Přeskočit na obsah

Lucie Otýlie z Hradce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucie Otýlie z Hradce
Lucie Otýlie Slavatová (z Hradce, malba na zámku v Jindřichově Hradci)
Lucie Otýlie Slavatová (z Hradce, malba na zámku v Jindřichově Hradci)
Narození1. prosince 1582 nebo 1. února 1582
Jindřichův Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí11. ledna 1633 (ve věku 50 let) nebo 19. ledna 1633 (ve věku 50 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníBavorsko
Choť(1602) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652)
Děti1. Adam Pavel Slavata (* 1603)
2. Adam Pavel Slavata (1604–1657)
3. František Vít Slavata (* 1605)
4. Jáchym Oldřich Slavata (1606–1645)
5. František Vít Slavata (1608–1645)
RodičeAdam II. z Hradce (1549–1596) a Kateřina z Montfortu (1556–1631)
Příbuzníbratr: Vilém Zachariáš z Hradce (1575–1589)
sestra: Bohunka z Hradce (1576–1577)
bratr: NN z Hradce (*/† 1578)
sestra: Anna Kateřina z Hradce (1578–1596)
bratr: Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604)
sestra: Dorota z Hradce (1594–1604)
děd: Jáchym z Hradce (1526–1565)
babička: Anna z Rožmberka (1530–1580)
teta: Anna Alžběta z Hradce (1557–1596)
ZnakZnak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucie Otýlie z Hradce (1. prosince 1582 Jindřichův Hradec – 11. ledna 1633 Vídeň[1]) byla česká šlechtična z rodu pánů z Hradce.

Narodila se jako dcera Adama II. z Hradce a Kateřiny z Montfortu.

Dne 13. ledna 1602 se v Jindřichově Hradci provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Když zemřel její bratr Jáchym Oldřich, poslední mužský příslušník rodu pánů z Hradce, vymřel rod po meči a Lucie Otýlie zdědila celý rodový majetek. Ten přešel do majetku rodu Slavatů.[2]

Pochována byla v bavorském Altöttingu v „Gnadenkapelle“ (Kaple zázračného obrazu).

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jindřich IV. z Hradce
 
 
Adam I. z Hradce
 
 
 
 
 
 
Anna Kateřina Minsterberská
 
 
Jáchym z Hradce
 
 
 
 
 
 
Zdeněk Lev z Rožmitálu
 
 
Anna z Rožmitálu
 
 
 
 
 
 
Kateřina Švihovská z Rýzmberka
 
 
Adam II. z Hradce
 
 
 
 
 
 
Vok II. z Rožmberka
 
 
Jošt III. z Rožmberka
 
 
 
 
 
 
Markéta z Gutštejna
 
 
Anna Alžběta z Rožmberka
 
 
 
 
 
 
Bartoloměj ze Starhembergu
 
 
Vendelína Bohunka ze Starhembergu
 
 
 
 
 
 
Marie Magdalena z Losensteinu
 
Lucie Otýlie z Hradce
 
 
 
 
 
Heřman II. z Montfort-Pfannbergu
 
 
Jiří II. z Montfortu
 
 
 
 
 
 
Cecílie z Lichtenštejna
 
 
Jakub z Montfortu
 
 
 
 
 
 
Zikmund I. Starý
 
 
Kateřina Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Telničanka
 
 
Kateřina z Montfortu
 
 
 
 
 
 
Georg Fugger
 
 
Antonín I. Fugger
 
 
 
 
 
 
Regina Imhoffová
 
 
Kateřina Fuggerová
 
 
 
 
 
 
Hanuš Rehlinger z Horgavy
 
 
Anna Rehlingerová z Horgavy
 
 
 
 
 
 
Anna Dietenheimerová
 
  1. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha: František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. Kapitola Hradec Jindřichův hrad, s. 55. Dále jen Sedláček (1885).
  2. ↑ Sedláček (1885), s. 51.

Související články

[editovat | editovat zdroj]