Skalák u Senotína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Skalák u Senotína
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Skalák u Senotína
Skalák u Senotína
Základní informace
Vyhlášení 24. prosince 2002
Vyhlásil Okresní úřad Jindřichův Hradec
Nadm. výška 662–670 m n. m.
Rozloha 14,2136 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Jindřichův Hradec
Umístění Senotín
Souřadnice
Skalák u Senotína
Skalák u Senotína
Další informace
Kód 2218
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Skalák u Senotína je přírodní rezervace ev. č. 2218.[1] Nachází se poblíž Senotína u Nové BystřiceJihočeském kraji v areálu přírodního parku Česká Kanada. Rezervace byla vyhlášena nařízením Okresního úřadu Jindřichův Hradec č. 6/2002 roku 2002.[2]

Rozkládá se v nadmořské výšce od 662 do 670 m[1] Na rozloze zhruba 14 hektarů se nachází oligotrofní až mezotrofní rybník Skalák, který lemují mokřady, rašeliniště, vřesoviště a suché pastviny s balvanitými rozpady.[3] Chráněné území protíná úzkokolejná trať z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Cílem ochrany je udržení specifického vodního režimu, půdních poměrů a udržení vysoké druhové biodiverzity především v lučních ekosystémech a v ekosystému rybníka.[4] Nejohroženějším druhem lokality je leknín bělostný (Nymphaea candida).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na dnešním místě rybníka Skalák se vodní plocha a přilehlé mokřady objevují nejpozději v druhé polovině 18. století, zobrazení v prvním vojenském mapování.[5] Na mapách druhého ani třetího vojenského mapování není rybník patrný. Je možné, že v případě neobhospodařování zarostl.[6]

Na leteckých snímcích z roku 1953 je zřetelná vodní plocha rybníka a je patrné, že dnes zalesněné, či náletovými dřevinami porostlé plochy, byly v té době nezalesněné pouze s roztroušenými solitéry keřů či stromů. Jednalo se tedy zřejmě o pastviny. Lidská činnost v okolí nádraží Senotín byla pravděpodobně intenzivnější než v dnešních dnech.[7]

Ochrana nad územím byla vyhlášena 9. prosince 2002 nařízením Okresního úřadu Jindřichova Hradce s datem účinnosti od 24. prosince 2002.[8] Stávající přírodní rezervaci nově vyhlásil Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví roku 2010, z důvodu uvedení zřizovacího předpisu do souladu s nynější legislativou.[9]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologické podloží oblasti tvoří převážně moldanubický hlubinný granit s převahou biotitu místy překrytý kvartérními hlinito-písečnými jemnozrnnými sedimenty.[10]

Flora[editovat | editovat zdroj]

Většina plochy PR je pokryta nelesními rostlinnými společenstvy mozaikovitě rozrůzněnými podle množství vody v půdě a historie hospodaření na plochách. Vyskytují se zde suchá pastvinná vřesoviště, rašeliniště a mokřadní společenstva na okrajích rybníka. Menší část území je v sušších místech porostlá náletovými dřevinami břízou bělokorou (Betula pendula) a borovicí lesní (Pinus sylvestris) a na zamokřených místech se vyskytuje především vrba (Salix sp.).[3]

Nekosená louka, v pozadí starší náletové dřeviny

Floristický inventarizační průzkum provedený v roce 2009 zaznamenal výskyt celkem 225 druhů cévnatých rostlin, z toho 16 druhů zapsaných v Červeném seznamu ČR[11] a 5 zákonem chráněných druhů dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992.[12] Nejvýznamnějším druhem lokality je kriticky ohrožený leknín bělostný (Nymphaea candida), který vyhledává oligotrofní vodní nádrže, na jejichž dně koření. Mezi vodní vzplývavé druhy patří i ohrožený rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius). Z dalších ohrožených taxonů průzkum uvádí hadí mord nízký (Scorzonera humilis), jalovec obecný (Juniperus communis), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), ostřici Hartmanovu (Carex hartmanii), prhu arniku (Arnica montana), prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Za zmínku stojí i druhy méně ohrožené nalezené na ploše PR, jako například hrušeň polnička (Pyrus pyraster), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), mochna bahenní (Potentilla palustris), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), starček potoční (Tephroseris crispa) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre), která je zde ohrožena genetickou erozí křížením se severoamerickou vrbovkou žláznatou (Epilobium ciliatum) za vzniku křížence Epilobium ×fossicola. Z dalších invazivních druhů byl zaznamenán například vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus).[3] Druhy chráněné zákonem se zde kryjí s některými druhy na Červeném seznamu ČR (9).

Negativně je nahlížen úbytek pastvy a seče na lučních a rašelinných porostech, změna vodního režimu způsobená vytvořením odvodňovacího kanálu a vyhrnutí sedimentu rybníka Skalák na jeho okraje, které zřejmě změnilo pochody v litorální části rybníka.[3]

Prstnatec májový

Mykologický průzkum neproběhl, přesto byl zaznamenán výskyt několika významnějších druhů hub, zejména na rašelinném poloostrově rybníka, a to voskovka Hygrocybe cantharellus a pavučinec Cortinarius uliginosus.[13]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl proveden inventarizační průzkum vybraných skupin bezobratlých. Díky vysoké diverzitě prostředí je zde i vysoká diverzita organismů. Důležitými plochami chráněného území jsou volná vodní hladina, rašeliniště, mokré louky a suchá stanoviště. Uvedeno bude pouze shrnutí průzkumu s přihlédnutím k zvláště chráněným a ohroženým druhům. Z denních motýlů byl na lokalitě zaznamenán výskyt hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina)[14], který patří v ČR ke kriticky ohroženým druhům (7) a vyžaduje mozaikovité kosení podmáčených luk. Důležitý je výskyt živné rostliny housenek – kozlíku (Valeriana sp.). Dále byly zjištěny některé významnější lokální druhy jako například: ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron)[14], okáč voňavkový (Brintesia circe)[13] a světlopáska bahenní (Deltote uncula). Z teplomilnějších druhů se zde vyskytoval například zelenopláštník trnkový (Hemithea aestivaria). Na Jindřichohradecku byla nově zjištěna pestroskvrnka ozdobná (Polymixis gemmea).[14] Podhorský druh saranče malá (Stenobothrus stigmaticus) byl na lokalitě zaznamenán v letech 2008 a 2009.[15]

Coleoptera – brouci: chráněné ohrožené druhy: Carabus problematicus, zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), střevlík polní (Carabus arvensis), vodní: potápníci Agabus unguicularis[14], Dytiscus circumcinctus, Graphoderus zonatus, Hydaticus aruspex[13], vázáni na pastviny: střevlík rodu (Amara equestris), chrobák velký (Geotrupes stercorarius), mandelinka Timarcha metallica, významné mokřadní druhy: reliktní střevlík (Patrobus assimilis), dřepčík (Neocrepidodera motschulskii) a druh lesáka zařazeného na červeném seznamu ohrožených druhů ČR – bezobratlí (Airaphilus elongatus) v kategorii kriticky ohrožený.[16] Na porosty orobince je vázaná mandelinka (rákosníček) (Donacia cinerea), na rdesty zejména Potamogeton natans pak rákosníček D. versicolorea.[13]

Odonata – vážky: výzkum této skupiny byl prováděn mezi roky 1997–2002. Mezi nejvýznamnější nálezy patří: šidélko jarní (Coenagrion lunulatum), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), šídlatka tmavá (Lestes dryas).[14]

Z obratlovců nutno podotknout užovku hladkou (Coronella austriaca), užovku obojkovou (Natrix natrix), ještěrku obecnou (Lacerta agilis) a ještěrku živorodou (Zootoca vivipara).[13]

Plán péče[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska managementu je doporučeno zachovat extenzivní chov ryb a rybník neletnit ani nezimovat zvláště s přihlédnutím k populaci leknínu bělostného.[3] Mozaikovitě kosit mokré louky i ponechávat část luk celoročně neposekanou, kvůli populacím denních motýlů, zachovat pastvu, omezit růst vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus), třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a náletových dřevin.[14]

Management[editovat | editovat zdroj]

Setkání dvou různých managementových zásahů, vpravo nekosená suchopýrová louka

Hlavním cílem nynějšího managementu území je udržení bezlesí a regulace obsádky ryb v rybníku Skalák. Pastva je prováděna na sušších místech území, pasením ovcí, nepravidelně, ale alespoň dva měsíce v roce (nejlépe začátek léta a podzim). Kosení na mokřadech probíhá jednou ročně. Invaze třtiny křovištní je potlačována kosením jednou až dvakrát za rok dle stavu porostu.

Ryby jsou nasazovány většinou na dva roky a jejich hmotnost při výlovu by neměla překročit 400 kg/ha. Správu rybníka provádí AOPK ČR. Problémem při regulaci rybí obsádky je invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva).[13] Tato drobná ryba, která byla do Evropy zavlečena z východu, ohrožuje například slunku obecnou (Leucaspius delineatus), protože přenáší parazita Sphaerothecum destruens.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PR Skalák u Senotína [online]. AOPK ČR [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  2. ANONYM. Návrh vyhlášení PR Skalák u Senotína [online]. Portál veřejné správy [cit. 2013-11-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f EKRTOVÁ, Ester, Mgr. Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Skalák u Senotína [online]. 2009 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  4. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje - Příloha č. 8 - Seznam a charakteristika MZCHÚ [online]. Krajský úřad Jihočeského kraje, 2007 [cit. 2013-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  5. První vojenské mapování [online]. [cit. 2013-11-13]. Dostupné online. 
  6. Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska [online]. Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  7. SUCHÁNEK, Zdeněk, RNDr. Mapová aplikace Kontaminovaná místa [online]. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2009, rev. 2012 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  8. AOPK ČR - PR Skalák u Senotína [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. 
  9. Oznámení návrhu na nové vyhlášení přírodní rezervace Skalák u Senotína [online]. České Budějovice: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, 2010-11-08 [cit. 2013-12-10]. Dostupné online. 
  10. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba, 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  11. GRULICH, V. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition [online]. Preslia 84: 631–645, 2012 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online. 
  12. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 [online]. [cit. 2013-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05. 
  13. a b c d e f Ing. Petr Hesoun, 30. 10. 2013, osobní sdělení
  14. a b c d e f HALÁČEK, Luděk, a kol. Inventarizační průzkum vybraných skupin bezobratlých 2008 [online]. , nutno vyžádat e-mailem: AOPK ČR, 2008 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  15. HESOUN, Petr. Výskyt saranče malé Stenobothrus stigmaticus (Orthoptera, Acrididae) na Jindřichohradecku [Occurrence of Stenobothrus stigmaticus (Orthoptera, Acrididae) in the Jindřichův Hradec region]. Západočeské entomologické listy. 2012-05-03, s. 17–21. Dostupné online. ISSN 1804-3062. (anglicky) 
  16. FARKAČ, J., KRÁL, D., ŠKORPÍK, M. Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Bezobratlí [online]. Praha: AOPK ČR, 2005 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  17. Stone moroko [online]. [cit. 2013-12-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]