Přírodní park Česká Kanada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Česká Kanada
Česká Kanada
Česká Kanada
Základní informace
Vyhlášení 1994
Vyhlásil Okresní úřad Jindřichova Hradce
Nadm. výška 468 - 738 m n. m.
Rozloha 283 km²
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Jindřichův Hradec
Souřadnice
Přírodní park Česká Kanada
Přírodní park Česká Kanada
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Česká Kanada je chráněné území, konkrétněji přírodní park, o rozloze 283 km² v okrese Jindřichův Hradec, který byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a upraven nařízením Jihočeského kraje č. 1/2004.[1][2] Přírodní park se nachází v Českomoravské vrchovině mezi Novou Bystřicí, Kunžakem, Slavonicemi a hranicí s Rakouskem. Oblast je ceněná pro zachování člověkem málo pozměněné krajiny, jelikož část přírodního parku byla za minulého režimu součástí pohraničního pásma a tudíž byla z velké části ponechána svému osudu. Díky tomu zde mohli přežívat vzácné, na mnoha místech i chráněné druhy.

Nalézá se zde přírodní bohatství málo ovlivněné činností člověka. Množství zarostlých lesů, pastvin, kopců, vodních ploch a balvanů, sychravé počasí, chladné zimy, ale i řídké osídlení, to vše připomíná krajinu severoamerické Kanady.[3] Pravděpodobně právě pro tyto podobnosti a za účelem propagace oblasti, pojmenoval Jaroslav Arnošt Trpák popisovanou krajinu Českou Kanadou.[4]

Drsnou, ale romantickou krajinu České Kanady popisuje Petr Pokovba[5] takto:

"Země borovic a skal, pastvin a luk, tajných zákoutí skrytých v pohraničí. Kraj lidí, kteří znají jeho tichou krásu. Místo, které opustil čas, aby jej člověk mohl milovat a ctít."

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park Česká Kanada spadá dle historického dělení České republiky z velké části do území Čech a částečně i Moravy. V České Kanadě můžeme nalézt místo, na kterém se potkávají hranice Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Bod střetu těchto tří historických hranic je nazýván Trojmezí.[4] Podle současného dělení patří přírodní park do Jihočeského kraje, konkrétně do východní části jindřichohradeckého okresu.

Přírodní park se nalézá na jihozápadním kraji Českomoravské vrchoviny ve výšce mezi 468 až 732 m nad mořem. Nejvyšší vrchol v této oblasti se nazývá Vysoký kámen a leží 732 m nad mořem.[6][7]

První velkoplošný přírodní park byl vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byla Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada znovu vytyčena.[1] Oblast je přibližně ohraničená na jihu česko-rakouskou hranicí, na západu Novou Bystřicí, na severu Kunžakem, na východu Českým Rudolcem a Slavonicemi.[1][2]

Cedule Přírodní park Česká Kanada v zaniklé obci Romava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj lokality[editovat | editovat zdroj]

Před 327 miliony let vznikl hercynským vrásněním moldanubický pluton, který obsahuje dnešní přírodní park Česká Kanada. Jedná se o největší pluton nalézající se v Českém masivu.[8]

Před 50 miliony let došlo k poklesu zemského povrchu, který zapříčinil vznik sladkovodního jezera pokrývajícího celou oblast. Postupem času jezero odteklo na jih a na sever. Z jeho zbytků se vytvořila jezera, močály a bažiny, které na území přetrvávají do dneška.[9]

Glaciály se v oblasti České Kanady projevily ve formě chladných tunder. Před 10 000 lety se krajina v Čechách otepluje a proniká sem boreální vegetace, dochází k zalesnění.[7]

Ve 20. století došlo ke dvěma zásadním událostem, které přispěly k navýšení rozlohy lesních porostů. První bylo zastavení nerentabilní pastvy ovcí ve vyšších oblastech a podhůří kvůli silné zahraniční konkurenci na českém trhu. Druhou příčinou byly události v pohraničí po druhé světové válce např. odsun obyvatelstva, zřízení pohraničního pásma. [7]

V současné době se krajina skládá z mosaikovitých útržků extenzivně obdělávaných zemědělských ploch, kamenitých pastvin, lesů, vodních ploch, toků, kamenných mezí a lučních pastvin.[7][9]

Historie využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší archeologické nálezy, které dokazují dočasnou přítomnost člověka v oblasti přírodního parku České Kanady pochází z období 8. - 12. století. Jeden z nálezů byl objeven v již zaniklé obci Pfaffenschlag.[10]

Během 13. a 14. století dochází pod vládou Vítkovců[9] nazývaných páni z Landštejna k budování prvních sídel např. dnešní Nová Bystřice. Dochází k velkému růstu obyvatelstva českého i rakouského původu.[11]

Dobou největšího rozkvětu se pak stalo 16. století, kdy docházelo k budování mnohých rybníků, čímž Jihočeský kraj nabýval na slávě a bohatství.[10]

V 17. století lesy byla myslivost oblíbeným koníčkem, který byl hojně praktikován ve zdejších lesích.[12]

1.11.1897 byl zahájen provoz úzkorozchodné trati Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. V červnu 1900 údajně putoval ranní úzkokolejkou JHMD Jára Cimrman, který byl během přepravy donucen nedobrovolně vystoupit, jelikož neměl jízdenku.[13]

V letech 1935-1938 byl v pohraničí vystavěn pás opevněných bunkrů nazývaných řopíky (zkratka Ředitelství opevňovacích prací). Bylo zde vystavěno cca 400 bunkrů, které kvůli mobilizaci nebyli plně využity. [4][14]

Pozůstatky zaniklé vesnice Romava.

Koncem května 1945 byli z pohraničních vesnic vystěhovány německé farmářské a lesnické rodiny. Jednalo se mimo jiné o vesnice Romava, Košťálkov, Rajchéřov a Návary. Obyvatelům pohraničních vesnic bylo partizány oznámeno, že se do 2 hodin (někde pouze do půl hodiny) musí vystěhovat. Náhle se jejich domovy staly opuštěnými a vesnice začaly chátrat. O pár let později byly do opuštěných domovů nastěhovány mladé manželské páry a rodiny např. do obce Rajchéřov bylo roku 1946 nastěhováno celkem 17 rodin, z toho 10 rodin zemědělců a 7 rodin lesníků.[15] Roku 1951 byla zřízena pohraniční oblast zvaná železná opona a rodiny se musely z pohraniční oblasti znovu vystěhovat.[4][3]

Některé vesnice byli v 60. a 70. letech minulého století zdemolizovány a srovnány se zemí např. Romava, Rajchéřov, Kuní, Košlák, Košťálkov, Dětříš, Stará Huť, Pernárec a další. V současnosti zde nalézáme jen zaniklé vesnice viditelné pouze ve formě rozpadlých zbytků zdí, sklepů, pomníků, kapliček atd..[4][3]

Do roku 1989 byla půda v oblasti České Kanady užívána pro intenzivní zemědělství, kde bylo užíváno množství hnojiv, která se dlouhodobě udržují v krajině. Po roce 1990 dochází k postupné extenzifikaci zemědělství a zároveň i ke zmenšení rozlohy orné půdy zalesňováním a zatravňováním orné půdy. Preferuje se např. chov skotu volně na pastvách před intenzivním vysokovýnosovým chovem.[3]

V 90. letech začal být kraj navštěvován turisty a v roce 1994 byl Okresním úřadem Jindřichův Hradec vyhlášen Přírodní park Česká Kanada, který měl rozlohu 448,3 km2 a obsahoval řadu území, která byla z dnešního přírodního parku vyňata. Stejný rok projevily 3 nizozemské firmy zájem o oživení obce Rajchéřov vybudováním rekreačního centra. Postavení areálu se ovšem nikdy neuskutečnilo, jelikož by rekreační areál mohl narušovat životního prostředí.[3]

V roce 2004 vydal Jihočeský kraj Nařízení č. 1/2004,[1] čímž zrušil vyhlášku Okresního úřadu Jindřichův Hradec z roku 1994 a vyhlásil nový přírodní park. Stalo se tak na základě změny kompetence vyhlašovat přírodní park ve prospěch kraje. Dalším důvodem nového vyhlášení byla nutnost úprav omezení podle současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny. [10]

V poslední době se zde nachází malý počet trvale obydlených míst, většinou se jedná o sezónní chalupářské oblasti. Chybí zde větší města, průmyslové parky, nákupní střediska a další moderní budovy.[16]

Hranice přírodního parku[editovat | editovat zdroj]

První velkoplošný přírodní park byl na tomto území vyhlášen v roce 1994 jindřichohradeckým Okresním úřadem a jeho rozloha byla větší než současná. Později byl přírodní park Česká Kanada dle Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 znovu vytyčen do současné podoby.[1] Oblast je přibližně ohraničená na jihu česko-rakouskou hranicí, na západu Novou Bystřicí, na severu Kunžakem, na východu Českým Rudolcem a Slavonicemi.[1][2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Zdejší geologická oblast se nazývá moldanubikum a konkrétně se jedná o moldanubický pluton s převažující horninou granitem neboli žulou, výjimečně křemenem.[17] Charakter oblasti je převážně pahorkatinný.[18]

Žulový balvan s názvem Ďáblova prdel u Valtínova

Oblast České Kanady náleží ve vyšším geologickém členění do Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, dále do provincie České vysočiny a soustavy Českomoravské vrchoviny.[7] Podcelek soustavy Českomoravská vrchovina v oblasti přírodního parku nazýváme Javořická vrchovina, která je tvořena masivy variských vyvřelin dvojslídného granitu a granodioritu číměřského typu. Skládá se ze dvou podřazených jednotek, kterými jsou Jihlavské vrchy a Novobystřická vrchovina.[7] Součástí Novobystřické vrchoviny je Vysokokamenská vrchovina, ve které se nachází nejvyšší bod vysoký 732 m n. m.[6] zvaný Vysoký kámen.[7] Kromě vrchovin se v oblasti nalézají i významné sníženiny např. Číměřská kotlina obklopující obec Číměř spolu s Koštěnickým potokem, Landštejnská kotlina kolem městysu Staré město pod Landštejnem spolu s potokem Pstruhovcem a částečně do oblasti zasahuje Rudolecký prolom obklopující Bolíkovský potok.[9]

Významnými znaky přírodního parku Česká Kanada jsou žulové skalní útvary. Vyskytují se zde hojně v mnoha různých tvarech vzniklých zvětráváním hornin. Bývají to solitérní balvany, ale i různé sestavy balvanů, skalní útvary, viklany, dolmeny, mrazové sruby, skalní výchozy, skalní mísy, dutiny, kamenné brány atd. Tvary často víří lidskou představivost a tak dostávají balvany i jejich seskupení zajímavá jména. Jedním z těchto případů je i tzv. Ďáblova prdel.[4][7][9]

Pedologie[editovat | editovat zdroj]

Půdy v oblasti přírodního parku nejsou příliš úrodné.[18] Půdní typy pokrývající oblast přírodního parku jsou většinou podzoly a kambizemě. Jedná se o dystrické, modální až občasně kyselé (nasycené hliníkem) kambizemě, které často nalézáme pod lesními porosty. Kambizemě často nacházíme samostatně a nebo spolu s modálními pseudogleji. Na svazích se promýváním kyselého nadloží vytvořili kambické podzoly a kryptopodzoly, které zabírají většinu území.[7][19]

Rybník z kaskády rybníků u Valtínova.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

V oblasti přírodního parku se nachází množství drobných toků, které spadají do povodí Nežárky a Moravské Dyje. V rámci evropského rozvodí spadá Nežárka do povodí Labe, které náleží do úmoří Severního moře. Povodí Dyje, jehož nadřazeným povodím je Dunaj, který se vlévá do Černého moře. V dané oblasti se vyskytuje rozvodí neboli hranice 2 evropských úmoří a to Černého moře a Severního moře.[7]

V oblasti přírodního parku se vyskytuje množství menších toků např. Koštěnický potok, Struha, Pstruhovec, Dračice a Slavonický potok s vodními mlýny.[20] Většina z nich slouží k napájení rybníků.[11] Podobně jako na blízkém Třeboňsku se i v oblasti České Kanady rozlévá množství rybníků např. chráněný Gebhárecký rybník, Dolní a Horní žišpašský rybník nebo turisticky známé rybníky jako jsou Osika a Zvůle. Nachází se zde i vodní nádrž s pitnou vodou, která nese jméno Landštejn stejně jako hrad tyčící se nad ní.[20] Dále zde nalézáme množství rašelinišť nasycených půdní vodou.[21]

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Přírodní park se rozkládá ve fytogeografické oblasti mezofytikum charakteristické přechodem mezi teplomilnou a chladnomilnou vegetací. V podrobnějším členění spadá do fytogeografického okresu Českomoravské vrchoviny.

Původní přirozené lesy v oblasti přírodního parku byly bikové bučiny. Do dnešní doby se dochovala velká část, v níž převládá buk lesní (Fagus sylvatica). Bylinné patro reprezentují bika bělavá (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a lipnice hajní (Poa nemoralis).[7]

V nížinách u Starého města pod Landštejnem se vyskytují acidofilní bikové a jedlové doubravy. Tato prostředí se vyznačují přítomností rostlinstva jako černýš luční (Melampyrum pratense), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a výrazně zastoupený dub letní (Quercus robur). Pro vlhčí a chladnější jedlové doubravy jsou typické rostliny jedle bělokorá (Abies alba), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). V sušších a teplejších oblastech převládaly bikové doubravy s borovicí lesní (Pinus sylvestris).[7]

Leknín bělostný (Nymphaea candida)

V podhůří Českomoravské vrchoviny, např. mezi Návary a Rajchéřovem, nalézáme lužní lesy, ovšem jejich typický podrost zde chybí.[18] V oblasti Javořických vrchů ve výškách nad 700 m n. m. nalézáme horské smrkové (místy i květnaté) bučiny, kde dominuje dle podmínek dub nebo smrk. Doprovází je v bylinném patře kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).[7] Nejvýše položené oblasti označované Jihlavské vrchy řadíme do fytogeografické oblasti oreofytika, ve kterém nalézáme převážně chladnomilné rostliny.[7]

K vegetačním typům vyskytujícím se v celé oblasti patří pcháčové louky v nivách, široce rozšířená vřesoviště, balvanovité pastviny s keříčkovou vegetací, např. jalovec obecný (Juniperus communis), i mokřadní olšiny. Dále se v celé oblasti rozprostírají mnohá slatinná a přechodová rašeliniště s ostřicovomechovými společenstvy.[18] Významné jsou i rostlinné porosty na březích rybníků, kde se vyskytuje např. chráněný bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) a jedovatý ďáblík bahenní (Calla palustris). Čisté rybníky bývají obrostlé ohroženým leknínem bělostným (Nymphaea candida) a puchýřkou útlou (Coleanthus subtilis).[7]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Oproti ostatním oblastem v Jihočeském kraji se v České Kanadě nachází výjimečné druhy jako je pestřenka čmeláková (Volucella bombylans), kloš Lipoptena fortisetosa atd.. Mezi další bezobratlé živočichy, kteří se v oblasti vyskytují patří chránění hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), střevlík Carabus problematicus[22] a nechráněná mandelinka Hispa atra, která se do oblasti rozšířila z jižní Moravy.[7]

Bobr evropský (Castor fiber)

Nejhojněji se vyskytujícími obojživelníky jsou skokan zelený (Rana klepton esculenta)[3] a skokan ostronosý (Rana arvalis). Z plazů je často nalézána zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[7]

Ptactvo je v oblasti České Kanady hojně zastoupeno např. v lesích je nalézán kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Z vodních ptáků je zde široce rozšířen racek chechtavý (Larus ridibundus), potápka roháč (Podiceps cristatu), polák chocholačka (Aythya fuligula), kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Dále silně ohrožení kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) a volavka bílá (Egretta alba), kriticky ohrožený orel mořský (Haliaeetus albicilla), ohrožení hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a moták pochop (Circus aeruginosus).[7]

Konopka obecná (Linaria cannabina) zde má na jalovcích jedno z mála přirozených útočišť. V posledních letech byl v této oblasti zaznamenán výskyt kurů dříve se plošně vyskytujících a dnes žijících pouze v několika málo oblastech např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia).[7]

V oblasti přírodního parku můžeme nalézt i silně ohrožené savce např. rys ostrovid (Lynx lynx) a bobr evropský (Castor fiber). Dříve se zde vyskytoval i los evropský (Alces alces), který se přesunul do oblasti Šumavy.[7]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Pro přírodní park Česká Kanada nebyl vydán jednotný plán péče. [23] Pro jednotlivá chráněná území vyskytující se v přírodním parku byly vydány plány péče, ve kterých je často zmiňováno, že díky vyhlášení chráněných území nedochází k většímu narušování krajiny. Hrozbou pro celou oblast by mohli být invazní druhy jako např. rak signální (Pacifastacus leniusculus), vysazování smrkových monokultur v mokřadních a jiných oblastech, intenzifikace zemědělství a další..[23]

Management krajiny[editovat | editovat zdroj]

Vykácený les u Terezína.

V 19. století bylo stelivo v lesích hrabáno a často v nich docházelo i k pastvě dobytka.[12] Pravidelná pastva dobytka na pastvinách napomáhá k zachování teplomilných druhů rostlin.[24] Dnes se zde pastva praktikuje omezeně a pastviny často zarůstají. I přes to můžeme v přírodním parku pozorovat stáda krav nebo bizona amerického (Bison bison), který je uměle chován u obcí Rožnov a Veclov.[11]

V minulých staletích byl kladen důraz na odvodňování krajiny, protože zde dopadá ročně velké množství srážek. Vysázením smrkových monokultur došlo ke značné přeměně krajiny a jelikož smrky vodu nezadržují, problém se otočil. Nyní je naopak vhodné vodu v oblasti zadržovat např. zatravňováním oblastí, přítomností rybníků, rašelinišť atd..[24]

Ve velkém rozsahu se zde těží dřevo, jelikož vysázené smrkové porosty velmi snadno napadá lýkožrout smrkový (Ips typographus) a napadené stromy je nutné vytěžit a odvézt pryč.[25]

Pro zachování stávajících přírodních poměrů je nutné provádět management krajiny např. pastva ovcí, kosení části luk, prosekávání křovin, vypalování porostů atd. Bez náležitého managementu může dojít k zániku těchto přírodních charakteristik.[18]

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Smíšený les s kamennými mohylami u Valtínova

Přírodní park Česká Kanada je sám o sobě rozsáhlé chráněné území o rozloze 283 km2. Některé lokality zahrnuty v přírodním parku si vysloužily svůj vlastní status chráněného území (Seznam chráněných území v okrese Jindřichův Hradec):[20]

Dědek u Slavonic - PP, bohatá diverzita planktonních organismů a výskyt chráněných rostlin

Hadí vrch - PR, chráněné porosty jalovce obecného

Gebhárecký rybník - PP, chráněné luční mokřady a oligotrofní rybník s výskytem chráněných organismů

Jalovce u Valtínova - PR, chráněné porosty jalovce obecného

Kaproun - NPP, chráněné ekosystémy rašelinišť

Rašeliniště Mosty - PP, chráněné luční mokřady

Rašeliniště u Suchdola - PP, výskyt vzácných druhů

Skalák u Senotína - PR, zachování přírodních poměrů, výskyt ohroženého leknínu bělostného (Nymphaea candida)

Velký Troubný - PP, chráněný pro bohatou diverzitu planktonních organismů

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Dopravní dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Dopravní infrastruktura zde není příliš rozšířená. Vyskytuje se zde malé množství silnic[16], po kterých jezdí autobusová přeprava na lince Jindřichův Hradec - Nová Bystřice - Slavonice.[26]

Oblíbeným dopravním prostředkem v přírodním parku Česká Kanada je úzkorozchodná dráha nebo také úzkokolejka Jindřichohradeckých místních drah. Její trať začíná v Jindřichově Hradci, končí v Nové Bystřici a měří 33 km. Cesta trvá v motorovém vlaku cca hodinu a půl, jelikož vlak má velmi nízkou maximální rychlost. V létě jezdí stejnou tratí i parní vlaky. Ročně po úzkorozchodné trati přepraví zhruba 370 000 cestujících.[14]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice v popředí doprovázen typickými pastvinami.

Jednou z kulturních dominant přírodního parku je hrad Landštejn, který byl postaven ve 13. století. V 60.letech se skupina historických nadšenců rozhodla zříceninu hradu obnovit a začala ho rekonstruovat. Při rekonstrukci se ztratilo množství archeologicky významných subjektů, které byly vyvezeny jako suť neznámo kam.[14] Hrad Landštejn bývá označován králem České Kanady[9] nebo také Pomezní kámen.[4]

Kostel Nejsvětější Trojice v obci Klášter u Nové Bystřice. Kostel se za minulého režimu rozpadal a znovu byl obnoven díky činnosti duchovních a rodině pana Havlíčka (dnešního správce kostela).[14] V kostele se nachází dřevěný oltář a také podzemní prostory, které můžete navštívit se svíčkou v ruce. Mezi kostelem a přilehlým rybníkem vyvěrá údajně léčivý pramen.

Za navštívení stojí i zbytky zaniklých vesnic a dochovaná funkční vodní pila Penikov.[4]

Oblast přírodního parku je protkaná mnoha trasami pro celoroční venkovní vyžití. Bylo zde vybudováno množství naučných stezek, cyklotras a běžkařských tras. Významná je Graselova stezka pojmenovaná podle lupiče Johanna Georga Grasela, který na počátku 19. století loupil v oblasti Slavonic.[4] V létě je možné v oblasti jezdit na kole a v zimě je k dispozici více než 100 km běžkařských tras v celém přírodním parku.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Archivovaná kopie. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2009-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06. 
  2. a b c Archivovaná kopie. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06. 
  3. a b c d e f PRUŠVICOVÁ, Alena. Geografická analýza přírodního parku Česká Kanada a návrh naučné stezky [online]. Praha, 2007 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/95613/130224746.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
  4. a b c d e f g h i TOUFAR, PAVEL, 1948-. Lokálkou do České Kanady ... a opačným směrem. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 493 stran, xvi stran obrazových příloh s. Dostupné online. ISBN 978-80-7376-433-3, ISBN 80-7376-433-4. OCLC 953516607 
  5. POKOVBA, Petr. Česká Kanada vypravuje [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Model ZABAGED [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t ALBRECHT, Josef. Českobudějovicko. Chráněná území ČR [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003 [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  8. Czech Geological Survey. www.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  9. a b c d e f JIRÁSKO, LUDĚK. Česká Kanada : Jindřichohradecko a Novobystřicko. Praha: Paseka 75 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-117-7, ISBN 80-7432-117-7. OCLC 767961029 
  10. a b c GREGOROVÁ, Tereza. Česká Kanada – konstrukce regionu [online]. Plzeň, 2012 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/2899/1/Bakalarska_prace_Ceska_Kanada_konstrukce_regionu.pdf. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.
  11. a b c Česká Kanada. www.ceska-kanada.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  12. a b Oblastní plán rozvoje lesů: Přírodní lesní oblast 16 - Českomoravská vrchovina. www.uhul.cz [online]. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem - pobočka Brno [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. 
  13. JHMD. jhmd.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  14. a b c d Na cestě po České Kanadě [dokumentární seriál]. Režie Mojmír Kučera [online]. Česká republika, 2010 [cit. 2020-10-26]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/210562260130004-na-ceste-po-ceske-kanade/.
  15. KRAJSKÝ ORGÁN KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Co nového v krajích: Nová Bystřice. Jihočeská pravda. 21.11.1946, roč. 2, čís. 48, s. 7. Dostupné online. 
  16. a b c VAINAROVÁ, Bc. Petra. Proměny české kulturní krajiny - případová studie mikroregionu Novobystřicko [online]. Brno, 2018 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://theses.cz/id/cj8vek/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta. Vedoucí práce Prof. Dr. Ing. Milada Šťastná.
  17. Geovědní mapy 1 : 50 000. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  18. a b c d e Digitální atlas zaniklých krajin - Charakteristika území. www.zaniklekrajiny.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  19. Půdní mapa 1 : 50 000. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  20. a b c Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  21. Geovědní mapy 1 : 500 000. mapy.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  22. AOPK ČR. Chráněné a ohrožené druhy hmyzu v Jihočeském kraji. jiznicechy.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  23. a b Plány péče okres Jindřichův Hradec | Jihočeský kraj - Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví. zp.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  24. a b Přidej se: Česká Kanada krajina lesů a jezer [dokumentární seriál]. [online] Česká republika, 2007 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/207562248410025/
  25. Kůrovcová mapa. www.kurovcovamapa.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  26. Jízdní řády IDOS.cz. idos.idnes.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. 
  • JIRÁSKO, Luděk. Česká Kanada. Praha a Litomyšl: Paseka, 2011. 75 [104] s. ISBN 978-80-7432-117-7. 
  • TOUFAR, Pavel. Lokálkou do České Kanady... a opačným směrem. Praha: Olympia, 2016. 493 s. ISBN 978-80-7376-433-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]