Jošt III. z Rožmberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jošt III. z Rožmberka
Joštův erb
Joštův erb
9. vladař domu rožmberského
Ve funkci:
29. února 1532 – 15. října 1539
PředchůdceJan III. z Rožmberka
NástupcePetr V. z Rožmberka
Hejtman prácheňského kraje

Narození30. června 1488
Český Krumlov
Úmrtí15. října 1539 (ve věku 51 let)
Místo pohřbeníRožmberská hrobka
ChoťI. Bohunka ze Starhemberku († 1530)
II. (1530) Anna z Rogendorfu († 1562)
RodičeVok II. z Rožmberka (1459–1505)
Markéta z Gutštejna († před 1528)
DětiAnna, provd. z Hradce (1530–1580)
Alžběta (1532–1576)
Vilém (1535–1592)
Bohunka provd. Popelová z Lobkowicz (1536–1557)
Eva, provd. Zrinská ze Serynu a později Gassoldo (1537–1591)
Petr Vok (1539–1611)
Příbuzníbratr: Jan III. z Rožmberka (1484–1532)
bratr: Jindřich VI. z Rožmberka (1487–1494)
bratr: Petr V. z Rožmberka (1489–1545)
bratr: Jindřich VII. z Rožmberka (1496–1526)
teta: Kateřina z Rožmberka (1457–1521)
strýc: Petr IV. z Rožmberka (1462–1523)
strýc: Oldřich III. z Rožmberka (1471–1513)
CommonsJost III von Rosenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jošt III. z Rožmberka (30. června 148815. října 1539) byl hejtmanem prácheňského kraje a vladařem rožmberského domu. Byl otcem Viléma z Rožmberka a Petra Voka. Zúčastnil se tažení krále Ferdinanda I. Habsburského proti Turkům. Je autorem knihy Knížky o štěpování.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil až v téměř jednačtyřiceti letech, neboť v tu dobu byl z pěti synů Voka II. jediným, který mohl rodu přinést dědice – nejstarší bratr Jan III. byl jako převor Řádu Maltézských rytířů vázán celibátem, druhý bratr Jindřich VI. zemřel v sedmi letech, mladší bratr Petr V., řečený Kulhavý se neoženil kvůli fyzické vadě a nejmladší Jindřich VII. zemřel pravděpodobně na rakovinu varlat.[1] První manželkou Jošta III. z Rožmberka byla Vendelína Bohunka ze Starhembergeru. S ní měl Jošt dceru Annu (26. 1. 1530–16. 12. 1580) později provdanou za Jáchyma z Hradce, který zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království (druhá osoba v království po císaři). Bohunka ze Starhembergeru zemřela následující den po porodu dcery Anny. Dne 17. července 1530 se v Augsburgu Jošt oženil znovu a vzal si Annu z Rogendorfu, s níž měl postupně sedm dětí, z nichž nejmladší Petr Vok se narodil pouhé dva týdny před otcovou smrtí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANDLOVÁ, Marcela. Rod Vítkovců: Záchrana rodu na poslední chvíli [online]. 2016-01-24. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4. 
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
  • Antonín Beck, Rožmberské paměti (1850)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]