Salome (Strauss)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Salome
Salome
Plakát z roku 1910 od Maxe Tilkeho
Plakát z roku 1910 od Maxe Tilkeho
Základní informace
Žánr opera
Hudba Richard Strauss
Libreto

předloha: Oscar Wilde
překlad: Hedwig Lachmann

úprava: Richard Strauss
Počet dějství 1
Originální jazyk němčina
Literární předloha Oscar Wilde: Salome
Premiéra 9. prosince 1905, Semperoper, Drážďany

Salome je opera Richarda Strausse o jednom jednání na libreto podle stejnojmenné divadelní hry Oscara Wilda z roku 1891, která velmi volně zpracovává biblické téma smrti Jana Křtitele. Premiéra proběhla v drážďanské Semperoper dne 9. prosince 1905. Gustav Mahler, tehdejší umělecký ředitel (Generalmusikdirektor) Vídeňské státní opery, chtěl uvést Salome ve Vídni, představení ale bylo z mravnostních důvodů zakázáno. V Metropolitní opeře v New Yorku byla opera uvedena 22. ledna 1907, představení ale skončilo skandálem a bylo staženo z programu.[1] Roli Heroda v německé i americké premiéře zpíval český pěvec Karel Burian. Titulní roli zpívala v pařížské premiéře v roce 1907 Ema Destinnová.

Hlavní role[editovat | editovat zdroj]

Herodes tenor
Narraboth, syrský voják tenor
Jochanaan baryton
Salome soprán
Herodias mezzosoprán

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

Na dvoře krále Heroda probíhá slavnost, hosty ale ruší hlas proroka Jochanaana, kterého nechal Herodes uvěznit v cisterně. Hlas Jochanaanův vytýká dvořanům jejich hříchy. Herodova nevlastní dcera Salome je odvahou proroka zaujata a vzrušena a chce jej vidět. Stráže ale mají přísně zakázáno kohokoliv k Jochanaanovi pustit. Nakonec syrský setník Narraboth, který je do Salome zamilován, ji k Jochanaanovi přivede. Salome je uchvácena vzhledem muže z pouště a smyslně touží jej obejmout a políbit. Jochanaan se ale jejím touhám vysměje a odmítne ji. Salome přísahá, že jej brzy políbí navzdory jeho odporu. Když Narraboth pochopí, že je Salome zcela lhostejný, v zoufalství spáchá sebevraždu. Necitelná Salome, zaujatá pouze svou vášní k Jochanaanovi, to ale přejde zcela lhostejně.

Salome se vrací na královskou slavnost, kde ji Herodes žádá, aby zatančila tanec sedmi závojů. Salome souhlasí s podmínkou, že král pak splní jakékoliv její přání. Po tanci žádá hlavu Jochanaanovu na stříbrné míse a na svém přání - přes zděšení dvora a jiné nabídky královy - trvá. Kat tedy přináší Salome Jochanaanovu hlavu a ta ji vášnivě líbá. Zděšený Herodes, když vidí zvrácenou vášeň Salome, nařizuje svým strážím, aby ji zahubili.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. YOHALEM, John. The Salome Scandals of 1907. Opera News [online].  [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]