Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí
Místo
Stát Česko
Obec Stará Boleslav
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát staroboleslavský
Farnost Stará Boleslav
Datum posvěcení 1690
Status bazilika minor
Architektonický popis
Architekti Giovani Maria Filippi
Stavební sloh barokní
Typ stavby bazilika
Výstavba 1613-1625, 1736, 1748
Specifikace
Umístění oltáře východ
Odkazy
Adresa Mariánské náměstí
Stará Boleslav
Oficiální web http://www.staraboleslav.com
Kód památky 34337/2-2016 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi vznikl na počátku 17. století. Je českým nejstarším mariánským poutním místem a uchovává se zde milostný obraz tzv. Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty, spojovaný se Svatováclavskou tradicí.

Historie baziliky[editovat | editovat zdroj]

Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven podle návrhu italského architekta Giovani Maria Filippiho, pod vedením Jakuba de Vaccani v letech 16131625, ve stylu raně barokních římských kostelů. O jeho vybudování se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána za významné podpory císaře Matyáše II., jeho manželky Anny a katolické šlechty. Stejný architekt navrhl například kostel Panny Marie Vítězné v Praze. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 17481749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního probošství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena. V letech 17281732 bylo upraveno prostranství před basilikou, vybudována terasa a postaveny ambity za východním závěrem kostela. V roce 1775 je vymaloval Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie.

V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava. O kostel pečovali až do svého zrušení jezuité. Poté se správy ujala opět místní kapitula, která je v Boleslavi přítomna od 11. století. Za první republiky, konkrétně od roku 1929, pečovali o poutní místo redemptoristé. Jejich požehnané působení přerušil násilně komunistický režim v roce 1950 a na řadu přišla opět kapitula. V letech 20032008 se správy kostela a farnosti nakrátko ujali otcové Pallotini. V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní pohled na závěr presbytáře

Nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí v bazilice je reliéf Madony zvaný Palladium země české. Jedná se o kovový reliéf z poloviny 12. století (tehdy byl opětovně nalezen, vyorán v poli roku 1160) z Korintské mědi (slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi). Podle křesťanské tradice je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou a sv. Václavem, knížetem Bořivojem i svatými Cyrilem a Metodějem. Kníže Václav jej údajně též nosil na pásce kolem krku a je malován i na Svatováclavských korouhvích.

Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. ve Staré Boleslavi v chrámu sv. Václava a na Proboštské louce, kde celebroval jubilejní missii k poctě sv. Václava pro 50 000 věřících, byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.

Před kostelem byla původně studna, na jejíž místo byla v roce 1935 usazena socha Krista Krále. Na západním průčelí jsou v nikách postavy českých zemských patronů: sv. Jana Nepomuckého, bl. Podivena, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Všichni v ruce drží Palladium. Kostel má dispozici barokní baziliky s jednou podélnou lodí zaklenutou valeně s lunetami a třemi dvojicemi bočních kaplí. Tato dispozice, typická pro raně barokní kostely, vznikla na konci 16. století v Itálii po Tridentském koncilu. Vyhovovala novým požadavkům na bohoslužebný prostor, v němž měli mít všichni věřící možnost sledovat dění v kněžišti a naslouchat přednášenému slovu. Osobní zbožnosti byly potom určeny boční kaple.

Zařízení kostela je převážně ze 17. a 18. století. Velkolepý hlavní oltář byl proveden roku 1723 podle návrhu Františka Maxmiliana Kaňky a patří k našim nejskvělejším barokním oltářům. Sochy znázorňující drama Nanebevzetí Panny Marie pochází z dílny Matyáše B. Brauna. U pat sloupů stojí sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Na římse jsou ještě dvě sochy sv. Kosmy a sv. Damiána. V presbytáři na evangelijní straně je původní schrána se stříbrnou prolamovanou mříží, v níž byl milostný reliéf chován až do roku 1778. Jednotlivé boční kaple se štukovou výzdobou vybudovaly šlechtické rody. Napravo od oltáře je to kaple (od vchodu): Morzinská kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie. Valdštejnská kaple, zasvěcená Narození Panny Marie. Slavatovská kaple byla postavena rodem Slavatů roku 1668. Na levé straně jsou kaple (od vchodu): Berkovská kaple, zasvěcená Obětování Páně. Lažanská kaple, zasvěcená Uvedení Panny Marie do chrámu. Černínská kaple, zasvěcená Zvěstování Panny Marie. Barokní kazatelna pochází z roku 1743, oltář v protějším rohu z roku 1744 je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému

Hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov se nacházel za ambity na východní straně. V jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta, která byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.[1] Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský. Praha, 1901. S. 114 - 116. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Boháčová, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. -kapitola Boleslav Stará, s. 6-123.  
  • Ryneš, Václav: Paladium země České, Praha 1948
  • Špaček, Jaroslav: Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v okolí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi v letech 1996–1998. Archaeologia historica 24, 303–311. Brno 1999
  • Vácha, Štěpán: Šlechtické kaple v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi. Oltářní výzdoba a fundace v 17. století, Umění 58, 2010, s. 17–41.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]