Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Praha-východ |
Obec | Stará Boleslav |
Souřadnice | 50°11′45,96″ s. š., 14°40′36,48″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | pražská |
Vikariát | staroboleslavský |
Farnost | Stará Boleslav |
Status | poutní a farní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Datum posvěcení | 1690 |
Architektonický popis | |
Architekt | Giovanni Maria Filippi, Abrahám Leuthner, Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | barokní |
Typ stavby | bazilika |
Výstavba | 1613-1625, 1736, 1748 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | kámen, cihly, štuk |
Další informace | |
Adresa | Mariánské náměstí Stará Boleslav |
Ulice | Mariánské náměstí ve Staré Boleslavi |
Oficiální web | www.staraboleslav.com |
Kód památky | 34337/2-2016 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je římskokatolický farní kostel. Vznikl na počátku 17. století a je českým nejstarším mariánským poutním místem. V kostele se uchovává milostný obraz tzv. Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty, spojovaný se Svatováclavskou tradicí. Po celkové rekonstrukci byla bazilika otevřena dne 1. ledna 2020 v 00.00.01 hodin slavnostní bohoslužbou.
Probíhají zde pravidelné bohoslužby, bazilika je pro soukromou modlitbu otevřena denně od 10.00 do 17.00. Komentované prohlídky baziliky, Palladia země české a Klenotnice zajišťuje Informační a kulturní centrum Stará Boleslav ve své provozní době.
Historie baziliky
[editovat | editovat zdroj]Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven pravděpodobně podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho, pod vedením Jakuba de Vaccani v letech 1613–1625, ve stylu raně barokních římských kostelů. O jeho vybudování se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána za významné podpory císaře Matyáše, jeho manželky Anny a katolické šlechty. Stejný architekt navrhl například kostel Panny Marie Vítězné v Praze. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1748–1749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena. V letech 1728–1732 bylo upraveno prostranství před basilikou, vybudována terasa a postaveny ambity za východním závěrem kostela.
Přímo v okolí kostela se v květnu 1757 odehrálo bojové střetnutí v rámci sedmileté války,[1] při kterém zde zahynul vysoce postavený pruský důstojník, generálmajor jezdectva Carl Ernst von Wartenberg. Ten byl následně pohřben v kryptě kostela.
V roce 1775 je vymaloval Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava. O kostel pečovali až do svého zrušení jezuité. Poté se správy ujala opět místní kapitula, která je v Boleslavi přítomna od 11. století. Za první republiky, konkrétně od roku 1929, pečovali o poutní místo redemptoristé. Jejich požehnané působení přerušil násilně komunistický režim v roce 1950 a správu převzala značně okleštěná a úpravomocí zbavená kapitula. Prakticky to znamenalo pověření dvou kněží, jednoho s titulem kapitulního děkana a jednoho faráře. Teprve po roce 1990 byla znovu ustavena kapitula, složená ovšem z nesídelních kanovníků. V letech 2003–2008 se správy kostela a farnosti nakrátko ujali otcové Pallotini. V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím. Při mariánské pouti v neděli 18.srpna 2024 (ze Slavnosti Nanebevzetí P.Marie 15.srpna) v této bazilice celebroval mši sv. emeritní pražský arcibiskup Dominik Jaroslav kardinál Duka OP. Při té příležitosti znovu vložil do oltáře schránu s ostatky sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého. [2]
Program záchrany architektonického dědictví
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 20 612 000 Kč.[3]
rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
částka | 2 500 | 1 600 | 1 600 | 600 | 1 400 | 1 600 | 1 500 | 1 500 | 1 200 | 1 400 | 740 | 723 | 854 | 500 | 425 | 950 | 520 | 400 | 600 |
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí v bazilice je reliéf Madony zvaný Palladium země české. Jde o gotický kovový reliéf z poloviny 14. století, podle zbožné tradice byl nalezen a vyorán v poli roku 1160. Je odlitý z tzv. korintské mědi (slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi) a v 17.-18. století byl adjustován do stříbrného rámu s drahokamy. Podle legend je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou a sv. Václavem, knížetem Bořivojem i svatými Cyrilem a Metodějem. Kníže Václav jej údajně též nosil na pásce kolem krku a je malován i na Svatováclavských korouhvích.
Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. ve staroboleslavském chrámu sv. Václava a na Proboštské louce, kde celebroval jubilejní misii k poctě sv. Václava pro 50 000 věřících, byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.
Devadesáté výročí „Svatováclavského milénia“ a desáté výročí návštěvy Benedikta XVI. připomenul ve své homilii apoštolský nuncius arcibiskup Charles Daniel Balvo celebrující misii na „Národní svatováclavské pouti“ v sobotu 28. září 2019. V předvečer oslav, v pátek 27. září, byla u chrámu sv. Václava odhalena busta papeže Benedikta XVI.
Před kostelem byla původně studna, na jejíž místo byla v roce 1935 usazena socha Krista Krále. Na západním průčelí jsou v nikách postavy českých zemských patronů: sv. Jana Nepomuckého, bl. Podivena, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Všichni v ruce drží Palladium.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Kostel má dispozici barokní baziliky s jednou podélnou lodí zaklenutou valeně s lunetami a třemi dvojicemi bočních kaplí. Tato dispozice, typická pro raně barokní kostely, vznikla na konci 16. století v Itálii po Tridentském koncilu. Vyhovovala novým požadavkům na bohoslužebný prostor, v němž měli mít všichni věřící možnost sledovat dění v kněžišti a naslouchat přednášenému slovu. Osobní zbožnosti byly potom určeny boční kaple.
Zařízení kostela je převážně ze 17. a 18. století.
- Hlavní oltář – monumentální architektura byl provedena roku 1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky ve stylu vrcholného baroka. Sochy znázorňující drama Nanebevzetí Panny Marie pochází z dílny Matyáše B. Brauna. U pat sloupů stojí sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Na římsách stojí protějškové sochy patronů kapituly, sv. Kosmy a sv. Damiána.
- Presbytář – severní strana: oltář s mramorovým sanktuariem, krytým dvířky se stříbrnou prolamovanou mříží, se šternberskými hvězdami, pořídil jej hrabě František Karel ze Šternberka († 1648) se svou manželkou Ludmilou Benignou, rozenou Kafkovou z Říčan († 1672). V něm byl milostný reliéf chován až do roku 1778. Doplňoval jej přenosný oltářík, zvaný trůnek, na němž bývalo paládium vystaveno při mariánských mších a o poutích. Také k ostatním oltářům byly pořízeny miniaturní oltáříky s relikviemi, které se na oltářní menzu stavěly k příležitostnému uctívání.
- Kazatelna je pozdně barokní z roku 1743.
- Oltář sv. Jana Nepomuckého – jižní strana: pozdně barokní z roku 1744.
Šest bočních výklenkových kaplí dalo ve druhé až třetí třetině 17. století vyzdobit šest významných české šlechtických rodin, a to oltáři s obraty, štukaturami či ještě s freskami.
Kaple na jižní straně (tj. od vchodu po pravé straně)
- Morzinská kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie, oltářní architektura vztyčena roku 1640, zakladatelé Pavel z Morzinu a jeho manželka Alžběta, rozená Hrzánová z Harasova; obrazy: Immaculata, v nástavci Duch svatý, autorem obou obrazů je Antonín Stevens.
- Valdštejnská kaple, zasvěcená Narození Panny Marie; vlastnil ji Adam mladší z Valdštejna; v roce 1637 byla pustá a následně ji obsadila švédská soldateska; o její vybavení se měl postarat pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna, který ji – stejně jako hlavní oltář – vysvětil 21. května 1690.[4] Autor obrazu Narození Panny Marie není znám, vzorem byl obraz Pietra da Cirtony, obraz žehnajícího Boha v nástavci namaloval Jan Kryštof Liška.
- Slavatovská kaple byla zařízena Ferdinandem Vilémem Slavatou († 1673) a jeho manželkou Marií Renatou, rozenou z Náchoda a Lichtenburka († 1694), počínaje rokem 1668; v retáblu je obraz Nanebevzetí Panny Marie a v nástavci Nejsvětější Trojice.
Kaple na severní straně (vlevo od vchodu)
- Berkovská kaple, zasvěcená Obětování Páně resp. Očištění Panny Marie, obraz namaloval Francesco Cozza, kapli zařídil třiadvacetiletý František Antonín Berka z Dubé v letech 1672–1673 pomocí svého prostředníka, protože byl v té době na kavalírské cestě v cizině.[4]
- Lažanská kaple, zasvěcená Uvedení Panny Marie do chrámu, jež je tématem hlavního obrazu od Karla Škréty staršího a jeho stejnojmenného syna̟ objednavateli byli hrabě Karel Maxmilián Lažanský a postupně jeho dvě manželky. Obraz v nástavci .
- Černínská kaple, zasvěcená Zvěstování Panny Marie; zakladatelé Humprecht Jan Černín a jeho manželka Diana Marie, rozená Gazoldo; obrazy: Zvěstování a Adam s Evou u Stromu poznání namaloval Jan Bedřich Hess.
- Novodobá postranní kaple blahoslaveného císaře Karla I. Rakouského byla vysvěcená roku 2011, v roce 2020 byl na oltář vložen relikviář s jeho ostatkem.
Ambity
[editovat | editovat zdroj]Chrám ze tří stran obklopují ambity, zbudované v letech 1728–1731. Klenby a stěny ambitů vymaloval Václav Kramolín roku 1775 výjevy z legendy o nalezení a uctívání palladia. Malby roku 1882 opravil jihočeský malíř František Anděl. Uprostřed nádvoří byl roku 1793 vztyčen náhrobek staroboleslavského probošta a světícího biskupa pražského Erasma Dionýsia Kriegera († 27.12. 1792) se dvěma pískovcovými sochami truchlících a urnou od Josefa Malínského z roku 1793.[5]
Hřbitov
[editovat | editovat zdroj]Hřbitov se nacházel za ambity na východní straně. V jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta, která byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.[6] Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dávno zapomenutá bitva. brandys.muzeumbrandys.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Mariánská pouť ve Staré Boleslavi. Katolický týdeník. Čís. 34, s. 8.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ a b Vácha 2010, s. 17-41
- ↑ PODLAHA-ŠITTLER, Soupis XV., 1911, s. 114, obr. s. 116
- ↑ PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Díl XV., Politický okres Karlínský. Praha, 1901. S. 114 - 116. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Boháčová, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
- PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. -kapitola Boleslav Stará, s. 6-123.
- Ryneš, Václav: Paladium země České, Praha 1948
- Špaček, Jaroslav: Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v okolí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi v letech 1996–1998. Archaeologia historica 24, 303–311. Brno 1999
- Vácha, Štěpán: Šlechtické kaple v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi. Oltářní výzdoba a fundace v 17. století, Umění roč. 58, 2010, s. 17–41.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Stará Boleslav
- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
- Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)
- Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav)
- Palladium země české
- Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi
- Křesťanská sakrální architektura
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Kostely zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie v Česku
- Kostely v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi
- Barokní kostely v okrese Praha-východ
- Kostely pražské arcidiecéze
- Hlavní poutní místa pražské arcidiecéze
- Mariánská poutní místa
- Národní kulturní památky v okrese Praha-východ
- Stará Boleslav
- Stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera