Adam Pavel Slavata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka
Erb Slavatů z Chlumu a Košumberka
Erb Slavatů z Chlumu a Košumberka

2. vladař domu hradeckého
Ve funkci:
19. leden 1652 – 2. červenec 1657
Předchůdce Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce Ferdinand Vilém Slavata

Nejvyšší číšník Českého království
Ve funkci:
19. leden 1652 – 2. červenec 1657
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce Ferdinand Vilém Slavata

Říšský dvorský rada

Císařský komorník

Narození 13. června 1604
Úmrtí 2. července 1657 (ve věku 53 let)
Nová Bystřice Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Jindřichův Hradec
Rodiče Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Lucie Otýlie z Hradce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Pavel Slavata (13. června 16042. července 1657, Nová Bystřice) byl český šlechtic z rodu Slavatů, syn Viléma Slavaty a Lucie Otýlie z Hradce.

Roku 1626 se ve Vídni oženil s Marií Markétou z Eggenberku, dcerou krumlovského vévody Jana Oldřicha z Eggenberku, manželství ale bylo po šesti letech anulováno. Adam Pavel se poté již neoženil a svůj život věnoval zvelebování novobystřického a hradeckého panství.[1] Novou Bystřici si obzvláště zamiloval, a přestože byl po smrti podle rodinného zvyku pohřben v Jindřichově Hradci, rozšířila se pověst, že se v Nové Bystřici rozhodl zanechat to nejcennější – svoje srdce. To se potvrdilo roku 1997, kdy bylo srdce Adama Pavla Slavaty nalezeno v dřevěné skříňce ve zdi novobystřického kostela sv. Petra a Pavla.[2]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1655 měl Adam Pavel Slavata 1818 berní osedlých, což ho učinilo druhým nejbohatším šlechticem Českého království. Větší bohatství měla jen vévodkyně krumlovská Anna Marie z Eggenbergu, která měla 3915 osedlých.[3]

Adam Pavel Slavata zemřel bezdětný a po jeho smrti hradecké a novobystřické panství zdědil jeho synovec, Ferdinand Vilém Slavata.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 162. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 177. 
  3. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 176