Jaroslav Arnošt Trpák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Arnošt Trpák
Narození15. července 1892
Jindřichův Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. května 1968 (ve věku 75 let) nebo 1968 (ve věku 75–76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, novinář a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Arnošt Trpák (15. července 1892, Jindřichův Hradec[1] – 18. května 1968, Praha)[2] byl pražský novinář, redaktor, prozaik, překladatel z angličtiny. Prostřednictvím svých novinových článků se věnoval propagaci aviatiky, automobilismu a celkově aktivního způsobu života. Nejvíce je dnes známý jako autor propagačního názvu Česká Kanada.

Život[editovat | editovat zdroj]

J. A. Trpák se narodil v Jindřichově Hradci, v rodině učitele Jana Trpáka st. (1849–1928[3]) a manželky, rozené Zemanové (1860–1941[4]).[1] Ke svému rodišti se po celý život hlásil a propagoval ho jako příhodnou rekreační destinaci.[5] Jeho otec, později místní ředitel národní školy, byl známý ve městě pro nezištnou osvětovou, kulturní a vzdělávací činnost.[6] Od roku 1909 byla rodina Jana Trpáka st. (tehdy již ve výslužbě) policejně hlášena na Královských Vinohradech. Jan Trpák byl nejmladším ze tří synů Jana Trpáka st.[7]

V roce 1914 narukoval jako vojín do první světové války, v roce 1916 se jako invalida vrátil.[8]

Za okupace se krátce podílel na činnosti ilegální buňky v tiskárně, během Pražského povstání bojoval na barikádách. Po osvobození krátce pracoval v propagačním oddělení Rudého práva. Po obvinění z kolaborace a vysilující snahy o svou obhajobu se stáhl do ústraní.[9]

Zemřel v Praze, místo posledního odpočinku se nepodařilo identifikovat.

Novinářská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svou novinářskou kariéru Trpák zahájil ve svých dvaceti letech jako dopisovatel pražských listů z Bulharska a následně z Ruska. Posléze byl spojen především s deníkem Národní politika.[10] V polovině dvacátých let na několik let zakotvil v Národních listech, kde určitou dobu působil i jako hlavní redaktor.[11]

Příležitostně psal i pro Lidové noviny. Po odchodu z Národních listů působil v lounském listu Naše stráž, odkud přešel do listu Venkov, který vydávali pražští agrárníci. V jeho redakci působil i během války, než byl z redakce pro svou neochotu psát články v duchu okupační politiky vyštván.[9] Nicméně v deníku Venkov 14. 3. 1942 jím podepsaný - značně proněmecký - článek Národ v konečném stadiu vyšel.[12]

Vznik názvu Česká Kanada[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 20. let odjel Trpák na asi roční pobyt do Ameriky. Vliv tohoto zaoceánského pobytu lze vystopovat jak v jeho pozdějších překladech s indiánskou tematikou, tak i v neobvyklém názvu, kterým začal označovat svůj rodný kraj.

S rozmachem rekreace a turistiky došel k názoru, že sebekrásnější Jindřichohradecko se pro turisty nestane lákadlem samo od sebe. Pod vlivem amerického marketingu vymyslel název,[13] kterým se snažil zdůraznit jedinečnost rodného kraje a zároveň uspokojit rekreanty, kteří pokukovali po zahraničních destinacích. Oficiálně název Česká Kanada poprvé použil v roce 1928.[14] V dalších letech se také propagaci České Kanady aktivně věnoval. Promyšlený propagační název se pak brzy stal veřejným majetkem.[15]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě velkého množství novinových článků, které Trpák psal v rámci své novinářské profese, především v období svých vleklých nemocí, napsal nebo přeložil několik knih. Jako první do češtiny převedl populární knihy spisovatelky Richmal Cromptonové o Williamovi, resp. Jirkovi, postrachu rodiny.[16]

Vlastní práce[editovat | editovat zdroj]

  • Morituri. Válečné obrazy z pole. Praha : Tiskové a vydavatelské družstvo českých socialistů, 1919.
  • Naši ptáci v klecích. Pokyny k chovu a plemenitbě nejoblíbenějších českých ptáků zrnozobých, praktická pojednání o kleci… I., Zrnozobí. Praha-Smíchov : Zvířena (A. Král), 1925.
  • Holátka majora polního letce Tomáše. Původně vyšlo jako povídka na pokračování v časopise Malý čtenář (1931), s ilustracemi Zdeňka Buriana[17]; samostatně jako sběratelský e-book v roce 2014.[18]

Překlady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Jeyrson, R.: Mezi texasskými cowboyi. Přeložil J. A. Trpák. Praha : A. Král, 1925.
  • Moorehead, W. K.: Indiánští hrdinové (v orig. Warren King Moorehead). Upravil J. A. Trpák. Edice: Příroda, technika, věda, č. 4. Praha : F. Topič, 1925.
  • Kearton, C.: Můj přítel Toto. Šimpanzova dobrodružství a příběhy na cestě z Konga do Londýna. Přeložil J. A. Trpák. Praha : Pražská akciová tiskárna, 1927.
  • Cromptonová, R.: Jirka, postrach rodiny. Svazek I., II., IV. až VII. Z angličtiny přeložil J. A. Trpák. V Praze : Jos. R. Vilímek. 1935–1940.[16]
  • Wodehouse, P. G.: Mladí páni v kamaších (v orig. Young Men in Spats). Z angličtiny přeložil J. A. Trpák. V Praze : Jos. R. Vilímek, 1938.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Záznam o narození a křtu, matrika N Jindř. Hradec 1892–1896, s.19 (snímek 19)
  2. ↑ KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2016. 223 s. ISBN 978-80-905864-4-4. S. 156. 
  3. ↑ Ohlas od Nežárky, 25.5.1928, s.1 (dostupné online v NK ČR)
  4. ↑ Ohlas od Nežárky, 13.2.1941, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  5. ↑ Např. Národní listy, 14.9.1928, s.1:Kousek Kanady v Čechách
  6. ↑ Ottův slovník naučný nové doby. Díl 6, sv. 2. Praha 1943, s. 1246
  7. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Jana Trpáka st.
  8. ↑ Policejní přihlášky, Praha, poznámka k pobytu J. A. T.
  9. ↑ a b KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 150–158. 
  10. ↑ Např. Národní politika, 7.6.1912, s.1: Sofia
  11. ↑ Např. Národní listy, 8.11.1930, s.1, záhlaví
  12. ↑ TRPÁK, Jaroslav Arnošt. Národ v konečném stadiu. S. 2. Venkov [online]. 1942-03-14 [cit. 2020-07-14]. S. 2. Dostupné online. 
  13. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 20, 21, 86, 87. 
  14. ↑ Kousek Kanady v Čechách Archivováno 25. 3. 2014 na Wayback Machine., Neradova.com
  15. ↑ KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 148–150. 
  16. ↑ a b První ucelený životopis redaktora Trpáka Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine., NZB.cz
  17. ↑ Malý čtenář, 1931–1932, s.12 (dostupné online v NK ČR)
  18. ↑ Jaroslav Arnošt Trpák: Holátka majora polního letce Tomáše Archivováno 26. 2. 2015 na Wayback Machine., NZB.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOL.:. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. 
  • Ottův slovník naučný nové doby. Díl 6, sv. 2. Praha 1943.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Arnošt_Trpák&oldid=22881063“