Frejštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frejštejn
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 13. století
Poloha
Adresa Podhradí nad Dyjí, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Frejšten
Red pog.svg
Frejšten
Další informace
Kód památky 30485/7-6666 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frejštejn je zřícenina hradu u Podhradí nad Dyjí na pravé straně řeky Dyje při jejím soutoku s Křeslickým potokem. Jeho počátky sahají do 13. století, od 15. století je pustý. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Frejštejn (Vreyensteyn), ležící po obvodu bítovské kastelanie, založili potomci pána Wernharda z Trnavy/Thürnau, kteří zdejší oblastí disponovali za služby moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi. Roku 1251 se na hradě připomíná Oldřich/Ulrich řečený Liber (Svobodný, německy Frei) a jeho syn Gaytmar, jež svědčili svému příbuznému Vikartovi z Trnavy/Thürnau při donaci jerušskému klášteru. Po smrti Přemysla Otakara II. se Frejštejn stal, stejně jako dolnorakouský hrad Trnava/Thürnau, doupětem lapků. V roce 1286, kdy je na hradě uváděn Oldřich Frej z Frejštejna, hrad dobyl a pobořil se souhlasem českého krále Václava II. rakouský vévoda Albrecht I.

Za vlády Václava II. byl hrad znovu obýván a stavebně značně rozšířen. V roce 1310 se na hradě připomíná Marquart z Frejštejna/Marquart Frey jako svědek na listině Rajmunda z Lichtenburka.[2] V roce 1322 a 1323 se při obdarování kláštera ve Zwetlu objevuje ve svědečných řadách Oldřich/Ulrich Vrey.[3] Od třicátých let 14. století spravovali Frejštejn zeměpanští purkrabí: roku 1331 Konrád z Bítova s chotí Budislavou,[4] roku 1354 a 1371 Petr Hecht z Rosic (také purkrabí na hradě ve Vranově).[5] Pravděpodobně za Oldřicha z Frenštejna vznikl v severní části dolního hradu reprezentativní trojpodlažní palác s navazující hradní kaplí sv. Kateřiny, která je připomínána roku 1347.[6]

V období markrabských válek na přelomu 14. a 15. století se Frejštejna neoprávněně zmocnil Mikuláš Pillung z Jilkova. Po jeho smrti (1406) pohrozil markrabě Jošt Markétě Pillungové, manželce drozdovického hejtmana Konráda II. z Krajku, aby Frejštejn vrátila. Hrad poté šel do zástavy, což v letech 1413 a 1417 potvrdil Joštův nástupce král Václav IV. Držitelem byl patrně Oldřich z Kunštátu a Líšnice a purkrabí Přibík z Odlochovic. Jejich loupení v Rakousích nemohlo ujít trestu. Z pověření krále Zikmunda se hradu zmocnil Lipolt Krajíř z Krajku, hejtman českobudějovický, který se záhy zasloužil o obranu severního Dolního Rakouska i Znojemska před husitskými nájezdy.

—Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí[7]

Roku 1422 zapsal král Zikmund Frejštejn do dědičné zástavy Lipoltovi z Krajku, který jej odkázal mladšímu bratrovi Janu Krajíři z Krajku. V lednu 1440 se sice Jan zavázal k dodržování landfrýdu, ale později jej moravští stavové označili za škůdce země moravské. Hrad měl být vykoupen a pobořen. Není jasné, zda k tomu skutečně došlo, jelikož ještě roku 1447 se Jan Krajíř z Krajku připomíná na hradě. Mohlo jít také o politické záškodnictví, neboť Jan figuroval jako zastánce krále Fridricha III., poručníka nezletilého Ladislava Pohrobka a také v úřadu drozdovického hejtmana.

Stoupencem císaře Fridricha III. byl také Janův synovec Volf, který roku 1454 zdědil mimo hradu Frejštejna také Cizkrajov a v Čechách panství Landštejn a Novou Bystřici. Za svou podporu nového českého krále Jiřího z Poděbrad roku 1458 ve válce v Rakousích a při obléhání hradu Cornštejna ho král obdaroval zkonfiskovaným cornštejnským panstvím. Během války proti Matyáši Korvínovi se hrad stal pravděpodobně cílem zničujícího útoku, jelikož roku 1487 je už v pramenech zmiňován jako zbořený. Další osud hradu je spojen s majiteli Lipoltem II. a Jindřichem, syny Volfa Krajíře. V roce 1493 potvrdil král Vladislav II., tak jak to již učinil jejich otci Volfovi, Lipoltovi a jeho bratrům z Krajku propuštění z manství:

Hrad Cornštejn s horú, s řekú, s mlýnem pod hradem, s lukú, s pěti lány lesu, s kostelním podacím kostela svaté Trojice, s některými domy při témž kostele postavenými, zbořený hrad Frajštajn a pod ním ves se dvěma mlýny, s řekú, s lukami, lesy k témuž hradu příslušejícími, ves Stalek se vším jejím příslušenstvím a s kostelním podacím, ves Krezynk pustú s dvorem poplužným, ves Chrlopy s dvorem poplužním se vším jejím příslušenstvím kromě dvů lánů, kteříž k oltáři do Vratěnína příslušejí, ve vsi Mošovicích (Mešovicích) pět polůlání a čtyři čtvrti, dvuor řečený Sycznhof, v Terčicích jeden lán, v Rancéřově roli a lůku, ves pustú Šatice, v Leubinku pustý mlýn, v Kostnicích puol šesta lánu a sad s rolí, s lukami, s lesem, kterýž leží v žlebě pod vsí, s vodami i s druhým lesem, jenž slove Dúbrava, ležící nade vsí, v Lubnici dvuor se vším, což k němu od pradávna příslušie, ves pustú Uherčice a dvuor poplužní se dvěma pluhoma role, kromě toho, co tu abatyše z Oslovan má, ves pustú Stojačice, městečko Vratěnín se vším jeho příslušenstvím, s dvorem poplužným a s dvěma pluhoma rolí, ves Mladoňovice se vším jejím příslušenstvím, s dvorem poplužným s dvěma pluhoma rolí, i s opravami na vsech a na lidech, kteréž již k psanému hradu Frajštajnu od staradávna spravedlivě příslušejí.

—Moravské zemské desky[8]

Roku 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl roku 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. V 16. století měly podle Ladislava Hosáka na hradě probíhat pevnostní přestavby.[9] Od té doby sdílel hrad osudy uherčického panství. Hrad je majetkem obce Podhradí nad Dyjí.[10]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Frejštejn se nachází v těsné blízkosti Podhradí nad Dyjí na jeho jižní straně. Po levé straně hradu se nachází řeka Dyje, na severu od něj je přírodní památka Podhradské skály. Zřícenina je poměrně malá. Z původního hradu je zachována část severní zdi a hradeb, malého paláce, vrat i kaple. Dobře zachovaná je bašta na jihozápadní straně hradu.[11] Ze zmíněné přestavby v 16. století se dochovala věž se střílnami.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-11-05]. Katalogové číslo 141932 : Hrad Frejštejn, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. CDM 6, 1307-1333, s. 31. Rajmund z Lichtenburka zastavuje oslavanskému klášteru plat 10 hřiven pražských grošů na vesnicích Radkovicích, Udeřicích a Bačicích, listinu stvrzují pán Smil z Krumvaldu, jeho bratr Wolfram, Bohuslav z Šakvic, Jaroš z Vydří, Maršík z Knínic a Marquart z Frejštejna.
  3. Liechtenfels, 13. prosinec 1322, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net. Albrechtsberg, 2. února 1323, Zwettl, Stiftsarchiv Urkunden (1055-1742) 1323 II 02, in: monasterium.net.
  4. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae - Urkundensammlung zur Geschichte Mährens, Nr. CDXIV., s. 388
  5. Stavovské listiny, výtah z katalogu Dr. Mojmíra Švábenského, (1212) 1310 - 1847, s. 18 č. 84
  6. Miroslav Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, s. 150
  7. Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí, spolupráce Jihomoravské muzeum ve Znojmě (JMM) a Museum Retz, Znojmo 2013
  8. Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 54, č. 178
  9. a b HOSÁK, Ladislav; ZEMEK, Metoděj, etc. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Morava. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1981. Kapitola Frejštejn – hrad, s. 98.  
  10. Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí, spolupráce Jihomoravské muzeum ve Znojmě (JMM) a Museum Retz, 2013, ISBN 978-80-86974-12-5
  11. Musil, str. 64.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KACETL, Jiří; LAZÁREK, Petr; MOLÍK, David. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem = Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Znojmo : Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86974-12-5. (česky, německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]