Nová Bystřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nová Bystřice
Celkový pohled na město ze západu
Celkový pohled na město ze západu
Znak města Nová BystřiceVlajka města Nová Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0313 546798
Pověřená obecNová Bystřice
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
Okres (LAU 1)Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 244 (2021)[1]
Rozloha81,83 km²
Nadmořská výška588 m n. m.
PSČ378 33
Počet částí obce13
Počet k. ú.13
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Nová Bystřice
Mírové náměstí 58
378 33 Nová Bystřice
podatelna@novabystrice.cz
StarostaJiří Zimola
Oficiální web: www.novabystrice.cz
Nová Bystřice
Nová Bystřice
Další údaje
Kód obce546798
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Bystřice (německy Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Žije v něm přibližně přibližně 3 200[1] obyvatel.

Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce (Trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nová Bystřice je pověřená obec, do správního obvodu Nové Bystřice spadají obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Bystřici (tehdy ještě Vistritz) pochází již z roku 1175, což z tohoto města činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec. Osada Vistritz byla součást raabského panství v Dolních Rakousech. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě.

Další bystřický pán, Vilém z Landštejna, rebeloval proti Janu Lucemburskému - ten v roce 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později zcela obrátil a stal se královým rádcem.

Roku 1381 se Bystřice stala majetkem rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipold z Krajku. V roce 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice.

Krajíři z Krajku vymřeli v roce 1575 po meči a zadlužené panství se vystřídalo v rukou Lobkowitzů a Kinských. Roku 1615 panství koupila hraběnka Lucie Otýlie z Hradce, který ho poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal absolutně největší rozvoj bystřického panství.

Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy majitelé novobystřického panství rychle střídali. V roce 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter v Klášteře, který v roce 1493 založil paulánský řád. O více než 100 let později sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.

Těsně před začátkem druhé světové války, v roce 1938, zde byli nadšeně přivítání Němci a ,,Neubistritz" se stala okresním městem. Osvobozena byla dne 8. května 1945 a o několik dní později byli původní obyvatelé vysídleni a nastal příliv českého obyvatelstva.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde silniční hraniční přechod Nová Bystřice-Grametten. Na turistických stezkách Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag jsou pro přechod státní hranice určená místa. Po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru zde vzniklo další přeshraniční propojení v úseku Peršlák - Rottal a v úseku Artolec-Hirschenschlag vznikly společné hraniční cesty.[2]

Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.).

49 % rozlohy města (39,99 km²) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice.

Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka – Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada. Nachází se zde také maloplošná přírodní rezervace Blanko.

Ekonomika města[editovat | editovat zdroj]

Mírové náměstí, horní část

Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje několik restauračních zařízení, hotelů a penizonů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, běžkařskými trasami, golfovým hřištěm a rybníkem Osika.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Nová Bystřice je baštou České strany sociálně demokratické, která zde vyhrála všechny volby od roku 1998 a v městském zastupitelstvu má nadpoloviční většinu. I v komunálních volbách v roce 2018 zde ČSSD zvítězila a udržela si i většinu v zastupitelstvu (8 zastupitelů z celkových 15). V letech 1998 - 2008 byl starostou Nové Bystřice Jiří Zimola, v letech 2008 až 2017 hejtman Jihočeského kraje. Starostou města se stal znovu v prosinci roku 2020 poté, co jeho předchůdce Vladimír Bláha odešel do důchodu.

Výsledky voleb v Nové Bystřici
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Komunální 1994 47,46[3] 47,46[3] 49,45 -
Parlamentní 1996 29,77 21,65 20,63 4,55
Parlamentní 1998 39,32 20,87 19,50 5,15
Komunální 1998 47,29 - 33,27 10,61
Krajské 2000 20,02 16,46 37,31 13,30[4]
Parlamentní 2002 37,47 18,69 28,78 6,72[5]
Komunální 2002 51,11 13,11 23,19 12,59
Evropské 2004 11,98 27,52 32,20 3,18
Krajské 2004 26,89 30,95 30,67 3,64
Parlamentní 2006 32,91 31,16 22,32 4,45
Komunální 2006 52,52 24,13 23,36 -
Krajské 2008 61,38 17,78 15,76 0,82
Evropské 2009 32,33 27,83 22,50 2,16
Parlamentní 2010 28,87 16,94 20,23 1,12
Komunální 2010 51,58 8,10 15,64 -
Evropské 2014 17,56 8,21 25,21 1,98
Komunální 2018 50,12 - 14,29 -
Evropské 2019 5,76 14,95 13,87 1,08

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Nová Bystřice se skládá ze třinácti částí na třinácti katastrálních územích.

  • Albeř (i název k. ú, německy Albern; připojeno 1. ledna 1976[6])
  • Artolec (i název k. ú, německy Artholz)
  • Blato, do r. 1956 Žišpachy (k. ú. Blato u Hůrek, německy Sichelbach)
  • Hradiště (k. ú. Hradiště u Nové Bystřice, německy Burgstall')
  • Hůrky (i název k. ú, německy Adamsfreiheit), dříve město
  • Klášter (i název k. ú, německy Kloster; také k. ú. Konrac)
  • Klenová (k. ú. Klenová u Hůrek, německy Leinbaum)
  • Nová Bystřice (i název k. ú, také neosídlené k. ú. Mnich u Nové Bystřice)
  • Nový Vojířov (i název k. ú, též Peršlák, Bernšlag, německy Böhmisch Bernschlag)
  • Ovčárna (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Schäferei)
  • Senotín (i název k. ú, německy Zinolten)
  • Skalka (k. ú. Skalka u Nové Bystřice, Kebharec, německy Kebharz)
  • Smrčná (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Fichtau)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Bystřici.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  3. a b V rámci koalice ČSSD-ODS
  4. V rámci Čtyřkoalice
  5. V rámci Koalice
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAUER, Zdeněk. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: Zdeněk Bauer, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 39–45. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter (osady Klášter I • Klášter II • Mýtinky) • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice