Kvakoš noční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kvakoš noční

Kvakoš noční
Kvakoš noční
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: brodiví (Ciconiiformes)
Čeleď: volavkovití (Ardeidae)
Rod: kvakoš (Nycticorax)
Binomické jméno
Nycticorax nycticorax
(Linné, 1758)
rozšíření kvakoše nočního (žlutě oblasti hnízdění, modře zimování, zeleně celoročního výskytu)
rozšíření kvakoše nočního (žlutě oblasti hnízdění, modře zimování, zeleně celoročního výskytu)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) je středně velká volavka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 58 – 65 cm, váží 340 - 800 g a v rozpětí křídel měří 90 – 100 cm. Má zavalité, převážně šedě zbarvené tělo, černé temeno, zátylek a hřbet, několik výrazných bílých zátylkových per, krátké žlutě zbarvené končetiny s dlouhými prsty, tmavý zobák a jasně červené oči. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou hnědí s bílým skvrněním.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kvakoš noční má velmi rozsáhlý areál rozšíření, je zastoupen na všech světových kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy a je vůbec nejrozšířenějším a pravděpodobně i nejhojnějším zástupcem volavek. Vyskytuje se ve dvou poddruzích, první, N. n. nyctiorax, obývá Evropu, Asii a Afriku, druhý, N. n. hoactli, hnízdí v Severní a Jižní Americe od Kanady až po Patagonii. Je částečně tažný, ptáci ze Severní Ameriky zimují v Mexiku, na jihu Spojených států a v Karibiku, jedinci z Eurasie se na zimu stahují do tropické Afriky a jižní Asie.

Značně kolísavě bývá několik hnízdících párů zaznamenáno také na území České republiky, obvykle 300 - 370. Je chován v řadě zoologických zahrad, např,. v ZOO Liberec.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Mimo hnízdní období se kvakoš noční zdržuje samotářsky. K životu preferuje hustě porostlé, sladké, slané i poloslané močály, bažiny, jezera a podmáčené louky, v poslední době proniká čím dál častěji i do samotných center měst. Přes den obvykle odpočívá ve větvích stromů nebo v keřích a za potravou se vydává zejména za soumraku a v noci.

Na kořist, kterou dokáže pomocí svého vynikajícího zraku zaregistrovat i ve tmě, číhá podobně jako většina ostatních volavek „ze zálohy“, nehybně stojí na březích vod, vyčnívajících kamenech nebo větvích a vyhlíží zejména menší ryby, korýše, žáby, vodní hmyz a malé savce, kterých se zmocňuje rychlým pohybem krku. Často se ozývá velmi hlubokými chraplavými zvuky připomínajícími volání havrana.

Kvakoš noční hnízdí v menších koloniích, často v přítomnosti jiných brodivých ptáků. Místo k hnízdění, které bývá v rákosí, na stromech nebo v křovinách, vybírá samec, na jednom stromě může být přitom až 12 hnízd. Samice do nově postaveného hnízda následně klade přibližně 3 - 8 nazelenalých vajec, na kterých sedí 24 - 26 dní. Na jejich inkubaci i na následné péči o mláďata se podílí oba rodiče.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Vědecký název kvakoše nočního, Nycticorax, je latinského původu a v překladu do češtiny doslova znamená "noční havran". Tento poněkud neobvyklý název vznikl na základě jeho výrazného chraptivého hlasu.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black-crowned Night Heron na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 24. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  • Whitfield, P. (2003): 2000 zvířat, str. 292. Eromedia Group, k. s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.