Český Krumlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Český Krumlov (rozcestník).
Český Krumlov
Panorama krumlovského zámku a čtvrti Latrán s bývalým kostelem sv. Jošta

Panorama krumlovského zámku a čtvrti Latrán s bývalým kostelem sv. Jošta

znak obce Český Krumlovvlajka obce Český Krumlovznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0312 545392
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Český Krumlov (CZ0312)
obec s rozšířenou působností: Český Krumlov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,16 km²
počet obyvatel: 13 160 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 492 m n. m.
PSČ: 381 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 10
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Český Krumlov
nám. Svornosti 1
381 01 Český Krumlov
starosta / starostka: Dalibor Carda (ČSSD)
Oficiální web: www.mu.ckrumlov.cz
E-mail: mail@mu.ckrumlov.cz

Český Krumlov
Red pog.svg
Český Krumlov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Český Krumlov (německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je město v Jihočeském kraji, 22 km jihozápadně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické a kulturní centrum jižních Čech.

V minulosti byl Český Krumlov sídelním městem mnoha mocných českých rodů – Vítkovců, Pánů z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů, které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Český Krumlov byl zároveň hlavním správním centrem Rožmberského dominia a do roku 1918 i Krumlovského vévodství a Dominia schwarzenberského.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO[2]. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra). Český Krumlov se stal také dějištěm několika filmů a během roku město hostí řadu kulturních akcí a festivalů – Slavnosti pětilisté růže, MHF Český Krumlov, Rallye Český Krumlov.

Spolu s dalšími městy Šumavského podhůří jako Sušice, Vimperk, nebo Prachatice bývá nazýváno Branou Šumavy. Na přelomu 19. a 20. století byl Český Krumlov zvláště mezi šumavskými spisovateli a básníky vnímán jako hlavní město Šumavy,[3][4] jímž se v roce 1918 Český Krumlov po dobu existence Šumavské župy i nakrátko stal.

Název města[editovat | editovat zdroj]

Jméno Krumlov pochází z německého Krumme Aue (česky křivý luh), což odkazuje na polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. Z podobného keltského základu kamb je mimo jiné odvozen i název rakouské řeky Kamp, na které leží město Krumau am Kamp, jehož název taktéž pochází z obdobného starohornoněmeckého krump [1]. V první dochované zmínce z roku 1253[5] je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat již v roce 1439, aby se jasně odlišil od Moravského Krumlova. V německém jazyce se název Böhmisch Krumau v minulosti příliš nepoužíval, jelikož nemohlo dojít k záměně s Krumlovem na Moravě (německy Kromau). Oficiálně se však název Český Krumlov používá až výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna 1920. Během německé okupace v letech 19381945 bylo slovo Český z názvu odstraněno a město se po onu dobu oficiálně jmenovalo Krummau an der Moldau (česky Krumlov nad Vltavou).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Českého Krumlova.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Starý zámecký pivovar, pivovar Eggenberg

Transformace hospodářství po roce 1989 znamenala zánik některých krumlovských závodních podniků, např. oděvního závodu OTAVAN. Na druhou stranu však díky turistickému ruchu vznikla mnohá pracovní místa ve službách, zejména v ubytování a pohostinství. Turistický ruch je dnes základem místní ekonomiky. Zaměřuje se na české i zahraniční návštěvníky, účastníky místních festivalů a také vodáky na Vltavě. Hlavní turistická sezóna probíhá v letních měsících.

Na severu města, na předměstí Domoradic, byla v 90. letech založena nová průmyslová zóna. Z potravinářských provozů fungují ve městě pekárny, pobočka jihočeských mlékáren Madeta a místní pivovar Eggenberg.

Nezaměstnanost ve městě k 31. srpnu 2007 dosahovala 5,22 %.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Již od založení města vedle sebe žili čeští i němečtí obyvatelé. S rozvojem hornictví ve středověku však postupně začala ve městě převažovat němčina, pročež v 19. století mluvilo ve městě z 8 300 obyvatel 72 % německy a 18 % česky. Druhá světová válka však po 700 letech někdy divoké, jindy mírové soužití Čechů a Němců v Českém Krumlově ukončila. V roce 1938 musela město opustit většina českého obyvatelstva, po roce 1945 naopak naprostá většina obyvatelstva německého.

K 24. září 2007 ze 14 056 obyvatel bylo 14,7 % mladších 15 let. Podle údajů ze sčítání lidu bylo 26 % obyvatel města věřících. Přibližně 93 % obyvatel se přihlásilo k národnosti české, 2 % k národnosti slovenské, 1 % k národnosti německé.

Rok 1710 1786 1869 1900 1930 1950 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010
Počet obyvatel 1 649 3 237 7 278 9 602 10 207 8 827 12 125 13 924 13 485 14 121 14 510 14 381 13 861 13 377
Náměstí Svornosti s radnicí a morovým sloupem, Vnitřní město

Památkové objekty[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Český Krumlov (hrad a zámek) a Seznam kulturních památek v Českém Krumlově.
II. zámecké nádvoří

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v období renesance za vlády Viléma z Rožmberka. První barokní přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévody Jana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vlády Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most. Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi, kteří jsou chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím.

Zámecký komplex, který je členěn na pět nádvoří, dnes tvoří několik větších celků:

  • Dolní hrad – nejpůvodnější část hradu, tzv. Hrádek s dominující věží
  • Horní hrad – hlavní část zámeckého areálu obklopující III. a IV. nádvoří
  • Plášťový most – několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady spojující zámek, barokní divadlo a zámeckou zahradu z roku 1764
  • Zámecké barokní divadlo – jedno z mála dochovaných barokních divadel na světě z roku 1681
  • Letní a Zimní jízdárna
  • Zámecká zahrada – založena v 2. polovině 16. století, dlouhá 700 m, o celkové rozloze 10 ha
    • Zámecká zahrada je rozdělena na francouzskou a anglickou část. V první jmenované se nachází Kaskádová fontána, v druhé pak barokní letohrádek Belárie spolu s otáčivým hledištěm, využívaným v letní sezóně k divadelním a operním inscenacím pod širým nebem.

Vnitřní město[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vnitřní Město (Český Krumlov).
Morový sloup na náměstí Svornosti

Vnitřní město je centrální městská část se spolu přiléhajícím Ostrovem, jež je zcela obklopena meandrem řeky Vltavy. Spojení s ostatními městskými částmi zajišťují tři mosty – Lazebnický most, most Dr. Edvarda Beneše, most Na Horní bráně; a tzv. Jelení lávka. Systém ulic s pravidelným náměstím je téměř nezměněn od doby svého založení. Nalezneme zde velký počet zachovalých městských domů – gotických, renesančních a v menší míře i barokních.

  • Radnicerenesanční stavba ze 2. poloviny 16. století (nám. Svornosti)
  • Kašna s morovým sloupem– původně morový sloup z roku 1716 s přistavěnou kašnou z 19. století. (nám. Svornosti)
  • Kaplanka – pozdně gotický dům s raně renesančními prvky (ul. Horní)
  • Kostel sv. Vítagotický trojlodní kostel z let 1408–1439 (ul. Kostelní)
  • tzv. Krčínův dům – stavba s renesanční fasádou ze 16. století (ul. Kájovská), tradičně spojována s osobou Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan
  • Vlašský dvůr – gotická stavba s renesanční výzdobou a fasádou, jež v minulosti patřila Jakubu Krčínovi (ul. Dlouhá)
  • Jezuitská kolej– čtyřkřídlá renesanční budova z let 1586–1588 vystavěná z příkazu Viléma z Rožmberka (ul. Horní)
  • Široká ulice – nejširší městská ulice v minulosti využívaná k trhům
Typický dům "Na Latráni"

Latrán[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Latrán (Český Krumlov).

Latrán, kdysi samostatné město, je další historická čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, v podhradí zámku, ke kterému ve středověku správně náležela. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem a i zde nalezneme velké množství menších gotických domů. Při čtvrti leží i bývalá městská část tzv. Neustadt, dnes ulice Nové Město, kde bylo archeologickými výzkumy prokázáno nejstarší lidské osídlení ve městě z 5. tisíciletí před naším letopočtem.

Plešivec[editovat | editovat zdroj]

Plešivec je historická část předměstí a od roku 2003 samostatnou městskou památkovou zónou.

  • Synagoga – první železobetonová konstrukce v Rakousku-Uhersku
  • Plešivecké náměstí – velké množství renesančních domů
  • Fotoateliér Josefa Seidela – jeden z mála dochovaných a funkčních historických foto-ateliérů v Evropě

Služby[editovat | editovat zdroj]

Městská policie

V Českém Krumlově je nemocnice se spádovou oblastí pro celý okres. Město má odpovídající množství školních zařízení (gymnázium, umělecko-průmyslovou školu, pobočku institutu CEVRO, učiliště, 4 základní školy, základní uměleckou školu, speciální školu a 7 mateřských škol). Ve městě fungují zájmové kroužky a Dům dětí a mládeže.

Na velkých sídlištích a v bezprostředním okolí centra města najdeme samoobsluhy, většinou provozované spotřebním družstvem COOP v Kaplici. Na okraji města u Domoradic byl postaven hypermarket TERNO, supermarket Lidl, supermarket Penny Market, hypermarket Tesco a hypermarket Kaufland.

Stravovacích a ubytovacích zařízení je ve městě nadprůměrně velký počet, což souvisí s velkým počtem návštěvníků města. Vzhledem k tomu, že Český Krumlov je jedna z hlavních stanic vodáků na horním toku Vltavy, se v jeho blízkosti nachází několik kempů.

Západně od města směrem na Dobrkovice se nachází sportovní areál, krytý plavecký bazén, hokejový a fotbalový stadion a kurty.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Z Latránu na Fortnu

Městem prochází silnice I/39 a vede z Lenory přes Volary kolem nádrže Lipno, Českým Krumlovem prochází ulicemi Chvalšinská a Budějovická a pokračuje směrem na České Budějovice.

Dále zde prochází silnice II. třídy:

Vjezd do historického centra je možný pouze s příslušným povolením, které vydává místní městská policie.

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať 194 České Budějovice - Volary prochází severní částí města. Železniční stanice se nachází na sídlišti Nádražní předměstí na úpatí hory Kleť. Vzdálenost od nádraží do centra města je přibližně 2 km, pro její překonání lze využít autobusové spoje.

Autobusová[editovat | editovat zdroj]

Autobusové nádraží najdeme nedaleko křižovatky ulic Objížďková a Nemocniční u krumlovské nemocnice. Vyjíždí z něj velké množství regionálních i dálkových linek, zastávku zde má i MHD. Další větší autobusovou zastávku najdeme na sídlišti Špičák.

Přímé autobusové spojení s Prahou zajišťují autobusy Student Agency, ČSAD Autobusy České Budějovice (autobusy zajíždějí pouze k autobusovému nádraží Praha – Na Knížecí) a M express ve spolupráci s LEO Express (tyto autobusy zajíždějí na ÚAN Florenc a k vlakovému nádraží Praha hl. n.)

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Otáčivé hlediště, Český Krumlov

Český Krumlov je významným českým kulturním střediskem hostícím řadu festivalů i pravidelných regionálních akcí spolu s velkým množstvím muzeí a galerií.

Mezi důležité divadelní instituce patří Městské divadlo, nacházející se při historickém centru v Horní ulici, a především pak technický div Otáčivé hlediště, jež je situováno v horní části Zámecké zahrady a které představuje jednu z nejvýznamnějších open-air scén v Evropě.

V centru se také nachází kino Luna a Městská knihovna s pobočkami ve čtvrtích Plešivec, Mír a Vyšehrad. Mimo oficiální kamenné instituce je třeba zmínit i projekt Ukradená galerie, který vznikl právě v tomto městě a kterou nalezneme v Hradební ulici. V téže ulici lze také narazit na streetartovou tvorbu mnoha místních i zahraničních experimentálních umělců.

Galerie a muzea[editovat | editovat zdroj]

Egon Schiele, Český Krumlov

Historické jádro města nabízí velký počet galerií umění a muzeí. Regionální muzeum Český Krumlov představuje skrze nově zrekonstruovanou expozici historii města a regionu spolu s nálezy z významného archeologického naleziště Dobrkovické jeskyně. Egon Schiele Art Centrum návštěvníkům nabízí stálou expozici věnovanou dílu a životu nejslavnějšího krumlovského residenta Egona Schieleho spolu s výstavami světoznámých malířů, grafiků i sochařů. Mezi významné památky se řadí i muzeum Fotoateliér Seidel – jeden z mála dochovaných historických fotoateliérů v Evropě, a dále i městská synagoga, kde lze zhlédnout výstavu věnovanou rodině Ignáce Spira, zakladatele Větříňských papíren. V blízkosti města je také možné sestoupit do podzemních prostor bývalého grafitového dolu.

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

Město je během roku dějištěm i mnoha významných regionálních a mezinárodních kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří hudební festivaly MHF Český Krumlov nebo Festival barokních umění odehrávající se v prostorách Zámeckého barokního divadla. Historický festival oslavující dějiny města a Rožmberský rodSlavnosti pětilisté růže, je jednou z nejdůležitějších událostí města a regionu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odpočívající medvědi v příkopu

Chov medvědů[editovat | editovat zdroj]

Na krumlovském zámku má chov medvědů tradici starou přes 400 let. Poprvé se medvědi v Krumlově objevili v 16. století, jejichž chovem chtěli Rožmberkové demonstrovat svůj údajný původ a příbuzenství s římským rodem Orsini. V hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím je jejich chov doložen až po roce 1700 a s určitými přestávkami se tam chovají dodnes.

S krumlovskými medvědy také souvisí slavnost místních spoluobčanů probíhající každý rok na Štědrý den, tzv. Medvědí Vánoce. Dopoledne mohou děti i dospělí za dozoru medvědářů sestoupit do hradního příkopu a vlastnoručně vyrobené pamlsky připevnit na velký vánoční stromeček. Následně jsou vypuštěni medvědi, kteří si na pamlscích a také na vánočním stromečku za pozornosti všech přítomných pochutnávají.

Nyní se tu chovají celkem dva medvědi Kateřina (* 3.1. 1986), Marie Terezie (* 21.12. 1994). Do nedávna zde žil medvěd Vok (1985-12.7.2016)[6] pojmenovaný po Petru Vokovi, který byl v červenci 2016 uspán kvůli zdravotnímu stavu a vysokému věku. Tento medvěd byl mimo jiné znám jako otec tří medvědů kteří hrál v dětském seriálu Méďové. [7]

pětilistá růže, častý symbol

Erby, znaky a symboly ve městě[editovat | editovat zdroj]

Ve městě lze téměř na každém kroku pozorovat nejrůznější rodovou symboliku. Nejčastěji je to však vítkovská pětilistá růže. Pětilistou růži Rožmberků, kteří byli jedním z vítkovských rozrodů, tedy červenou růži na bílém poli, můžeme zahlédnout na velkém množství domů ve Vnitřním městě i na Latránu v nejrůznějších podobách. Ostatně všudypřítomnost tohoto ve městě symbolu dala jméno i největším krumlovským slavnostem – Slavnostem pětilisté růže.

Mimo také velmi početný znak Schwarzenberské primogenitury v modro-bílém provedení s havranem klovajícím hlavu Turka, mohou návštěvníci pozorovat bohaté renesanční fasády městských domů, někdy až s nebývale komickým nádechem.

Na městské radnici jsou pak vyobrazeny znaky města, Českého království a rodové znaky Eggenbergů a Schwarzenbergů.

Věžný Nácl a krumlovská fanfára[editovat | editovat zdroj]

V minulosti bydlel na zámecké věži nad městem věžný. Ten od osmi hodin ráno do čtyř odpoledne v letních měsících zatroubil na trubku každou hodinu krumlovskou fanfáru. Podle tradice se mu říká Věžnej Nácl, podle nejznámějšího krumlovského věžného. Vedle povinnosti troubit fanfáru a tím udávat čas a případně ohlašovat požár ve městě, mohl věžný díky velkému rozhledu z věže odhadovat blížící se změny počasí. Měšťanům pak předpověď z věže sděloval pomocí barevných praporků. I když úřad věžného zanikl, dodnes je z věže hrána krumlovská fanfára každé tři hodiny od deváté hodiny ranní pomocí moderní techniky. O tzv. Věžném Náclovi dodnes koluje dětská říkanka.

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Na zdejším hřbitově v místní části Horní Brána se nachází kaple Bolestné Panny Marie. Jsou zde též udržované německé hroby. Mezi ně patří například hrob ředitele schwarzenberského panství Antona Wegwarta (1838–1898) nebo gymnaziálního profesora Gregora Hetteggera (1869–1928). Odpočívají tu ale také třeba akademický sochař Stanislav Zadražil (1931–2003) či zpěvák Petr Muk (1965–2010).[8]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

ulice Dlouhá, kde žila a působila vědma Annabella

Ve městě se dodnes traduje mnoho nejrůznějších pověstí týkajících se osoby tajemné dobrodějky Annabelly, vědmy a léčitelky, která žila v dnešní Dlouhé ulici. Její světnici s velkým ohništěm navštívilo za svůj život mnoho místních i lidí z daleka. Říká se, že každému dobrému člověku vždy pomohla a ulevila od jeho problémů. O tom kdy a jak Annabella, nebo dokonce Annabelly z města odešly se traduje více příběhů. Její světnice, o níž, kde se nacházela, víme, byla i se slovutným ohništěm zničena krátce po 2. světové válce při radikálních přestavbách domů v Dlouhé ulici.

V blízkosti města se měly kdysi nacházet dvě podivné kamenné sochy. Ty přitahovaly kolemjdoucí, by i ty nejpočestnější poutníky natolik zvláštním způsobem, že se městští radní rozhodli sochy odstranit. Jámy, které po oněch kamenech, jimž se říkalo Kamenní bratři, zůstaly v zemi, byly tak hluboké, že se je po několik dnů nedařilo zasypat. Bratry pak konšelé nechali odklidit do stodoly, avšak z té během nocí vycházelo tajemné světlo a ty nejroztodivnější zvuky, což děsilo místního šafáře, který se rozhodl sochy raději opět postavit, tentokrát ale daleko od sebe. V tom se však začaly u kamenů opět scházet zástupy poutníků a městské radě došla trpělivost. Kameny tak byly znovu vytrženy ze země, naloženy na povoz a odvezeny neznámo kam. Podle vyprávění, když povoz s kameny projížděl městy a vesnicemi, všechny tamní zvony kostelů a kapliček se samy od sebe rozezněly na pozdrav kamenným bratřím.

Podle pověsti stával v místě dnešního Hrádku klášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkalo Býčí zvon.

Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří v Libomyšli. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Vodník u kola Krumlovského mlýnu

Ačkoliv je jméno Latrán odvozeno od umístění čtvrti v podhradí, dětem se často vypráví příběh o tom, že v dávných dobách v místních hlubokých lesích žili zlí lapkové. Ti těžce soužili karavany a nebohé obchodníky, kteří putovali přes zdejší brody přes řeku. Jednoho dne však udatný rytíř Vítek jejich doupě nalezl a do základů je vypálil. Na kamenném ostrohu si pak postavil svůj mocný krumlovský hrad, který měl zdejší lesy a brody již na vždy chránit. V nově založeném městě v podhradí pak měla být první ulice pojmenována ku připomínce vzniku hradu, tedy na paměť oněch lotrů.

Na březích Vltavy podle tradice žijí mnozí skřítci a vodníci, kteří si stráží svoje perlorodky, pro jejichž chov a kvalitu byl Krumlov kdysi znám.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Egon Schiele, 1914

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

panorama z jiho-východu

Zahraniční partneři[editovat | editovat zdroj]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Českého Krumlova

Město se skládá ze šesti katastrálních území a deseti místních částí:

! Název místní části Obyvatel (2001) Vzdálenost a směr od centra
Vnitřní Město 412
Latrán 1 088 severně
Plešivec 3 754 jižně
Horní Brána 2 444 1 km jižně
Nádražní předměstí 3 063 3 km severně
Domoradice 2 705 3 km severovýchodně
Nové Dobrkovice 107 3 km severozápadně
Slupenec 90 3 km jižně
Nové Spolí 535 3 km jižně
Vyšný 245 4 km jižně

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Český Krumlov a Obvod obce s rozšířenou působností Český Krumlov.

Český Krumlov byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Český Krumlov ale stále existuje a skládá se ze 45 obcí, ORP z 31 obcí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Historic Centre of Český Krumlov - UNESCO World Heritage Centre[zdroj?]
  3. Mezinárodní konference Český Krumlov: Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví 2009, www.npu.cz
  4. www.kohoutikriz.org (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích)
  5. Historie města Český Krumlov
  6. Zemřel medvěd Vok, symbol zámku v Krumlově a otec medvíďat z večerníčku. iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-10-10]. Dostupné online.  
  7. Zemřel medvěd Vok, symbol zámku v Krumlově a otec medvíďat z večerníčku. iDNES.cz [online]. 2016-07-12 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online.  
  8. KOVAŘÍK, Petr; FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Po Jihočeském kraji – Okres Český Krumlov, s. 108.  
  9. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/jh/JH_2007_m1.pdf
  10. a b c d e KOČNAR, Jan. Magické zrcadlo pětilisté růže. Praha 2 : Onyx, 2005. ISBN 80-86788-31-8.  
  11. Osobní web P.M

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Českokrumlovsko v době prvních Lucemburků 1310–1380. Český Krumlov : Státní okresní archiv Český Krumlov, 1996. 77 s.  
  • Českokrumlovsko 1400–1460. Český Krumlov : Státní okresní archiv Český Krumlov, 1997. 89 s.  
  • Českokrumlovsko v době Jagellonské 1470–1526. Český Krumlov : Státní okresní archiv Český Krumlov, 1998. 113 s.  
  • Českokrumlovsko v proměnách staletí 1250–1850. Český Krumlov : Státní okresní archiv Český Krumlov, 1999. 69 s.  
  • Českokrumlovsko. Mozaika dějin 1850–1990. Český Krumlov : Státní okresní archiv Český Krumlov, 2000. 83 s.  
  • Českokrumlovsko 1620–1850. Třeboň : Státní oblastní archiv v Třeboni, 2003. 136 s.  
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice : NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8. S. 35-49.  
  • PAVELEC, Petr. Český Krumlov
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]