Žena beze stínu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žena beze stínu
Frau ohne Schatten
Kostým Chůvy od Alfreda Rollera pro původní premiéru Ženy beze stínu ve Vídni roku 1919
Kostým Chůvy od Alfreda Rollera pro původní premiéru Ženy beze stínu ve Vídni roku 1919
Základní informace
Skladatel Richard Strauss
Libretista Hugo von Hofmannsthal
Počet dějství 3
Originální jazyk němčina
Premiéra 10. říjen 1919
Vídeňská státní opera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žena beze stínu (německy Frau ohne Schatten) Op. 65, je opera Richarda Strausse na libreto Hugo von Hofmannsthal, kterou vytvořil v letech 1910 - 1917. Premiéra proběhla 10. října 1919 ve Vídeňské státní opeře. O několik dní později proběhla premiéra v Semperově opeře v Drážďanech. Opera byla přijata rezervovaně, údajně kvůli komplikovanému a symbolickému libretu.[1]

Osoby[editovat | editovat zdroj]

Role a jejich představitelé při premiéře[editovat | editovat zdroj]

Role hlasový obor obsazení, 10 října 1919
dirigent: Franz Schalk
Císař (Der Kaiser) tenor Karl Aagard Østvig
Císařovna (Die Kaiserin), dcera Keikobadova dramatický soprán Maria Jeritza
její Chůva (Die Amme) dramatický mezzosoprán Lucie Weidt
Barak, barvíř (Barak, der Färber) basbaryton Richard Mayr
Barvířova žena (Die Färberin) dramatický soprán Lotte Lehmann
Jednooký (Der Einäugige), Barakův bratr bas Viktor Madin
Jednoruký (Der Einarmige), Barakův bratr bas Julius Betetto
Hrbatý (Der Bucklige), Barakův bratr tenor Anton Arnold
Keikobadův posel (Geisterbote) baryton Josef von Manowarda
Hlas sokola (Die Stimme des Falken) soprán Felicie Hüni-Mihacsek
Zjevení mladíka (Die Erscheinung eines Jünglings) tenor
Strážce u vstupu do chrámu (Der Hüter der Schwelle des Tempels) soprán nebo kontratenor Sybilla Blei
Hlas shůry (Stimme von oben) kontraalt Maria Olczewska
hlasy nenarozených dětí, tři měští strážci, císařovnino služebnictvo, děti, duchové. sbor

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

Děj před začítkem opery[editovat | editovat zdroj]

Císař na lovu pronásleduje bílou gazelu. Poté, co ji zasáhne šípem, gazela se promění v krásnou dívku. Je to zakletá dcera krále duchů Keikobada (jméno je převzato od perského mytologického krále Kai Kobada) a smrtelné ženy. Císař se do ní zamiluje a pojme ji za manželku. Ztratí ale během lovu svého sokola. Císařovna se ale nestala zcela lidskou bytostí, nevrhá stín a nemůže mít děti.

První jednání[editovat | editovat zdroj]

Přichází posel z říše stínů a sděluje chůvě, že pokud císařovna do tří dnů nezíská stín, bude se muset vrátit do říše duchů a císař zkamení. Nic netušící císař se vypravuje na lov a chce nalézt svého ztraceného sokola. Císařovna spolu s chůvou se vypravují k lidem. Přicházejí do rodiny chudého barvíře Baraka. Od jeho manželky se snaží koupit její stín a tím i její plodnost. Ozývají se hlasy barvířštiných dosud nenarozených dětí, ale obě ženy nakonec uzavřou obchodní smlouvu.

Druhé jednání[editovat | editovat zdroj]

Inscenační historie[editovat | editovat zdroj]

Premiéra opery proběhla 10. října 1919 ve Vídeňské státní opeře pod taktovkou Franze Schalka a v režii Hanse Breuera. Roli císařovny zpívala zpěvačka českého původu Maria Jeritza.

Téhož roku uvedla dílo Semperova opera v Drážďanech, dirigentem byl Fritz Reiner.

Roli barvířky často zpívala česká sopranistka Ludmila Dvořáková.[2]

  • 2017 - Musiktheater v Linci (Musiktheater Linz); opera byla uvedena v nové budově pod taktovkou nastupujícího nového ředitele Markuse Poschnera (premiéra 30. září 2017).[4]
  • 2019 - Vídeňská státní opera, dne 25.května 2019 byla opera uvedena v novém nastudování při příležitosti 150. výročí otevření Vídeňské opery. V hlavních rolích vystoupili: Císař (Stephen Gould), Císařovna (Camilla Nylund), Chůva (Evelyn Herlitzius), Posel duchů (Sebastian Holecek), Barvíř Barak (Wolfgang Koch), Barvířka (Nina Stemme) a další. Dále účinkoval sbor a orchestr Vídeňské státní opery, provedení řídil Christian Thielemann.[5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KENNEDY, Michael. Richard Strauss : man, musician, enigma. Cambridge: Cambridge University Press 451 s. ISBN 0521027748, ISBN 9780521027748. OCLC 70844553 
  2. WEIMANN, Mojmír. Ludmila Dvořáková, poslední z velkých českých primadon 20. století [online]. Opera Plus, 2015-07-31 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. BRABEC, Zbyněk. Nová žena bez stínu v Mnichově. Hudební Rozhledy [online]. [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. 
  4. FUCHS, Jiří. Mnohanásobné bravo. Žena beze stínu zahájila v Linci šéfovskou éru Markuse Poschnera [online]. Opera Plus, 2017-10-02 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. Die Frau ohne Schatten. upstream.wiener-staatsoper.at [online]. Wiener Staatsoper [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (německy) 
  6. VAŠATOVÁ, Jana. Vídeňská státní opera slaví 150 let. D-dur [online]. Český rozhlas, 2019-05-23 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]