František Maxmilián Kaňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Maxmilián Kaňka

František Maxmilián Kaňka
Narození 19. srpna 1674
Praha-Staré Město
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 14. července 1766 (ve věku 91 let)
Praha-Staré Město
České královstvíČeské království České království
Povolání architekt
Děti Jan Nepomuk Kaňka starší
Významná díla Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Vít Václav Kaňka
syn Jan Nepomuk Kaňka starší
vnuk Jan Nepomuk Kaňka mladší
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (městys Zlonice, okres Kladno)

František Maxmilián Kaňka (19. srpna 1674 Praha-Staré Město[1]14. července 1766 Praha-Staré Město[2]) byl český barokní architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kostel Svatého Jana Nepomuckého, Kutná Hora

Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s Giovannim Battistou Alliprandim, Janem Blažejem Santinim-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem Václavem Vavřincem Reinerem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem.

Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 17211723 zámek Karlova KorunaChlumce nad Cidlinou.

Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé StraněPraze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. KřížeLitomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.

Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Praha (historická města)[editovat | editovat zdroj]

Hradčany[editovat | editovat zdroj]

Malá Strana[editovat | editovat zdroj]

Nové Město[editovat | editovat zdroj]

Staré Město[editovat | editovat zdroj]

Mimo historickou Prahu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • P. Macek – P. Vlček – P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180–220.
  • VLČEK, Pavel. Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky. Praha : Kotěrovo centrum architektury o.p.s. ve spolupráci s Foibos Books s.r.o., 2016. 139 s. ISBN 978-80-87073-90-2.  
  • Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]