Paul Leppin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paul Leppin
Narození 27. listopadu 1878
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. dubna 1945 (ve věku 66 let)
Praha Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání poštovní úředník, spisovatel
Národnost německá
Žánr romány, povídky, básně, divadelní hry
Literární hnutí novoromantismus, dekadence
Významná díla Golemův vnuk, Severinova cesta do temnot, Daniel Ježíš
Podpis Podpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Leppin (27. listopadu 1878, Praha[1][2]10. dubna 1945[3], tamtéž) byl pražský německý dekadentní (novoromantický) básník, spisovatel, dramatik a redaktor, civilním povoláním byl poštovní úředník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Paul Leppin se narodil v rodině vyučeného hodináře Josefa Leppina (1850–1916), který se však živil jako zapisovatel, a vychovatelky Pauline, rozené Scharsach (1840–1913).[4] Oba rodiče přišli do Prahy z moravského Frýdlantu. V letech 1888 až 1897 absolvoval gymnázium ve Štěpánské ulici (něm. Stefansgymnasium).[5] V té době se také spřátelil s Camillem Hoffmannem.[6] Vzhledem k nelehké finanční situaci rodiny nemohl pokračovat ve studiích na univerzitě, a tak roku 1897 nastoupil jako úředník Poštovního a telegrafního úřadu.[7]

Na přelomu století začal publikovat první texty a recenze a záhy se stal nedílnou součástí pražského německého literárního života. Byl členem Spolku německých výtvarných umělců v Čechách a pravidelně se stýkal s dalšími německy hovořícími umělci, mezi nimiž nechyběli Oskar Wiener, Victor Hadwiger, Richard Teschner či Gustav Meyrink, toho času ještě používající původního příjmení Meyer.[8] Znal se též s Jiřím Karáskem ze Lvovic.[9]

V roce 1907 se oženil s Henriette Bogner (1885–1946), která pocházela z bohaté liberecké rodiny. V květnu 1908 se páru narodil syn Paul.[10][11] Po roce 1918 zůstal Leppin v Praze, v roce 1920 se stal účetním radou. Ke svým padesátinám obdržel oficiální uznání i od kanceláře prezidenta republiky. Roku 1937 jeho jediný syn Paul zemřel.[12]

Přestože Leppin nikdy nepatřil k německým nacionalistům, byl během okupace vnímán jako nepřítel. Zemřel krátce před koncem války na následky svého bohémského[13] života. Jeho knihovna byla zničena během Pražského povstání. Jeho manželka byla vysídlena do Německa, kde krátce nato zemřela.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

„Mým nejhlubším zážitkem zůstala Praha. Její rozpolcenost, její tajemství, její krysařovská krása dávala mým básnickým pokusům vždy znovu podnět a obsah.“
Paul Leppin, Prager Rhapsodie. Das Antlitz der Mutter, 1938, s. 89[14]

Roku 1899 publikoval první básně (Spuk a Refrain) ve výboru Goethe-Festschrift vydaném Čítárnou a přednáškovou síní německých studentů (Lese- und Redehalle der deutschen Studenten in Prag) a báseň Gedenken ve Frühlingsschrift der Deutschen in Königl. Weinberge, který sám redigoval. V témže roce zveřejnil i své první recenze.[15]

Od roku 1900 vydával Leppin sérii letáků Frühling (Jaro), ve kterých měli první možnost publikovat mladí pražští němečtí spisovatelé (kromě Leppina samotného např. Peter Baum, Camill Hoffmann, Rainer Maria Rilke, Oskar Wiener, Ottokar Winicky, ale též Rakušan Stefan Zweig a další). Už od roku 1899 byl Leppin členem spolku Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen (Spolek německých výtvarných umělců v Čechách), kde mimo uvedené spisovatele a básníky působili např. malíř a grafik Richard Teschner, herec Alexander Moissi, básník Victor Hadwiger, bankéř Gustav Meyer (pozdější spisovatel Gustav Meyrink) nebo grafik Hugo Steiner-Prag. V roce 1902 vyšla šestnáctistránková publikace Die Kralle, ein Höllen-Adagio, která byla manifestem tohoto spolku a kterou Paul Leppin připravil ve spolupráci s Oskarem Wienerem.[16] V dubnu 1906 vychází časopis Wir - Deutsche Blätter der Künste, který Leppin rovněž redigoval. Vyšla pouze dvě čísla (druhé v květnu 1906).[17]

V roce 1901 otiskl Leppin svou první povídku Die Türe des Lebens, v roce 1903 první básnickou sbírku Glocken, die im Dunkel rufen a v roce 1905 první román Daniel Jesus. Jeho dramatické dílo nemělo větší ohlas.

Max Brod ve svých pamětech Život plný bojů (Streitbares Leben) mj. uvádí, že Leppin, který na rozdíl od Broda patřil k výše zmíněnému okruhu novoromantiků, ve svém románu Severinova cesta do temnot zvěčnil svého spisovatelského kolegu a dobrého přítele Gustava Meyrinka. Konkrétně vtiskl Leppin Meyrinkovy rysy do postavy pana Nikolause.[18] Tutéž tezi vyslovuje také německá germanistka Angela Reinthal ve své studii o vztahu Gustava Meyrinka ke generaci autorů kolem Leppinova letáku Frühling.[19]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Souborné dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 13 Kapitel Liebe aus der Hölle. Monika, Der Enkel des Golem, Briefe an Marianne, Rede der Kindesmörderin vor dem Weltgericht, Erinnerungen an Meyrink und weitere Erstveröffentlichungen und Nachdrucke. Werkausgabe 1: Auswahl 1900-1944. Sestavili a uvedli Markus R. Bauer, Julia Hadwiger, Dierk O. Hoffmann a Rolf A. Schmidt. Zürich: SSI, 2007 (= Unterschlagene Literatur, Bd. 2), 384 stran, ISBN 978-3-9521172-1-7

Jednotlivá knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Die Türe des Lebens (Dveře života), první sbírka povídek, Praha, 1901
  • Glocken, die im Dunkel rufen (Zvony, které volají ve tmě), první sbírka básní, Mnichov, 1903
  • Daniel Jesus, román, Berlín, 1905
  • Hüter der Freude (Strážci rozkoše), Vídeň, 1918[20]
  • Venus auf Abwegen, Hamburk, 1920
  • Das Paradies den Andern, Reichenberg, 1921
  • Die bunte Lampe (Pestrá lampa), Praha, 1928
  • Rede der Kindesmörderin vor dem Weltgericht, Praha, 1928, bibliofilie
  • Frühling um 1900 (Jaro kolem 1900), Praha a Brno, 1936
  • Prager Rhapsodie, díl 1: Helldunkle Strophen (Pražská rapsódie. Básně šerosvitu), Praha, 1938, básně, předmluva Stefan Zweig
  • Prager Rhapsodie, díl 2: Das Antlitz der Mutter(Pražská rapsódie. Tvář matky), Praha, 1938
  • Blaugast. Roman aus dem alten Prag (Blaugast. Román ze staré Prahy), Praha, 1939

Časopisecky vydané texty, texty na pokračování (výběr)[editovat | editovat zdroj]

1904

  • Die Wunderpuppe. Eine Kleinseitner Geschichte aus alten Zeiten, in: Deutsche Arbeit. Jg. 4, Nr. 1, Oktober 1904, S. 52-55

1907

  • Der Traum von den silbernen Dachrinnen, in: Deutsche Arbeit. Jg. 6, Nr. 6, März 1907, S. 343-347

1909

  • Briefsteller für Liebende, in: Bohemia, Jg. 82, Nr. 101, 11 April 1909, Oster-Beilage, S. 38-39

1910

  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 10, 5. Mai 1910, S. 74-75
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 11, 12. Mai 1910, S. 82-83
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 12, 19. Mai 1910, S. 90-92
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 13, 26. Mai 1910, S. 98-99
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 14, 2. Juni 1910, S. 107
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 15, 9. Juni 1910, S. 117-118
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 16, 16. Juni 1910, S. 125
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 17, 23. Juni 1910, S. 133-134
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 18, 30. Juni 1910, S. 143
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 19, 7. Juli 1910, S. 149-150
  • Daniel Jesus [román na pokračování], in: Der Sturm. Jg. 1, Nr. 20, 14. Juli 1910, S. 156-157

1913

  • Opferung [báseň], in: Der Mistral. Eine lyrische Anthologie. Sestavil Alfred Richard Meyer. Berlin-Wilmersdorf: Paul Knorr, 1913 (Die Bücherei Maiandros. IV.-V. Buch), S. 35

1914

  • Visionen und Heilige [esej], in: Saturn. Jg. 4, H. 2, Februar 1914, S. 41-51
  • Das Gespenst der Judenstadt [povídka], in: Der Sturm. Jg. 5, Nr. 2, April 1914, S. 13-14, dále přetištěno in: Die Schöne Rarität. Jg. 1, H. 7/8, Januar / Februar 1918, S. 124-132, a in: Deutsche Dichter aus Prag. Ein Sammelbuch. Sestavil Oskar Wiener. Wien; Leipzig: Verlag von Ed. Strache, 1919, S. 197-202

1917

  • Eine jüdische Kolonie [esej], in: Das jüdische Prag. Eine Sammelschrift. Prag: Verlag der Selbstwehr, 1917, S. 5-6
  • Angst [povídka], in: Die Schöne Rarität. Jg. 1, H. 3, September 1917, S. 53-57

1919

  • Lied an meine Jugend [báseň], in: Deutsche Dichter aus Prag. Ein Sammelbuch. Sestavil Oskar Wiener. Wien; Leipzig: Verlag von Ed. Strache, 1919, S. 202-203
  • Trinklied [báseň], in: Deutsche Dichter aus Prag. Ein Sammelbuch. Sestavil Oskar Wiener. Wien; Leipzig: Verlag von Ed. Strache, 1919, S. 203-204
  • Liebeslied [báseň], in: Deutsche Dichter aus Prag. Ein Sammelbuch. Sestavil Oskar Wiener. Wien; Leipzig: Verlag von Ed. Strache, 1919, S. 204-205
  • Beichte des Demütigen [báseň], in: Deutsche Dichter aus Prag. Ein Sammelbuch. Sestavil Oskar Wiener. Wien; Leipzig: Verlag von Ed. Strache, 1919, S. 205
  • Golgatha [báseň], in: Deutsche Dichter aus Prag. Ein Sammelbuch. Sestavil Oskar Wiener. Wien; Leipzig: Verlag von Ed. Strache, 1919, S. 206

Drama[editovat | editovat zdroj]

Ohlášení premiéry Leppinovy hry Der Enkel des Golem v Prager Tagblatt ze dne 8.12.1934

Překlady českých textů do němčiny[editovat | editovat zdroj]

  • Otokar Březina: Der Leib [Tělo]. In: Die Gesellschaft, roč. 15, 1899, sv. 2, s. 332

Spisy přeložené do češtiny[editovat | editovat zdroj]

Časopisecky[editovat | editovat zdroj]

  • Pražská bohéma, in: Prostor, roč. 6, č. 22 (1992-12-15), s. 35-36, příprava T. Mazal, překlad J. Kroutvor, ISSN 0862-7045
  • Dvě povídky z Židovského města, in: Světová literatura, roč. 38, č. 2 (1993), s. 133-137, překlad Gabriela Veselá, ISSN 0039-7075
  • Modlitba za vlast, in: Iniciály, roč. 4, č. 34 (1993), s. 2-3, výběr a překlad Jan Mareš, ISSN 0862-6324

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEPPIN, Paul. 13 Kapitel Liebe aus der Hölle. Příprava vydání Markus R. Bauer et al. Zürich : SSI, 2007. S. 367.  
  2. F[UCHS], R[udolf]. Paul Leppin zum 50. Geburtstag. Prager Tagblatt. 1928-11-27, roč. 53, čís. 282, s. 2. (německy) 
  3. LEPPIN, S. 371.
  4. LEPPIN, S. 368.
  5. LEPPIN, S. 368.
  6. LEPPIN, S. 368.
  7. LEPPIN, S. 368.
  8. LEPPIN, S. 368-369.
  9. LEPPIN, S. 369.
  10. Soupis pražských obyvatel, Leppin Paul
  11. LEPPIN, S. 369.
  12. Sterbefall (úmrtní oznámení, německy. Reichenberger Zeitung. 6. 12. 1937, s. 4. Dostupné online.  
  13. Paul Leppin: Erotomane im nächtlichen Prag. Die Zeit. . Dostupné online [cit. 2016-02-11]. ISSN 0044-2070.  
  14. Citováno dle H[ADWIGER], J[ulia]. Napsal Paul Leppin. Překlad Petra Knápková. echa*echos [online]. 2015-12-07. Dostupné online.  
  15. LEPPIN, 2007, S. 368.
  16. Die Kralle. Ein Höllen-Adagio. In LEPPIN, Paul; WIENER, Oskar. Prag : Verein Deutscher Bildender Künstler in Böhmen, 1902. Srov. též LEPPIN, 2007, S. 369.
  17. Digitalizovaná podoba časopisu Wir je k dispozici online.
  18. BROD, Max. Streitbares Leben. Frankfurt am Main : Insel Verlag, 1979. S. 146. (německy)  
  19. REINTHAL, Angela. Gustav Meyrink und die ‚Frühlings‘-Generation. Brücken. Germanistisches Jahrbuch. , roč. 2012, čís. 1-2, s. 133-142, zde 133. (německy) 
  20. KIRSCHNER, Thomas. Prager deutsche Literatur: Paul Leppin, neu entdeckt [online]. www.radio.cz, 2007-11-28, [cit. 2016-02-11]. Dostupné online.  
  21. LEPPIN, 2007, S. 370.
  22. LEPPIN, 2007, S. 370.
  23. Neues deutsches Theater. Prager Tagblatt. 1934-12-08, roč. 59, čís. 288, s. 12. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • B[ROD], M[ax]. Paul Leppins neue Dichtungen. Prager Tagblatt. 1933-11-14, roč. 58, čís. 266, s. 8.  
  • ENDLER, Alfred. Ein neues Buch von Paul Leppin. Prager Presse. 1921-04-23, večerní vydání. Recenze povídkového souboru Das Paradies der Andern. Dostupné online. (německy)  Text recenze vyšel v E*forum též česky.
  • F[UCHS], R[udolf]. Paul Leppin zum 50. Geburtstag. Prager Tagblatt. 1928-11-27, roč. 53, čís. 282, s. 2. (německy) 
  • H[ADWIGER], J[ulia]. Napsal Paul Leppin. Překlad Petra Knápková, Milan Tvrdík. echa*echos [online]. 2015-12-07. Příspěvek dále obsahuje Leppinův esej Pražská bohéma (Prager Bohème) v českém překladu. Dostupné online.  
  • HOFFMANN, Dierk; REINTHAL, Angela. Wo ist unser buntes Theben? Else Lasker-Schüler und Paul Leppin. Else Lasker-Schüler Jahrbuch zur Klassischen Moderne. 2003, s. 102-122.  
  • Leppin Paul. In kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha : Jan Otto, 1930-1934.
  • LOUŽIL, Jaromír. Paul Leppin (1878-1945): Literární pozůstalost - soupis. Praha : Literární archiv Národního muzea, 1963.  
  • MAZAL, Tomáš. Leppinova cesta do temnot : doslov ke knize Severinova cesta do temnot. Praha : Concordia, 1989, 1992. ISBN 80-900124-6-9.  
  • TOMANOVÁ-WEISOVÁ, Helena. Král pražské bohémy. Setkání s Paulem Leppinem. Tvar. 1992-12-03, roč. 3, čís. 49, s. 5. Dostupné online. ISSN 0862-657X.  
  • TROST, Pavel. Leppin, Paul. In BOK, Václav. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha : Odeon, 1987. S. 457-458. (česky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]