencí státu přímo na obce samozřejmě stoupaly požadavky i na zastupitelstvo obce. ZO začínalo úplně od nuly. Nejprve s budováním základní infrastruktury (budova obchodu a hostince), přestavbou vrátilo obecní úřad na své původní historické místo na návsi, rekonstruovalo mateřskou školu, získávalo zpět lesy, pole a louky.

Volební období 1998–2010[editovat | editovat zdroj]

Další starosta obce Ing. Martin Hanek[33] vypomáhal ve veřejné správě již během svých studií, hlavně při zavádění informační a komunikační techniky. Při podzimních volbách v roce 1998 kandidoval do zastupitelstva obce. Následkem pozdního podání kandidátní listiny svého otce se ocitl zcela nečekaně na pozici starosty. Během třetího volebního období[33] se při svém druhém vysokoškolském studiu věnoval problematice udržitelného rozvoje (obnova tradiční řemeslné výroby) obce Korolupy. Post starosty obce Ing. Martin Hanek zastával až do roku 2010. Během svého působení vydával obecní periodikum – Bulletin obce Korolupy. V těchto třech volebních obdobích proběhla nejen plynofikace obce, ale i úspěšná EU dotace a rozjezd obyvatelstvem dlouho očekávaného obecního vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod.[34]

  • 2000 – Obnova Sboru dobrovolných hasičů
  • 2000–2009 Svazek Plynofikace obcí Vratěnín a okolí – plynofikace obce Korolupy
  • 2001 – Sběrný dvůr pro nebezpečné odpady
  • 2002 – II. etapa ÚP
  • 2002–2012 Víceúčelové hřiště
  • 2002 – Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska
  • 2002 – Znak a prapor obce Korolupy
  • 2004 – Územní plán obce Korolupy
  • 2004 – Místní akční skupina Jemnicko
  • 2004–2006 Odbahnění rybníka a revitalizace – dotace 3,5 mil. Kč
  • 2004–2007 Vysokorychlostní internet v obci, Internetizace obecní knihovny a veřejná internetová stanice (internet v knihovně a veřejná internetová stanice novým zastupitelstvem zrušeny)
  • 2005 – nové rozvody elektrické energie
  • 2006–2010 Projektová dokumentace Skupinový vodovod Vranovsko – vodovod Korolupy a odkanalizovaní obce Korolupy – žádost o dotaci v Operačním programu životní prostředí
  • 2009 – Projektová dokumentace "Víceúčelová budova"
  • 2007–2010 Rozsáhlá rekonstrukce vnějších a vnitřních prostor budovy MŠ (šatna dětí s vyhřívanou podlahou, sociální zařízení pro děti a dospělé, výdejna stravy, ředitelna a ložnice, okna, fasáda, herní prvky a úprava dvora a zahrady) – Projekt: Víc než jen dvůr a zahrada – MAS Jemnicko Strategický Plán LEADER 2007–2013
  • 2007 – ukončena plynofikace kulturního domu a hasičské zbrojnice
  • 2008 – Projektová dokumentace rekonstrukce obchodu a hostince
  • 2009 – Pasport dopravního značení a místních komunikací v obci
  • 2009 – Projektová dokumentace na odkanalizování obce – dotace 500 tis. Kč
  • 2009 – Program rozvoje obce Korolupy
  • 2010 – Projektová dokumentace Revitalizace KD Korolupy
  • 2006–2010 e-Goverment – Czech POINT, datové schránky, webová prezentace obce s virtuální prohlídkou
  • Generální oprava věžních hodin na kostele sv. Vavřince – Firma Valla
  • Oprava Božích muk na obecních pozemcích
  • Výsadba zeleně
  • Každoroční dotace na veřejně prospěšné práce pro nezaměstnané
  • Dotace na hospodaření v obecních lesích, přípravu projektů na rekonstrukci nebo výstavbu obecního majetku
  • Bulletin obce Korolupy – periodikum

Další volební období[editovat | editovat zdroj]

Ve volebním období 2010–2014 působila ve funkci starostky obce Olga Malcová (v důchodu), která se do obce přistěhovala z Jevišovic. Zastupitelstvo obce tvořilo sedm zastupitelů, kteří ze svého středu volili starostu a místostarostu. Oba působili jako neuvolnění, tzn. vykonávali funkce při svém zaměstnání. Ze zákona o obcích je dále zřizována kontrolní a finanční komise. Na obecním úřadě je zaměstnána jedna účetní na poloviční úvazek a jeden řemeslník na plný úvazek.[35]

V podzimních komunálních volbách na období 2014–2018 se obyvatelé obce snažili o nastolení nového kurzu ve vedení obce a starostou byl zvolen Luboš Kyprý. Post místostarosty obsadil Luboš Bena.[35] Poslední rok volebního období, po odstoupení starosty Luboše Kyprého, byl zastupitelstvem zvolen nový starosta David Kratochvíl. Před volbami (14.6.2018) schválilo zastupitelstvo obce Korolupy pro volební období 2018–2022 pětičlenné obecní zastupitelstvo.[36]

Ve volbách do zastupitelstev obcí 2018 kandidovali: David Kratochvíl (41 let, svářeč kovů, syn kandidáta Františka Kratochvíla), Stanislav Strnad (51 let, krmič ZD Korolupy, manžel kandidátky Olgy Strnadové), Olga Strnadová (47 let, operátorka ve výrobě Jemnice), Jiří Štykar (56 let, lesní dělník), Jiří Štykar ml. (syn kandidáta Jiřího Štykara), František Kratochvíl (61 let, údržbář obce Korolupy). Starostou byl zvolen David Kratochvíl, místostarostkou Olga Strnadová, členy zastupitelstva jsou: František Kratochvíl, Stanislav Strnad, Jiří Štykar st.[37][38]

Ministr vnitra Jan Hamáček rozhodl svým rozhodnutím ze dne 30. července 2019 a vyhlásil na den 14. prosince 2019 nové volby do zastupitelstva obce Korolupy,[39] přičemž byli do zastupitelstva zvoleni: nezávislý kandidát Ing. Martin Hanek (76 hlasů), ze Sdružení nezávislých kandidátů David Kratochvíl (59 hlasů), nezávislá kandidátka Olga Strnadová (56 hlasů), ze Sdružení nezávislých kandidátů Jiří Štykar (44 hlasů) a ze Sdružení nezávislých kandidátů Ullreich Lukáš (44 hlasů).[40] Starostou obce zůstal David Kratochvíl, místostarostou Ing. Martin Hanek, členy zastupitelstva: Olga Strnadová, Jiří Štykar a Lukáš Ullreich.[41]

Hospodaření a majetek[editovat | editovat zdroj]

Obec Korolupy vlastnila k 31. 12. 2010 obecní majetek v účetní hodnotě přibližně 33,5 milionů Kč. Skoro polovinu majetku tvoří obecní budovy a stavby – 44 % (obecní úřad, mateřská škola, kulturní dům, historické zemědělské budovy sýpky a skladu, budova obchodu a hostince a v roce 2013 přikoupená zemědělská usedlost čp. 70, kde obec provedla rozsáhlou demolici hospodářských budov a vjezdu s bránou), dalších 37 % lesy (93 ha), pole a louky (30 ha).[42] Výše obecního rozpočtu a daňových příjmů korespondují s velikostí obce. Z analýzy příjmů a výdajů do konce roku 2010 lze vyvodit, že obec do konce roku 2010 hospodařila uváženě, využila množství dotací a své finanční prostředky věnovala rozvoji obce na základě strategických dokumentů kraje, regionu, ale i ÚP (územního plánu) z roku 2004 a od roku 2009 Programu rozvoje obce Korolupy. Hospodaření obce je závislé na daňových příjmech, které ve sledovaném období tvořily více než 50-70% příjmů obce.[42]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Kulovitý balvan gabra. Od konce 19. století se lámalo v malém jámovém lomu asi 1,8 km jihozápadně od Korolup gabro. V roce 1983 byla těžba obnovena Příbramskými kovohutěmi a po dvou letech v roce 1985 ukončena. Lom byl následně rekultivován. Geologický průzkum na Šlapsech (viz hony a jména pomístní) výskyt podobné horniny neprokázal.[43] V roce 2002 byl prováděn další výzkum umožněný finanční podporou grantu 35p27 v rámci programu Aktion Česká republika – Rakousko.[44]

Obec se nachází v intenzivně obdělávané zemědělské krajině na území Českomoravské vysočiny. Jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny tvoří geomorfologický celek zvaný Jevišovická pahorkatina z krystalických břidlic a žul, pro niž je typické střídání pahorků s kotlinami. Hluboká údolí vodních toků vytvářejí zaklesnuté meandry. Katastr obce na východě zasahuje do podcelku Bítovské pahorkatiny a jejího podcelku Uherčické pahorkatiny. Severně je oblast formována Jemnickou kotlinou. Jedná se o zvlněnou krajinu doplněnou velkým počtem polí. Ostřejší přírodní tvary jsou v rulách, oblé v žulách a ploché útvary z neogenních sedimentů, což se týká hlavně národního parku Podyjí.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Kaňon Dyje pod Vraní skálou. Korolupy spadají do povodí řeky Dyje. Velká část povodí je chudá na podzemní vodu. Oblast Českomoravské vrchoviny je převážně tvořena krystalickými horninami (špatné vytváření zásob podzemní vody), přesto na celém území nejsou vyhlášeny žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Dyje má dvě pramenné oblasti – rakouskou (Deutsche Thaya) a moravskou.

Západní část katastrálního území (k. ú.) Korolupy je ovlivněna údolím Blatnice, kterým se táhne koryto řeky s bohatou doprovodnou zelení od Uherčic na Korolupy a dále po soutoku se Želetavkou od Lubnice k Bítovu. V údolích se rozprostírají nivy – louky, kdežto svahy nad údolími řeky jsou většinou lesnaté. V k. ú. má Blatnice 2 levostranné a 3 pravostranné přítoky. Levostranné přítoky severozápadně od Korolup mají přírodní charakter, pravostranné přítoky, které odvádí vodu z polí severně, západně až jižně od Korolup, jsou z větší části regulované a bez vegetace. Území mezi obcemi Korolupy a Vysočany (po obou stranách st. silnice) je charakterizováno mírně zvlněným terénem a po obou stranách se táhnoucími velkými scelenými plochami polí téměř bez zeleně (mimo 2 větrolamů). Jihozápadní část k. ú. Korolupy je tvořena lesním komplexem biokoridoru v údolí Dyje. Podél státních silnic Vysočany–Korolupy a Korolupy–Uherčice jsou zřetelné aleje ovocných stromů a podél polních cest severně od silnice Vysočany–Korolupy dvě vzrostlé aleje topolůvětrolamů.[18]

Hygiena životního prostředí, kvalita vody, ovzduší[editovat | editovat zdroj]

Kvalita vody v obci není vyhovující, proto byla obec zařazena do zranitelného území[45], kde se využívá povrchová nebo podzemní voda jako zdroj pitné vody s koncentrací dusičnanů přesahující hodnotu 50 mg/l (některé studny s hodnotou cca 650 mg/l). Státní zdravotní ústav zjistil v roce 2008 ze studní v obci z 16 vzorků 12 nevyhovujících a 7 bylo přímo zdraví škodlivých.

Oproti tomu se může ves pochlubit naprosto čistým ovzduším. Imisní limit a cílový imisní limit stanovený pro ochranu zdraví se pohyboval v roce 2010 na nule. Jediným obtěžujícím zdrojem zápachu je Zemědělské družstvo (hnojení, vyvážení kejdy, chov hospodářských zvířat, siláž).

Starou ekologickou zátěží je bývalá Strojní traktorová stanice a průsak do půdy z volně loženého chemického hnojení po objektech v obci v době totalitního režimu KSČ. Přesto se pohybují Korolupy v překročení imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu na bodu číslo 1.[46][47]

Eroze, sklonitá půda, povodňová charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pro ornou půdu je již sklon nad 7° předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu. Korolupy hospodařící na 812,38 ha orné půdy mají 12,12 ha sklonitého terénu (1,49 %). Přívalové srážky ohrožují Korolupy ze severu, severozápadu a severovýchodu. Záplavová území Q100 řeky Dyje a Želetavky zabírají pouze 0,96 a 0,01 ha, a to převážně v údolí Blatnice (povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Dyje 2010–2015). Akční program pro zranitelnou oblast se proto týká nejen používání a skladování hnojiv, střídání plodin a následně tak snižování znečištění vod dusičnany, ale i provádění protierozních opatření (výsadba dřevin, větrolamů, zachování biocenter a biokoridorů atd.).

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Klimaticky náleží Korolupy do oblasti mírně teplé vyznačující se teplým a mírně vlhkým podnebím s průměrnou roční teplotou 7 až 8 °C a s ročním úhrnem srážek cca 650 mm. Počet letních dní, kdy teplota dosáhne alespoň 25 °C, se pohybuje v rozmezí 40 až 50 dní. Po celý rok se objevují významné srážky, dokonce i v nejsušším měsíci. Ročně spadne 666 mm srážek. Nejsušším měsícem s 33 mm je leden. Nejvíce srážek spadne v průměru 90 mm v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7,9 °C. V průběhu roku je červenec nejteplejším měsícem s průměrnou teplotou 17,5 °C. V lednu jsou teploty nejnižší. Průměrná teplota v měsíci lednu bývá naměřena kolem -2,3 °C. Rozdíl v množství srážek mezi nejsušším měsícem a nejdeštivějším měsícem je 57 mm. Průměrná teplota se pohybuje v průběhu roku kolem 19,8 °C. V drobných údolích se tvoří údolní teplotní inverze. Převládají severozápadní větry.[18]

Socioekonomická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Obec Korolupy je po celou dobu svého historického vývoje spjata s obcemi Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice, ale i potažmo s Vysočany a Oslnovicemi. Z těchto obcí patří obec mezi ves s větším počtem obyvatel (Lubnice cca 73, Oslnovice cca 91, Vysočany cca 111). Rozlohou se řadí již na místo první – 1547 ha. Většinu katastru tvoří zemědělská půda a lesy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Tak jako v okolních obcích i v Korolupech bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo, což se samozřejmě odrazilo na skladbě sociálních skupin. Ve všech obcích je stále znát nedostatek obyvatel s vyšším vzděláním a odchodem mladší generace do měst obec stárne. Proto také indikátor dlouhodobého vývoje počtu obyvatel v letech 1991 až 2011, indikátor krátkodobého vývoje v letech 2001 a 2011, ale i průměrný „index stáří“ a „vzdělanost obyvatel“ (podíl osob s vysokoškolským vzděláním) je ohodnocen stupněm -2 (v roce 2001 ze 169 obyvatel mělo 70 obyvatel pouze základní vzdělání a 75 obyvatel vzdělání bez maturity, jeden bez dokončeného základního vzdělání).[48][49][50]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[51][52]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 339 366 362 374 406 462 432 346 317 281 246 237 205 178 145
Počet domů 77 77 76 77 77 78 83 84 72 70 68 73 84 83 83

Bydlení[editovat | editovat zdroj]

V obci je 85 domů, z toho 53 rodinných domů (většinou původní selská stavení vystavěná před 2. světovou válkou) a 2 bytové domy postavené v době socialistického budování obce. Velký počet neobydlených domů je dán především vysokým počtem domů sloužících k rekreaci, čímž je i potvrzen minimální nárůst nové bytové výstavby.[53][50] To, že se v obci do jisté míry zachovala původní architektura, lze považovat za jediný klad "železné opony", kdy obec nepatřila mezi stavebně preferované. Do jisté míry levně nabytý majetek, ke kterému nové obyvatelstvo nemělo citové a rodové vazby, byl některými obyvateli jen užíván. Kolektivizace se podepsala na Korolupech hlavně vybudováním zemědělského závodu přímo v obci. V krajině i v obci jsou viditelné nevyužívané plochy tzv. brownfields.[54][50]

Hospodářské podmínky[editovat | editovat zdroj]

Obce se také dotýká neustálý odliv obyvatel z důvodu nedostatku pracovních příležitostí. Míra ekonomické aktivity obyvatel obce je nižší než 50 %. V celém regionu Vranovsko je vysoká míra nezaměstnanosti, která má v letním období sestupnou tendenci. Většina nezaměstnaných obyvatel nachází v tomto období práci v zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu (pomocné práce v kuchyni, pokojské, úklid atp.). Mladí lidé s vyšším a zejména vysokoškolským vzděláním nenacházejí zaměstnání v obci ani blízkém okolí. Veřejně prospěšné práce (VPP) pro nezaměstnané jsou obcí pravidelně využívány.[55][56][18]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

Barvami obce jsou barvy modrá, červená, stříbrná a zlatá. Symbol orlího křídla ve znaku obce upomíná na období vlády Krajířů z Krajku, modrá lilie symbolizuje zachovanou obecní pečeť z 18. století a zlatá mříž na červeném poli mučednickou smrt svatého Vavřince, jemuž je kostel v obci zasvěcen. Autorem návrhu obecní heraldiky je Miroslav J. V. Pavlů. Dne 5. března 2001 podal starosta obce Ing. Martin Hanek žádost o udělení znaku a praporu, které byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[57] a v roce 2002 při slavnostním aktu na Pražském hradě předány.

Znak má v modrém štítě stříbro-červeně kosmo dělené křídlo, nahoře ve stříbrném poli s modrou lilií a dole je zlatě mřížované. Prapor zobrazuje šikmo dělený list, žerďové pole bílé s modrou lilií, vlající pole tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutě mřížovaný červený a modrý (v poměru 1:2:1). Mřížování je tvořeno jedním vodorovným a čtyřmi viditelnými svislými pruhy širokými jednu čtyřiadvacetinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[57]

Spolky a sdružení[editovat | editovat zdroj]

  • Sbor dobrovolných hasičů Korolupy (datum vzniku: 9. duben 1991) navázal na dlouholetou tradici v obci. V roce 1894 založil Franz Blažek a farář Anton Pošvář sbor Freiwillige Feuerwehr. Jednalo se o jeden z prvních venkovských sborů na jihozápadní Moravě pod německým velením. Jeho zásluhou byla vybudována v obci hasičská zbrojnice se sálem a divadelním pódiem. Za totalitního režimu byla i s vodní nádrží před sálem zrušena. Dnes sbor využívá obecní hasičskou zbrojnici s malou klubovnou vystavěnou na parcele č. 15 nyní č. 120.[58]
  • Korolupští rybáři (datum vzniku: 17. srpen 2011)[59]
  • Myslivecký spolek Korolupy

Zemědělský půdní a lesní fond[editovat | editovat zdroj]

Pedologicky náleží Korolupy do typologie členitých pahorkatin. Nejběžnějším typem jsou hnědé půdy, dále půdy na sprašových a polygenetických hlínách, hnědozemě a hnědozemě oglejené. Hnědozemě oglejené jsou těžko zpracovatelné, jelikož zadržují vodu na povrchu a těžko se pak obdělávají agrotechnikou. Procento humusu je u nich nízké (1,5 – 2,5 %), ale jeho kvalita není nejhorší. Půdy obsahují jilnaté částice a jsou těžké.[60] Obecní lesy ve výměře více než 93 ha spravuje obecní lesní správa a pole a louky s přibližnou výměrou 30 ha pronajímá obec Zemědělskému družstvu.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka[editovat | editovat zdroj]

Pětimístný číselný kód pro zemědělské pozemky vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky katastrálního území, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.[61][62][63] Podle vyhlášky č. 412/2008 Sb., která stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, činí průměrná základní cena v katastrálním území Korolupy[64] 8,85 v Kč/m².[65] Informace vztahující se k bonitované půdně ekologické jednotce jsou zpracovány v eKatalogu BPEJ. Všechny zemědělské půdy spadají do 5. klimatického regionu.

Zemědělské družstvo[editovat | editovat zdroj]

Zalesnění katastrálního území Korolupy se pohybuje vysoce nad průměrem České republiky. Na území katastru se nachází cca 591 ha lesní půdy, což je 38,60 % z celkové výměry katastru. 85 % zalesněné plochy spadá do kategorie zvláštního určení a jen 15 % slouží k hospodářským účelům obce. Největší lesní plocha „Uherčického lesa” se rozprostírá v jihovýchodní části. Další lesní porosty se táhnou v západní části a podle koryta řeky Blatnice. Obec Korolupy vlastní cca 93 ha lesa. Na základě zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) je povinna zajišťovat hospodaření v lese v součinnosti s odborným lesním hospodářem, který k této činnosti vlastní licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šesté tohoto zákona.[66][67][68][69][70][18]

Zemědělské družstvo Korolupy je největším zaměstnavatelem místních obyvatel. I zde však klesl počet zaměstnanců z 80 v roce 1993 na 48 v roce 2005. Právní poměry družstva z roku 1992 byly přetvořeny novými stanovami z 1. března 1993. V roce 1996 došlo k další úpravě stanov. Základní členský kapitál byl již v roce 1993 stanoven na 20 000 Kč s celkovým kapitálem 3 440 000 Kč. Družstvo hospodaří v katastrech obcí Lubnice, Vysočany, Korolupy, Oslnovice. Koeficient zornění činil v roce 2005 93,8 % a výměra obhospodařované půdy v roce 2004 1801 ha.[71] Areál ZD má vlastní trafostanici, vlastní zdroj vody a bioplynovou stanici o 500 kW.[72] ZD obhospodařuje cca 858 ha zemědělské půdy.[73][74][75] Hlavní podnikatelskou aktivitou ZD Korolupy je z 98 % zemědělská rostlinná a živočišná prvovýroba, 2 % doplňuje doprava. Provozuje chov skotu a prasat, dále pak skladování krmiv a steliva pro živočišnou výrobu a opravárenskou činnost vlastní zemědělské techniky.

Pro vjezd a výjezd používá středisko ZD hlavní komunikace silniční dopravy – státní silnici II/411 Vysočany – Korolupy. Pro dopravní obsluhu mimo areál využívá bezplatně veškeré místní obecní komunikace zastavěného i nezastavěného území. Při provozování stájí vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které znečišťují ovzduší. Jedná se především o amoniak, sirovodík a kysličník uhličitý. Emise tak zásadně ovlivňují ovzduší zejména v nejbližším okolí stájí, během větrů vanoucích jiným směrem než ze severu i v celé obci. K plošnému znečištění dochází aplikací hnoje a močůvky na zemědělských pozemcích. V roce 2004 byla odchovna skotu přestavěna na kravín a přistavěna dojírna. V areálu se v současnosti nacházejí objekty živočišné výroby, mechanizační středisko, sklady a silážní žlaby. Živočišná výroba je provozována v teletníku, kravíně a objektu pro chov jalovic.[76][77][18]

Myslivost[editovat | editovat zdroj]

Honební společenstvo Korolupy bylo založeno 17. prosince 1992. Po úpravě nového zákona o myslivosti ohlásilo 31. 3. 2003 zánik a 15. 7. 2003 členové společenstva založili nové Honební společenstvo Korolupy I. Je tvořeno pozemky vlastníků, kteří se podle zákona o myslivosti na společenstvu dohodli. Velikost honitby je 2535 ha. Vzhledem k tomu, že Honební společenstvo Korolupy I. nesmí ze zákona vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky, pronajímá honitbu Mysliveckému sdružení Korolupy, které bylo pro tento účel založené 24. 2. 1993. Provozovanou živností Mysliveckého sdružení je lov a odchyt divokých zvířat a s tím související činnosti. Obě sdružení jsou tvořena v podstatě stejnou členskou základnou.[78][79][80][81][82]

Potenciál obce[editovat | editovat zdroj]

Obec ležela pokaždé na periferii své správní oblasti a to i nyní na jihozápadě Jihomoravského kraje. Jejím letitým nešvarem je absence významného dopravního spojení. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem kraje a v celém regionu ve velmi špatném stavu. Obec nemá vliv na jejich rekonstrukci. Intenzita dopravy obcí je menší než 700 vozidel za 24 hodin. V letních měsících je intenzita dopravy o něco vyšší, zejména kvůli turistické atraktivitě území.[83]

  • č. 398 z Šafova přes Lesnou a Šumnou směrem na Vranovskou Ves,
  • č. 408 od Dešova přes Lesnou směrem ke Znojmu,
  • č. 409 z Šafova přes Vratěnín a dále na Slavonice,
  • č. 411 z Vratěnína na Dešov

Dopravní infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Dostupnost města Znojma autobusovou dopravou, ale i ostatních měst Jemnice, Moravských Budějovic a městyse Vranov nad Dyjí se něco málo zlepšila po 1. červenci 2010 zařazením do IDS JMK, který řeší návaznost spojů pro přestupy. Přestupním místem na území mikroregionu jsou obce Lesná a Bítov, některé spoje do Korolup vyjíždějí z Vranova nad Dyjí. Přestup mezi autobusy a vlaky probíhá v obci Šumná. Jak do Vranova tak i do Znojma a do Brna není propojení linek 816 a 830 ideální, zejména dlouhým přestupem na linku 108 (Znojmo–Brno). Zrovna tak spojení s okolními obcemi není velmi časté. Vzhledem k tomu, že děti navštěvují ZŠ v Lubnici, jsou autobusové spoje obohaceny během školní docházky o tzv. školní autobusy, které jsou občany hojně využívány. Chybí přímý spoj z Lubnice a Korolup do Vranova nad Dyjí a večerní spoje po 20. hodině.

Na zajištění své dopravní obslužnosti se obec finančně podílí. Blízký hraniční přechod s Rakouskou republikou Vratěnín–Drosendorf umožňuje obyvatelstvu dojíždět za prací také do obcí a měst Dolního Rakouska. Železnice hraje pro Korolupy vedlejší roli. Okrajem území mikroregionu prochází železniční trať č. 241 Znojmo – Moravské Budějovice. Jedinou železniční zastávkou je Šumná[p 1]. Pro cestovní ruch má význam veřejná lodní doprava a plavba plachetnic s pomocným spalovacím motorem na Vranovské přehradě.

Technická infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Zásobování plynem v Jihomoravském kraji zajišťuje firma Jihomoravská plynárenská, a. s. Obec je plynofikována rozvody STL plynovodu Uherčice–Šatov ze samostatné přípojky (DN 80 VTL) a samostatné regulační stanice u Zemědělského družstva (výkon 600 m³/hod). Provozovatelem veškerých elektrických stanic v okrese Znojmo je společnost E.ON, distribuci elektrické energie zajišťuje do obce E.ON a ČEPS, a. s. z odboček kmenového vedení VN 22 kV. V současné době neexistuje v obci veřejný vodovod a kanalizace s čistírnou odpadních vod. Občané používají vodu z domovních studní. Korolupy jsou pokryty signálem O2 GSM/GPRS s výjimkou údolí Dyje v NP Podyjí. T-Mobile a Vodafone nabízí pro Korolupy výrazně horší úroveň signálu, v obci lze využít i přesahu rakouských mobilních operátorů. Vysokorychlostní mobilní internet (3G) je dostupný s operátorem O2. Likvidace komunálního odpadu je řešena separačním systémem svozu a ukládáním na skládku mimo obec firmou .A.S.A., spol. s r.o. Systém donáškový je využíván při třídění odpadu na sklo, PET lahve, papír, baterie, žárovky a od roku 2002 se v obci nachází sběrný dvůr pro skladování a likvidaci nebezpečného odpadu a zpětný odběr elektrospotřebičů. Separační systém zálohový využívají občané v hostinci a obchodě. Vodní nádrž Vranov zajišťuje výrobu elektrické energie a slouží k protipovodňové ochraně území.[84]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Knihovna je umístěna v objektu obecního úřadu.[85] Kulturní dům po revitalizaci vyhovuje potřebám obce s kapacitou 150 sedadel. Je využíván zejména pro místní kulturní účely a lze jej pronajmout. Hřiště na malou kopanou s malou plochou na odbíjenou a jedním stojanem na košíkovou navazuje na areál kulturního domu. Dřevěný srub pro zázemí s občerstvením je jeho součástí a běžně zapůjčován i pro privátní nebo jiné komerční účely.

Obchod s potravinami a hostinec se nachází přímo na návsi u kostela sv. Vavřince.[86] Finanční a další specializované bankovní služby jsou situovány ve větších městech – Jemnice, Moravské Budějovice, Vranov nad Dyjí, Znojmo a v blízkém Dolním Rakousku (Drosendorf, Horn, Raabs an der Thaya). Nejbližší bankomat se nachází v Drosendorfu, ve Vranově nad Dyjí a v Jemnici. Česká pošta a ČSOB Poštovní spořitelna je v nedalekých Uherčicích. Veterinář dojíždí do obce z Uherčic, další tři jsou ve Vranově nad Dyjí. Čerpací stanice se nachází na Bítově, ve Štítarech, dvě v Jemnici, Moravských Budějovicích, Vranově nad Dyjí a v blízkém Drosendorfu.

Zdravotní a sociální péče[editovat | editovat zdroj]

Lékařské ordinace se nachází jen v obcích, kde se vyplatí. Praktický lékař a dětský lékař funguje v určité dny ve zdravotním středisku v Uherčicích.[87] Občané však dojíždí i do Jemnice. Lékař ve Vranově nebo na Šumné není místním obyvatelstvem využíván. Nejbližší stomatolog má ordinaci v Polici.[88] V obci Šumná bylo zřízeno výjezdní stanoviště záchranné služby. V Uherčicích je evidována ubytovna pro bezdomovce, sociální terénní služby zajišťuje v Bítově pečovatelská služba Oblastní charity Znojmo. Sociální byty zřídily obce Podmyče, Uherčice a Vratěnín.[89] V regionu Vranovska schází pobytové zařízení pro seniory. Nejblíže je dům pro seniory s pečovatelskou službou v Jemnici a v Dešově domov pro seniory. Od roku 2005 probíhá na Znojemsku komunitní plánování sociálních služeb, do něhož je obec také zahrnuta. Aktivity vychází z Centra sociálních služeb ve Znojmě.[90]

Rekreace a turistika[editovat | editovat zdroj]

Korolupy leží v širším území Vranovska s dlouhodobou a krátkodobou rekreací s volným a vázaným cestovním ruchem, individuální chatovou a chalupářskou rekreací a ostatními krátkodobými rekreačními aktivitami. Nejbližší Turistické informační centrum se nalézá v Jemnici a ve Vranově nad Dyjí.

Zřícenina hradu Cornštejna
Zřícenina hradu Cornštejna
Hrad Bítov
Hrad Bítov
Vlastní obec Korolupy nemá v současné době větší rekreační význam, v samotné obci jsou rekreační chalupy a v k. ú. v oblasti České louky jsou čtyři rekreační chaty, k individuální rekreaci je využívána také bývalá cihelna. Turistickým centrem je nedaleký městys Vranov nad Dyjí s Vranovskou přehradou. U jižního okraje obce byl vybudován v letech socialistického zemědělství rybník, který obhospodařují místní rybáři. V okolí se rozprostírají lesy, které zabírají třetinu z jejího katastru. K volnočasovým aktivitám lze využívat obecní sál s divadelním pódiem, v jeho blízkosti hřiště a nové herní prvky na dvoře a zahradě MŠ. Severním směrem od Korolup se zvedá kopec Kopka (485 m n. m.).
Zámek Police
Zámek Police
Svojí polohou jsou Korolupy ideálním výchozím bodem pro výlety (vojenské objekty, cyklotrasy, rybářské revíry, úzkokolejka, běžkařské tratě u Slavonic a Nové Bystřice a další). Na kole je možné si udělat výlet v blízkém i vzdáleném okolí. Pro náročnější nabízí region vypracovaný systém turistických tratí i cyklostezek, které navazují i v nedalekém Rakousku. Několik chovatelů koní v blízkém okolí obnovilo nabídku jízd na koních pro začátečníky a pokročilé, pro skupiny i jednotlivce, jízdy kočárem, možnost vícedenního putování krajem. V houbařské sezóně roste v okolí vše od babky až po praváky. Ve Slavonicích se těší oblibě několik textilních a keramických ateliérů, kde je možné strávit příjemné a kreativní odpoledne.[91]
Národní park Podyjí a Nationalpark Thayatal na rakouské straně v těsné blízkosti obce na jihu katastru
Národní park Podyjí a Nationalpark Thayatal na rakouské straně v těsné blízkosti obce na jihu katastru
V rámci krajinotvorného programu ÚSEZ – Územního systému ekologické stability bylo navrženo a vymezeno v katastru obce 9 biocenter, 13 biokoridorů a 10 interakčních krajinných prvků. Národní park Podyjí se rozkládá mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici s Rakouskem. Na jihu katastru se tak obec Korolupy dostává do těsné blízkosti skalních seskupení a srázných stěn, meandrů řeky Dyje, rozsáhlých suťových polí a strží. Nivní louky a lesostepi podél Dyje rozkvétají teplomilnou květenou. V Národním parku Podyjí se vyskytují i chráněné živočišné druhy. Přírodní památkou (PP) je i vlhká Uherčická louka s mokřadní květenou. Východně od Mešovic na místní biotopy navazují lesní společenstva lužních lesů a dubohabřin s bohatým bylinným patrem a se zrovna tak chráněnými druhy živočichů. Severně v těsné blízkosti obce tvoří drobné skalky s teplomilnými rostlinami další přírodní památku Podhradské skály.[91]
Hraniční přechod Vratěnín – bývalá celnice postavená po roce 1989
Hraniční přechod Vratěnín – bývalá celnice postavená po roce 1989
Turistické stezky v blízkém Rakousku
Turistické stezky v blízkém Rakousku
Mimo rekreace s nabídkou široké škály kulturně historických památek v okolí, lze v obci rozvíjet také agroturistiku. Velkou výhodou je poloha Korolup při hranicích s Rakouskem.[92]Obcemi Vratěnín a Uherčice prochází cyklostezka „Greenways Praha – Vídeň“, na kterou se v Uherčicích napojuje cyklostezka „Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí“. Greenway Regionu Renesance (Telčsko, Třešťsko, Dačicko, Jemnicko) tematická odbočka z páteřní cyklotrasy Greenways Praha–Vídeň prochází Lubnicí a Vratěnínem. Ve Vratěníně na ni navazuje rakouská cyklotrasa tzv. Klosterweg a na Landštejně cyklotrasa Graselweg.[93]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Korolupech.
  • farní kostel sv. Vavřince, parc. č. 95, církev římskokatolická, barokní stavba z poloviny 18. stol., významně se podílející na celkovém obrazu obce (mapy.cz)
  • budova bývalé pily na parc. č. 2504 v soukromém vlastnictví u říčky Blatnice na západním konci obce (mapy.cz)
  • kaple Bolestné matky Boží, parc. č. 79, 81
  • kaplička u silnice směrem k Uherčicím, parc. č. 2387, OÚ-ZD drobná pozdně klasicistní stavba z 2. pol. 19. stol. oživující krajinu
  • kaplička při rozcestí, parc. č. 614, OÚ – ZD, drobná pozdně empírová stavba lidového charakteru, oživení okolní krajiny (mapy.cz)
  • boží muka u hřbitova, parc. č. 646/1, OÚ, boží muka neobvyklého tvaru z poloviny 19. století, působivé umístění v krajině (mapy.cz)
  • boží muka s křížem na kopci v polích jižně od obce, par. č. 2836/1, OÚ, barokní boží muka výrazně umístěná napravo od cesty, důležitý orientační bod
  • boží muka na rozcestí v polích U hájenky jižně od obce, parc. č. 718, ZD, barokní boží muka nalevo od cesty, důležitý orientační bod
  • boží muka v polích na sever od obce na rozcestí, parc. č. 99, OÚ, barokní boží muka s obrázkem a lavičkou
  • kříž u silnice II/411 na křižovatce směrem na Uherčice na parc. 2818/2471 U Lomu
  • památník padlým hrdinům v první světové válce na návsi u kostela sv. Vavřince na parc. č. 2859, OÚ (vznik: 1929, autor neznámý). V roce 1881 byl ve Vratěníně založen spolek pod názvem Veteranen- und Kriegerverein Fratting. Obec veteránům dovolovala prodej tabáku a zřizování trafik. Také premonstráti z Gerasu umožňovali válečným postižencům drobné úklidové nebo řemeslné práce. Veteránský spolek z Vratěnína se také zasloužil v okolních obcích o budování pomníků padlým hrdinům z první světové války.
  • milník u autobusové zastávky na návsi pod kaštanovou alejí na parc. č. 2818
  • sýpka z přelomu 19. a 20. stol. na parc. č. 20 – kamenná zemědělská budova s ručně tesanými trámy a krovem
  • budova mlékárenského družstva „Milchgenossenschaft Raiffeisenkasse“ na parc. č. 104 – malá zemědělská budova[94]
  • bývalá Collaltovská cihelna na parc. č. 2597 a 2608[95][96]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. (v kraji Vysočina železniční zastávka Jemnice, Moravské Budějovice). Jedná se jen o jednokolejné a neelektrifikované dráhy provozované Správou železnic Znojmo–Okříšky (celostátní trať) a Znojmo–Šatov (celostátní trať) s odbočkou Moravské Budějovice – Jemnice, s výjimkou tratě Znojmo–Šatov (–Retz), která je elektrifikována střídavou proudovou soustavou 15 kV/16,7 Hz (v budoucnu modernizace trati Brno – Okříšky – Jihlava)

Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. DIGITÁLNÍ KNIHOVNA, Moravská zemská knihovna v Brně. Hlídka: měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii. V Brně: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 12.1925, 42(12). s. 547.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 176. 
  6. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice: Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kůra“, s. 335.
  7. Kreuzdenker, Etymologie: *lub- 'Rinde'. www.heinrich-tischner.de [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-20. 
  8. František Černý , Pavel Váša: Moravská jména místní: výklady filologické, nákladem Matice moravské 1907, s. 205.
  9. SCHWOY, Franz Joseph. Topographie vom Markgrafthum Mähren (Seite 420). [s.l.]: J. Hraschanzky r. 1794 Dostupné online. (německy) 
  10. MEYER. Das grosse Conversations-Lexicon für die gebildeten Stände: mit Bildnissen der bedeutendsten Menschen aller Zeiten, der merkwürdigsten Orte (Seite 638). [s.l.]: Druck und Verlag des Bibliographischen Instituts r. 1851 Dostupné online. (německy) 
  11. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek 12, r. 1966.
  12. Poloha obce s uvedenými silnicemi je velmi dobře patrná na webové mapové aplikaci ŘSD, která je dvakrát ročně obnovována. Webová mapová aplikace: Ředitelství silnic a dálnic ČR – silniční a dálniční sítě – ČR 2014 Archivováno 12. 6. 2011 na Wayback Machine.
  13. Rainer Krüger: Typologie des Waldhufendorfes nach Einzelformen und deren Verbreitungsmustern. Göttingen 1967 (Göttinger geographische Abhandlungen, Band 42)|německy
  14. Leopold Kleindienst : Das Bauernhaus, alte bäuerliche Geräte und Gefäße in Südmähren | Niedersulz, Südmährer Hof, SMH-000909-2, Südmährer Hof, 92 938 | německy
  15. Frodl, Gerald/Blaschka Walfried : Der Kreis Znaim von A-Z | Wien, Südmährer Bibliothek, SB 000015-1, 1200 | německy
  16. Leopold Kleindienst: Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens ISBN 3-927498-09-2
  17. Urbanistické jádro obce představuje území s archeologickými nálezy, obecní představitelé však stavební práce Archeologickému ústavu neoznámili, proto nedošlo na dotčeném území k archeologickému výzkumu, čímž byla porušena legislativa (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).
  18. a b c d e f g ÚP obce Korolupy
  19. A – Krajinný ráz s převážně lesní krajinou doplněnou výraznými údolími a navazujících plošin, B – převážně luční a lučně-polní krajina širších niv, C – polní krajina plošin, rovin a sníženin, D – lesně-polní a polní krajina rozřezaných plošin, nevýrazných pahorkatin a údolí.
  20. Ochrana platí pro celky, které jsou výjimečně zachovány a kde je uplatněn zájem na jeho obnově. Ze zákona platí povinnost tento krajinný ráz dotvářet a negativní vlivy eliminovat. Ještě před zařazením krajiny v okolí obce Korolupy do I. stupně ochrany se podařilo v roce 2007 starostovi Martinu Hankovi a člence zastupitelstva Lence Lyalikoff odvrátit v těsné blízkosti obce Korolupy nebezpečí výstavby větrných elektráren. V roce 2008 byly větrné elektrárny jmenovány industriálními výškovými stavbami bez tradičního tvarosloví a nejsou v souladu s kulturní a historickou charakteristikou všech čtyř vymezených oblastí krajinného rázu Znojemska.
  21. Ing. L. Bínová, CSc.: Preventivní hodnocení krajinného rázu Znojemska, Společnost pro životní prostředí spol. s r.o. Brno, 2008
  22. Bruno Kaukal: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden, Geislingen, ZDB VI/14, XVI/46 u.a.; St. Archiv (Prag) VI/574; Vrbka: Heimatkunde des polit. Bez. Znaim (1898) S. 13; S 05/137; SM 1952/175,413; E. Polly Zlabings und das Zlabingser Ländchen (Rottweil 1988) S. 38;
  23. Kurlupp – Korolupy, str. 2 [online]. Bearbeitung: Gerd Hanak; Fachliche und heimatkundliche Beratung: Reiner Elsinger [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. (německy) 
  24. Více k činnosti partyzánské skupiny pluk. Hobzy v A MV Kanice, fond A 2/1, inv.j. 1765, kart. 56 (Události v revoluční době)
  25. Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování. Středokluky 2011. Díl II.1 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů, 960 s. ISBN 978-80-86057-71-2
  26. Srpen/září – prosinec 1945: Příprava organizovaného odsunu a postup osídlování. Středokluky 2011. Díl II.2 z řady: ARBURG, Adrian von – STANĚK, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: Dokumenty z českých archivů (v tisku), 482 s.
  27. Meze [online]. www.ustrcr.cz [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  28. Kronika obce Korolupy, Státní okresní archiv Znojmo
  29. Zřídkaveselý, František: Období po druhé světové válce do roku 1960, v Nekuda, Vladimír (red.): Moravskobudějovicko Jemnicko, s. 341–347. a Stehlík, Michal: Vývoj v období let 1914–1960, Nekuda, Vladimír: Dačicko Slavonicko Telečsko, s. 299–304.
  30. Dokumenty – represe [online]. www.ustrcr.cz [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  31. [1][nedostupný zdroj], železná opona.
  32. Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994. Zastupitelstvo obce Korolupy [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online. 
  33. a b Externí odkazy: Volby do zastupitelstva obce
  34. Hlavní přínosy pro obec během tří volebních 2006–2010
  35. a b Externí odkazy: Volby
  36. Volby do Zastupitelstva obce Korolupy konané ve dnech 5. a 6. října 2018 [online]. Obec Korolupy. Dostupné online. 
  37. VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ 2018, Korolupy. volby.idnes.cz [online]. Dostupné online. 
  38. ZASTUPITELSTVO OBCE. Korolupy. www.obec-korolupy.cz [online]. Dostupné online. 
  39. Nové volby do zastupitelstev obcí dne 14. prosince 2019 - Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  40. Jmenné seznamy, volby.cz: Korolupy. www.volby.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  41. Zastupitelstvo obce Korolupy. www.obec-korolupy.cz [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  42. a b Ing. Martin Hanek: Financování projektů z fondů EU, diplomová práce, Brno 2011
  43. Archivovaná kopie. www.dekoracni-kameny.geology.cz [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20. 
  44. Dobroslav Matějka, František Holub: Olivinické gabroidní horniny moldanubického batulitu, zpráva z výzkumu 2002
  45. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb.
  46. Hodnocení: -2 nejhorší, 2 nejlepší
  47. Autorský kolektiv: EKOTOXA s.r.o., Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod pro správní obvod ORP Znojmo – 2. úplná aktualizace – 2012
  48. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, - Název obce: Korolupy, Kód obce: 594253, NUTS 4: CZ0627
  49. Obec není připravena na nárůst staršího obyvatelstva a podmínky pro lepší život nejstaršího obyvatelstva neřeší, což dokládá situační zpráva pro oblast Znojemska, která nárůst této složky obyvatelstva očekává. Obec Korolupy nemá zpracovanou koncepci rozvoje obce pro udržitelný rozvoj.
  50. a b c Autorský kolektiv: EKOTOXA s.r.o., Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Znojmo, 2. úplná aktualizace – 2012
  51. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  52. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  53. 1 dům v urbanistickém jádru po devastaci zemědělského stavení JZD.
  54. I dnes se u obyvatel zaměstnaných zejména v Zemědělském družstvu můžeme setkat s vnímáním obce jako nástroje k vydělávání peněz. Návštěvnost veřejných zasedání ZO a zájem o věci veřejné je minimální (3–5 obyvatel v průměru, viz zápisy ZO).
  55. Špatná ekonomická situace není členy obecních zastupitelstev řešena v souvislosti s ekonomickým rozvojem a zachováním historického rázu obce, krajiny a její udržitelnosti. Projekty rozšíření hostince s lůžkovou částí a podnikatelské centrum pro řemeslnou výrobu s nárůstem místních pracovních míst nebyly realizovány. Pro udržení urbanistického a architektonického rázu nemá obec vypracovanou architektonickou studii a státem podporovanou komplexní pozemkovou úpravu (KPÚ).
  56. Jan Binek a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení, ISBN 978-80-86251-22-6, 2007
  57. a b Udělené symboly – Korolupy [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  58. Sbor dobrovolných hasičů Korolupy, IČO 45657513 [online]. Obchodní rejstřík firem [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  59. Korolupští rybáři Identifikační číslo:22878041 [online]. Živnostenský rejstřík [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-06. 
  60. Informace týkající se mikroregionu Vranovsko [online]. Mikroregion Vranovsko [30.12.2001]. <http://www.mmr.cz>, <http://www.pamatkybrno.cz>, <http://www.sdruzeniobcivranovska.cz Archivováno 22. 11. 2002 na Wayback Machine.>, <http://www.vranovsko.cz Archivováno 27. 4. 2014 na Wayback Machine.>, <http://www.znojmocity.cz>, <http://www.znojmuz.cz>.
  61. Obec Korolupy patří mezi 15 obcí na Znojemsku (z 306), které nemají dosud digitálně zpracovány kódy "Bonitované půdně ekologické jednotky" (BPEJ). (zpráva z 5. 4. 2014)
  62. ČÚZK – Úvod
  63. Digitalizace BPEJ – č. 55 1 72 669539 Korolupy KORO 1804. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-16. 
  64. 669539 (Kód NUTS 3 CZ064)
  65. MF ČR: Cenový věstník 2013
  66. Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí ze zákona vlastník lesa – obec Korolupy. Bližší údaje k lesnímu hospodáři a povinnému sestavování plánu zalesňování, prořezávky, probírky a mýtní těžby nejsou obcí zveřejněny.
  67. http://www.obec-korolupy.cz
  68. http://www.uhul.cz
  69. V roce 2014 podnikají v lese podle Živnostenského úřadu ve Znojmě dva subjekty: Vladislav Strnad, zabývající se těžbou dřeva na čp. 63 a Jiří Štykar z čp. 19, který mimo těžby provozuje i lesnictví.
  70. Vyhledávání podnikatelského subjektu: Živnostenský rejstřík – Úvodní stránka
  71. Statutárním orgánem je předsedkyně Ing. Markéta Voříšková, místopředsedou Ing. Jan Voříšek (předseda představenstva do roku 2012) – oba bytem v Oslnovicích.
  72. Bioplynová stanice Korolupy 500 kW [online]. BGS Energy Plus a.s. [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  73. Zemědělské družstvo Korolupy, Korolupy IČO 47900695 [online]. Obchodní rejstřík firem [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  74. ZD je společníkem obchodní společnosti ODBYT Korolupy s.r.o. s vkladem 200 000 Kč (založené v roce 2006) jejímž jednatelem je Miroslav Křivan a Ing. Markéta Voříšková.
  75. ODBYT Korolupy s.r.o. [online]. www.peníze.cz [cit. 2006-04-13]. Dostupné online. 
  76. ZD nemá vyhlášeno ochranné pásmo (164 m).
  77. AGROPROJEKT Jihlava, spol. s r.o., zodpovědný projektant : Ing. Mikulášek, Stavební úpravy stávající odchovny skotu na kravín a přístavba dojírny, 2003
  78. Jak HS Korolupy I., tak Myslivecké sdružení, nemají dosud zřízeny webové stránky a veškeré informace o svém působení nezveřejňují. Největším problémem je nedůsledná kontrola myslivosti ze strany obce v případě pronájmu obecních pozemků.
  79. Myslivecké sdružení Korolupy je vlastníkem budovy na pozemku č. 80 s čp. 59., která je vedena jako budova občanské vybavenosti. Budova sloužila před rokem 1945 jako obecní kovárna. Po odsunu německého obyvatelstva zde kovárna ještě krátce fungovala, po roce 1948 a zrušení živností připadla budova státu. Za totality pak stát svěřil stavení Českému svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Po roce 1989 svaz chovatelů v Korolupech přerušil svoji činnost. Myslivecké sdružení projevilo o budovu zájem a předseda svazu chovatelů se celé akce ujal a klubovnu prodal myslivcům. Při této majetkové transakci došlo k porušení zákona o tzv. historickém majetku obce ve smyslu zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.
  80. Katastrální úřad Znojmo
  81. Pokyny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 7. prosince 1994
  82. myslivecke-sdruzeni-korolupy-45670561. ares-registr.cz [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-20. 
  83. Celostátní sčítání dopravy 2010, Ředitelství silnic a dálnic
  84. eKatalog sběrných dvorů Znojemsko
  85. Otevírací doba v pracovních dnech dopoledne omezuje návštěvnost. Knihovna nenabízí moderní elektronické služby, časopisy, filmy, speciální služby pro seniory.
  86. Hasičská zbrojnice bez čísla popisného i evidenčního leží na pozemku č. 102. Klubovna Mysliveckého sdružení stojí na pozemku č. 80 s evidenčním číslem 59. vedle kulturního domu.
  87. Ordinační hodiny a sanitka – Uherčice
  88. Zubař – Police u Jemnice
  89. Podmyče (1 byt), Uherčice (4) a Vratěnín (12 – z toho 2 byty s pečovatelskou službou a 10 bytů pro osoby s nízkými příjmy)
  90. U Lesíka 3547/11669 02 Znojmo 5
  91. a b Program rozvoje cestovního ruchu v JMK pro roky 2007–2013
  92. Ze strany obecního zastupitelstva zatím nebyla snaha ke spolupráci s obcemi na území Dolního Rakouska vyvíjena.
  93. Opomíjeným turistickým prvkem je ve vsi samotná tradiční řemeslná výroba. Zásadami udržitelného rozvoje obce se řídí nově koncipované projekty (víceúčelová budova, revitalizace hostince a obchodu).
  94. katastrální mapa Korolupy [online]. Dostupné online. 
  95. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 
  96. KODA - karta komína: LT30/Ub Býv. Collaltovská cihelna, Korolupy (#8469). koda.kominari.cz [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]