Vrána černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vrána obecná)
Jak číst taxoboxVrána černá
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďkrkavcovití (Corvidae)
Rodvrána (Corvus)
Binomické jméno
Corvus corone
Linnaeus, 1758
Mapa s rozšířením (červeně)
Mapa s rozšířením (červeně)
Mapa s rozšířením (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrána černá (Corvus corone) je středně velkým druhem ptákačeledi krkavcovitých (Corvidae). Hnízdící ptáci jsou teritoriální, po zbytek roku se však často zdržují v hejnech až o 100 jedincích, kteří společně i hřadují.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Vrána černá

Vrána černá byla společně s vránou šedou (Corvus cornix) dlouho považována za poddruh vrány obecné a označována proto pod názvem vrána obecná černá (Corvus corone corone). Z podrobného průzkumu provedeného v roce 2003 (Parkin et al.) však vzhledem k významným rozdílům ve zbarvení obou druhů a snížené genetické životnosti kříženců vyplynulo, že by měly být považovány za dva oddělené druhy.[2] Tento názor je však stále částí ornitologů považován za kontroverzní, protože nemá podporu v molekulárních studiích. Ty ukázaly, že zcela odlišné jsou východoasijské populace vran (Corvus corone orientalis), mezi evropskými poddruhy však neodhalily žádné výrazné genetické rozdíly. Minimálně je jasné, že dochází k významné výměně genetických informací mezi vránou šedou a vránou černou. Na druhou stranu existence a udržování úzké hybridní zóny ukazují na rozdíly v ekologii a etologii obou druhů, stejně jako na existenci pohlavního výběru, upřednostňujícího partnera z určité populace. Situace vyžaduje další důkladný průzkum.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 45–50 cm
  • Rozpětí křídel: 90–100 cm
  • Hmotnost: 600–700 g.

Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně , mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel.

Může být relativně snadno zaměněna s mladými jedinci havrana polního (Corvus frugilegus), kteří mají strmější čelo. V letu ji lze pak od ostatních krkavcovitých odlišit díky téměř rovnému konci ocasu, který je u havrana polního jasně zakulacený a u krkavce velkého (Corvus corax) klínovitý.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Hlas vrány černé

Ozývá se drsným a hlasitým „krá“, často v řadě za sebou. Příležitostně přednáší tichý žvatlavý zpěv plný imitací. V lidské péči se může naučit několik slov.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tvoří dva poddruhy; první – Corvus corone corone – se vyskytuje v západní polovině Evropy, a druhá – Corvus corone orientalis – ve východní Asii v rozmezí od řeky Jenisej až po Japonsko. Ve východní polovině Evropy ji zastupuje blízce příbuzná vrána šedá – hranice mezi rozšířením obou druhů prochází také Českou republikou, kde ji tvoří řeky Labe a Vltava. Na takovýchto místech může docházet také k jejich křížení. Jako biotop preferuje otevřenou krajinu s lesy, většinou blízko vod, místy proniká také do měst. Je stálá až potulná. Evropská populace druhu je odhadována na 5,5–12 milionů hnízdících párů.[4] V České republice hnízdí od nížin po 1300 m n. m. v počtu 3–6 tisíc párů.[5]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Corvus corone corone

Pohlavně dospívá až ve věku 3 let. Je monogamní, páry spolu přitom setrvávají po celý život. Velké hnízdovětví, které vystýlá travou, chlupy a jinými měkkými materiály, staví oba ptáci vysoko ve vidlicích větví stromů, na sloupech nebo na skalách. Během březnadubna klade 3–6 zelenavých, hnědě skvrnitých, 39,7 × 28,1 mm velkých vajec, na kterých sedí 18–21 dnů samotná samice krmená samcem. Mláďata, která již krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po 28–35 dnech. Zatím nejvyšší zaznamenaný věk u volně žijícího jedince činí 19 let a 2 měsíce.[6]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Je všežravá, její potrava je však převážně živočišná. Požírá hmyz, žížaly a jiné červy, malé savce až do velikosti zaječího mláděte, ryby, měkkýše, mršiny, odpadky, semena a plody; plení též hnízda jiných ptáků. K potravě s tvrdou skořápkou, jakou má např. ořech, se občas snaží dostat tak, že ji z výšky pouští na tvrdý povrch.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Listcheck. Updating the world view of birds. „Birdwatch”, s. 49, srpen 2003.
  3. HARING, E.; GAMAUF, A.; KRYUKOV, A. Phylogeographic patterns in widespread corvid birds. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007, roč. 45, s. 840–862. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-29.  Archivováno 29. 11. 2020 na Wayback Machine.
  4. Carrion Crow Corvus corone [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 218. 
  6. European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Bruce Wilmore, S. (1977) Crows, jays, ravens and their relatives. David and Charles Ltd, Londýn.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 87. 
  • BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921. S. 200. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]