V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Pavel Eisner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pavel Eisner
Pavel Eisner 1928.jpg
Narození 16. ledna 1889
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. července 1958 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Jan Ort
Povolání jazykovědec, spisovatel, překladatel a básník
Alma mater Univerzita Karlova
Témata Pražský lingvistický kroužek a Pražská německá literatura
Významná díla Chrám i tvrz
Čeština poklepem a poslechem
Podpis Pavel Eisner, podpis.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Eisner, též Paul Eisner, někdy vystupující pod pseudonymem Jan Ort (16. ledna 1889 Praha8. července 1958 Praha) byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník.

Příbuzenstvo
dcera Dagmar Eisnerová

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z pražské židovské rodiny. Odmalička byl bilingvní. Studoval slavistiku, germanistiku a romanistiku na pražské německé univerzitě, kterou dokončil roku 1918. Od roku 1914 působil jako překladatel v České obchodní a živnostenské komoře. Souběžně pracoval i jako redaktor pražského německého deníku Prager Presse. Kromě toho přispíval i do řady kulturních časopisů, od března 1936 byl členem Pražského lingvistického kroužku.[1] Po německé okupaci roku 1938 byl jako příslušník židovského národa perzekvován. Jeho deportaci do Terezína zbrzdil fakt, že měl německou manželku a nebyl praktikujícím židem.

Překladatel[editovat | editovat zdroj]

Eisner je jeden z nejvýznamnějších českých překladatelů, ovládal 12 jazykůangličtinu, francouzštinu, islandštinu, italštinu, maďarštinu, němčinu, norštinu, perštinu, ruštinu, srbochorvatštinu, španělštinu a s jazykovou pomocí odborníků překládal i z tibetštiny. Nejčastěji překládal z němčiny (např. díla hlavních představitelů pražské německy psané literatury: Franz Kafka, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Franz Werfel, většinu díla Thomase Manna). Překládal rovněž odborná díla z oblasti muzikologie a operní libreta. Českou literaturu také překládal do němčiny. Jeho překlady, především z němčiny, jsou jazykově velmi kultivované, vynikají přesností a detailní znalostí českého i výchozího jazyka. Je pro ně typické časté používání neobvyklého výraziva, zejm. archaismů a neologismů, a neobvyklých jazykových prostředků vůbec.[2]

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • Die Tschechen : Eine Anthologie aus fünf Jahrhunderten (Čechové : antologie z české literatury pěti století), München : R. Piper, 1928, 442 stran,[3]
  • Na skále: dvanáct zastavení Máchovských. 1. vyd. Praha : Karel Voleský, 1945. 182 s.  

Lingvistická díla[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pražský lingvistický kroužek v dokumentech, s. 391.
  2. Jiří Pelán: České překlady Françoise Villona
  3. recenze: LEPPIN, Paul. Die Tschechen. Rozpravy Aventina. , roč. 4, čís. 13-14, s. 139. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 149.  
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 615.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 650–653.  
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 49. 
  • Pražský lingvistický kroužek v dokumentech / Petr Čermák, Claudio Poeta, Jan Čermák. Praha : Academia, 2012. 783 s. ISBN 978-80-200-2097-0.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 289.  
  • VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 60.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha : Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 562–563.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]