Přírodní park Česká Kanada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Česká Kanada
Česká Kanada
Česká Kanada
Základní informace
Vyhlášení 1994
Vyhlásil Okresní úřad Jindřichova Hradce
Nadm. výška 468 - 738 m n. m.
Rozloha 283 km²
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Jindřichův Hradec
Souřadnice
Přírodní park Česká Kanada
Přírodní park Česká Kanada
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Česká Kanada je přírodní park o rozloze 283 km² v okrese Jindřichův Hradec, který byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a upraven nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004.[1][2] Přírodní park se nachází v Českomoravské vrchovině mezi Novou Bystřicí, Kunžakem, Slavonicemi a hranicí s Rakouskem. Oblast je ceněná pro svou přírodní charakteristiku, jelikož byla za minulého režimu součástí pohraničního pásma a tudíž bylaz velké části ponechána svému osudu. Díky tomu zde mohli přežívat vzácné, na mnoha místech i chráněné druhy.

Nalézá se zde přírodní bohatství málo ovlivněné činností člověka. Množství zarostlých lesů, pastvin, kopců, vodních ploch a balvanů, sychravé počasí, chladné zimy, ale i řídké osídlení, to vše připomíná krajinu severoamerické Kanady.[3] Pravděpodobně právě pro tyto podobnosti pojmenoval Jaroslav Arnošt Trpák popisovanou krajinu Českou Kanadou.[4]

Drsnou, ale romantickou krajinu České Kanady popisuje Petr Pokovba[5] takto:

"Země borovic a skal, pastvin a luk, tajných zákoutí skrytých v pohraničí. Kraj lidí, kteří znají jeho tichou krásu. Místo, které opustil čas, aby jej člověk mohl milovat a ctít."

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park Česká Kanada spadá dle historického dělení České republiky z velké části do území Čech a částečně i Moravy. V České Kanadě můžeme nalézt místo, na kterém se potkávají hranice Čech, Moravy a zároveň Dolního Rakouska. Bod střetu těchto tří historických hranic je nazýván Trojmezí.[4] Podle současného dělení patří přírodní park do Jihočeského kraje, konkrétně do východní části jindřichohradeckého okresu.

Přírodní park se nalézá na jihozápadním kraji Českomoravské vrchoviny ve výšce mezi 468 až 738 m nad mořem. Nejvyšší vrchol v této oblasti se nazývá Vysoký kámen a leží 738 m nad mořem.[6]

Hranice přírodního parku[editovat | editovat zdroj]

První velkoplošný přírodní park byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byla Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada znovu vytyčena.[1] Oblast je přibližně ohraničená na jihu česko-rakouskou hranicí, na západu Novou Bystřicí, na severu Kunžakem, na východu Českým Rudolcem a Slavonicemi. Podrobněji jsou hranice Přírodního parku popsány v dalším odstavci.

Od hraničního přechodu Nová Bystřice - Grametten po silnici II. třídy č. 128 na sever k obci Nová Bystřice tu obchází z východu po hranici zastavěného území obce a vrací se zpět na silnici č. 128, po které pokračuje na křižovatku se silnicí III. třídy č. 1491. Odtud vede na západ po silnici III. třídy č. 1491 k obci Lhota, kterou obchází ze severu po hranici zastavěného území a vrací se zpět na silnici 1491, pokračuje k obci Sedlo, kterou obchází po východní hranici zastavěného území a pokračuje po silnici III. třídy č. 1492 vedoucí severovýchodně k obci Bílá, kterou obchází po východní hranici zastavěného území obce. Dále pokračuje po silnici 1492 na křižovatku se silnicí II. třídy č. 128, po které vede na sever k obci Horní Pěna, kterou obchází z jihovýchodu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici III. třídy č. 12849 po které vede k obci Kačlehy, tu obchází z jihu po hranici zastavěného území obce a pokračuje po polní cestě k jihu na hráz rybníka Kačležský, přechází přes hráz a napojuje se na silnici III. třídy č. 12853 po které vede k obci Kunějov a dále na sever po silnici III. třídy č. 12855 k obci Člunek, kterou obchází z jihovýchodu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici II. třídy č. 164 po které vede k obci Lomy, kterou obchází po jižní a východní hranici zastavěného území obce. Dále pokračuje po silnici II. třídy č. 164 k obci Kunžak, kterou obchází z jihu po hranici zastavěného území obce a napojuje se na silnici II. třídy č. 151, po které vede jihovýchodně k obci Mosty, kterou obchází z jihu a východu po hranici zastavěného území obce a pokračuje na sever po místní komunikaci k obci Suchdol. Z obce Suchdol vede hranice po silnici III. třídy č. 02316 na severozápad k obci Jalovčí, kde se stáčí zpět na východ po místní komunikaci k obci Olšany, kterou obchází z jihu po hranici zastavěného území a pokračuje po silnici III. třídy č. 40916 k obci Heřmaneč, kde se napojuje na silnici II. třídy č. 409, po které pokračuje na jihovýchod k obci Lipnice, kterou obchází ze západu po hranici zastavěného území a pokračuje dále na jih po silnici č. 409 k obci Markvarec, kterou obchází ze severu po hranici zastavěného území obce a pokračuje na západ a jih po silnici č. 409 k obci Český Rudolec, kterou obchází po západní hranici zastavěného území obce. Dále pokračuje na jih po silnici č. 409 k obci Nová Ves, kde na konci obce u autobusové zastávky hranice přírodního parku zatáčí směrem na západ na lesní cestu číslo 523 (místně „Za Habrem"). Po této cestě jde až na křižovatku s další lesní cestou číslo 5061, po které pokračuje západním směrem k silnici III. třídy č. 40920 kde se stáčí zpět na jihovýchod a pokračuje po této silnici k obci Vlastkovec, kterou obchází po jihozápadní hranici zastavěného území obce a pokračuje po silnici III. třídy č. 40920 zpět na křižovatku se silnicí II. třídy č. 409, po které jde hranice k jihu ke kapličce s místním názvem Dobrá Voda nedaleko Slavonic, kde hranice přírodního parku znovu opouští silnici a pokračuje po polní cestě jihozápadně ke kostelu Svatý Duch (Božího Těla) a dále k silnici III. třídy č. 40632, po které pokračuje severozápadním směrem k samotě Bejčkův mlýn, kde tuto silnici opouští a stáčí se po místní komunikaci k jihu na silnici II. třídy č. 152. Po silnici č. 152 vede hranice přírodního parku zpět na jihovýchod ke křižovatce se silnicí III. třídy č. 15211, po které pokračuje hranice na jihozápad k obci Maříž, kterou obchází po západní hranici zastavěného území obce a napojuje se na místní komunikaci vedoucí na jihozápad ke státní hranici k hraničnímu patníku VII/4. Z jihu tvoří hranici přírodního parku státní hranice. Tuto část, po hranici zpět na hraniční přechod Nová Bystřice, je možné projet pouze autem po rakouských silnicích (Fratres, Reinolz, Brun, Gross-Taxen, Kleintaxen, Illmau, Radschin, Reinberg, Reingers, Hiŕschenschlag). Přírodní park města a vesnice obchází směrem dovnitř parku, viz mapa parku.[1][2]

Cedule Přírodní park Česká Kanada v zaniklé obci Romava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj lokality[editovat | editovat zdroj]

Před 327 miliony let vznikl hercynským vrásněním moldanubický pluton, který obsahuje dnešní přírodní park Česká Kanada. Jedná se o největší pluton nalézající se v Českém masivu.[7]

Před 50 miliony let došlo k poklesu zemského povrchu, který zapříčinil vznik sladkovodního jezera pokrývajícího celou oblast. Postupem času jezero odteklo na jih a na sever. Z jeho zbytků se vytvořila jezera, močály a bažiny, které přetrvávají do dneška.[8]

Glaciály se na tomto území projevily ve formě chladných tunder. Před 10 000 lety se krajina v Čechách otepluje a proniká sem boreální vegetace, dochází k zalesnění.[6] Před zásahem člověka se zde nacházelo množství polí, luk, pastvin a lesů.[8]

Ve 20. století došlo ke dvěma zásadním událostem, které přispěly k navýšení rozlohy lesních porostů. Prvním bylo zastavení nerentabilní pastvy ovcí ve vyšších oblastech a podhůří kvůli silné zahraniční konkurence na českém trhu. Druhou příčinou byly události v pohraničí po druhé světové válce např. odsun obyvatelstva, zřízení pohraničního pásma. [6]

V současné době se krajina skládá z mosaikovitých útržků extenzivně obdělávaných zemědělských ploch, kamenitých pastvin, lesů, mnoha solitérních balvanů i skalních útvarů, vodních ploch a toků, kamenných mezí a lučních pastvin.[6][8]

Historie využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší archeologické nálezy, které dokazují dočasnou přítomnost člověka v oblasti přírodního parku České Kanady pochází z období 8. - 12. století. Jeden z nálezů byl objeven v již zaniklé obci Pfaffenschlag.[9]

Během 13. a 14. století dochází pod vládou Vítkovců[8] označovaných páni z Landštejna k budování prvních sídel např. dnešní Nová Bystřice. Dochází k velkému růstu obyvatelstva českého i rakouského původu.[10]

Dobou největšího rozkvětu se pak stalo 16. století, kdy docházelo k budování mnohých rybníků, čímž Jihočeský kraj nabýval na slávě a bohatství.[9]

V 17. století lesy byla myslivost oblíbeným koníčkem, který byl hojně praktikován ve zdejších lesích.[11]

1.11.1897 byl zahájen provoz úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. V červnu 1900 údajně putoval ranní úzkokolejkou JHMD Jára Cimrman, který byl během přepravy donucen nedobrovolně vystoupit, jelikož neměl jízdenku.[12]

V letech 1935-1938 byl vystavěn pás opevněných bunkrů nazývaných řopíky (zkratka Ředitelství opevňovacích prací). Bylo zde vystavěno cca 400 řopíků, které kvůli mobilizaci nebyli plně využity. [4][13]

Pozůstatky zaniklé vesnice Romava.

Koncem května 1945 byli z pohraničních vesnic vystěhovány německé farmářské a lesnické rodiny. Jednalo se mimo jiné o vesnice Romava, Košťálkov, Rajchéřov a Návary. Obyvatelům pohraničních vesnic bylo oznámeno partizány, že se do 2 hodin (někdy pouze do půl hodiny) musí vystěhovat. Náhle se jejich domovy staly opuštěnými a začaly chátrat. O pár let později byly do opuštěných domovů nastěhovány mladé manželské páry a rodiny. Do obce Rajchéřov bylo roku 1946 nastěhováno celkem 17 rodin, z toho 10 rodin zemědělců a 7 rodin lesníků.[14] Ani tyto nové rodiny zde nesetrvaly dlouho, jelikož roku 1951 byla zřízena zakázaná pohraniční oblast zvaná železná opona a rodiny se musely z pohraniční oblasti znovu vystěhovat.[4][3]

Některé vesnice byli v 60. a 70. letech minulého století zdemolizovány a srovnány se zemí např. Romava, Rajchéřov, Kuní, Košlák, Košťálkov, Dětříš, Stará Huť, Pernárec a další. V současnosti zde nalézáme jen zaniklé vesnice viditelné pouze ve formě rozpadlých zbytků zdí, sklepů, pomníků, kapliček atd..[4][3]

Před rokem 1989 byla půda v oblasti České Kanady užívána pro intenzivní zemědělství, což v takto nehostinných podmínkách znamená užívání množství hnojiv, která se dlouhodobě udržují v krajině. Po roce 1990 dochází k postupné extenzifikaci zemědělství a zároveň i ke zmenšení rozlohy orné půdy zalesňováním a zatravňováním orné půdy. Preferuje se např. chov skotu volně na pastvách před intenzivním vysokovýnosovým chovem.[3]

V 90. letech začal být kraj navštěvován turisty a v roce 1994 byl Okresním úřadem Jindřichův Hradec vyhlášen Přírodní park Česká Kanada, který měl rozlohu 448,3 km2 a obsahoval řadu území, která byla z dnešního přírodního parku vyňata. Stejný rok projevily 3 nizozemské firmy zájem o oživení obce Rajchéřov vybudováním rekreačního centra. Postavení areálu se ovšem nikdy neuskutečnilo, jelikož by rekreační areál mohl narušovat životního prostředí.[3]

V roce 2004 vydal Jihočeský kraj Nařízení č. 1/2004,[1] čímž zrušil vyhlášku Okresního úřadu Jindřichův Hradec z roku 1994 a vyhlásil nový přírodní park. Stalo se tak na základě změny kompetence vyhlašovat přírodní park ve prospěch kraje. Dalším důvodem nového vyhlášení byla nutnost úprav omezení podle současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny. [9]

V poslední době se zde nachází malý počet trvale obydlených míst, většinou se jedná o sezónní chalupářské oblasti. Chybí zde větší města, průmyslové parky, nákupní střediska a další moderní budovy.[15]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Zdejší geologická oblast se nazývá moldanubikum a konkrétně se jedná o moldanubický pluton s převažující horninou granitem neboli žulou, výjimečně křemenem.[16] Charakter oblasti je převážně pahorkatinný.[17]

Žulový balvan s názvem Ďáblova prdel u Valtínova.

Oblast České Kanady náleží ve vyšším geologickém členění do Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, dále do provincie České vysočiny a soustavy Českomoravské vrchoviny.[6] Podcelek soustavy Českomoravská vrchovina v oblasti přírodního parku nazýváme Javořická vrchovina, která je tvořena masivy variských vyvřelin dvojslídného granitu a granodioritu číměřského typu. Skládá se ze dvou podřazených jednotek, kterými jsou Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina.[6] Součástí Novobystřické vrchoviny je Vysokokamenská vrchovina, ve které se nachází nejvyšší bod vysoký 738 m. n. m. zvaný Vysoký kámen.[6] Kromě vrchovin se v oblasti nalézají i významné sníženiny např. Číměřská kotlina obklopující obec Číměř spolu s Koštěnickým potokem, Landštejnská kotlina kolem městysu Staré město pod Landštejnem spolu s potokem Pstruhovcem a částečně do oblasti zasahuje Rudolecký prolom obklopující Bolíkovský potok.[8]

Významnými znaky přírodního parku Česká Kanada jsou žulové skalní útvary. Vyskytují se zde v mnoha různých tvarech, které vznikly zvětráváním hornin. Bývají to solitérní balvany, ale i různé sestavy balvanů, skalní útvary, viklany, dolmeny, mrazové sruby, skalní výchozy, skalní mísy, dutiny, kamenné brány atd.. Tvary často víří lidskou představivost a tak dostávají balvany i jejich seskupení zajímavá jména. (Vodní země) Jedním z těchto případů je i tzv. Ďáblova Prdel. [4][6][8]

Pedologie[editovat | editovat zdroj]

Půdy v oblasti přírodního parku nejsou příliš úrodné a jsou využívány především k extenzivnímu zemědělství.[17] Půdní typy pokrývající oblast přírodního parku jsou většinou podzoly a kambizemě. Jedná se o dystrické, modální až občasně kyselé (nasycené hliníkem) kambizemě, které často nalézáme pod lesními porosty. Kambizemě nacházíme samostatně a nebo spolu s modálními pseudogleji. Na svazích se promýváním kyselého nadloží vytvořili kambické podzoly a kryptopodzoly, které zabírají většinu území.[6][18]

Rybník z kaskády rybníků u Valtínova.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

V oblasti přírodního parku se nachází množství drobných toků, které spadají do povodí Nežárky a Moravské Dyje. V rámci evropského rozvodí spadá Nežárka do povodí Labe, které náleží do úmoří Severního moře. Povodí Dyje, jehož nadřazenějším povodím je Dunaj, který se vlévá do Černého moře. V dané oblasti se vyskytuje rozvodí neboli hranice 2 evropských úmoří a to Černého moře a Severního moře.[6]

V oblasti přírodního parku se vyskytuje množství menších toků např. Koštěnický potok, Struha, Pstruhovec, Dračice a Slavonický potok s vodními mlýny.[19] Většina z nich slouží k napájení rybníků.[10] Podobně jako na blízkém Třeboňsku se i v oblasti České Kanady rozlévá množství rybníků pro chov ryb. Patří sem chráněný Gebhárecký rybník, dále rybník Dolní a Horní žišpašský nebo turisticky známější rybníky jako jsou Osika a Zvůle. Nachází se zde i jedna vodní nádrž s pitnou vodou, která nese jméno Landštejn stejně jako hrad nad ní.[19] Dále zde nalézáme množství rašelinišť, která jsou nasycená půdní vodou.[20]

Leknín bělostný (Nymphaea candida)

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park se rozkládá ve fytogeografické oblasti mezofytikum charakteristické přechodem mezi teplomilnou a chladnomilnou vegetací. V nižším členění spadá do fytogeografického okresu Českomoravské vrchoviny. Nejvýše položené oblasti označované Jihlavské vrchy řadíme do fytogeografické oblasti oreofytika, ve kterém nalézáme převážně chladnomilné rostliny.[6] Původní přirozené lesy v oblasti přírodního parku byly bikové bučiny. Do dnešní doby se dochovala velká část, v níž převládá buk lesní (Fagus sylvatica). Bylinné patro reprezentují bika bělavá (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a lipnice hajní (Poa nemoralis).[6]

V nížinách u Starého města pod Landštejnem se vyskytují acidofilní bikové a jedlové doubravy. Tato prostředí se vyznačují přítomností rostlinstva jako černýš luční (Melampyrum pratense), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a výrazně zastoupený dub letní (Quercus robur). Pro vlhčí a chladnější jedlové doubravy jsou typické rostliny jedle bělokorá (Abies alba), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). V sušších a teplejších oblastech převládaly bikové doubravy s borovicí lesní (Pinus sylvestris).[6]

Jalovec obecný (Juniperus communis)

V podhůří Českomoravské vrchoviny konkrétně oblast mezi Návary a Rajchéřovem nalézáme lužní lesy, ovšem typický podrost lužních lezů zde chybí.[17] V oblasti Javořických vrchů ve výškách nad 700 m. n. m. nalézáme horské smrkové (místy i květnaté) bučiny, kde dominuje dle podmínek dub nebo smrk. Doprovází je v bylinném patře kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).[6]

K vegetačním typům vyskytujících se v celé oblasti patří pcháčové louky v nivách, široce rozšířená vřesoviště, balvanovité pastviny s keříčkovou vegetací např. jalovec obecný (Juniperus communis) i mokřadní olšiny. Dále se v celé oblasti rozprostírají mnohá slatinná a přechodová rašeliniště s ostřicovomechovými společenstvy.[17] Významné jsou i rostlinné porosty na březích rybníků např. chráněný bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) a jedovatý ďáblík bahenní (Calla palustris). Čisté rybníky jsou obrostlé ohroženým leknínem bělostným (Nymphaea candida) a puchýřkou útlou (Coleanthus subtilis).[6]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Z bezobratlých živočichů se zde vyskytují chránění hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) a střevlík Carabus problematicus.[21] Z nechráněných bezobratlých se do oblasti rozšířila mandelinka Hispa atra z jižní Moravy. Oproti ostatním oblastem v Jihočeském kraji se v České Kanadě nachází výjimečné druhy jako je pestřenka čmeláková (Volucella bombylans), kloš Lipoptena fortisetosa a další.[6]

Bobr evropský (Castor fiber)

Obojživelníky reprezentuje nejhojněji se vyskytující skokan zelený (Rana klepton esculenta)[3] a skokan ostronosý (Rana arvalis). Z plazů je nalézána zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[6]

V lesích hnízdí hojně zastoupený kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Konopka obecná (Linaria cannabina) zde má jedno z mála přirozených útočišť díky výskytu jalovců. (Na cestě) V posledních letech byl v této oblasti zaznamenán výskyt kurů dříve se plošně vyskytujících, dnes žijících pouze v několika málo oblastech např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia).[6]

Z vodních ptáků je zde široce rozšířen racek chechtavý (Larus ridibundus), potápka roháč (Podiceps cristatu), polák chocholačka (Aythya fuligula), kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Dále silně ohrožení kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) a volavka bílá (Egretta alba), kriticky ohrožený orel mořský (Haliaeetus albicilla), ohrožení hýl rudý (Carpodacus erythrinus), moták pochop (Circus aeruginosus).[6]

V oblasti přírodního parku můžeme nalézt i silně ohrožené savce např. rys ostrovid (Lynx lynx) a bobr evropský (Castor fiber). Dříve se zde vyskytoval i los evropský (Alces alces), který se dnes vyskytuje v oblasti Šumavy.[6]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Pro přírodní park Česká Kanada nebyl vydán jednotný plán péče. [22] Pro jednotlivá chráněná území vyskytující se v přírodním parku byly vydány plány péče, ve kterých je často zmiňováno, že díky vyhlášení chráněných území nedochází k většímu narušování krajiny. Hrozbou pro celou oblast by mohli být invazní druhy jako např. rak signální (Pacifastacus leniusculus), vysazování smrkových monokultur v mokřadních a jiných oblastech, intenzifikace zemědělství atd..[22]

Management krajiny[editovat | editovat zdroj]

Vykácený les u Terezína.

V 19. století bylo stelivo v lesech hrabáno a často v nich docházelo i k pastvě dobytka.[11] Pravidelná pastva dobytka na pastvinách napomáhá k zachování různých teplomilných druhů rostlin.[23] Dnes se zde pastva praktikuje omezeně a pastviny často zarůstají. I přes to můžeme v přírodním parku pozorovat bizona amerického (Bison bison), který je uměle chován u obce Rožnov a Veclov, nebo stáda krav.[10]

V minulých staletích byl kladen důraz na odvodňování krajiny, protože zde dopadne velkého množství srážek za rok. Vysázením smrkových monokultur došlo ke značné přeměně krajiny a jelikož smrky vodu nezadržují, problém se otočil. Nyní je naopak vhodné vodu v oblasti zadržovat např. zatravňováním oblastí, přítomností rybníků, rašelinišť atd..[23]

Ve velkém rozsahu se zde těží dřevo, jelikož vysázené smrkové porosty velmi snadno napadl kůrovec neboli lýkožrout smrkový (Ips typographus). Napadené stromy je nutné vytěžit a odvézt pryč.[24]

Pro zachování stávajících přírodních poměrů je nutné provádět management krajiny. Může to být pastva ovcí, kosení části luk, prosekávání křovin, vypalování porostů atd. Bez náležitého managementu může dojít k zániku těchto přírodních charakteristik.[17]

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Smíšený les s kamennými mohylami u Valtínova

Přírodní park Česká Kanada je sám o sobě rozsáhlé chráněné území o rozloze 283 km2. Některé lokality zahrnuty v přírodním parku si vysloužily svůj vlastní status chráněného území (Seznam chráněných území v okrese Jindřichův Hradec):[19]

Dědek u Slavonic - PP, bohatá diverzita planktonních organismů a výskyt chráněných rostlin

Hadí vrch - PR, chráněné porosty jalovce obecného

Gebhárecký rybník - PP, chráněné luční mokřady a oligotrofní rybník s výskytem chráněných organismů

Jalovce u Valtínova - PR, chráněné porosty jalovce obecného

Kaproun - NPP, chráněné ekosystémy rašelinišť

Rašeliniště Mosty - PP, chráněné luční mokřady

Rašeliniště u Suchdola - PP, výskyt vzácných druhů

Skalák u Senotína - PR, zachování přírodních poměrů, výskyt ohroženého leknínu bělostného (Nymphaea candida)

Velký Troubný - PP, chráněný pro bohatou diverzitu planktonních organismů

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Dopravní dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Dopravní infrastruktura zde není příliš rozšířená. Vyskytuje se zde malé množství silnic[15], po kterých jezdí autobusová přeprava na lince Jindřichův Hradec - Nová Bystřice - Slavonice.[25]

Oblíbeným dopravním prostředkem v přírodním parku Česká Kanada je úzkorozchodná dráha nebo také úzkokolejka Jindřichohradeckých místních drah. Její trať začíná v Jindřichově Hradci, končí v Nové Bystřici a měří 33 km. Cesta trvá v motorovém vlaku cca hodinu a půl, jelikož vlak má velmi nízkou maximální rychlost. V létě jezdí stejnou tratí i vlaky parní. Ročně vlaky přepraví po úzkorozchodné trati zhruba 370 000 cestujících.[13]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice v popředí doprovázen typickými pastvinami.

Jednou z kulturních dominant přírodního parku je hrad Landštejn, který byl postaven ve 13. století. V 60.letech se skupina historických nadšenců rozhodla zříceninu hradu obnovit a začala ho své volně rekonstruovat, což ovšem mělo za následek to, že se ztratilo množství archeologicky významných subjektů, jelikož byly vyvezeny jako suť neznámo kam.[13] Landštejn bývá označován králem České Kanady[8] nebo také Pomezní kámen.[4]

Kostel Nejsvětější Trojice v obci Klášter u Nové Bystřice. Kostel se za minulého režimu rozpadal a znovu byl obnoven díky činnosti duchovních a rodině pana Havlíčka (dnešního správce kostela).[13] V kostele se nachází dřevěný oltář a také podzemní prostory, které můžete navštívit se svíčkou v ruce. Mezi kostelem a přilehlým rybníkem vyvěrá udajně léčivý pramen.

Za navštívení stojí i zbytky zaniklých vesnic a dochovaná funkční vodní pila Penikov.[4]

Oblast přírodního parku je protkaná trasami pro celoroční venkovní vyžití. Bylo zde vybudováno množství naučných stezek, cyklotras a běžkařských tras. Významná je Graselova stezka pojmenovaná podle lupiče Johanna Georga Grasela, který na počátku 19. století loupil v oblasti Slavonic.[4] V létě je možné v oblasti jezdit na kole a v zimě je k dispozici více než 100 km běžkařských tras v celém přírodním parku.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Archivovaná kopie. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2009-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06. 
  2. a b Archivovaná kopie. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06. 
  3. a b c d e f PRUŠVICOVÁ, Alena. Geografická analýza přírodního parku Česká Kanada a návrh naučné stezky [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/95613/130224746.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
  4. a b c d e f g h i TOUFAR, PAVEL, 1948-. Lokálkou do České Kanady ... a opačným směrem. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 493 stran, xvi stran obrazových příloh s. Dostupné online. ISBN 978-80-7376-433-3, ISBN 80-7376-433-4. OCLC 953516607 
  5. POKOVBA, Petr. Česká Kanada vypravuje [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t ALBRECHT, Josef. Českobudějovicko. Chráněná území ČR [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003 [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  7. Czech Geological Survey. www.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g JIRÁSKO, LUDĚK. Česká Kanada : Jindřichohradecko a Novobystřicko. Praha: Paseka 75 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-117-7, ISBN 80-7432-117-7. OCLC 767961029 
  9. a b c GREGOROVÁ, Tereza. Česká Kanada – konstrukce regionu [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/2899/1/Bakalarska_prace_Ceska_Kanada_konstrukce_regionu.pdf. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.
  10. a b c Česká Kanada. www.ceska-kanada.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  11. a b Oblastní plán rozvoje lesů: Přírodní lesní oblast 16 - Českomoravská vrchovina. www.uhul.cz [online]. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem - pobočka Brno [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  12. JHMD. jhmd.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  13. a b c d Na cestě po České Kanadě [dokumentární seriál]. Režie Mojmír Kučera [online]. Česká republika, 2010 [cit. 2020-10-26]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/210562260130004-na-ceste-po-ceske-kanade/.
  14. KRAJSKÝ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Co nového v krajích: Nová Bystřice. Jihočeská pravda. 21.11.1946, roč. 2, čís. 48, s. 7. Dostupné online. 
  15. a b c VAINAROVÁ, Bc. Petra. Proměny české kulturní krajiny - případová studie mikroregionu Novobystřicko [online]. Brno, 2018 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://theses.cz/id/cj8vek/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta. Vedoucí práce Prof. Dr. Ing. Milada Šťastná.
  16. Geovědní mapy 1 : 50 000. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  17. a b c d e Digitální atlas zaniklých krajin - Charakteristika území. www.zaniklekrajiny.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  18. Půdní mapa 1 : 50 000. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  19. a b c Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  20. Geovědní mapy 1 : 500 000. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  21. AOPK ČR. Chráněné a ohrožené druhy hmyzu v Jihočeském kraji. jiznicechy.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  22. a b Plány péče okres Jindřichův Hradec | Jihočeský kraj - Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví. zp.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  23. a b Přidej se: Česká Kanada krajina lesů a jezer [dokumentární seriál]. [online] Česká republika, 2007 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/207562248410025/
  24. Kůrovcová mapa. www.kurovcovamapa.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  25. Jízdní řády IDOS.cz. idos.idnes.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]