Jiří Bílek z Bilenberku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Bílek z Bilenberku
Jiří Bílek z Bílenberku - obraz.jpg
Narození Rajhrad
Úmrtí 25. května 1657
Český Krumlov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Bílek z Bilenberku (1588?, Rajhrad? – 25. května 1657, Český Krumlov) byl významný duchovní, vlastenec, děkan kapituly staroboleslavské a v Českém Krumlově v době předbělohorské a za třicetileté války.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska v Českém Krumlově

Narodil se v osmdesátých letech 16. století snad roku 1588 nejspíše v Rajhradě. Studoval u jezuitů nejdříve na gymnáziu v Jindřichově Hradci potom v Praze. Po svém vysvěcení na kněze působil krátce jako farář v Stolanech u Chrudimi, poté v Chotěšově u Plzně a v letech 1614-1615 krátce také v protestantských Pardubicích, odkud se vrátil zpět do Chotěšova.

Po Bílé hoře se stal nejdříve děkanem v Chrudimi. Téhož roku 1624 byl jmenován kanovníkem vyšehradské kapituly. O dva roky později zaujal post arciděkana v královském a do té doby silně utrakvistickém městě Kutné Hoře. V září 1627 byl jmenován děkanem Kolegiátní kapituly staroboleslavské, pověřen správou tohoto významného poutního místa a zároveň vikářem Kouřimského vikariátu. Ve funkci děkana zakoušel obtížné období třicetileté války, kdy Boleslav zažila několikrát obsazení a plenění nepřátelským vojskem. Roku 1632 se mu nepodařilo ochránit kapitulní poklad ani jeho nejcennější součást Palladium země české před odcizením Sasy. Osobně se ovšem angažoval v jeho opětovném vykoupení (1636) a slavnostním navrácení v září 1638, jehož se zúčastnil i císař Ferdinand III. a při němž držel v chrámu Panny Marie slavností kázání. Již rok nato musel Palladium spolu s pokladem znovu ukrýt do Prahy před hrozbou Švédskou. Roku 1630 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Bilenberku.

Ze Staré Boleslavi odešel Bílek roku 1640 načas do Prahy. Krátce působil při kostele sv. Vojtěcha a poté u sv. Štěpána.

Od roku 1642 působil jako arciděkan v Českém Krumlově. Zde se stal velkým obhájcem českého jazyka, jak ve svém kostele tak ve městě, proti německým obyvatelům. Navštěvoval ho zde také jeho přítel Bohuslav Balbín během svého působení v Jindřichově Hradci. Ten od něj získal mnoho důležitých podkladů pro své knihy o historii Staré Boleslavi. Roku 1655 získal od papeže Alexandra VII. právo nosit pontifikálie a tato výsada přešla i na jeho nástupce. V Krumlově také roku 1657 zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KADLEC Jaroslav: Jiří Bílek z Bílenberka. In: Časopis společnosti přátel starožitností, 60, 1952, 34-51

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]