Loučeň (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Loučeň

Zámek Loučeň
Účel stavby
Sídlo vladyků a zemanů
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 14. století
Stavební materiál Zdivo
Stavitel Václav Berka z Dubé (starší)
Současný majitel Soukromá společnost Loučeň a.s. (od roku 2000)
Poloha
Adresa Loučeň, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Zámek Loučeň
Red pog.svg
Zámek Loučeň
Další informace
Kód památky 36018/2-1859 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z nádvoří se světelným labyrintem

Zámek Loučeň je barokní zámek, který se nachází v městysu Loučeň v okrese Nymburk. Zámek je od roku 2000 vlastněn soukromou společností Loučeň, a.s. Architektonickou součástí zámku je také katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vystavěn ve 14. století. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zámek Loučeň byl vybudován na místě bývalé středověké tvrze. První zmínka o této tvrzi je z roku 1223 a byla objevena na vysvědčení pražského biskupa Peregrina. Tento rok se také bere jako první oficiální zmínka i o obci Loučeň. Od této doby až do roku 1618 se na tvrzi střídají majitelé – několik vladyků a zemanů.

Od roku 1612 vlastní tvrz Loučeň a další přilehlé vsi Václav Berka z Dubé starší. Jednalo se o velmi bohatého šlechtice, který nesympatizoval s císařem Ferdinandem II. Proto roku 1620 po bitvě na Bílé hoře Václav Berka opouští zemi a tvrz je roku 1622 zkonfiskována kvůli účasti Václava Berky ve stavovském odboji. O rok později všechen Berkův majetek skupuje Adam z Valdštejna.

Během třicetileté války byly všechny okolní vesnice na Nymbursku velmi postiženy vpádem vojsk. Zchátralou tvrz v Loučeni začal až v době 1704 – 1713 přestavovat na barokní zámek Karel Arnošt z Valdštejna. K zámku byla také přistavěna kaple, která byla později přebudována na kostel Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti Karla Arnošta přebírá panství jeho dcera Eleanora a ta dále předává dědictví své dceři Marii Anně. Ta byla velmi rázná, pronásledovala evangelíky, přitvrdila v robotě. Marie Anna se provdala za Josefa Fürstenberka a tím se přesouvá vlastnictví zámku Loučeň z rodu Valdštejnů pod Fürstenberky.

Roku 1809 se stává majitelem zámku Loučeň Maxmilián z rodu Thurn-Taxisů skrze sňatek se kněžnou z rodu Fürstenberků. Rok 1813 byl pro zámek Loučeň významný zejména tím, že hostil císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I.

Roku 1828, v době panování Karala Anselma z Thurn-Taxisu se v zahradách zámku začal budovat anglický park. Karel Anselm také nechává roku 1834 vystavět Úřednický dům na Loučeni, který v současné době slouží jako zámecký hotel Maxmilián. Zámek při své cestě po Evropě v roce 1899 navštívil Mark Twain.

Milníky z novodobých dějin[editovat | editovat zdroj]

  • 1911 – na zámek byla zavedena elektřina
  • 1929 – interiéry zámku byly poprvé zpřístupněný veřejnosti
  • 1945 – zámek vyrabován sovětskou armádou a obyvateli Loučeně
  • 1949 – zámek spadá pod vlastnictví Ministerstva obrany ČR
  • 2000 – zámek Loučeň včetně parku se stává majetkem soukromé společnosti Loučen, a.s.
  • 7. 7. 2007 – otevření nově opraveného zámku s expozicí, do které se postupně vracejí některé kusy původního mobiliáře

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Buxusové bludiště
Palisádové bludiště

V 21. století je zámek Loučeň otevřen veřejnosti a to díky kompletní rekonstrukci, která probíhala v letech 20002007. Návštěvníkům jsou nabízeny též prohlídky zámku, které vedou kostýmovaní průvodci – komorník, kastelán nebo kněžna. Rekonstrukcí prošel i přilehlý anglický park a zámecký hotel. V parku bylo vybudováno jedenáct labyrintů a bludišť:[2][3]

  • Buxusové bludiště
  • Světelný labyrint
  • Travnatý labyrint
  • Tisové bludiště
  • Dlážděné bludiště
  • Palisádové bludiště
  • Kamenný labyrint
  • Provazové bludiště
  • Pískovcový labyrint
  • Grotta (prstový labyrint)
  • Písmenkový labyrint

Kromě labyrintů obsahuje park též několik jezírek a kašen, dále kuličkové hřiště, visuté lávky a lanové centrum.[3] Součástí parku je také amfiteátr, zámecká oranžérie, altánek či domeček knížete Alexandra.[3]

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Zámek Loučeň nabízí komorní a velkou expozici. Komorní expozice je umístěna v přízemí zámku a je zaměřená na nejdůležitější fakta o rodech Valdštejnů, Fürstenberků a Thurn-Taxisů. Velká expozice se věnuje z velké části rodu Thurn-Taxisů a jejich podnikatelské činnosti. Zabývali se především poštovními službami a to v Itálii a ve střední Evropě. Celá expozice je situována do doby života posledního z Thurn-Taxisů – Alexandra, který zemřel v roce 1939.

Osobnosti na zámku[4][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-06-26]. Katalogové číslo 147845 : zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. 11 labyrintů a bludišť [online]. Loučeň: Zámek Loučeň, 2007, [cit. 2012-08-12]. Dostupné online.  
  3. a b c Labyrintárium (mapa areálu). Loučeň : Zámek Loučeň. 2 s. S. 1.  
  4. Zámek Loučeň

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]