Romanistika

Romanistika je lingvistická věda zabývající se románskými jazyky, tj. jazyky vyvinuvšími se z latiny. Název románský má původ u Římanů, kteří dobýváním a kolonizací rozšířili svůj mateřský jazyk latinu po velké části tehdy známého světa, podmiňujíce tím vznik a vývoj celé řady jednotlivých jazyků pramenících z latiny. Některé z nich se liší od latiny více, některé méně.

Obsah romanistiky

Jako každá jiná jazykověda (filologie) se i romanistika dělí do tří oborů:

Deskriptivní jazykověda se zabývá všeobecnými, základními aspekty lingvistiky jakož i aktuálním postavením a strukturou daného jazyka. Obsahem deskriptivní jazykovědy jsou např.:rozšíření a používání jazyka, fonetická a gramatická soustava atd.
Historická jazykověda zkoumá původ, vývoj a rozvoj daného jazyka, čili okolnosti, změnu ve struktuře atd.
Literární věda má zřetel na literaturu daného jazyka, jak na historickou, tak na současnou.
Reálie zemích, kde se mluví románskými jazyky.

Dílčí oblasti romanistiky

Každému jednotlivému jazyku se věnuje vlastní disciplína, z nichž některé nesou i vlastní názvy:

francouzská filologie (francouzština)
hispanistika (španělština),
lusitanistika (portugalština, z historického názvu Portugalska Lusitánie),
italianistika (italština)
rumunistika (rumunština)

Čeští romanisté

Příbuzné obory

S romanistikou přímo sousedí následující vědy:

Odkazy

Literatura

Coseriu, Eugenio: Sincronía, diacronía e historia: El problema del cambio lingüístico. Monetevideo 1958
Tagliavini, Carlo: Le origini delle lingue neolatine: introduzione alla filologia romanza. Patron, Bologna 5. vydání 1969

Externí odkazy

Slovníkové heslo romanistika ve Wikislovníku