Kalkata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kalkata

Odshora ve směru hodinových ručiček:

Victoriin památník, katedrála sv. Pavla, centrum města, most Howrah, kalkatská tramvaj, most Vidyasagar Setu
Kalkata – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 9 m n. m.
Stát Indie Indie
svazový stát Západní Bengálsko
distrikt Kalkata
Kalkata
Red pog.svg
Kalkata
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 185 km²
Počet obyvatel 5 138 208 (2010)
Hustota zalidnění 27 774,1 obyv./km²
Náboženské složení hinduisté, muslimové, křesťané, džinisté
Správa
Starosta Sovan Chatterjee
Oficiální web kolkatamycity.com
Telefonní předvolba +91-33-XXXX XXXX
PSČ 700 xxx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalkata (bengálsky: কলকাতা, česky také Kolkata[1] či Kolkátá[2], anglicky dříve Calcutta) je hlavním městem indického státu Západní Bengálsko, leží ve východní Indii, na východním břehu řeky Hugli. Ve městě žije více než 5 milionů lidí, v celé metropolitní oblasti více než 13 milionů. Kalkata je třetím největším městem Indie. Nachází se na poměrně malé ploše 185 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Objev archeologického naleziště Chandraketugarh,[3] dokazuje, že oblast Kalkaty byla osídlena před více než dvěma tisíci let.[4] Dokumentovaná historie města nicméně začíná až s příchodem Východoindické společnosti roku 1690, kdy společnost zkonsolidovala své obchodní aktivity v Bengálsku. Job Charnock, ředitel Východoindické společnosti, byl tradičně považován za zakladatele města. Nicméně někteří vědci v nedávné době tento ustálený názor zpochybnili a v reakci na bouřlivou veřejnou debatu Vrchní soud roku 2003 rozhodl, že město nebude mít žádného oficiálního zakladatele.[5]

Kolkata roku 1852

Na konci 17. století byla oblast dnešní Kalkaty v držení Nawaba Bengálského, Siraje-Ud-Daulaha a skládala se ze tří vesnic: Kalikaty, Gobindapuru a Sutanuti. Britové v té době potřebovali postavit poblíž Gobindapuru novou pevnost, aby mohli upevnit svou moc nad ostatními zahraničními silami v Indii, zejména Holanďany, Portugalci a Francouzi. Roku 1702 Britové také dokončili stavbu pevnosti Fort William,[6] která sloužila jako regionální základna pro jejich vojska. Kalkata byla ustanovena „prezidentským městem“. Tváří v tvář častým potyčkám s francouzskými silami, rozhodli se Britové roku 1756 své opevnění rozšířit. Proti tomu ovšem ostře protestoval Siraj-Ud-Daulaha, a když byly jeho protesty ignorovány, na pevnost zaútočil a dobyl ji. Tato akce vešla do historie pod nelichotivým označením jako „Černá díra Kalkaty“.[7] Britské síly vedené Robertem Clivem nicméně město následujícího roku dobyly zpět. Roku 1772 byla Kalkata ustanovena hlavním městem Britské Indie, nicméně od roku 1864 byla administrativa v letních měsících pravidelně přesunována do horské stanice Šimla.[8] Na počátku 19. století byly vysušeny močály obklopující město a vládní oblast byla stanovena na březích řeky Hugli. Richard Wellesley, generální guvernér v letech 1797–1805, má velký podíl na rozvoji města a jeho architektury, díky které bývá Kalkata také označována jako „Město paláců“.[9] Město bylo centrem britské Východoindické společnosti v 18. a 19. století, tedy hlavně v době kvetoucího obchodu s opiem.

Kolem roku 1850 byla Kalkata rozdělena na dvě oblasti. Jednu britskou (označovanou jak Bílé město), soustředěnou kolem Chowringhee, druhou indickou (označovanou jako Černé město), nacházející se v severní části Kalkaty. V té doby také ve město došlo k rapidnímu rozvoji průmyslu, zejména textilního a zpracování juty. S tím souvisely masivní britské investice do infrastruktury, zejména do železnice a telegrafu. Důsledkem sbližování britské a indické kultury byl vznik nové indické kasty – Babu, jejíž členové byli nejčastěji úředníci nebo jiní byrokrati, anglofilové, kteří se často rekrutovali z vyšších hinduistických kast.[10] Během 19. století, v období sociokulturní reformy, tzv. bengálské renesance, došlo k všeobecné změně v myšlení Indů, stali se sebevědomějšími a průbojnějšími. Roku 1883 zorganizoval Surendranath Banerjee první celonárodní konferenci – první svého druhu v tom století v Indii. Kalkata se postupně stala centrem indického hnutí za nezávislost a vzniklo zde mnoho revolučních skupin. Rozdělení Bengálska roku 1905 bylo důvodem všeobecného bojkotu britského zboží (hnutí Swadeshi).[11] Tyto aktivity, spolu s již nevyhovující polohou Kalkaty na východním okraji Indie, výrazně přispěly k rozhodnutí Britů přesunout v roce 1911 hlavní město do Nového Dillí.[12]

Déšť v Kalkatě

Město a jeho přístav byly během 2. světové války několikrát bombardovány japonským letectvem, poprvé 20. prosince 1942[13] a naposledy 24. prosince 1944.[14] Během války zemřely ve městě milióny lidí následkem Bengálského hladomoru, který byl zapříčiněn kombinací vojenských, administrativních a přírodních faktorů. Roku 1946 vedly požadavky na vytvoření muslimského státu k silným výbuchům násilí, jemuž padlo za oběť na 4000 lidí.[15][16][17] Rozdělení Indie bylo příčinou dalšího podobného výbuchu a následných velmi výrazných změn ve složení obyvatelstva – mnoho muslimů odešlo do Východního Pákistánu, zatímco statisíce Hindů naopak do města přišlo. V 60. a 70. letech se město dostalo do ekonomické stagnace, částečně díky častým výpadkům dodávek elektřiny a vody, částečně díky marxisticko-maoistickému hnutí naxalitů, jehož stoupenci poničili velkou část městské infrastruktury.[18] Roku 1971 v důsledku války mezi Indií a Pákistánem do města přišly další tisíce uprchlíků, což znamenalo další nápor pro již tak nedostačující infrastrukturu města. V polovině 80. let předstihla Bombaj v počtu obyvatel. Kalkata je silnou základnou indického komunistického hnutí, v letech 1977–2011 bylo Západní Bengálsko z Kalkaty řízeno levicovou frontou, která byla ovládána Komunistickou stranou Indie (CPM). Šlo o nejdéle demokraticky zvolenou komunistickou vládu na světě.[19] Hospodářské oživení města opět nabralo na obrátkách po zavedení vládních ekonomických reforem v polovině 90. let. Do roku 2000 má na růstu města rozhodující podíl IT průmysl a ve městě ožívá také výrobní sektor.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Hinduismus
73 %
Islám
23 %
Křesťanství
2 %
Džainismus
1 %
rok obyvatel
1981
9 194 000
1991
11 021 900
2001
13 114 700

Obyvatelům Kalkaty se říká Calcuttans.[zdroj?] Roku 2001 žilo v samotném městě 4 580 544 obyvatel, zatímco v celé aglomeraci 13 216 546 obyvatel. Odhady za rok 2009 jsou o něco vyšší, podle projektu organizovaného městem je počet obyvatel v Kalkatě 5 080 519.[20] Poměr mužů a žen je 928 žen na 1000 mužů,[21] což je méně, než činí indický průměr, protože mnoho pracujících mužů přišlo do města z venkovských oblastí (hlavně Bihar), kde zanechali své rodiny. Míra gramotnosti ve městě činí 81%,[22] což je více než činí celonárodní průměr. Bengálci tvoří většinu obyvatel Kalkaty, spolu s Marwari a Bihary (většinou dělníci, kteří se stěhují do města za prací). K tomu je v Kalkatě mnoho národnostních menšin, zejména Číňané, Tamilové, Nepálci, Gudžaráti, Tibeťané, ale i Arméni, Řekové.[23] Bengálština je ve městě dominantním jazykem, který má také status jazyka oficiálního. Používá se také angličtina, zejména mezi tzv. bílými límečky. V Kalkatě se ovšem setkáte s mnoha dalšími jazyky, což je dáno pestrým zastoupením národnostních menšin. V roce 2004 bylo v Kalkatě hlášeno 67,6 % porušení zákona ze všech 35 indických velkoměst.[24] V témže roce evidovala městská policie 10 757 případů, čímž se Kalkata umístila na 10. místě celonárodního žebříčku kriminality.[25] Naproti tomu podle údajů z roku 2006 připadá v Kalkatě na 100 000 obyvatel 71 trestných činů, což je hluboko pod celonárodním průměrem (167,7).[26]

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

V oblasti městské aglomerace je tropické klima. Průměrná roční teplota je 26,8 °C. Extrémy dosahují 5 °C až 44 °C. V prosinci a lednu klesají na 12 °C až 14 °C. Deště sebou přináší mezi červnem až zářím jihovýchodní monzun z oblasti Bengálského zálivu.

Klimatická data o Kalkatě
měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec rok
Průměrná nejvyšší teplota°C 26.6
29.7
34.0
36.3
36.0
34.1
32.2
32.0
32.2
31.9
29.8
27.0
29.0
Průměrná nejnižší teplota°C 13.9
16.9
21.7
25.1
26.4
26.5
26.1
26.1
25.8
24.0
18.9
14.3
18.6
Srážky mm 16.8
22.9
32.8
47.7
101.7
259.9
331.8
328.8
295.9
151.3
17.2
7.4
1,614.2
Zdroj:[27]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Taxi značky Ambassador v kalkatské čtvrti Esplanade

Veřejnou dopravu zajišťuje společnost Kalkata suburban railway, navzdory svému názvu zajišťuje metro, tramvaje i autobusy. Městská dopravní síť je poměrně široká a zasahuje i do poměrně vzdálených částí aglomerace.

Kalkatské metro je nejstarší metro v Indii a je v provozu od roku 1984. Autobusy jsou nejoblíbenějším typem dopravy ve městě a provozují je jak státní podnik, tak soukromí operátoři. Kalkata je také jediným indickým městem, ve kterém existuje funkční tramvajová síť, ačkoli doprava tramvají je v Kalkatě pomalá a síť má jen omezený rozsah. Veřejná doprava je v monzunovém období poměrně často narušována silnými dešti.

Ve výčtu dopravních prostředků nelze opomenout žluté taxy (vybavené taxametry), zatímco autorikšové jezdí po poměrně specifických cestách. Skoro všechny taxíky v Kalkatě jsou značky Ambassador, což je oproti ostatním indickým místům poměrně neobvyklé, většinou převažují vozy Tata. V některých částech města operují stále ještě cyklorikšové nebo přímo rikši tažené lidmi. Obecně není vlastnictví osobního vozu v Kalkatě příliš časté, méně časté než v jiných indických městech, což je dané frekvencí hromadné dopravy a v neposlední řadě hustotou provozu. Nicméně počet registrovaných osobních automobilů ve městě roste, v roce 2002 od roku 1995 přibylo 44 % automobilů.[28] Silnice zabírají pouhých 6 % z rozlohy města (v Dillí je to 23 % a 17 % v Bombaji), což představuje hlavní dopravní problém Kalkaty.

Kalkatským hlavním letiště je mezinárodní letiště Subháse Čandry Boseho, které leží přibližně osmnáct kilometrů severovýchodně od centra u města Dam Dam. V pořadí nejrušnějších letišť v rámci celé Indie se dlouhodobě pohybuje kolem pátého místa.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolkata na anglické Wikipedii.

  1. Liščák V.: Státy a území světa, Praha, 2009
  2. Geografické názvoslovné seznamy OSN – Jména států a jejich územních součástí, Praha, 2009
  3. History [online]. Yahoo! Pte Ltd, [cit. 2006-05-08]. Dostupné online.  
  4. Das S. Pre-Raj crown on Clive House- Abode of historical riches to be museum. The Telegraph, Kolkata, India. 2003-01-15. Dostupné online [cit. 2006-04-26].  
  5. GUPTA, Subhrangshu. Job Charnock not Kolkata founder: HC Says city has no foundation day. Nation. The Tribune, 18 May 2003. Dostupné online [cit. 2006-12-07].  
  6. William, Fort. [s.l.] : [s.n.], 2007. Dostupné online.  
  7. History of Kolkata [online]. Kolkathub.com, [cit. 2007-09-04]. Dostupné online.  
  8. CHUAHAN, Baldev. Shimla - more than just Raj nostalgia. IANS. The Indian Star. 7 August 2007. Dostupné online [cit. 2009-03-08].  
  9. DUTTA, Krishna. Calcutta; A Cultural and Literary History [online]. Interlink Books, [cit. 2007-10-11]. Dostupné online.  
  10. Jack I. (2001). Introduction to URL accessed on 2006-04-26.
  11. ROY, Ranjit. Swadeshi Movement [online]. Asiatic Society of Bangladesh, [cit. 2007-09-14]. (Banglapedia.) Dostupné online.  
  12. HALL, P. Cities of Tomorrow. [s.l.] : Blackwell Publishing, 2002. ISBN 0631232524. S. 198–206.  
  13. World War 2 timelines 1939–1945 - Asian mainland 1942 [online]. [cit. 2008-10-13]. Dostupné online.  
  14. Pacific War Timeline - New Zealanders in the Pacific War [online]. [cit. 2008-10-13]. Dostupné online.  
  15. BURROWS, Frederick. Report to Viceroy Lord Wavell. [s.l.] : The British Library IOR: L/P&J/8/655 f.f. 95, 96-107, 1946.  
  16. DAS, Suranjan. The 1992 Calcutta Riot in Historical Continuum: A Relapse into 'Communal Fury'?. Modern Asian Studies. Cambridge University Press, May 2000, roč. 34, čís. 2, s. 281–306. Dostupné online. DOI:10.1017/S0026749X0000336X.  
  17. Talukdar, MHR. (ed.). Memoirs of Huseyn Shaheed Suhrawardy. [s.l.] : University Press of Bangladesh, 1987. ISBN 9840510878. Kapitola Direct Action Day, s. 55–56.  
  18. Calcutta [online]. Encyclopædia Britannica, [cit. 2009-03-15]. (Encyclopedia Britannica Online.) Dostupné online.   and Judith Vidal-Hall, "Naxalites", in Index on Censorship, Volume 35, Number 4 (2006). p. 73.
  19. Biswas S. Calcutta's colorless campaign. BBC News. 2006-04-16. Dostupné online [cit. 2006-04-26].  
  20. World Gazetteer: India - largest cities and towns and statistics of their population Retrieved 4 June 2009
  21. Directorate of Census Operations, West Bengal. Table-4: Population, Decadal Growth Rate, Density and General Sex Ratio by Residence and Sex, West Bengal/ District/ Sub District, 1991 and 2001 [online]. [cit. 2006-04-26]. (Census of India 2001: Provisional Population Totals, West Bengal.) Dostupné online.  
  22. Directorate of Census Operations, West Bengal. Table 11 Literacy Rate with Decadal Percentage Point Increase (in brackets) * by Residence and Sex, West Bengal / District 1951–2001 [online]. [cit. 2006-04-26]. Dostupné online.  
  23. Basic Statistics of Kolkata [online]. KolkataMyCity.com, [cit. 2008-11-02]. Dostupné online.  
  24. National Crime Records Bureau. Crime in India-2004. [s.l.] : Ministry of Home Affairs, 2004. Kapitola General Crime Statistics Snapshots 2004, s. 1.  
  25. National Crime Records Bureau. Crime in India-2004. [s.l.] : Ministry of Home Affairs, 2004. Kapitola Executive Summary, s. 34.  
  26. National Crime Records Bureau. Crime in India-2006. [s.l.] : Ministry of Home Affairs, 2006. Kapitola Crimes in Mega Cities.  
  27. Kolkata [online]. . Dostupné online.  
  28. Traffic Accident Characteristics of Kolkata [PDF]. UNESCAP, [cit. 2006-07-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]