Hugo von Hofmannsthal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugo von Hofmannsthal
Narození 1. února 1874
Vídeň
Úmrtí 15. července 1929 (ve věku 55 let)
Rodaun
Povolání romanopisec, libretista, básník, dramatik, spisovatel a scenárista
Alma mater Vídeňská univerzita
Významná díla Kdokoli
Růžový kavalír
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.

Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Hofmannsthal se narodil ve Vídni. Byl synem rakousko-italského ředitele banky, jeho matka byla Rakušanka. Šlechtický titul, díky kterému mohl Hugo užívat přídomek "von", udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 jeho pradědečkovi, židovskému průkopníkovi hedvábnického průmyslu v Rakousku, po přestupu rodiny na katolickou víru.

Hugo začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s básníkem Stefanem Georgem, v jehož deníku Blätter für die Kunst bylo vydáno několik Hofmannsthalových básní. Hugo von Hofmannsthal studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat psaní. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Jung Wien).

V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým skladatelem Richardem Straussem (* 1864 – † 1949). Hofmannsthal později napsal libreta pro Straussovy stěžejní opery Elektra (1909), Der Rosenkavalier (1911), Ariadne auf Naxos (1913), Die Frau ohne Schatten (1919), Die ägyptische Helena (1927) a Arabella (uvedena až po jeho smrti, a to 1933).

V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesingerovou, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti.

V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, pro kterou poté napsal Jean Sibelius scénickou hudbu. V této podobě se hra stala hlavním představením Salzburského festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdější hry vzbudily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.

Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg (Kalksburger Friedhof).

Hugo von Hofmannsthal ve vojenské uniformě

Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy: „poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prosaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid."[1]

Vybrané dílo[editovat | editovat zdroj]

Dramata[editovat | editovat zdroj]

  • 1892Der Tod des Tizian
  • 1893Idylle
  • 1894Der Tor und der Tod
  • 1900Das Bergwerk zu Falun
  • 1904Elektra
  • 1906Ödipus und die Sphinx
  • 1910Kristinčin návrat (Cristinas Heimreise)
  • 1911Kdokoli (Jedermann)
    • někdy též překládáno jako Člověk a smrt
  • 1921Der Schwierige
  • 1922Das Salzburger Große Welttheater
  • 1923/25Der Turm
  • 1923Der Unbestechliche
  • 1927Der Turm
Hofmannsthal v Hinterhöru v Rakousku

Libreta[editovat | editovat zdroj]

Napsal libreta pro opery Richarda Strausse:

Jeho rodný dům (Salesianergasse 12; 3. okrsek; Vídeň)

Povídky a vymyšlené rozhovory[editovat | editovat zdroj]

  • 1895Das Märchen der 672. Nacht
  • 1899Reitergeschichte
  • 1900Erlebnis des Marschalls von Bassompierre
  • 1902Ein Brief
  • 1903Das Gespräch über Gedichte
  • 1907Die Wege und die Begegnungen
  • 190708Die Briefe des Zurückgekehrten
  • 1910Lucidor. Figuren zu einer ungeschriebenen Komödie
  • 1911Das fremde Mädchen
  • 1919Die Frau ohne Schatten
  • 1925Reise im nördlichen Afrika

Eseje a prózy[editovat | editovat zdroj]

  • 1891Zur Physiologie der modernen Liebe
  • 1896Poesie und Leben
  • 1914Appell an die oberen Stände
  • 1915Krieg und Kultur
  • 1915Wir Österreicher und Deutschland
  • 1917Preuße und Österreicher
  • 192227Neue Deutsche Beiträge
  • 1907Der Dichter und diese Zeit
  • 1916Österreich im Spiegel seiner Dichtung
  • 1917Die Idee Europa
  • 1922Gedichte
  • 1926Früheste Prosastücke
  • 1927Wert und Ehre deutscher Sprache
  • 1927Das Schrifttum als geistiger Raum der Nation
Pamětní deska na jeho rodném domě (viz obrázek výše)

Ukázka z díla[editovat | editovat zdroj]

Německý originál:

Reiselied
Wasser stürzt uns zu verschlingen,
rollt der Fels uns zu erschlagen,
kommen schon auf starken Schwinger,
Vögel her uns fortzutragen!
Aber unten liegt ein Land
spiegelnd Früchte ohne Ende
in der alterslosen See
Marmorstirn und Brunnenrand,
Steight aus blumigen Gelände,
Und die leichten Winde wehn!
Jeho hrob ve Vídni

Český překlad:

Píseň na cestu
Vody pohltit nás mohou,
rozdrtit nás hrozí skály,
obří ptáci pod oblohou
jak by s námi ulétali!
Ale dole leží zem,
zrcadlící svoje plody
v bezvěkých jezerech,
studna květům kolkolem
podá vůni čisté vody
ve vánku lehkém jak dech.

Citát[editovat | editovat zdroj]

  • Pro zamilovaného je žena, kterou miluje, vždy nevypočitatelnou bytostí.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hugo von Hofmannsthal na anglické Wikipedii a Hugo von Hofmannsthal na polské Wikipedii.

  1. http://www.kohoutikriz.org/data/w_hofma.php
  2. http://citaty.kukulich.net/autori/h/hugo-von-hofmannsthal

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠKODOVÁ, Petra. Dílo Hugo von Hofmannsthala v českých překladech. Praha, 2006. Magisterská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce doc. PhDr. Gabriela Veselá, CSc..

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]