Rybník Walden
 Rybník Walden | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 24. prosince 2022 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Jihočeského kraje |
| Nadm. výška | 606–612 m n. m. |
| Rozloha | 35,18 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Umístění | Rajchéřov |
| Souřadnice | 48°57′42,11″ s. š., 15°11′12,06″ v. d. |
  Rybník Walden | |
| Další informace | |
| Kód | 6240 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rybník Walden je přírodní památka jihozápadně od Starého Města pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Tvoří ji rybník Walden s malými příbřežními porosty. Předmětem ochrany je výskyt populace silně ohrožené rostliny puchýřky útlé a souvisejících společenstev.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 24. prosince 2022.[2] V roce 2009 bylo území vyhlášeno jako evropsky významná lokalita Rybník Walden s rozlohou 34,88 hektaru.[3] Okolo roku 2000 byl rybník odbahněn a prohlouben. V době vyhlášení ochrany na rybníku hospodařila společnosti Winvest.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka s rozlohou 35,18 hektaru leží v nadmořské výšce 606–612 metrů v katastrálním území Rajchéřov, které patří k obci Staré Město pod Landštejnem. Nachází se v Javořické vrchovině,[2] asi 2,5 kilometru jihozápadně od osady Návary.[5]
Abiotické poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží tvoří žula číměřského typu, kterou překrývají pleistocénní hlinité písky a kamenité hlíny. Na nich se vyvinuly půdní typy podzol kambizemní, který přechází ke kambizemi dystrické. V přilehlých drobných údolích půdní pokryv tvoří glej typický až organozemní, který místy přechází k organozemím.[6] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Javořické vrchovině, konkrétně v jejím podcelku Novobystřická vrchovina a okrsku Vysokokamenská vrchovina.[7] Pro ni je charakteristický zvlněný povrch se širokými údolími.[8] Na dně rybníka jsou patrné velké zaoblené žulové balvany.[6]
Hlavním zdrojem vody v rybníce je Romavský potok, který patří k povodí Lužnice.[5] Samotný rybník měří 29 hektarů, z čehož 1,7 hektaru tvoří litorální pásmo. Průměrná hloubka je půl metru a nejvyšší dosahuje čtyř metrů.[9]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT3,[2][7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[10]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památku tvoří mozaika rostlinných společenstev, z nichž k hlavnímu předmětu ochrany patří vegetace obnažených den s bahničkou vejčitou a ostřicí šáchorovitou. V roce 2021 bylo toto společenstvo vyvinuto přibližně na dvou třetinách plochy rybníka.[11] K předmětu ochrany patří také mezotrofní rašeliniště s boreálními ostřicemi a trvale zamokřená přechodová rašeliniště s ostřicí zobánkatou a mokřadní vegetace s ostřicí štíhlou.[12]
Na Červených seznamech ohrožených druhů na obnaženém dně rybníka hojně roste silně ohrožená puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) a v rašeliništi severozápadně od rybníka kriticky ohrožená mochna bahenní (Comarum palustre). Na stejné lokalitě a v litorálu na severovýchodě roste vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) a v jihozápadním cípu rybníka bublinatka jižní (Utricularia australis).[13]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Součástí předmětu ochrany je řada druhů hmyzu, ptáků a dalších živočichů. Patří k nim perleťovec dvanáctičlenný (Boloria selene) a můřička rašelinná (Hypenodes humidalis). Z obojživelníků to je čolek obecný (Lissotriton vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), skokan zelený (Pelophylax esculentus) a rosnička zelená (Hyla arborea). Na rybníku byly zaznamenány dva hnízdící páry chřástala vodního (Rallus aquaticus).[14]
Ojediněle byli zastiženi také čáp černý (Ciconia nigra), orel křiklavý (Aquila pomarina) a potápka roháč (Podiceps cristatus). Z dalších druhů hmyzu byli zaznamenáni hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), srpokřídlec březový (Falcaria lacertinaria), bourovec hlohový (Trichiura crataegi), páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii) nebo šidélko rudoočko (Erythromma najas).[14]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka byla zřízena k ochraně puchýřky útlé spolu s dalšími typickými zástupci společenstev, druhů rostlin a živočichů vázaných na extenzivně využívané mezotrofní rybníky.[11] Rybník se obvykle napouští v období od května do června a z ryb do něj bývají nasazovány kapr, lín, candát a štika.[9] Jednou ze tři až šest let bývá letněn, což přispívá k udržení populace puchýřky útlé.[15]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-01-07]
- ↑ a b c Rybník Walden [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Rybník Walden [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče na období 2022–2031 pro přírodní památku Rybník Walden [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2022-12-23 [cit. 2023-07-21]. S. 16. Dále jen Plán péče (2022–2031). Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2022–2031), s. 10.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Vysokokamenská vrchovina, s. 508.
- ↑ a b Plán péče (2022–2031), s. 15–16.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b Plán péče (2022–2031), s. 4.
- ↑ Plán péče (2022–2031), s. 5.
- ↑ Plán péče (2022–2031), s. 13.
- ↑ a b Plán péče (2022–2031), s. 6–8.
- ↑ Plán péče (2022–2031), s. 14.