Frejštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frejštejn
Frejštejn 4.JPG
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 13. století
Poloha
Adresa Podhradí nad Dyjí, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Frejšten
Red pog.svg
Frejšten
Další informace
Kód památky 30485/7-6666 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frejštejn je zřícenina hradu u Podhradí nad Dyjí na pravé straně řeky Dyje při jejím soutoku s Křeslickým potokem. Jeho počátky sahají do 13. století, od 15. století je pustý. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Frejštejn (Vreyensteyn), ležící po obvodu bítovské kastelanie, založili potomci pána Wernharda z Trnavy/Thürnau, kteří zdejší oblastí disponovali za služby moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi. Roku 1251 se na hradě připomíná Oldřich/Ulrich řečený Liber (Svobodný, německy Frei) a jeho syn Gaytmar, jež svědčili svému příbuznému Vikartovi z Trnavy/Thürnau při donaci jerušskému klášteru. Po smrti Přemysla Otakara II. se Frejštejn stal, stejně jako dolnorakouský hrad Trnava/Thürnau, doupětem lapků. V roce 1286, kdy je na hradě uváděn Oldřich Frej z Frejštejna, hrad dobyl a pobořil se souhlasem českého krále Václava II. rakouský vévoda Albrecht I.

Za vlády Václava II. byl hrad znovu obýván a stavebně značně rozšířen. V roce 1310 se na hradě připomíná Marquart z Frejštejna/Marquart Frey jako svědek na listině Rajmunda z Lichtenburka.[2] V roce 1322 a 1323 se při obdarování kláštera ve Zwetlu objevuje ve svědečných řadách Oldřich/Ulrich Vrey.[3] Od třicátých let 14. století spravovali Frejštejn zeměpanští purkrabí: roku 1331 Konrád z Bítova s chotí Budislavou,[4] roku 1354 a 1371 Petr Hecht z Rosic (také purkrabí na hradě ve Vranově).[5] Pravděpodobně za Oldřicha z Frenštejna vznikl v severní části dolního hradu reprezentativní trojpodlažní palác s navazující hradní kaplí sv. Kateřiny, která je připomínána roku 1347.[6]

V období markrabských válek na přelomu 14. a 15. století se Frejštejna neoprávněně zmocnil Mikuláš Pillung z Jilkova. Po jeho smrti (1406) pohrozil markrabě Jošt Markétě Pillungové, manželce drozdovického hejtmana Konráda II. z Krajku, aby Frejštejn vrátila. Hrad poté šel do zástavy, což v letech 1413 a 1417 potvrdil Joštův nástupce král Václav IV. Držitelem byl patrně Oldřich z Kunštátu a Líšnice a purkrabí Přibík z Odlochovic. Jejich loupení v Rakousích nemohlo ujít trestu. Z pověření krále Zikmunda se hradu zmocnil Lipolt Krajíř z Krajku, hejtman českobudějovický, který se záhy zasloužil o obranu severního Dolního Rakouska i Znojemska před husitskými nájezdy.

—Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí[7]

Roku 1422 zapsal král Zikmund Frejštejn do dědičné zástavy Lipoltovi z Krajku, který jej odkázal mladšímu bratrovi Janu Krajíři z Krajku. V lednu 1440 se sice Jan zavázal k dodržování landfrýdu, ale později jej moravští stavové označili za škůdce země moravské. Hrad měl být vykoupen a pobořen. Není jasné, zda k tomu skutečně došlo, jelikož ještě roku 1447 se Jan Krajíř z Krajku připomíná na hradě. Mohlo jít také o politické záškodnictví, neboť Jan figuroval jako zastánce krále Fridricha III., poručníka nezletilého Ladislava Pohrobka a také v úřadu drozdovického hejtmana.

Stoupencem císaře Fridricha III. byl také Janův synovec Volf, který roku 1454 zdědil mimo hradu Frejštejna také Cizkrajov a v Čechách panství Landštejn a Novou Bystřici. Za svou podporu nového českého krále Jiřího z Poděbrad roku 1458 ve válce v Rakousích a při obléhání hradu Cornštejna ho král obdaroval zkonfiskovaným cornštejnským panstvím. Během války proti Matyáši Korvínovi se hrad stal pravděpodobně cílem zničujícího útoku, jelikož roku 1487 je už v pramenech zmiňován jako zbořený. Další osud hradu je spojen s majiteli Lipoltem II. a Jindřichem, syny Volfa Krajíře. V roce 1493 potvrdil král Vladislav II., tak jak to již učinil jejich otci Volfovi, Lipoltovi a jeho bratrům z Krajku propuštění z manství:

Hrad Cornštejn s horú, s řekú, s mlýnem pod hradem, s lukú, s pěti lány lesu, s kostelním podacím kostela svaté Trojice, s některými domy při témž kostele postavenými, zbořený hrad Frajštajn a pod ním ves se dvěma mlýny, s řekú, s lukami, lesy k témuž hradu příslušejícími, ves Stalek se vším jejím příslušenstvím a s kostelním podacím, ves Krezynk pustú s dvorem poplužným, ves Chrlopy s dvorem poplužním se vším jejím příslušenstvím kromě dvů lánů, kteříž k oltáři do Vratěnína příslušejí, ve vsi Mošovicích (Mešovicích) pět polůlání a čtyři čtvrti, dvuor řečený Sycznhof, v Terčicích jeden lán, v Rancéřově roli a lůku, ves pustú Šatice, v Leubinku pustý mlýn, v Kostnicích puol šesta lánu a sad s rolí, s lukami, s lesem, kterýž leží v žlebě pod vsí, s vodami i s druhým lesem, jenž slove Dúbrava, ležící nade vsí, v Lubnici dvuor se vším, což k němu od pradávna příslušie, ves pustú Uherčice a dvuor poplužní se dvěma pluhoma role, kromě toho, co tu abatyše z Oslovan má, ves pustú Stojačice, městečko Vratěnín se vším jeho příslušenstvím, s dvorem poplužným a s dvěma pluhoma rolí, ves Mladoňovice se vším jejím příslušenstvím, s dvorem poplužným s dvěma pluhoma rolí, i s opravami na vsech a na lidech, kteréž již k psanému hradu Frajštajnu od staradávna spravedlivě příslušejí.

—Moravské zemské desky[8]

Roku 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl roku 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. V 16. století měly podle Ladislava Hosáka na hradě probíhat pevnostní přestavby.[9] Od té doby sdílel hrad osudy uherčického panství. Hrad je majetkem obce Podhradí nad Dyjí.[10]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Frejštejn se nachází v těsné blízkosti Podhradí nad Dyjí na jeho jižní straně. Po levé straně hradu se nachází řeka Dyje, na severu od něj je přírodní památka Podhradské skály. Zřícenina je poměrně malá. Z původního hradu je zachována část severní zdi a hradeb, malého paláce, vrat i kaple. Dobře zachovaná je bašta na jihozápadní straně hradu.[11] Ze zmíněné přestavby v 16. století se dochovala věž se střílnami.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-11-05]. Katalogové číslo 141932 : Hrad Frejštejn, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. CDM 6, 1307-1333, s. 31. Rajmund z Lichtenburka zastavuje oslavanskému klášteru plat 10 hřiven pražských grošů na vesnicích Radkovicích, Udeřicích a Bačicích, listinu stvrzují pán Smil z Krumvaldu, jeho bratr Wolfram, Bohuslav z Šakvic, Jaroš z Vydří, Maršík z Knínic a Marquart z Frejštejna.
  3. Liechtenfels, 13. prosinec 1322, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net. Albrechtsberg, 2. února 1323, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net.
  4. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae - Urkundensammlung zur Geschichte Mährens, Nr. CDXIV., s. 388
  5. Stavovské listiny, výtah z katalogu Dr. Mojmíra Švábenského, (1212) 1310 - 1847, s. 18 č. 84
  6. Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, s. 150
  7. Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí, spolupráce Jihomoravské muzeum ve Znojmě (JMM) a Museum Retz, Znojmo 2013
  8. Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 54, č. 178
  9. a b HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, etc. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1981. Kapitola Frejštejn – hrad, s. 98.  
  10. Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí, spolupráce Jihomoravské muzeum ve Znojmě (JMM) a Museum Retz, 2013, ISBN 978-80-86974-12-5
  11. Musil, str. 64.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KACETL, Jiří; LAZÁREK, Petr; MOLÍK, David. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem = Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Znojmo : Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86974-12-5. (česky, německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]