František Maxmilián Kaňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Maxmilián Kaňka
František Maxmilián Kaňka
František Maxmilián Kaňka
Narození19. srpna 1674
Praha-Staré Město
České královstvíČeské království České království
Úmrtí14. července 1766 (ve věku 91 let)
Praha-Staré Město
České královstvíČeské království České království
Povoláníarchitekt a stavitel
RodičeVít Václav Kaňka
DětiJan Nepomuk Kaňka starší
PříbuzníJohann Nepomuk Kaňka (vnuk)
Významná dílaKostel Nanebevzetí Panny Marie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (městys Zlonice, okres Kladno)

František Maxmilián Kaňka (19. srpna 1674 Praha-Staré Město[1]14. července 1766 Praha-Staré Město[2]) byl český barokní architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kostel Svatého Jana Nepomuckého, Kutná Hora

Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s Giovannim Battistou Alliprandim, Janem Blažejem Santinim-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem Václavem Vavřincem Reinerem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem.

Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 17211723 zámek Karlova KorunaChlumce nad Cidlinou.

Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé StraněPraze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostelLoučeni a pro Pachty z Rájova zámekLiběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. KřížeLitomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.

Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Praha (historická města)[editovat | editovat zdroj]

Hradčany[editovat | editovat zdroj]

Malá Strana[editovat | editovat zdroj]

Nové Město[editovat | editovat zdroj]

Kaňkovi býval připisován i Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Praze[3], podle pozdějších údajů se ale jedná jednoznačně o dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[4][5]

Staré Město[editovat | editovat zdroj]

Mimo historickou Prahu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. S. 219. 
  4. Kilián Ignác Dientzenhofer : a umělci jeho okruhu ; výstava je uspořádána u příležitosti 300. výročí narození Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Praha: Národní galerie v Praze, 1989. 232 s. ISBN 80-7035-003-2, ISBN 978-80-7035-003-4. OCLC 632009321 S. 65–66. 
  5. HORYNA, Mojmír; HUGO, Robert; MÁDL, Martin. Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 143 s. ISBN 978-80-246-1487-8, ISBN 80-246-1487-1. OCLC 260110220 S. 24. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • P. Macek – P. Vlček – P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180–220.
  • VLČEK, Pavel. Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky. Praha: Kotěrovo centrum architektury o.p.s. ve spolupráci s Foibos Books s.r.o., 2016. 139 s. ISBN 978-80-87073-90-2. 
  • Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]